Nikdy jsme nebyli blíže k aktivaci článku 5, říká slovenská prezidentka Zuzana Čaputová

 22. 09. 2022      kategorie: Rozhovory
Přidat na Seznam.cz

O válce na Ukrajině, potřebě větší otevřenosti vůči veřejnosti, modernizaci armády, koncepci přípravy veřejnosti k obraně vlasti, ale i k mezinárodní spolupráci a závazkům vůči Alianci se nedávno vyjádřila prezidentka Slovenské republiky a hlavní velitelka Ozbrojených sil SR, Zuzana Čaputová v resortním časopisu Obrana. Tento zajímavý rozhovor vám přinášíme v nezkrácené podobě.

caputova_profil
Foto: Prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová | Wikimedia Commons / Public domain

Paní prezidentko, jak z pozice prezidentky Slovenské republiky a hlavní velitelky Ozbrojených sil SR vnímáte aktuální bezpečnostní situaci na Slovensku?

V souvislosti s válkou na Ukrajině jsme se ocitli v největší bezpečnostní krizi od konce studené války. Nikdy od našeho vstupu do Severoatlantické aliance jsme nebyli blíže k možné aktivaci článku 5. Situace za hranicemi našeho státu před nás staví výzvy v podobě nutnosti zvýšit naši připravenost k řešení možných krizových situací a zásadně posílit naši obranyschopnost.

Ve vztahu k válce na Ukrajině jste na velitelském shromáždění náčelníka Generálního štábu OS SR v červenci řekla, že ozbrojené síly, ale i vedení ministerstva obrany se zachovaly přesně tak, jak se zachovat měly. Ve svém prvním vystoupení na velitelském shromáždění v únoru 2020 jste však vyzvala resort k větší otevřenosti směrem k veřejnosti. Proč jste to tehdy považovala za důležité a jak vnímáte rozdíl?

Ukázalo se, že větší otevřenost a informovanost veřejnosti byla správná. Především to ukázala situace v souvislosti s Ukrajinou, o tom, co se na východ od našich hranic děje. Kdo je agresor a kdo je napaden, co to znamená vést obrannou válku a proč je pomoc Ukrajině nejen výrazem naší solidarity, ale také naším bezpečnostním zájmem. Toto vysvětlování bylo a je třeba pro naši společnost, která stále do značné míry podléhá tlaku dezinformací a polopravd. Jsem ráda, že úkolu se zhostilo nejen politické vedení resortu obrany, ale také představitelé ozbrojených sil. Naše ozbrojené síly jsou jednou z nejdůvěryhodnějších institucí ve státě a je důležité, aby jejich velení v přiměřené míře s našimi občany komunikovalo.

Jak si přesto lze vysvětlit, že řada našich občanů věří různým hoaxům od pandemie Covid-19 až po ruskou propagandu? A jak z toho ven?

Důležitý je dostatek komplexních věrohodných informací, ale také důvěryhodnost samotných institucí. V záplavě množství různých informací může být pro některé lidi obtížné najít adekvátní zdroje, které by poskytovaly reálný obraz situace. Stát by měl v této oblasti dělat víc. Proto velmi vítám iniciativu resortu obrany, který se rozhodl koordinovat boj s hybridními hrozbami. Je dobré, že ministerstvo obrany začalo v této oblasti budovat velmi cennou expertizu. Vítám i aktivity některých méně viditelných složek, například. Vojenského zpravodajství, díky čemuž byla ukončená činnost některých osob působících ve prospěch cizích mocností a v rozporu s našimi státními zájmy.

Resort obrany se snaží zvýšit branné povědomí občanů i prostřednictvím Koncepce přípravy obyvatelstva na obranu státu. Kde je třeba přidat, aby měli občané Slovenska ještě pevnější vztah k obraně vlasti?

Válka na Ukrajině konečně spustila obrannou reakci na straně státu. Velká část veřejnosti nepodlehla konspiracím a dezinformacím, mnozí občané si lépe uvědomili, co pro nás znamená členství v Severoatlantické alianci – pro velkou část veřejnosti se bezpečnost stala uchopitelnějším pojmem. Přesto největší boj o naši bezpečnost a obranyschopnost stále svádíme u nás doma. Je to boj o mysl a srdce našich občanů. Diskuse, která doprovázela uzavření obranné dohody se Spojenými státy americkými a která pokračuje i v souvislosti s válkou na Ukrajině, často odkrývá rozsah hybridního působení jiného státu na našem území. V kombinaci se směřováním politického konsensu v zahraničněpolitickém směřování naší země tento boj představuje pro nás všechny jednu z největších dlouhodobých výzev.

A jak byste oslovila ty, kteří zpochybňují naše evropské a transatlantické povědomí?

Ve skutečnosti to je snadné. Je to o životních hodnotách, které jsou nám blízké a drahé, které jsou pro náš způsob života esenciální a kterými se chceme v životě řídit. Potom se stačí podívat, které státy vyznávají a brání stejné hodnoty. Jsou to státy Evropské unie a Severoatlantické aliance. Hlavně v dnešní době bezpečnostních výzev si musíme uvědomit, co pro nás znamená garance bezpečnosti a obranyschopnosti poskytovaná Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií. Je v našem zájmu patřit do společenství těchto států.

Na letošním velitelském shromáždění jste zmínila i dlouhodobé zanedbávání modernizace ozbrojených sil, jejich personální poddimenzovanost, nedostatečnou techniku, materiální zabezpečení či infrastrukturu. Myslíte si, že záměr investovat do obrany dvě a více procent HDP politikům vydrží i po nástupu hospodářských obtíží, které nás pravděpodobně neminou?

Osobně si myslím, že je povinností nás, politiků, plnit své závazky vůči našim partnerům v Severoatlantické alianci. Doznívající pandemie spolu s vojenskou invazí Ruska na Ukrajině přináší vážné důsledky pro globální i naši ekonomiku. V kontextu zhoršující se sociální a ekonomické situace se může stát obhajoba výdajů na obranu složitější. Avšak o to důležitější bude v této veřejné komunikaci nepolevit, zdůvodňovat a vysvětlovat kroky, které ministerstvo obrany nebo ozbrojené síly dělají. Naši spoluobčané nesmějí mít pochybnosti o tom, že investování do obrany je pro Slovensko nutností, že rozhodnutí jsou prováděna transparentně a správně.

Jako první v prezidentském úřadě jste začala s rozlučkovými setkáními s generály odcházejícími do výslužby, přijímáte i laureáty ankety Vojenský čin roku. Co vás k tomu motivuje?

Jako hlavní velitelka ozbrojených sil považuji za přirozené ocenit práci našich profesionálních vojáků a vojaček. Mnozí z nich jsou aktivní a nápomocní i mimo svou službu státu. Dělají to individuálně, ve svém volném čase, ale i na bázi dobrovolného organizování ve svých vojenských jednotkách. Najdeme je v každém útvaru včetně Čestné stráže prezidenta Slovenské republiky. O jejich záslužných činech se dozvídáme právě díky anketě Vojenský čin roku a vždy mě velmi potěší, že se s laureáty mohu i osobně potkat. Uvědomuji si, že práce profesionálních vojáků a vojaček a dalších zaměstnanců ozbrojených sil je o odpovědnosti, velké obětavosti a to často i na úkor svých nejbližších. Rozloučení s generály ozbrojených sil je nová tradice. Je to symbol díků za jejich dlouholetou službu a profesionalitu.

Navštívila jste několik útvarů. Co při osobních setkáních s vojáky oceňujete a co vám chybí?

U vojáků oceňuji hlavně jejich profesionalitu, zanícení, hrdost na to, že jsou příslušníky ozbrojených sil a že často plní své úkoly nad rámec svých povinností a na úkor svého volného času. I proto si myslím, že my, politici, máme vůči vojákům a vojačkám stále dluh ve vytváření vhodného pracovního prostředí a péče o ně a jejich rodiny.

vojaci_skFoto: My, politici, máme vůči vojákům a vojačkám stále dluh ve vytváření vhodného pracovního prostředí a péče o ně a jejich rodiny | Ministerstvo obrany SR

A hodnocení vaší Čestné stráže?

Činnosti, které vykonávají příslušníci Čestné stráže prezidenta SR, jsou vždy zajištěny na nejvyšší profesionální úrovni, ať už je to spojeno s čestným hlídáním sídla prezidenta, prováděním plných vojenských poct zejména při oficiálních návštěvách představitelů jiných států a při přijímání vedoucích diplomatických misí. Velmi pozitivně hodnotím i jejich zapojování se do dobročinných aktivit organizovaných Ligou proti rakovině, spolupracují s klinikou dětské hematologie a onkologie na bratislavských Kramárech, podílejí se na dobrovolných finančních sbírkách, sbírkách obnošeného šatstva, potravin a drogerie a na dobrovolném darování krve či pomoci lidem s mentálním znevýhodněním.

Jak vnímáte reakce na službu příslušníků OS SR v operacích mezinárodního krizového managementu?

Ozbrojené síly nám léta dokazují, že jsou jednou z nejspolehlivějších institucí. Slovensko umí expedovat síly do operací i misí mimo své území. To, jak kvalitně naše ozbrojené síly zvládají plnění svých úkolů mimo našeho území, je jen dalším důkazem o jejich profesionalitě, za kterou mají právem vysoký kredit doma i v zahraničí.

Jaký je podle vás ideální, respektive typický voják?

Nedívám se a nehledám ideálního nebo typického vojáka. Každého vojáka vnímám jako odborníka a velkého profesionála ve službě vlasti.

Co od resortu obrany a ozbrojených sil očekáváte?

Odstřihnutí se od přesluhující sovětské techniky vnímám ne jako možnost, ale jako nezbytnost. Důležité je, aby modernizační programy a projekty ozbrojených sil nezmeškaly a technika a výstroj byly v potřebné kvalitě a množství. V operační oblasti očekávám, že ozbrojené síly budou, tak jako dosud, kvalitně plnit své úkoly mimo území Slovenské republiky a zároveň, že pomohou doma, když to budeme znovu potřebovat. Ale také očekávám, že jim my, politici, necháme dostatek prostoru pro zvyšování úrovně operační připravenosti tak potřebné k zaručení naší obranyschopnosti a plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými jsme vázáni. Už jaksi samozřejmě bereme tu skutečnost, že profesionální vojáci jsou zde vždy, když je potřebujeme. Tak, jak se to ukázalo při povodních, požárech, v boji proti šíření onemocnění Covid-19 nebo při zvládnutí uprchlické krize na naší východní hranici způsobené ruskou agresí vůči Ukrajině. Vojáci přitom vždy prokázali vysokou profesionalitu, odhodlání a oddanost ve službě své zemi.

Zdroj: Obrana SK - Ministerstvo obrany SR

 Autor: Pavol Vítko

Spolupracujeme sCZ- LEXCZ - AOBP