Nároky na poskytování podpory hostitelskou zemí (HNS) Armádou České republiky pro alianční jednotky v návaznosti na zvyšující se počet přesunů spojeneckých vojsk přes území ČR se zvyšují. Tento trend má souvislost se zhoršeným bezpečnostním prostředím v Evropě, potřebou efektivně posilovat obranyschopnost východního křídla NATO, a obecně s transformací naší armády. Logistické schopnosti sil bojového zabezpečení tvořené 14. plukem logistické podpory je proto třeba budovat stejně jako schopnosti bojových sil a sil bojové podpory Pozemních sil AČR.

Změněná bezpečnostní situace v Evropě a s ní spojené obnovené zaměření na národní a kolektivní obranu mají dopad také na podporu potřebnou pro vojenské projekty. V rámci mezinárodního řešení konfliktů a krizí byly donedávna vojenské jednotky, zbraňové systémy a munice obvykle přepravovány v rámci zahraničních misí do vzdálených oblastí letecky (Irák, Afghánistán apod.), zatímco zásoby byly zajišťovány na místě. Vojenské přepravní operace v Evropě byly výjimečné a většinou spojené s mezinárodními cvičeními, což však zásadním způsobem změnil ruský útok na Ukrajinu a s ním dramaticky rostoucí potřeba zajistit obranyschopnost východního křídla Aliance.

Národní a kolektivní obrana vyžaduje jiné počty a rozměry – pokud jde o vojenské síly a materiál – a jejich nasazení je viditelné v celé střední a východní Evropě. Střední Evropou přirozeně procházejí všechny dopravní trasy na východní a jihovýchodní křídlo NATO, proto je jednou z nejdůležitějších povinností České republiky vůči svým spojencům v Severoatlantické alianci podpora vojsk spojeneckých zemí, které se nacházejí na našem území nebo jím procházejí. V případě ohrožení vnějších hranic NATO totiž musí být možné co nejrychleji nasadit obrovské množství vojáků, včetně jejich zbraní, vozidel a zásob, a tito vojáci musí být během přesunu ubytováni a zásobeni stravou. Základem pro dosažení tohoto cíle jsou síly bojového zabezpečení. 

Podle definice obsažené ve standardu NATO AJP-4.3 (Allied Joint Doctrine for Host-Nation Support) je HNS civilní a vojenská pomoc poskytovaná v době míru, krize nebo války hostitelským státem Alianci a/nebo jiným silám a organizacím NATO, které se nacházejí na území hostitelského státu, operují na něm/z něho, nebo přes něho přejíždějí. Význam Host Nation Support jako klíčového prvku logistické podpory silových struktur Aliance je zřejmý z následujících zásad:

• Odpovědnost: Státy a orgány NATO nesou společnou odpovědnost za HNS operací NATO.
• Pravomoc: Velitelé NATO mají pravomoc stanovit požadavky na HNS. MNC (mnohonárodní sbory) mají pravomoc sjednávat a uzavírat dohody o HNS jménem vysílajících států, s výhradou jejich předchozího souhlasu.
• Spolupráce: Státy musí jednotlivě nebo na základě dohod o spolupráci zajistit, aby formální dohody o HNS zahrnovaly poskytnutí dostatečných zdrojů na podporu svých sil přidělených NATO v době míru, krize a konfliktu.
• Poskytování: HNS je základním doplňkem organické podpory a bude poskytována hostitelským státem v nejvyšší možné míře na základě vnitrostátních právních předpisů, vnitrostátních priorit a skutečných schopností hostitelského státu.
• Náhrada nákladů: Náhrada nákladů za HNS bude dohodnuta mezi státy.
• Hospodárnost: Plánování a provádění HNS musí odrážet co nejefektivnější, nejúčinnější a nejhospodárnější využití zdrojů dostupných k plnění požadavků.
• Viditelnost: Informace o dohodách o HNS na podporu sil NATO musí být k dispozici příslušnému veliteli NATO.

Poskytování podpory hostitelské země zahrnuje celou řadu podpůrných služeb – od vstupních povolení a doprovodu při přepravě až po zajištění odpočinkových míst a ochranu před sabotážemi. Tyto služby koordinuje Agentura logistiky, která je odborným orgánem v přímé podřízenosti ředitele Sekce logistiky Ministerstva obrany pro řízení přípravy, organizaci a realizaci všestranné podpory resortu obrany ČR v operacích na území ČR i mimo něj. Do procesu plánování zabezpečení HNS přitom vstupují z definice své působnosti také Kancelář prezidenta republiky, Vláda a ministerstva (kromě resortu obrany se jedná také o ministerstva zahraničních věcí, vnitra, financí, zdravotnictví, zemědělství, dopravy, spravedlnosti, průmyslu a obchodu a životního prostředí), Správa státních hmotných rezerv nebo Bezpečnostní informační služba. Podpora hostitelské země je poskytována pouze na žádost, protože zahraniční ozbrojené síly nesmějí vstoupit na území České republiky bez předchozího povolení. Podle stejných principů také využívá podporu hostitelské země Armáda České republiky, kdykoli jsou čeští vojáci nasazeni v členském státě NATO nebo jím procházejí.

Koordinace poskytování podpory hostitelské země je složitý úkol, který vyžaduje úzkou spolupráci s orgány státní správy a samosprávy. To platí zejména pro rozsáhlé nasazení několika tisíc vojáků a mnohonárodní cvičení, při nichž zahraniční jednotky potřebují komplexní podporu. Přizpůsobené plánování je zásadní zejména v případě, že jsou využívány všechny druhy dopravy. Vojenský personál přilétající letadly a přijíždějící vozidly, zbraňové systémy a zásoby přepravované lodí nebo po železnici musí být ve stejný čas na stejném místě – a to ve správném pořadí, aby jednotky mohly bez zpoždění pokračovat v přesunu po silnici.

Podpora hostitelské země je poskytována v době míru, krize i války. Dopravní trasy přitom nevedou pouze do oblastí mise, ale také zpět. Zásobovací trasy pro posily, zbraňové systémy, munici a zásoby do oblasti mise jsou stejné jako trasy pro zpětnou přepravu zraněného personálu, poškozeného materiálu a uprchlíků. V případě nouze je nutná úzká koordinace mezi všemi spojeneckými partnery, aby tyto zásobovací trasy zůstaly funkční a udržitelné. Jedná se také o podporu hostitelské země a součást sítě posil a podpory NATO, která je zaměřena na věrohodné odstrašení a účinnou obranu.

Z uvedeného nástinu je zřejmé, že na kapacitě a schopnostech prvků, které se na zajištění podpory hostitelské země podílejí, závisí hladký průběh spojeneckých operací. Za tímto účelem je třeba disponovat dostatečnými prostředky a materiálním zabezpečením.

Modernizace ozbrojených sil je tématem, které je, nejen v souvislosti s mezinárodním vývojem, ve veřejné diskusi velmi aktuální. Pozornost se logicky soustředí na velké a strategické akviziční projekty, zejména ve prospěch bojových útvarů vzdušných a pozemních sil. Avšak na základě známého pořekadla „bojovníci vyhrávají bitvy, ale logistici války“ by se nemělo zapomínat právě na potřeby sil bojového zabezpečení. 

Každopádně postupná modernizace sil bojového zabezpečení v naší armádě již probíhá. Zásadní je v tomto směru v loňském roce podepsaná rámcová dohoda na pořízení nákladních vozidel Tatra T-815 6x6-7 (valník) a T-815 8x8-7 (valník a nakladač kontejnerů) v počtu až 872 kusů do roku 2031. Obnova logistického vozového parku Armády České republiky je jedním z klíčových předpokladů rozvoje schopností i v oblasti HNS, která nabývá na významu, přičemž jedině moderní prostředky umožňují realizaci úkolů HNS podle vyjmenovaných principů, v první řadě hospodárnosti.

Zdroj: NATO Logistics Handbook, NATO Standard AJP-4.3