V těchto dnech končí přihlašování středoškoláků na letní čtyřtýdenní dobrovolné vojenské cvičení. Již v únoru byla po několika dnech výrazně překročena kapacita, a to navzdory tomu, že armáda počty míst oproti minulému ročníku opět navýšila. Zájemců je tak více než tisíc, ale výcvik bude moci absolvovat pouze přibližně 800 z nich.

Zájem o absolvování výcviku u středoškoláků roste

Pilotní ročník programu byl spuštěn v roce 2024 a účastnilo se ho 127 mladých lidí. Armáda svou nabídku směřovala nejdříve na odborné střední školy, které dlouhodobě spolupracují s armádními útvary. Vyhodnocení ročníku bylo velmi příznivé – nejenže zájem studentů překonal očekávání, účastníci také vyjadřovali s průběhem výcviku značnou spokojenost a drtivá většina ho dokončila.

Proto byly kapacity pro další ročník výrazně rozšířeny a v minulém roce výcvik absolvovalo až 718 studentů. Cílem armády je poskytnout mladým lidem ve věku 18 až 22 let znalosti a dovednosti na úrovni základního vojenského výcviku, a především zvýšit jejich zájem o kariéru profesionálního vojáka nebo službu v aktivních zálohách.

Armáda zájem o pokračování spolupráce sice velmi vítá, ale nepožaduje. Absolventi výcviku se na jeho konci stávají vojáky v záloze, v době míru jim z toho ale nevyplývají žádné povinnosti. I pokud by byli povoláni například k pomoci při odstraňování následků živelních pohrom, mohou účast odmítnout. V případě rozhodnutí pokračovat ve vojenském životě, mají ale nástup zjednodušený – nemusí už absolvovat základní vojenský výcvik. Dalším benefitem je finanční odměna, letos to bude po zdanění více než 38 tisíc korun.

Jak evropské státy pracují s mladou generací

V Evropě je možné najít několik modelů, jakými se státy snaží na dobrovolné bázi zvýšit zájem mladých generací o obranu vlasti. Nejběžnější jsou vojenské střední školy a třídy, u jejichž absolventů se počítá s vojenskou kariérou. Propracovaný systém má například Polsko, kde školy od roku 2020 mohou otevřít v rámci ročníku i vojenskou třídu, která spolupracuje s konkrétní vojenskou jednotkou. Na konci studia proběhne několikatýdenní vojenský výcvik přímo na vojenské základně. V roce 2024 v takových třídách studovalo přibližně 28 tisíc mladých lidí.

Ve Velké Británii fungují kadetské programy na středních školách i v lokálních komunitách. Vznikaly po 2. světové válce a mají desítky tisíc účastníků. Mladí lidé ve věku 12 až 18 let se dlouhodobě účastní týdenních setkání, víkendových cvičení a letních táborů, na kterých získávají dovednosti v oblasti střelby, přežití v přírodě nebo způsobů vojenského velení. Nestávají se sice automaticky součástí armády, ale podle statistik mají vyšší pravděpodobnost, že se pro vojenskou kariéru rozhodnou než ti, kteří se programů neúčastní.

Na pomezí mezi vojenskou a občanskou službou se nachází francouzský program Service National Universal pro mladé lidi ve věku 15 až 17 let. Vznikl v roce 2019 s cílem posílit občanskou společnost a kompetence mladých lidí v různých oblastech, včetně krizového řízení, obrany státu a mediální gramotnosti. Armáda se přitom podílí jen na některých aktivitách. Po dvoutýdenním táboru se účastníci musí věnovat minimálně po dobu 84 hodin dobrovolnické službě například u hasičů nebo v sociálním sektoru. Následné pokračování –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ například službou v armádě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ je čistě na dobrovolné bázi.

Silné stránky českého modelu

Česká forma programu není příliš podobná žádnému z uvedených systémů a má oproti nim výrazné výhody. Obsahuje reálný vojenský výcvik a díky tomu autentičtější zkušenost přímo s armádou, je administrativně velmi jednoduchá a časově nenáročná. Tím se otevírá pro širší spektrum zájemců a zachovává si také značnou flexibilitu, kdy stát nemá problém měnit počty účastníků každý rok podle svých potřeb a kapacit. Tím největším plusem je ale hlavně vysoký zájem mladých lidí, který ukazuje, že se program dobře potkal s jejich preferencemi.

Zdroj: Ministerstvo obrany, iRozhlas, Seznam Zprávy, Army.mod.uk, Combined Cadet Force, Wojsko Polskie, Rzeczpospolita, Ministère de l’Education Nationale