AČR již nějaký čas disponuje všemi 42 kusy tanků Leopard 2A4. V letošním roce by mělo dojít k dodání prvních bojových vozidel pěchoty CV90 MK IV z celkových 246. Dále již za 2 roky, v roce 2028, by měly být dodány první kusy zcela nových tanků Leopard 2A8, kterých by mělo být 77 v různých specializovaných verzích. Zajištění takovéto nové techniky dopomůže AČR zbavit se již zastaralé sovětské techniky a také to pomůže ČR splnit závazek vůči NATO ve vybudování těžké brigády. Ve stínu těchto velkých a bezesporu důležitých modernizačních projektů zůstává celá řada méně atraktivních, ale neméně důležitých témat. Jedním z takovýchto témat je mostová technika ženijního vojska. S novou technikou pro ženijní vojsko totiž přichází i nový problém. Nová technika je značně těžší než ta předešlá, což znamená, že podpůrná technika, zejména v podobě mostních systémů, musí být také zohledněna.

Právě přesun těžké techniky je klíčovou vlastností každé armády. Umožňuje to schopnost rychlé reakce, která se v době zkracující se varovací doby stává stále důležitější. Nutnost překonávání vodních toků je pro přesun těžké techniky klíčovým prvkem. Moderní systémy jsou však značně těžší než jejich předchůdci a značně převyšují limity techniky, kterou dosud disponuje AČR. Toto téma však ve veřejné debatě více nerezonuje v důsledku mediálně atraktivnějších aspektů modernizace AČR. Toto téma by však mělo také dostat více prostoru a nezůstat pouze v armádních a odborných kruzích.

AČR v současné chvíli disponuje dvěma mostovými systémy: mostními automobily AM-50 a pontonovými mostovými soupravami, tedy PMS. Oba tyto systémy původně pocházejí z dob studené války. Je nutné sice přiznat, že ve své době se jednalo o světovou špičku v rámci těchto mostních systémů, které plnohodnotně odpovídaly nárokům tehdejších potřeb. Dnes už se jedná však o morálně zastaralé kusy techniky, které se naopak stávají slabinou mobility celé armády.

První verze mostního automobilu AM-50 disponuje podvozkem Tatra T-813 8x8. Novější verze používají podvozek Tatra T-815 8x8. Vývoj této techniky byl zahájen v roce 1968 a do výzbroje byl zaváděn od roku 1975. Systém funguje na tzv. nůžkovém principu, který se dá spojit s dalšími mostovkami a vytvořit jeden delší most. Samotné AM-50 je schopno přemostit překážku o šířce 10 až 12,5 metru a hloubce od 2 do 6 metrů. Tento mostový systém také oplývá schopností podhuštění pneumatik při jízdě v rozbahněném terénu a pro ochranu osádky před radiačním zamořením dokonce má zabudované filtroventilační zařízení.

Automobil však zřejmě není připravený na moderní konflikt. Mechanismus instalace mostu není příliš automatizován a vyžaduje značné odhalení osádky. Podle zkušeností z války na Ukrajině toto může mít fatální následky, zvlášť na moderním bojišti, kde se vede přesná palba i na velkou vzdálenost a je také všudypřítomná hrozba dronů. Dalším problémem tohoto automobilu je samotná nosnost, která činí maximálně 50 tun, což je z hlediska požadavků těžké brigády zcela nedostatečná nosnost. Při pohledu na AM-50 nelze také opomenout fyzické stáří tohoto systému. Podle kontrol NKÚ z roku 2024 je průměrné stáří těchto systémů 45 let, což je zcela nepochybně vyšší věk než u většiny vojáků, co dnes tyto systémy obsluhují. Také všechny automobily se v době kontroly pohybovaly 21 až 29 let za svou životností, což dosvědčuje také jejich poruchovost. NKÚ uvádí, že v době kontroly bylo 8 z 10 těchto systémů v dočasně neuživatelném stavu. Takováto poruchovost dokazuje, že v případě potřeby není ženijní vojsko schopno dostatečně kvalitní reakce.

Pro případy překonání širších vodních toků a jiných vodních překážek disponuje AČR také pontonovou mostní soupravou PMS. Systém funguje na spojování plovoucích segmentů (pontonů) dohromady. Stejně jako AM-50 je systém PMS nesen na podvozcích Tatra T-813 8x8 a T-815 8x8. Maximální délka jedné soupravy PMS je 382 metrů s nosností 20 tun. Při menším nastavení délky se nosnost zvyšuje. Například při délce 227 metrů je nosnost pontonového mostu již na 60 tunách.

Limity nosnosti těchto pontonových mostů představují taktéž kritický problém. Podle dat se nosnost mostů pohybuje od 20 do 60 tun, přičemž je možná i nosnost až 80 tun. Nicméně v dynamických podmínkách moderního konfliktu a jiných krizových využití mostu se jeví převoz techniky těžší než maximálních 60 tun jako dost rizikový. PMS má podobnou historii jako AM-50. Do služby byl zaváděn v 70. letech. Vzhledem ke stáří této soupravy lze konstatovat, že stejně jako již výše zmíněný AM-50 neodpovídá prostředkům ochrany vojáků na moderním bojišti.

Po detailnějším rozebraní mostní techniky AČR je zřejmé, že nosnost představuje do budoucna problém. Tento problém je hlavně dán změnou konstrukce moderních systémů. V době studené války se sovětská konstrukce zaměřovala především na malou siluetu tanku. Důvodem byla snaha docílit schopnosti co největší masové produkce a mobility tanků. Z tohoto důvodu tedy vychází nižší hmotnost. Toto je ještě viditelné i na dosud AČR používaném tanku T-72M4 CZ, který váží kolem 48 tun. Západní konstrukce naopak preferují vyšší úroveň ochrany osádky, což se v současné době, i díky konfliktu na Ukrajině, ukazuje jako klíčové. Tyto konstrukční trendy jsou viditelné u všech systémů mechanizovaného vojska.

Podíváme-li se tedy na váhu moderních tanků Leopard 2A8, tak můžeme vidět, že váha se pohybuje mezi 63 až 67 tunami. I starší verze Leopardu 2A4 má váhu kolem 62 tun. Takže starší tanky ze základu sovětské konstrukce jsou výrazně lehčí, což je viditelné i u oněch tanků T72-M4 CZ. Pro ilustraci lze totéž pozorovat i u bojových vozidel pěchoty. Zatímco staré BVP-2, které dosud AČR používá, váží kolem 14 tun, nový systém v podobě CV90 MK IV váží mezi 35 a 37 tunami. Z těchto čísel vychází, že pro výše zmíněné mostní systémy představuje nová technika problém. V tomto ohledu je nutné si také uvědomit, že ČR má v rámci strategických plánů NATO plnit tzv. Host Nation Support (podpora hostitelské země), kdy musí být stát připraven hostit a umožnit přepravu spojeneckým státům.

S ohledem na blížící se dodání nové techniky je potřeba vyřešit a vybrat nové mostové systémy co možná v nejkratším čase. V akvizici 77 kusů nových Leopardů 2A8 jsou započítány také mostové verze. V tomto případě se jedná o Leguan, který je právě na podvozku Leopard 2. Tento systém dokáže přemostit překážku se šířkou až 24 metrů a nosností mostu až do 72 tun. Samotné vozidlo má pouze dvoučlennou osádku a k vysunutí mostu stačí pouze jedna osoba, která nemusí opustit vozidlo díky automatizovanému procesu. Díky tomu, že Leguan má základ v Leopardu 2, bude pro AČR lehčí servisní logistika. Jako další vhodná možnost pro modernizaci mostové techniky AČR se také jeví souprava AM-70 EX od české firmy Excalibur Army. V případě AM-70 EX se jedná o modernizovanou verzi AM-50. Tento automobil nese mostní systém nůžkové konstrukce o délce 13,5 metru a má nosnost 63 tun, čímž stačí na tanky Leopard 2A4 a nové CV90 MK IV. Automobil také umožňuje opancéřování celé kabiny. Tento systém nabízí alespoň částečné řešení problému přepravy těžké techniky. Jako vhodná náhrada PMS se nejvíce jeví Platforma IRB (Improved Ribbon Bridge). Tento systém nabízí firma CSG, která spolupracuje s firmou GDELS. Celý tento systém je určen jako set, který je schopen přepravovat jakýkoliv hákový nakladač. Systém je schopen vybudovat most o délce až 100 metrů a nosnost pásových vozidel činí až 72 tun, což bez problémů odpovídá všem současným požadavkům.

Na závěr lze konstatovat, že potřeba modernizace mostové techniky není pouze o nahrazení staré techniky za novou, ale je kriticky strategickou záležitostí, ke které se ČR zavázala. Nové mostní systémy jsou kritickou nutností pro schopnost nasazení těžké techniky. Současné systémy jsou zcela zřejmě nedostačující, hlavně pro nové tanky Leopard 2A8, které mají značně vyšší váhu. Mostové systémy jsou kritickou částí mobility AČR, ale i případně spojenců z NATO. Nové mostní systémy jsou tedy potřebou celé ČR, a ne pouze ženijního vojska. Pokud budeme předpokládat plnění 3,5 % HDP na obranu do roku 2035 a slib alespoň 3 % HDP do roku 2030, tak by mohla být výběrová řízení a následná koupě nových mostních systémů proveditelná. Rozpočet tomuto plánu však neodpovídá a budoucnost financování obrany ČR se zdá opětovně nejistá. Přesto však současný ministr obrany Jaromír Zůna potvrdil odhodlání lhůtu roku 2035 splnit, avšak samotné financování prý bude záviset na nové koncepci AČR. S tímto se tedy pojí, jakou prioritu v nové koncepci bude hrát samotná mostová technika a politické rozhodnutí současné vlády.