V minulých dnech se v poslanecké sněmovně konaly dvě události, které bezprostředně souvisí s činem masového vraha, který v Houstoni, Klánovicích a na Filozofické Fakultě Univerzity Karlovy zavraždil 17 lidí a další desítky zranil a při zásahu složek integrovaného záchranného systému nakonec použil zbraň proti sobě. Zástupci LEX z.s. byli přítomni oběma událostem, pojďme proto stručně zrekapitulovat pár klíčových bodů a předběžných závěrů.  

Na středečním Kulatém stole pod záštitou ministra vnitra Víta Rakušana a pod vedením zpravodaje zbraňové legislativy Petra Letochy bylo přítomno několik desítek osob –⁠ ministr vnitra, ministryně obrany, poslanci (nejen) výboru pro bezpečnost či obranu, zástupci lékařů, psychiatrů či psychologů, vedení policie či státního zastupitelství, i dalších resortů.

Tato debata se nesla ve velmi věcném a konstruktivním duchu. Dlužno podotknout, že většina přítomných se shodovala, že činu odhodlaného inteligentního pachatele, který byl doposud mimo jakýkoliv „hledáček", není možné nikdy stoprocentně předejít. Připomeňme, že pachatel měl čistý trestní i přestupkový rejstřík, ani neprocházel žádnými jinými databázemi podezřelých. Žádná sebepřísnější legislativní opatření podobnému odhodlanému pachateli v trestnému činu nezabrání.

V konkrétní rovině pak byla značná část příspěvků na Kulatém stole cílena na otázky spojené se zdravotní způsobilostí (nejen držitelů zbraní). Celá řada poslanců poukazovala na nedostatečnou prostupnost informací v rámci systému lékařské péče. Jinak řečeno, že není vždy spolehlivě zajištěno, aby se například výsledky odborného vyšetření dostaly zpět k praktickému lékaři a podobně. V tomto směru předseda kulatého stolu Petr Letocha poukázal na fakt, že v mezirezortním připomínkovém řízení je nyní Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví. Lze proto předpokládat, že další odborné debaty budou směřovány i tímto směrem.

Dalším zásadním tématem pak byla otázka plošného nasazení psychologického vyšetření. Zde přítomní odborníci z řad klinických psychologů i psychiatrů poukázali na to, že při současné (nedostatečné) kapacitě psychologů a psychiatrů je velmi těžké nasazovat plošná psychologická či psychiatrická vyšetření. Zazněly zde myšlenky, že je potřeba nejprve na dostupných datech analyzovat osobností profily masových vrahů a teprve na základě takového poznání lze uvažovat nad případnými osobnostními vlastnostmi či poruchami, které by měly být pomocí psychologických vyšetření hledány. Dále bylo odborníky upozorněno na rozpor mezi kvalitou a kvantitou takového počínání. Zjednodušeně řečeno, pokud bude prováděn plošný psychologický screening, pak nelze při objemech přezkoumávaných předpokládat šesti až osmihodinové posuzování. A pokud by byl takový screening nastaven tak, aby ho současná kapacita zvládala, hrozí zas riziko, že ho motivovaný pachatel bez problému překoná.

Zazněl také související argument, že i detailní psychologická vyšetření mají omezený dosah, jak bylo na místě prezentováno na případech rozšířených sebevražd dopravních pilotů. Tito procházejí s periodou 6 až 12 měsíců pravidelným přísným zdravotnickým vyšetřením, které zahrnuje i psychologické vyšetření, avšak bohužel i přesto dochází k rozšířeným sebevraždám dopravních pilotů na základě změny psychologického zdraví dotyčných.

Mimo jiné byly dále v rámci Kulatého stolu detailně rekapitulovány přísné podmínky získání zbrojního průkazu, tedy bezúhonnost, přestupková spolehlivost, zdravotní způsobilost a teoretická a praktická zkouška odborné způsobilosti.

Jedním ze závěrů Kulatého stolu byl pak apel ministra vnitra, aby současná novela zákona o zbraních, která je nyní před třetím čtením v poslanecká sněmovně, byla v rámci třetího čtení schválena. Stěžejní součástí této novely je potřeba celkové přestavby Centrálního registru zbraní, který v sobě drží všechna kritická data a agendy civilního držení zbraní v České republice. Tento zmodernizovaný systém musí být v souladu s předmětnou novelou zákona připraven a funkční k 1. 1. 2026, a proto je nyní žádoucí, aby se dobře připravená novela zákona posunula do dalších kroků legislativního procesu, aby mohli vývojáři zahájit předmětné práce. Zároveň ministr vnitra avizoval svolání poslanecké pracovní skupiny, která by se těmito tématy napříč politickým spektrem měla zabývat a měla by dát případná doporučení na další vhodná opatření v souvislosti s předcházením podobných trestných činů.

Ve čtvrtek pak výbor pro bezpečnost mimo jiné projednal Sněmovní tisk 465 Vl.n.z o zbraních a střelivu - EU, tedy nový zákon o zbraních a také projednal všechny došlé pozměňovací návrhy (některé s doporučujícím a některé s nedoporučujícím stanoviskem).

U některých pozměňovacích návrhů ještě předpokládáme debatu na plénu třetího čtení. Například u návrhu písmene b), který upřesňuje režim odevzdání režimu v případě odevzdání nelegální zbraně na základě účinné lítosti dle zákona trestního zákoníku. A dále pak jistě zazní diskuze u pozměňovacího návrhu písmene c), který navrhuje vyřadit oprávnění policie zajistit zbraně v případě, že dostanou hlášku od orgánu veřejné moci. Tento pozměňovací návrh byl argumentován nejasnostmi v případě, kdy ohlášení přijde od zpravodajské služby v utajovaném režimu a není tedy zcela zřejmé, jak bude probíhat proces a případné opravné prostředky.

Nyní předpokládáme, že bude tisk 465 zařazen na některou z plánovaných schůzí poslanecké sněmovny, kde lze očekávat jeho projednání ve třetím čtení a následné postoupení Senátu.

Situaci budeme i nadále bedlivě sledovat a svými argumenty se budeme snažit přispět k odborné a konstruktivní debatě.

Ing. Jakub Smetánka MPA

Je viceprezidentem LEX z.s. – sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, což je nezávislé sdružení občanů, které od svého založení v roce 1998 trvale hájí zájmy legálních držitelů zbraní. Je respektovaným partnerem legislativy a exekutivy při úpravách zákona o zbraních a souvisejících předpisů. V rámci doprovodných činností organizuje přednášky či střelecké soutěže. Spolupracuje s obdobnými organizacemi v Evropě.