Ministr obrany Jaromír Zůna včera v Poslanecké sněmovně během mimořádné schůze k vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše podrobně představil priority resortu obrany na rok 2026 a obhajoval navržený státní rozpočet v kapitole Ministerstva obrany. Ve svém projevu zdůraznil rychlé první kroky nové vlády, pokračování klíčových modernizačních projektů a zaměření na reálnou obranyschopnost země. „Obranyschopnost České republiky se nebuduje prohlášeními, ale konkrétními rozhodnutími a jejich důslednou realizací,“ prohlásil Zůna hned v úvodu. Podle něj je silná a moderní obrana jedním ze základních předpokladů suverenity a bezpečnosti státu.

Rozpočet na obranu přesáhne 2 % HDP

Klíčovým bodem projevu byl návrh rozpočtu na rok 2026. Celkové výdaje na obranu, včetně kapitol ostatních ministerstev, dosáhnou 184 miliard korun plus několik stovek milionů. Samotná kapitola Ministerstva obrany je navržena ve výši 154 miliard korun: „Celkové výdaje, včetně ostatních ministerských kapitol, jsou v návrhu rozpočtu ve výši 184 miliard plus nějaké stovky milionů, což je 2,1 % HDP podle predikce z dubna 2025, respektive 2,06 % HDP podle predikce z ledna 2026,“ upřesnil ministr Zůna.

„Rozpočtová kapitola na rok 2026 je navržena ve výši 154 miliard. (…) Na investiční výdaje je v návrhu rozpočtu vyčleněno 56 miliard korun. To nám umožní pokračovat v roce 2026 se všemi zahájenými a vyhlášenými modernizačními projekty armády,“ řekl Zůna s tím, že rozpočet nevyžaduje rušení žádných nových projektů – pouze u dvou dojde k přesunu financování na rok 2027. Nebyly konkretizovány, ale lze spekulovat, že půjde o projekt „univerzální kolová platforma ženijního vojska“ a o otázku náhrady obrněnců Pandur II  8x8 CZ. Nejnáročnější část ambicí v oblasti akvizic podle ministra přijde až v letech 2027–2029. Zůna ve svém projevu opět slíbil odpovědné a transparentní hospodaření, posílení vnitřních kontrol a pravidelné audity. Vše v souladu se zákonem o financování obrany, který zakotvuje minimálně 2 % HDP na obranu, a s aktuálními bezpečnostními potřebami i závazky vůči spojencům.

Prioritní oblasti na rok 2026

Ministr Zůna zopakoval šest hlavních priorit, které stanovil při nástupu do funkce:

• Doktrinální oblast – implementace nových trendů vojenského umění, posílení plnění článku 3 Washingtonské smlouvy a aktualizace krizové legislativy.
• Organizační změny – strukturální a procesní úpravy pro naplnění politicko-vojenských ambicí podle vývoje bezpečnostního prostředí. Zde očekává nejvýraznější změny v následujících letech.
• Příprava a doplňování personálu – posilování profesních forem přípravy, jasné vymezení rolí škol a růst početních stavů.
• Modernizace – pokračování všech zahájených projektů s důrazem na nové technologie. „Žádné vzdušné zámky a žádné pochyby o tom, že co se jednou už rozhodlo, podepsalo nebo je vyhlášeno, že by bylo i při tvorbě státního rozpočtu zpochybněno,“ zdůraznil ministr.
• Velení a řízení – důsledné plánování obsazování klíčových funkcí.
• Financování a infrastruktura – transparentní hospodaření, budování infrastruktury a zlepšování podmínek služby vojáků.

Modernizace techniky a protivzdušná obrana

V oblasti modernizace Zůna vyzdvihl několik klíčových projektů. Schválil Koncepci protivzdušné obrany státu, kterou brzy předloží vládě. Ta se zaměří na ochranu území, vzdušného prostoru, kritické infrastruktury a obyvatelstva. Plánuje se několikavrstevná PVO s moderními systémy velení, senzory a efektory: „Podle ní (koncepce PVO, pozn. red.) se prioritně zaměříme na ochranu území České republiky, vzdušného prostoru, kritické infrastruktury a obyvatelstva České republiky,“ uvedl Zůna.

Probíhají vojskové zkoušky systému SPYDER (pořízeného v roce 2021 ministrem Lubomírem Metnarem). Implementace sofistikovaných systémů trvá podle ministra Zůny 4–6 let, ale výrazně posílí ochranu proti široké škále hrozeb. Ministr rovněž uvedl, že bylo rozhodnuto o pořízení bezpilotních průzkumných prostředků s kolmým startem a dlouhou výdrží pro pozemní síly. V roce 2026 začnou vojskové zkoušky prvních bojových vozidel pěchoty CV90. Pokračuje výstavba infrastruktury pro nový dělostřelecký systém a leteckou základnu v Čáslavi.

Za prvních několik týdnů ve funkci schválil Zůna podle svých slov pět zásadních investičních projektů. Mezi významné projekty výzkumu a vývoje patří systém nEUROn, kvantová kryptografie, 3D holografická vizualizace, autonomní identifikace cílů a roje bezpilotních prostředků. Prioritou je zkrácení inovačního cyklu od prototypu k operační schopnosti.

Personál, nábor a podmínky vojáků

Rozpočet umožní navýšit počet vojáků z povolání o 1100 v roce 2026 oproti předchozímu roku. Rekrutační cíl je vyšší než v roce 2025, ale reálný a podložený. Platy vojáků se zvyšují od 1. ledna 2026, civilních zaměstnanců MO od 1. dubna. Velký důraz chce Zůna klást na zlepšení kvality života vojáků. Aktualizovaný plán bytové výstavby zahrnuje projekty za více než 3 miliardy korun v posádkách Jince, Vyškov, Hradec Králové, Brno, Rakovník, Praha, Lázně Bohdaneč a Žatec: „Je to teprve současná vláda, která k tomu vytvořila základní předpoklady, abychom mohli tímto směrem postupovat,“ poznamenal ministr.

Podpora válečných veteránů pokračuje – nově otevřené Komunitní centrum v Táboře je již čtvrté v ČR. Sociální péče je dostupná v osmi městech.

Digitalizace, zálohy a mezinárodní spolupráce

Ministerstvo podle Jaromíra Zůny pokračuje v digitalizaci velení, řízení a komunikační infrastruktury pro rychlejší a bezpečný tok informací včetně interoperability se spojenci. Ministr potvrdil, co říkal při jiných příležitostech již dříve – prosazuje koncepci celkových sil, tedy profesionální armádu doplněnou aktivní a všeobecnou zálohou jako integrální součást bezpečnostního systému s důrazem na obranu teritoria. Velitelství teritoriálních sil bylo povýšeno na úroveň ostatních taktických velitelství.

Připravuje se Dlouhodobý výhled pro obranu do roku 2040 a navazující Koncepce výstavby Armády ČR do 2040 – která má podle ministra Zůny být realistická a rozpočtově udržitelná. Ohledně mezinárodní spolupráce ministr Zůna zdůraznil nadstandardní vztahy se Slovenskem – pokračování ochrany slovenského vzdušného prostoru do nasazení F-16, společné pracovní skupiny a účast v aliančním uskupení na Slovensku. Zmínil také spolupráci ve V4 včetně logistického uskupení GLSG a Battle Group V4 (kde bude mít ČR v roce 2028 vedoucí roli).

Konkrétní kroky a výzvy před námi

Ministr shrnul, že během prvních týdnů ve funkci došlo k řadě konkrétních kroků – stabilizaci státních podniků (všechny hospodaří se ziskem), schválení investic, posílení náboru i podpoře veteránů: „Během prvních týdnů v čele rezortu obrany se již podařilo uskutečnit řadu konkrétních kroků, které přispěly k budování obrany a obranyschopnosti České republiky. Zároveň je zřejmé, že před námi stojí ještě mnoho dalších úkolů,“ uzavřel Jaromír Zůna svůj projev.

Zdroj: PSP