Účast na zbrojních veletrzích je pro vojáky nejen prestižní záležitostí, ale především praktickým nástrojem, jak držet krok s vývojem moderních technologií, což nám na nedávném veletrhu IDET 2025 potvrdil i velitel 7. mechanizované brigády (7. mb) brigádní generál Zdeněk Mikula. V souvislosti se zaváděním pásových BVP CV90 do výzbroje 7. mb a plány na pořízení nového bojového tanku Leopard 2A8 jsme oslovili také plk. Miroslava Vybíhala, ředitele odboru rozvoje pozemních sil SRS MO, a pplk. Miroslava Maixnera z oddělení mechanizovaného vojska téhož odboru. Součástí rozvoje schopností armády je také vzdělávání, proto jsme se na cíle vojenského školství a plány do budoucna zeptali rektora UNOB brigádního generála Jana Farlíka.

Video: Rozhovory s brig. gen. Zdeňkem Mikulou, plk. Miroslavem Vybíhalem, pplk. Miroslavem Maixnerem a brig. gen. Janem Farlíkem / CZ DEFENCE

„Získáváme zde dvě zásadní věci. Jednak si fyzicky prohlédneme techniku, ověříme si její parametry a vidíme novinky a špičku v dané oblasti. A zároveň máme možnost osobně diskutovat s výrobci, což je v běžném provozu vzácné,“ říká v rozhovoru generál Mikula. Význam veletrhů podle něj ještě vzrostl v kontextu války na Ukrajině, kdy se bojové prostředí rychle mění, čemuž vojáci musí přizpůsobovat výcvik i technické požadavky. „Samotným pořízením vozidla to nekončí. Sledujeme, co dělá nepřítel, jak reaguje na vývoj – a i to musíme zohlednit,“ upozorňuje velitel naší „těžké brigády“ s odkazem na hrozby dronů či moderních protitankových zbraní. Přestože válka na Ukrajině na první pohled připomíná zákopovou válku z minulého století, generál Mikula upozorňuje, že se jedná o součást širšího trendu přechodu ke vleklým konfliktům. „Podobné scénáře se procvičují i v Indo-Pacifiku. Ruská strategie do této podoby konfliktu směřuje zcela vědomě,“ podotýká.

Velkou událostí pro naši 7. mechanizovanou brigádu bude zavedení nových pásových bojových vozidel CV90. První kusy obrněnců by měly dorazit již příští rok. „Naši vojáci už měli možnost cvičit s nizozemskou 43. mechanizovanou brigádou, která používá starší verze CV90. Tyto zkušenosti jsou pro nás velmi cenné – jak pro přípravu, tak pro představu, co je čeká,“ prozrazuje v rozhovoru generál Mikula.

Plukovník Vybíhal: Nová těžká technika přináší vyšší nároky, ale i zásadní schopnosti

Moderní tanky a další těžká bojová technika představují výrazný kvalitativní posun, ovšem zároveň znamenají zvýšené nároky na logistiku, servis i výcvik. „Plně digitalizovaná technika přináší efektivnější schopnosti, ale současně je složitější na údržbu a provoz,“ říká v rozhovoru náš další host plukovník Miroslav Vybíhal, ředitel odboru rozvoje pozemních sil SRS MO. Na veletrhu IDET, který pravidelně navštěvuje, plukovník Vybíhal sleduje nejen technologické trendy, ale také zpětnou vazbu mezi vojáky a průmyslem. „Pro obranný průmysl je naprosto zásadní vědět, jak vojáci přemýšlejí o vedení boje. A pro nás je důležité vidět, kam směřuje vývoj,“ zdůrazňuje ředitel odboru rozvoje pozemních sil Armády ČR.

Změny v charakteru konfliktů – například na Ukrajině – ovlivňují i těžké jednotky. Například bezpilotní prostředky a jejich využití v boji podle plk. Vybíhala zásadně mění pravidla hry. „Výcvik i technika se musí přizpůsobit novým hrozbám, včetně dronů a systémů jejich eliminace,“ říká ředitel odboru rozvoje pozemních sil Armády ČR, podle kterého však armáda nemůže usilovat o všechno. „Musíme rozlišovat mezi tím, co bychom chtěli mít, a tím, co opravdu musíme mít. Každá nová schopnost musí být podložena nejen akvizicí, ale i financemi na dlouhodobý provoz.“ Za klíčovou plukovník Vybíhal považuje také spolupráci se spojenci. Sdílení zkušeností napříč armádami NATO je podle něj pro efektivní fungování v rámci Aliance nezbytné. „Není to výhoda, ale nutnost. Diskuse probíhají od taktické až po strategickou úroveň – a bez nich to nejde,“ uzavírá v rozhovoru plukovník Vybíhal.

Pplk. Maixner: CV90 znamená dvougenerační skok ve výzbroji i ochraně vojáků

Zavedení nových pásových bojových vozidel CV90 do výzbroje české armády znamená podle podplukovníka Miroslava Maixnera nejen technologický, ale především filozofický posun v přístupu k ochraně a schopnostem vojáků na bojišti. „Oproti BVP-2, na kterém jsem osobně sloužil, je to minimálně dvougenerační rozdíl. CV90 nás posouvá na úroveň moderního, digitalizovaného bojiště, kde má velitel mnohem více informací a může rychleji a efektivněji reagovat,“ říká Maixner, který u 7. mechanizované brigády dlouhá léta působil. Klíčovou výhodou je podle něj systém řízení palby a ochrana osádky. „Na rozdíl od BVP-2, kde byl zásah často fatální, je CV90 konstruována tak, aby posádce dala šanci přežít.

To potvrzují i zkušenosti z ukrajinského bojiště.“ V rámci společného cvičení s nizozemskými kolegy měl sám pplk. Maixner možnost se s CV90 osobně seznámit. „Řízení je výrazně jednodušší než u starší techniky a vozidlo je nastavené tak, aby řidiči pomáhalo a netrestalo ho za každou chybu.“ Bezpečnost vojáka pak podle něj nekončí u pancíře samotného vozidla. „Je to celý systém – od balistické ochrany jednotlivce přes vozidla až po aktivní a klamné prostředky. Největší bezpečnost je přesvědčit nepřítele, že jste jinde, než si myslí,“ dodává pplk. Maixner s úsměvem. Zavedení CV90 je podle něj jen začátek s tím, že se armáda mění – a důraz na ochranu vojáka je dnes silnější než kdy dřív.

Rektor UNOB Jan Farlík: Spojujeme schopnosti, aby armáda měla dronové i technologické lídry

Univerzita obrany rozšiřuje své schopnosti v oblasti bezpilotních systémů, což nám v rozhovoru potvrdil rektor univerzity brig. gen. doc. Jan Farlík. Ve spolupráci se státním podnikem LOM PRAHA tak vzniká silné partnerství zaměřené právě na výcvik operátorů dronů a rozvoj nových technologií. „Nejde o úplně nový obor, ale o rozšíření již existujících kapacit. Máme kvalitní výzkumníky, piloty i konstruktéry – spojíme je s kapacitami LOMu a posuneme výcvik a vývoj na vyšší úroveň,“ uvádí generál Farlík. Nový studijní program „Letecký provoz“ má za cíl připravit nejen řídící letového provozu a piloty, ale také profesionální operátory středních a velkých dronů – tedy nikoli jen malé stroje, jaké známe z médií, ale plnohodnotné prostředky schopné operací ve vojenském prostoru. „Každá moderní armáda usiluje o vlastní kapacity v této oblasti – lidské, technologické i organizační,“ říká rektor UNOB.

Vedle dronové specializace se Univerzita obrany zaměřuje i na další klíčové směry – kybernetiku, umělou inteligenci či kvantové technologie. „Chceme být součástí velkého národního konsorcia, které propojí obranu, průmysl a akademickou sféru. Už dnes spolupracujeme s ČVUT, VUT nebo VŠB Ostrava,“ říká brig. gen. Farlík.

Univerzita zároveň reaguje i na rostoucí potřeby v oblasti krizového řízení a soft skills. „Změnil se přístup ke zvládání hrozeb, mění se životní cyklus technologií, mění se svět. Musíme tomu přizpůsobit vzdělávání,“ upozorňuje rektor UNOB. A co dělá studium na Univerzitě obrany atraktivním? Podle Farlíka je to jedinečná kombinace špičkové odbornosti, moderních technologií, vědeckého zázemí a zároveň příležitosti sloužit. „Naši studenti vědí, že to, co dělají, má smysl – a že to bude potřeba nejen dnes, ale i za deset let.“