Kolik tanků by měla mít Armáda České republiky

 06. 08. 2022      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Jednou z nejvýraznějších armádních akvizicí České republiky posledních let se poněkud překvapivě stala akvizice tanků Leopard 2. Česká republika by tak měla nejdříve dostat od SRN 15 tanků Leopard 2 A4 coby náhradu za naše T-72 M1 dodané na Ukrajinu, a následně nakoupit až 50 tanků Leopard 2 A7+. Na verzi 2 A7 resp. 2 A7+ by později měly být zmodernizovány i tanky Leopard 2 A4, které v úvodní fázi budou sloužit především pro přeškolení osádek.

Tato informace rozproudila širokou debatu o českém tankovém vojsku jako takovém. Na jedné straně se objevují názory, že tato akvizice by se vůbec neměla uskutečnit, případně že by se mělo tankové vojsko zrušit a ušetřené prostředky by měly být nasměrovány jinam, například do sociální oblasti. Takové názory, jak jsem již několikrát psal, jsou mylné. Na druhou stranu se objevují především z řad odborné veřejnosti názory, že by AČR měla mít tanků mnohem více (např. 100 kusů), nežli činí původní předběžná poptávka (např. vyjádření D. Rovenského pro MF Dnes atd.). Takovéto úvahy však vyvolávají jednu základní otázku. Proč zrovna 100 tanků? Jen proto, že to je hezké, kulaté číslo? Proč ne např. 90 či 110? Toto žonglování s čísly je tak trochu nezodpovědné – a to jak vůči daňovým poplatníkům, tak i vůči otázce obrany státu jako takové.

04_Cover_Leopard_WEBFoto: Leopard 2 A7 | KMW

Vždy by mělo platit, že počty jakékoliv vojenské techniky, a to včetně tankové, by měly vycházet z bezpečnostní situace daného státu. Problémem ale je, že ona bezpečnostní situace se neustále mění, a mění se proto i požadavky na armádu a na počty vojenské techniky. Před deseti lety by asi nikoho nenapadlo, že by v Evropě mohla zuřit konflikt takového rozsahu, jaký nyní probíhá na Ukrajině. Už jen kvůli tomu je stanovení optimálního počtu tanků složité.

Stejně tak by počet tanků měl vycházet z nějaké jasné koncepce. Zde je však problémem fakt, že ony koncepce se neustále mění, a to často s příchodem každé nové vlády. AČR si během své novodobé historie zažila již několik koncepcí, a de facto se žádnou z nich nepodařilo naplnit. Koncepce se totiž neustále měnily a obvykle se v nich škrtalo. Navíc ani ta sebelepší koncepce nemůže otázku ideálního počtu tanku skutečně zodpovědět, když se neustále mění nejen bezpečnostní situace státu, ale také podmínky, ve kterých se tanky pohybují (existence nových zbraňových systémů, které mohou tanky ničit – drony, vyčkávací munice atd.).

Obdobně se nelze k nějakému optimálnímu číslu dobrat pouhým srovnáváním s jinými státy. Často se poukazuje na Finsko (stát poloviční počtem obyvatel, ale s mnohem větší rozlohou cca 338 tis. km2), které má cca 200 tanků. Objevuje se tak i názor, že by ČR měla mít dvojnásobek tanků, tedy 400. Ale má však společného počet obyvatel státu s počtem jeho tanků? Nebylo by logičtější vycházet z rozlohy území, které je třeba bránit? V tom případě by ČR měla mít tanků mnohem méně – cca 50. Tedy zhruba tolik, kolik se nyní chystá pořídit. Avšak ani rozloha státu o ničem přesně nevypovídá, je třeba brát v potaz také charakter území atd.

Obecně lze konstatovat, že různé státy mají různé počty tanků, a že v počtu tanků se obráží různé názorové koncepce, ekonomické možnosti a v neposlední řadě také tradice daného státu. Proto také např. Rusko, s tradicí silného tankového vojska a významným tankovým průmyslem, udržuje ve své výzbroji velké množství tanků. Vždy by však mělo platit, že počty tankové techniky by měly být úměrné jak státu, tak i armádě jako takové. Bylo by nesmyslné mít armádu složenou pouze z tankových jednotek, stejně jako by bylo chybné mít armádu zcela bez tanků. Tankové jednotky by měly do struktury armády přirozeně zapadat. A zde lze připomenout, že AČR má pouze 1 těžkou brigádu (7. mechanizovaná brigáda), 1 lehkou brigádu (4. brigáda rychlého nasazení), 1 výsadkový pluk, 1 dělostřeleckou jednotku atd. I proto by bylo nesmyslné budovat nějaké enormní tankové vojsko.

Dále je třeba vzít v potaz, že moderní tanky jsou velmi drahé, jejich jednotková cena se pohybuje kolem 6-10 mil. USD, a někdy (japonský tank Type 10) ještě více (pro zajímavost lze podotknout, že podobné úrovně začínají dosahovat i ruské nebo čínské tanky). Materiály kanadské vojenské univerzity Canadian Forces College odhadují cenu jednoho moderního tanku Leopard 2 A7+ na 8,8 až 10 milionů dolarů (zhruba 206 až 235 milionů korun). Jednotková cena je ovšem pouze částí celkové ceny, nemalou částku pak stojí „to kolem“ – cena náhradních dílů, munice, technické zabezpečení atd. Jednotkovou cenu tanků bychom tak měli brát s patřičnou vážností a při akvizici by měl být zvažován doslova každý jednotlivý tank.

Stejně tak by mělo platit, že počty tanků by měly vycházet přímo ze struktury tankových jednotek, z jejich organizačních schémat. Neměl by se tedy zakoupit určitý počet tanků a poté tomuto počtu přizpůsobovat strukturu tankových jednotek, ale přesně naopak – mít jasnou, dobře promyšlenou strukturu tankových jednotek, a následně na základě toho tanky pořídit. Z tohoto pohledu lze vysoce hodnotit, že Ministerstvo obrany ČR již oznámilo strukturu tankových jednotek – vybudován by tak měl být tankový prapor čítající 58 tanků o čtyřech rotách (viz vyjádření ministryně obrany Jany Černochové na jednání parlamentního výboru pro obranu). Z toho vyplývá, že AČR i nadále chce mít pouze 1 tankový prapor, byť zcela jiné struktury a velikosti než v současnosti. Zároveň lze vyčíst, že AČR plánuje stavět tankové roty o počtu 14 tanků, což představuje vcelku klasickou strukturu tankového praporu. Přesto stojí za to si položit otázku, zdali vůbec existují, resp. jaké jsou možné alternativy.

Alternativy organizační struktury tankových jednotek

Předně lze konstatovat, že neexistuje žádný univerzální vzor struktury tankového praporu. A kupodivu neexistuje nějaká univerzální struktura tankových praporů v rámci NATO. Struktura tankových jednotek obvykle vychází z organizačních plánů dané armády, ale i z  jejích tradic atd. Ve struktuře tankových jednotek se obráží i velikost dané armády a počet jednotek vybavených tanky. Je principiální rozdíl mezi armádou mající tisíce tanků, stovky tankových praporů, začleněných do brigád a divizí (USA, Rusko, Čína) a na druhé straně armádou, která na tanky neklade až takový důraz (např. kvůli terénním podmínkám), případně je daná armáda jen malá a má pouze jeden či dva tankové prapory. Což je případ právě AČR.

Obecně platí, že velikost tankových praporů vychází z toho, jakou organizaci si armáda zvolí pro svou nejmenší organizační jednotku – tankovou četu. Pokud je zvolena tzv. „trojková“ organizace, pak četa čítá tři tanky – obvykle jeden velitelský a dva podřízené. Druhou možností je „čtyřková“ organizace, kdy tankovou četu tvoří čtyři tanky – dvě dvojice tanků, dvě družstva. A dá se říci, že na těchto dvou schématech staví své tankové jednotky prakticky všechny armády světa. Každá si ale ony čety formuje po svém, mnohé armády kombinují „trojkovou“ a „čtyřkovou“ organizaci – a z toho vychází i různý počet tanků v tankovém praporu. Je třeba také podotknout, že různé armády si pro své jednotky volí různá označení – někdy je pro jednotku velikosti praporu používán název pluk (kdy je prapor vynechán) atd. Obvykle jsou navíc používány i různé místní ekvivalenty těchto názvů. Vzhledem k charakteru tohoto článku, zabírající se otázkou AČR, budu používat obvyklé názvy jednotek, a to v běžném schématu družstvo-četa-rota-prapor-brigáda.

V současné době AČR pro tankový prapor vyzbrojený tanky T-72M4 CZ používá „trojkovou“ strukturu. 1 tank tvoří družstvo, 3 tanky tvoří četu, 3 tankové čety (9 tanků) a 1 velitelský tank pak tvoří rotu a 3 tankové roty tvoří prapor, čítající 30 tanků. Jde do jisté míry o modifikaci staršího sovětského vzoru, který svého času používala i ČSLA. Podle sovětského vzoru se však nejedná ani o plnohodnotný prapor, protože ten obsahoval ještě jeden velitelský tank a prapor tak celkem čítal 31 tanků. Dodejme, že původně měl být v rámci modernizace tanků T-72M na verzi T-72M4 CZ dodán i onen velitelský tank, nakonec však nebyl z úsporných důvodů realizován.

Někdy je „trojková“ struktura označována za zastaralý sovětský systém. Takové označení je ovšem chybné. Je faktem, že tento systém pro své tankové prapory používala armáda Sovětského svazu, ale to ještě nic neznamená, protože tento model používá i celá řada dalších armád, a to i armád západních. „Trojková“ struktura má svoji racionalitu, stejnou jako „čtyřková“, a bylo by možno se donekonečna přít, který z těchto modelů je lepší.

V posledních letech ovšem čím dál častěji armády, používající „trojkovou“ strukturu u svých tankových jednotek, tento model modifikují. Konflikty posledních desetiletí totiž ukazují, že je potřeba posilovat velení, a to jak na úrovni praporu, tak na úrovni čet. Čety tak dostávají dva velitelské tanky (1 velitelský a 1 zástupce), čímž dosahují počtu 11 tanků. Prapor pak tvoří 3 roty, doplněné o dva tanky velení – 1 velitelský a 1 tank zástupce, celkem se tedy jedná o 35 tanků. Jde o velice efektivní a přitom úspornou organizaci. De facto právě takovouto strukturu svých tankových jednotek používá např. irácká armáda. A je pozoruhodné, jak se jí právě tato organizační struktura osvědčila v těžkých bojích s Islámským státem (irácká armáda ovšem ve svých obrněných brigádách má dva tankové prapory). Stejný či obdobný model pak používají ovšem i další světové armády.

Zatím vše naznačuje tomu, že AČR se rozhodla pro výstavbu 1 tankového praporu o čtyřech rotách, čítajícího celkem 58 tanků. To znamená, že AČR se rozhodla pro „čtyřkovou“ organizační strukturu. Ve „čtyřkové“ struktuře četa coby základní organizační jednotka čítá 4 tanky (resp. 2+2), 3 čety plus dva tanky velení čítají 14 tanků. 4 roty plus opět dva velitelské tanky pak čítají 58 tanků.

Právě takto formované tankové prapory jsou v posledních letech populární – umožňují totiž koncentrovat obrovskou sílu. Vždyť takto velký prapor má prakticky dvakrát tolik tanků co stávající český tankový prapor. Přesto má tato organizační struktura i svá „ale“, a je proto otázkou, zda je tato struktura vhodná právě pro českou armádu. Tento model si totiž obvykle volí spíše velké armády, mající k dispozici velké množství tanků. Typickým příkladem je Polsko, které staví tankové prapory právě o této velikosti. Polsko však disponuje velkým počtem tankových jednotek, a navíc plánuje výstavbu dalších; polská armáda disponuje obrovským počtem tanků, cca 1000 kusy (přesné počty nelze zjistit, protože polská armáda velké množství svých tanků T-72 věnovala Ukrajině, a na druhou stranu si objednala tanky M1A2 Abrams). Oproti tomu AČR, která bude podle všeho mít pouze jednu tankovou jednotku –⁠ 1 tankový prapor –⁠ je ve zcela jiné situaci.

Výše uvedený tankový prapor ve „čtyřkové“ struktuře⁠ je samozřejmě mnohem náročnější na řízení, klade vyšší nároky na organizační schopnosti, ale i na kvalitní organizaci technického zázemí. Leckde v zahraničí je takto strukturovaný tankový prapor označován jako příliš těžkopádný, proto si některé armády volí modifikovaný model, který používá „ čtyřkovou“ organizační strukturu, tankové roty mají 14 tanků, ale prapor čítá pouze 3 (a nikoliv 4) tankové roty, což spolu se dvěma velitelskými tanky dává celkový počet 44 tanků. A je nutno říci, že i tento model je velice oblíbený. Používá jej např. německá, ale i rakouská armáda – tedy významní uživatelé tanků Leopard 2.

Snad ještě zajímavější je příklad Maďarska, které se před časem rozhodlo právě pro tento model, kdy nakoupí 44 tanků Leopard 2 A7 (Maďarsko obdobně jako Česká republika získá i 12 tanků Leopard 2 A4, tyto tanky ale podle dostupných údajů nemají být modernizovány, jak tomu má být v případě českých tanků Leopard 2 A4, ale poslouží jen pro výcvik). Maďarský příklad je o to zajímavější, že je tento stát s Českou republikou velmi podobný, a to počtem obyvatel, rozlohou, ale i výkonem ekonomiky. Nabízí se tak otázka, zda by se také Česká republika, resp. AČR nemohla spokojit s tankovým praporem čítajícím pouze 44 tanků, což by znamenalo významnou úsporu. Vždyť pokud se uskuteční modernizace 15 darovaných tanků Leopard 2 A4, pak by to znamenalo, že AČR by nepotřebovala 50 nových tanků Leopard 2 A7, ale pouze cca 40 (s tím, že zbylé tanky nad strukturu praporu by sloužily pro výcvik, coby technická rezerva atd.). Úspora 10 tanků se nám může zdát malá, avšak fakticky by to znamenalo úsporu 20 % z počtu pořizovaných stavů.

Pokud by se někomu zdál takový tankový prapor, resp. celkový počet 44 tanků příliš nízký, pak je třeba si uvědomit, že oproti dnešnímu praporu vyzbrojenému 30 tanky T-72M4 CZ by to bylo navýšení početních stavů o polovinu. V potaz je také třeba brát i to, že nové tanky Leopard 2 budou oproti stávajícím T-72M4 CZ modernější a budou disponovat vyšší palebnou silou. I díky tomu bude nový tankový prapor výrazně silnější než stávající tankový prapor. Výše uvedené však neznamená, že tankový prapor o 44 tancích by byl jediným a tím nejlepším řešením. Spíše se jedná o určitou alternativu.

Podle současných plánů ministerstva obrany by měla být tanky Leopard 2 vyzbrojená i jedna rota Aktivních záloh. Je správné, aby i Aktivní zálohy disponovaly tankovou jednotkou. Z hlediska operačního by však bylo vhodné, aby ona tanková rota Aktivních záloh byla zcela samostatnou jednotkou, která by s tankovým praporem sdílela jen logistiku, technické zázemí atd. Vždyť Aktivní zálohy mají zcela jiný systém výcviku než běžné armádní jednotky (autor se tím nechce nijak dotknout Aktivních záloh, kterých si naopak velice váží). Je navíc otázkou, zda by Aktivním zálohám nepostačovaly tanky T-72M4 CZ, které v současné době procházejí procesem technického zhodnocení v podniku VOP CZ, díky čemuž bude výrazně prodloužena jejich životnost, a to patrně až kamsi za rok 2030. I touto cestou by se dalo dosáhnout úspory. Aktivní zálohy by tak navíc měly místo pouhé jedné roty k dispozici celý tankový prapor tanků T-72M4 CZ, byť postupně jen v redukované podobě. Tím by navíc bylo možno zužitkovat současné zásoby náhradních dílů k tankům T-72 a bylo by i možno využít potenciál stávajících tankistů, vycvičených na tanky T-72M4 CZ. Zároveň by se takto dosáhlo tolik potřebného navýšení bojových a operačních schopností AČR.

Finální počet tanků by také nikdy neměl sedět „na fest“ struktuře tankových jednotek. Je vhodné mít nějaké tanky navíc – především coby tzv. technickou zálohu pro případ, že některý z tanků prochází údržbou či opravou (což je prakticky neustále, i v těch nejlepších armádách se počet bojeschopných tanků pohybuje okolo 80-85 %), a je tedy třeba jej nahradit, byť jen dočasně. Další tanky je třeba mít také coby mobilizační zálohu – ať již pro nahrazení nezvratitelných ztrát v mírové době či při bojových ztrátách v ostrém válečném konfliktu, který dnes vzhledem k ruské agresi na Ukrajině bohužel není pouhou fikcí nebo strašákem, ale možnou realitou. Menší počet tanků by měl neustále sloužit pro výcvik. S tím vším je třeba při stanovování optimálního počtu tanků pro AČR počítat.

Pokud by AČR chtěla mít naopak mnohem více tanků, např. 100 ks, v takovém případě se nabízí hned několik možností. Jednou z nich je použití dvou praporů (Zde lze připomenout, že již před lety, dávno před vypuknutím konfliktu na Ukrajině, AČR plánovala mít 2 tankové prapory. Tehdy ovšem AČR nezveřejnila, o jak velké tankové prapory by mělo jít.) – třeba těch o velikosti 44 tanků, což by spolu s několika tanky velení, tanky technické rezervy atd. dávalo celkový počet cca 95 tanků. O vhodnosti tohoto řešení by se však mohlo polemizovat. Je sice faktem, že použití dvou tankových praporů u jedné brigády je obvyklé, většinou se ale jedná o menší tankové prapory. Mnohem obvyklejší je použití pouze 1 tankového praporu a 3 mechanizovaných praporů – právě tak, jak je tomu v případě AČR. Je navíc zřejmé, že potenciální dva tankové prapory s cca 90 tanky by byly neúměrné pěchotním jednotkám vybaveným 210 BVP, ale i celkové velikosti 7. mechanizované brigády. Bylo by nesmyslné mít mechanizovanou brigádu s 1 tankovým praporem a vedle toho mít další tankový prapor coby samostatnou jednotku bez nějakého jasného určení (i takové případy existují, ale jen v armádách, které mají velké množství tanků, resp. tankových praporů), bez patřičného začlenění do struktury AČR. Stejně tak by bylo mylné snažit se případně jeden tankový prapor přiřadit 4. brigádě rychlého nasazení a pokoušet se tak vytvořit jakousi obdobu někdejších motostřeleckých pluků vybavených tankovým praporem s tanky T-72 a obrněnými transportéry OT-64 – tyto zkušenosti jasně ukázaly, že mnohem lepší jsou jednotky postavené na jednotné platformě, ať již pásové nebo kolové.

Hypoteticky při zachování „trojkové“ organizační struktury by bylo možné použít 2 výše popsané tankové prapory čítající 35 tanků – ty by pak spolu s tanky velení čítaly dohromady 72-73 tanků. Taková struktura by již byla úměrnější jednotce velikosti brigády. Případně – pokud by existovalo politické zadání na počet 100 tanků – by bylo možné postavit 3 prapory o 35 tancích, dohromady tedy 105 ks. Je však zřejmé, stejně jako u výše uvedené varianty 2 praporů o 44 tancích, že za takové situace by bylo mnohem lepší postavit samostatnou tankovou brigádu, která by čítala ony dva prapory o 44 tancích, nebo 3 prapory o 35 tancích, plus jednotku vyzbrojenou BVP, zatímco stávající 7. mechanizovaná brigáda by disponovala pouze BVP. Tento model je možný a ve světě několikrát použitý, avšak současná infrastruktura 7. mechanizované brigády v Hranicích na Moravě by tento model kapacitně neumožňovala. Bylo by tak zřejmě nutné vybudovat nějakou zcela novou vojenskou základnu, což je v dnešní době a blízké budoucnosti ekonomicky nereálné.

Z ekonomického hlediska je chybné za počtem tanků vidět jen cenu těchto tanků, případně pouze jednotkovou cenu tanku znásobenou příslušným počtem. Za daným počtem tanků je třeba vidět celou jednotku a její infrastrukturu. K tomu je třeba připočíst údržbu, personální náklady a další provozní náklady.

Za takové situace je výstavba pouze 1 tankového praporu, avšak výrazně většího než je stávající tankový prapor čítající pouze 30 tanků T-72M4 CZ, velice pragmatickým řešením. Rozhodně je to lepší, než nějakým způsobem přehnaně kombinovat a experimentovat se strukturou, ale i počtem tanků.

 Autor: David Kohl