Energetická krize a modernizace Armády České republiky

 01. 11. 2021      kategorie: Události
Přidat na Seznam.cz

V současné době se (nejen) Česká republika nachází na hraně energetické krize. Zdražuje elektřina, plyn, uhlí apod., což v praxi u mnohých českých rodin znamená nemalé výdaje z rodinného rozpočtu navíc. Na druhé straně je pak Armáda České republiky (AČR) a její očekávané nákupy v rámci modernizace, a to v řádu desítek miliard korun. Někomu tak v této ekonomicky kritické době mohou výdaje na AČR připadat příliš vysoké ba dokonce zbytečné, avšak pohled na věc je samozřejmě komplikovanější.

modernizaceACR_TITFoto: Někomu v této ekonomicky kritické době mohou výdaje na AČR připadat příliš vysoké ba dokonce zbytečné, avšak pohled na věc je samozřejmě komplikovanější. (ilustrační foto) | Ministerstvo obrany ČR

Velmi přesně se k současné energetické situaci vyjádřila v nedávném rozhovoru pro DVTV Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost: „Část společnosti se teď propadá do energetické chudoby, ale dala bych si pozor na to mluvit o krizi. Nejzásadnější důvod je dlouhodobý, je nás skoro osm miliard a všichni potřebují nějaké zdroje, ale ty má planeta omezené. A ukazuje se, že ani náhodou nevíme, jak fosilní zdroje nahradíme. Vyžaduje to nový stav mysli,” uvádí Drábová a dodává: „Už se to musí konečně začít říkat velmi nahlas - start Green Dealu bude ohromně drahý a pro Česko to bude těžké.”

Výrazný nárůst cen plynu a elektřiny se dotýká stovek tisíc domácností v České republice, které tak musí řešit další negativní zásah, za poslední dobu v rámci koronavirové krize již několikátý. Logicky tak lze očekávat, že lidé budou chtít od politiků nějaká řešení, „záchranný kruh”, který však nenastane, pokud nedojde na výrazné škrty. Odpuštění DPH, či spotřebních daní a další opatření z topiv a energií nemají příliš význam, respektive daná řešení by ve výsledku vedla ke stále větší díře ve státním rozpočtu.

V reakci na výše zmíněnou situaci ohledně energií tak mohou (a pravděpodobně i budou) politici hledat, kde v rámci státního rozpočtu ušetřit, resp. co vše by šlo v rámci vybraných resortů seškrtat. Z nedávné minulosti jsme se mohli přesvědčit, že jedním z ohrožených resortních rozpočtů je pak rozpočet na obranu. Už v době koronavirové krize část veřejnosti a někteří politici hlásali, že naše armáda tolik peněz nepotřebuje a část peněz z obranného rozpočtu by měly být převedeny jinam, na prospěšnější záležitosti.

V rámci případných navrhovaných úspor tak mohou být ohroženy zejména ty armádní akvizice, které ještě nejsou podepsané. Primárně se tak může jednat o dlouhodobě odsunovaný nákup bojových vozidel pěchoty pro 7. mechanizovanou brigádu, která však novou techniku potřebuje jako sůl, jelikož stávající vozidla BVP-2 jsou již dávno za svým zenitem a v podstatě již efektivně neplní svoji funkci. Výše uvedenou zakázku jsem uvedl jako první, jelikož svým rozpočtem (53 miliard korun) daleko převyšuje ostatní plánované akvizice, avšak ohroženy mohou být i další významné plánované nákupy v rámci potřebné modernizace AČR (nadzvukové letouny, tanky apod.).

Nový ministr obrany resp. ministryně obrany to v budoucnu nebude mít ohledně obhajoby rozpočtu na obranu a modernizaci naší armády vůbec lehké, avšak bylo by pošetilé si myslet, že je seškrtání obranného rozpočtu efektivním řešením. Již z minulosti dobře víme, že po ekonomických krizích zpravidla přicházejí krize bezpečnostní, které mohou vyvrcholit až nadnárodními ozbrojenými konflikty. Dobře vyzbrojená a fungující armáda je tak naprosto kruciální záležitostí, proto si dobře rozmysleme, komu v rámci případných škrtů sáhneme na rozpočet.

Navíc Armáda ČR řadu let trpěla výraznými a opakovanými rozpočtovými škrty, protože právě její finance bývaly zpravidla první na řadě, pokud bylo třeba šetřit. Výsledkem se tedy stal obrovský vnitřní dluh, který se projevil hlavně fatálním zastaráváním mnoha kategorií techniky, která pochází převážně ještě z dob minulého režimu a již nevyhovuje požadavkům současného bojiště.

 Autor: Martin Šiška