Ministr obrany Jaromír Zůna: Bez úzké spolupráce s průmyslem a změny přístupu k akvizicím nelze držet krok s technologickým vývojem
Na nedávné odborné konferenci DronyX, kterou magazín CZ DEFENCE spolupořádal společně s Defence Consulting, se řešila témata spojená s drony a vrstvenou antidronovou ochranou, umělou inteligencí či 3D tiskem a 3D skenováním.
Video: Ministr obrany Jaromír Zůna: Bez úzké spolupráce s průmyslem a změny přístupu k akvizicím nelze držet krok s technologickým vývojem / CZ DEFENCE
Konference zaměřené na moderní obranné technologie, jako právě DronyX, představují podle ministra obrany Jaromíra Zůny klíčový nástroj pro propojování Armády České republiky s obranným a bezpečnostním průmyslem. V prostředí rychle se vyvíjejících technologií je podle něj nezbytné zajistit kontinuální a otevřenou komunikaci mezi oběma sektory, jinak není možné efektivně budovat požadované vojenské schopnosti.
Ministr v této souvislosti zdůraznil, že zatímco v minulosti byl vztah mezi armádou a průmyslem spíše formální a do určité míry oddělený, současná bezpečnostní situace vyžaduje zásadní posun. Obranný průmysl by měl být nově vnímán jako integrální součást bezpečnostního systému státu, která nese spoluzodpovědnost za zajištění obranyschopnosti České republiky.
Ohledně rychlého nástupu nových technologií, jako jsou právě drony, autonomní systémy, umělá inteligence nebo aditivní výroba a jejich velmi dynamický vývoj ministr obrany upozorňuje, že tyto oblasti nejsou pro armádu novinkou – jejich význam je znám již několik desetiletí. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, však jejich roli jednoznačně potvrdily a zároveň dramaticky urychlily tempo jejich nasazení.
Podle Zůny problém nespočívá v nedostatku znalostí nebo v absenci koncepčního uvažování, ale spíše v historickém vývoji. Armáda České republiky byla dlouhodobě orientována na expediční operace, což odpovídalo tehdejším politickým zadáním. Tomu se přizpůsobila jak struktura sil, tak akviziční priority. V důsledku toho dnes armáda čelí nutnosti hledat novou rovnováhu ve výstavbě schopností a do určité míry dohánět oblasti, které byly v minulosti upozaděny.
Zásadní výzvou stále zůstává způsob pořizování moderních technologií. Ministr obrany v rámci této problematiky upozornil, že tradiční akviziční procesy, nastavené pro podmínky průmyslové éry, nejsou schopny reagovat na dynamiku současného technologického vývoje. Ten se již neodehrává v horizontu desítek let, ale v některých oblastech v řádu jednotlivých let, či dokonce rychleji.
Klíčový problém přitom podle něj spočívá v samotné kategorizaci majetku. U technologií, jako jsou například útočné drony, podle ministra nedává smysl nahlížet na ně jako na dlouhodobý vojenský majetek. Naopak je vhodné je chápat spíše jako spotřební prostředek, obdobně jako munici. Takový přístup by umožnil jejich flexibilnější pořizování bez nutnosti procházet zdlouhavými akvizičními procesy.
Změna tohoto přístupu však vyžaduje úpravu legislativního rámce, zejména přesnější definici jednotlivých kategorií v zákoně o veřejných zakázkách a souvisejících předpisech. Teprve poté bude možné systémově upravit způsob akvizic tak, aby odpovídal realitě současného technologického prostředí.
Ministr obrany zároveň zdůraznil, že transformace v této oblasti nemůže být založena na obecných prohlášeních o potřebě zrychlení procesů. Vyžaduje detailní odbornou práci a zapojení specialistů s hlubokou znalostí problematiky. Podle jeho slov přitom Armáda České republiky takovými odborníky disponuje, což se potvrdilo i během samotné konference.


















