Evropská unie vstupuje do období strukturální transformace svého obranného myšlení i průmyslového zázemí. Reakce na ruskou agresi na Ukrajině postupně opouští krátkodobou humanitární a vojenskou pomoc a proměňuje se v projekt radikální změny evropského obranného ekosystému. Návrat vysoce intenzivního válčení do Evropy v plné míře odhalil nízkou produkční kapacitu místního obranného průmyslu, navíc nastaveného na mírovou výrobu. Právě tato situace představuje hlavní důvod vzniku Evropského programu pro obranný průmysl (EDIP), který Unii posouvá směrem ke strategické autonomii.

Andrius Kubilius, komisař pro obranu a vesmír, ve svém listopadovém projevu prorocky oznámil příchod nové éry. V EU nyní totiž „nastává období obranné připravenosti“. Program EDIP (European Defence Industry Programme) „přinese 1,2 miliardy [eur] v podobě grantů pro evropský obranný průmysl a 300 milionů pro zapojení ukrajinského obranného průmyslu“. Tyto novinky vystihují změnu unijního přístupu, kdy se Evropa přestává pouze soustředit na akutní doplňování zásob. Nově touží vytvořit strukturu, která zajistí stabilní produkci strategických komodit a posílí vnitřní soudržnost členských států i partnerských zemí.

Jedním z nejvýraznějších rysů programu EDIP se stává podpora společných zakázek. „Čím více budou členské státy společně nakupovat, posilovat společné dodavatelské řetězce a pracovat na společných projektech, tím více mohou počítat s unijní podporou,“ uvedl Andrius Kubilius. Brusel chce podle něj „financovat spolupráci, nikoli fragmentaci“. Donedávna vznikalo až 82 % obranných investic na čistě národní bázi, což vedlo k růstu cen, zdvojování projektů i komplikované interoperabilitě. Záměrem EDIP se proto stává změna modelu, který evropskou obrannou výrobu držel v roztříštěném stavu.

Součástí EDIPu je vznik nového hospodářsky-právního nástroje SEAP (Structure of European Armament Programme). Komisař ho označil za prostředek, který má přinést „právní strukturu zrychlující zahájení spolupráce“ a nabídnout výhody typu „jednodušších pravidel pro nakupování, osvobození od DPH a možnosti financování“. SEAP se pravděpodobně otevře také Ukrajině, což bude mít zásadní význam pro evropskou bezpečnostní architekturu. Vstup Kyjeva do společných projektů přináší rozšíření unijního trhu i prostor pro sdílení inovací, které ukrajinský obranný sektor předvádí v reálných bojových podmínkách.

Právě zapojení Kyjeva tvoří další významný posun. Ukrajinský průmysl možná potřebuje EU, nicméně EU potřebuje ukrajinské vojenské vynálezy ještě více. „EDIP umožňuje pořizovat obranné vybavení na Ukrajině, s Ukrajinou a pro Ukrajinu,“ zdůraznil komisař Kubilius. Program také „umožňuje investovat do ukrajinského průmyslu a podporovat jeho zapojení do evropské obranné technologické a průmyslové základny“. Koncepce EDIP k tomu představuje logické pokračování dřívějších iniciativ, tj. rozšiřuje nástroj EDIRPA (European Defence Industry Reinforcement through common Procurement Act) a ASAP (Act in Support of Ammunition Production). Součástí EDIP se stává také fond FAST (Fund to Accelerate Supply chains Transformation), jehož úkolem je „urychlit transformaci dodavatelských řetězců pro malé a střední podniky“. 

Významnou roli také hraje evropský mechanismus pro zabezpečení dodávek obranných produktů. Tento mechanismus zajišťuje včasný a spolehlivý přístup k vybavení ve chvílích napětí a funguje prostřednictvím nástrojů odpovídajícím charakteru dané krize. Tento plán reaguje na zkušenosti z období, kdy Evropa čelila urgentnímu nedostatku dělostřelecké munice. Její výroba dosahovala jednoho milionu kusů ročně, díky ASAP ovšem může stoupnout až na dva miliony během roku 2025.

EDIP zasahuje i do roviny strategického plánování mezi jednotlivými členskými státy. Cílem se stává přechod od improvizace k organizaci v oblasti společného vývoje, výroby a pořizování. Jako institucionální nástroj poslouží „Defence Industrial Readiness Board“, jenž bude zajišťovat společný management pořizování i identifikaci projektů společného evropského zájmu. Tato oblast zahrnuje protiraketovou obranu, kosmickou bezpečnost i systémy včasného varování s důrazem na východní křídlo NATO.

Finanční stránka programu zmiňuje možnost využití „výnosů ze zmrazených ruských aktiv“, s odhadem „tří miliard eur ročně“. Takový postup má politický a strategický význam, protože překládá ekonomický tlak vůči Rusku přímo do posilování evropské obranné architektury a do podpory ukrajinského průmyslu.

Specifická pozice České republiky vyplývá z několika okolností. První se týká muniční iniciativy, díky níž Praha prokázala schopnost jednat rychle a pragmaticky na podporu Kyjeva. EDIP teď poskytuje institucionální rámec ke stabilnímu financování a k širšímu zapojení unijního průmyslu v projektech podobného typu. Druhý rozměr spočívá v možnosti zapojení do SEAP. Česká republika může prostřednictvím svých podniků posilovat spojení mezi konsorcii EU a ukrajinským průmyslem. Evropané nutně potřebují ukrajinské know-how, což vytváří prostor pro rozvoj společných výzkumných kapacit, modulární výrobu i sdílení prototypů. Třetí rovinu tvoří podpora malých a středních podniků. Právě evropské malé a střední firmy se potýkají s největšími bariérami v přístupu k financím, což by měl mimo jiné řešit fond FAST. Tento fond by měl odstranit problémy se získáním finančních prostředků, které české firmy dlouhodobě brzdí, čímž se otevírají možnosti pro expanzi výroby, vstup do mezinárodních projektů i průnik do segmentů, které dosud ovládaly velké západní společnosti.

EDIP proto nepředstavuje klasický dotační program. Jde o strategický projekt, jenž má modernizovat evropský obranný průmysl a sjednotit jej v jednotné soustavě sdílených kapacit, společných priorit a stabilních dodavatelských řetězcích. Program fakticky přináší obranně-průmyslovou revoluci a směřuje k centralizovanému a více inovativnímu evropskému obrannému průmyslu s vysokým dopadem na zaměstnanost i technologický rozvoj.

Pro Českou republiku se nyní otevírá cesta k prohloubení partnerství s Ukrajinou v rámci vznikajícího evropského obranného ekosystému. Tato příležitost spojuje českou inženýrskou tradici s ukrajinskou vynalézavostí a unijním kapitálem. Pokud EU dokáže udržet politickou vůli i dostatečné financování, promění EDIP dosavadní pomoc Ukrajině v dlouhodobou spolupráci, která bude charakterizovat evropskou bezpečnost po mnoho desetiletí. Vzniká tím prostor pro českou strategickou přítomnost v evropském obranném systému i pro trvalé technologické partnerství s Kyjevem, jehož význam bude s postupem času dále růst.

Zdroj: Defense News, Evropský parlament, Evropská komise