Navštívili jsme 3. radiotechnickou rotu, 262. radiotechnického praporu, 26. pluku velení, řízení a průzkumu ve Staré Vsi nad Ondřejnicí, kde jsme měli možnost se blíže seznámit s novým radiolokátorem EL/M-2084 (MADR 3D) od izraelského dodavatele Israel Aerospace Industries (IAI), který Armáda České republiky v současné době zavádí do své výzbroje.

Video: Představení nového izraelského radiolokátoru EL/M-2084 (MADR 3D) v AČR  / CZ DEFENCE

Právě na 3. radiotechnické rotě probíhaly vojskové zkoušky tohoto nového radaru, a v současné době se již na místě nacházejí 2 izraelské radiolokátory. Celkově budou nové radiolokátory rozmístěny do 5 radiotechnických rot, kde nahradí již zastaralou sovětskou techniku. Samotný prostor útvaru prošel před příchodem nových systémů několika úpravami týkajících se zejména modernizace nemovité infrastruktury, včetně vybudování zabezpečených oblastí stupně utajení „Tajné", ochrany perimetru apod. 3. radiotechnická rota je nejvýchodněji dislokovaný útvar, ostatní útvary 262. radiotechnického praporu jsou rozloženy v rámci České republiky tak, aby bylo zajištěno celorepublikové radarové pokrytí.

3. radiotechnická rota plní úkoly v rámci integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System) a NaPoSyPVO ČR (národního posilového systému protivzdušné obrany ČR). Jednotka plní úkoly týkající se nepřetržitého průzkumu vzdušného prostoru, tedy v tzv. režimu 24/7, kdy dané informace předává 261. středisku řízení a uvědomování (CRC – Control and Reporting Centre) pro účely poskytování letových provozních služeb v rámci řízení letového provozu. Tyto informace jsou důležité pro radarové řídící bojového použití (tzv. letovody), kteří na základě těchto informací „navádí" hotovostní letouny na cíl a zároveň zajišťují bezpečné rozestupy od civilních letounů.

Pro zabezpečení těchto úkolů je v současné době využíván zejména český 2D přehledový radiolokátor RL-4AS nebo RL-5M. Jak již bylo zmíněno, nový radiolokátor MADR nahradil/nahradí již zastaralé systémy sovětské provenience, jako je dálkoměr P-37, výškoměr PRV-17 či 3D radiolokátor ST-68U, které budou ze služby trvale vyřazeny.
Po celou dobu naší návštěvy nás provázel vedoucí oddělení radiotechnického vojska Sekce rozvoje sil MO plukovník Zdeněk Patera, který nám také odpovídal na naše dotazy. Na otázku, jestli je současný počet pořízených 3D radarů (8 kusů) pro naši armádu dostačující, nám plk. Patera odpověděl, že v ideálním stavu by měl být počet radarů vyšší, nicméně dosavadní počet zakoupených kusů je pro zajištění minimálních operačních požadavků definovaných NATO dostačující. Přesný počet radarů pak závisí na konkrétních schopnostech, které chce Armáda České republiky mít, což je mimo jiné i předmětem zpracovávané Koncepce výstavby Armády České republiky (KVAČR).

Kromě již zmíněných 8 kusů 3D radiolokátorů EL/M-2084 pro 26. pluk velení, řízení a průzkumu by naše armáda, resp. 25. protiletadlový raketový pluk,  měl v rámci pořízení moderního izraelského raketového systému SPYDER obdržet další radiolokátory MADR, které jsou součástí tohoto systému. Úkolem těchto radiolokátorů bude mimo jiné zabezpečit podporu činnosti prostředků pozemní protivzdušné obrany v rámci brigádního úkolového uskupení či budou plnit ochranu objektů důležitých pro obranu státu. Každopádně u obou zmíněných útvarů platí, že získané informace z radiolokátorů mohou být sdíleny do jednotného systému velení, řízení, případně mohou být předávány dál. Radiolokátory určené pro 26. pluk velení, řízení a průzkumu a 25. protiletadlový raketový pluk by měly být zastupitelné, avšak liší se svou konfigurací. Systémy určené pro 26. pluk jsou uloženy na platformě vozidla Tatra 8x8, kde je kromě samotného radiolokátoru umístěn také napájecí zdroj (RPU). Součástí systému jsou také mobilní boxy místní ovládací konzole (RLCC), které se vynáší do stanu či do budovy. V rámci rychlejšího rozvinutí systému nyní armáda řeší navazující projekt, který zabezpečí doprovodné vozidlo k systému MADR s již zabudovanou místní ovládací konzolí. U systému SPYDER (určených pro 25. pluk) je pak na podvozku vozidla Tatra 8x8 umístěn radiolokátor a na druhém vozidle je umístěn kontejner se zabudovanou místností pro obsluhu, včetně napájecího systému ve formě elektrocentrály. Rozvinutí/svinutí a mobilita tohoto systému je tak v tuto chvíli vyšší než u radiolokátorů určených pro 26. pluk.

Plukovníka Patery jsme se zeptali, co pro radiotechnické vojsko znamená zavedení nových radiolokátorů MADR do výzbroje Armády České republiky. „Jednoznačně se jedná o technologický posun celého radiotechnického vojska s tím, že se již od začátku jednalo o náhradu starých ruských radarů za nové moderní technologie, které budou poskytovat širokou škálu schopností, které pak bude armáda využívat pro plnění svých úkolů."

Zajímalo nás také, jak vlastně takový 3D radiolokátor MADR funguje a kam se posílají získaná data. Plukovník Patera nám poté funkčnost radaru včetně postupu sdílení dat zevrubně popsal. Radiolokátor průběžně zachytává cíle, které zpracovává a vyhodnocuje (včetně Módu 5 IFF – identification friend or foe) a předává do místní ovládací konzole. Následně jsou tyto informace předávány po letecké datové síti (interní datová síť AČR) na konkrétní místa, jako je v tomto případě 261. středisko řízení a uvědomování (CRC), kde jsou tato data integrována do národního systému Sektor VS a zároveň do vzdálené ovládací konzole (RRMC), která umožňuje dálkové ovládání všech radiolokátorů najednou. Informace jsou pak využívány za účelem průzkumu vzdušného prostoru, identifikace zjištěných objektů, zajištění koordinace s civilním řízením letového provozu a pro vojenské letovody při navádění hotovostních letounů na cíl v případě tzv. „Alpha Scramble" (ostrého startu) nebo cvičných letů.

Velitele 262. radiotechnického praporu podplukovníka Josefa Ordelta, který byl během naší návštěvy také přítomen, jsme se zeptali, co vlastně znamená v rámci názvu radiolokátoru MADR výraz 3D. „Znamená to, že radar je schopen získávat kompletní informace o vzdušném cíli, to znamená vzdálenost, azimut a výšku letícího objektu." Zajímalo nás také, jaké nové schopnosti izraelský radar naší armádě přináší. „Radar MADR je schopen detekovat jak klasické letouny, tak malorozměrné cíle, jako jsou např. drony s nízkou odraznou plochou, je schopný detekovat nízko i vysoko letící cíle a zároveň je schopný detekovat také dělostřeleckou a minometnou munici," odpověděl pplk. Ordelt.

V rámci našeho rozhovoru s plk. Paterou padla také otázka, jestli na úrovni řízení, kam jsou z radiolokátorů posílána data, již existuje určitý stupeň zakomponování umělé inteligence nebo zdali informace stále vyhodnocují pouze lidé. Bylo nám řečeno, že již v současnosti některé systémy využívají automatizované procesy, jako např. alianční projekt systému velení a řízení ACCS (Air Command and Control System), který má schopnost automatického přidělování identifikací letounům, kdy operátor jen kontroluje správnost daných přidělení. V rámci rozvoje a modernizace AČR, zejména ve vztahu k budoucímu operačnímu prostředí, jsou rovněž diskutována témata zavádění přelomových technologií, mezi které patří i umělá inteligence, apod.

Dozvěděli jsme se také, že se sousedními zeměmi existuje tzv. radarové překrytí, což znamená, že naše radary sledují i určitý prostor za hranicemi ČR a stejně tomu je i v případě např. polských radiolokátorů směrem do našeho území. Důvodem je zajištění permanentního sběru informací o letounech, které přelétají nad Evropou. K tomu se pak váže i identifikace letounu, ohledně které pak CRC komunikuje se sousedními státy.

Další naše otázka směřovala k případnému rozšíření schopností situačního povědomí ve vzdušném prostoru a možná kooperace s radiolokátory MADR v případě pořízení letounů F-35, které jsou sami o sobě schopny získávat a vyhodnocovat obrovské množství dat. Plukovník Patera potvrdil vysokou schopnost letounu F-35 identifikovat a dále monitorovat vzdušné cíle s možností následného přenosu dat do různých systémů velení, řízení. Jako největší výzvu pak vidí ve vlastní integraci získaných informací a jejich následné sdílení jednotlivým útvarům v reálném čase.

Armáda ČR již od počátku plánovala, aby radiolokátory MADR měly schopnost integrace dat do systémů velení, řízení vzdušných sil, systému řízení palby protiletadlových baterií a systému velení, řízení v rámci 25. protiletadlového raketového pluku. Nás zajímalo, jestli budou radiolokátory schopny komunikovat s velením, řízením v rámci zachytávání RAM (Rocket, Artillery, and Mortar) munice či komunikovat s technikou 13. dělostřeleckého pluku, který do svých vozidel bude instalovat automatizovaný systém řízení palby dělostřelectva Adler III, který zajistí plnou automatizaci procesů řízení palby a koordinaci palby dělostřelectva Armády ČR. Dozvěděli jsme se, že MADR umí zachytávat tento druh munice, což by následně šlo zaintegrovat do dělostřelectva, avšak v současné chvíli žádný konkrétní projekt neexistuje. Plukovník Patera také zmínil, že obdobné sdílení informací by bylo možné např. i v rámci platformy vrtulníků H-1 apod., kdy dané sdílení informací napříč jednotlivými systémy je naprosto klíčové, což potvrzují i zkušenosti z ukrajinského bojiště.

Zajímalo nás, jak jsme na tom ohledně ochrany proti balistickým střelám. Dozvěděli jsme se, že současné radiolokátory nejsou schopny detekce balistických střel, ale existuje možnost softwarové úpravy, která detekci umožňuje. V rámci systému SPYDER jsou pak zapotřebí rakety schopné ničit balistické střely, současná konfigurace systému SPYDER pro AČR však tyto prostředky s největší pravděpodobností obsahovat nebude.

Minimální vzdálenost dvou 3D radarů by pak měla být 750 metrů, aby nedošlo ke vzájemnému poškození vzhledem k jejich vysokému výkonu. Doba životnosti nového radaru MADR je 20 let, což bylo také armádou požadováno. Po tuto dobu je garantován životní cyklus, včetně modernizací a garance veškerých náhradních dílů.

Během naší návštěvy jsme měli možnost se zeptat také předsedy komise vojskových zkoušek 3D radiolokátoru MADR kapitána Otoupala na jeho téměř roční zkušenosti s tímto izraelským systémem. „Systém jsme ladili téměř rok a nyní je radiolokátor připraven na připojení do systému. Vojskové zkoušky ukázaly, že ne vše bylo optimálně připraveno, avšak od toho vojskové zkoušky jsou. Vojskové zkoušky zároveň prokázaly, že radiolokátor je po určitém nastavení schopný do systému řádně přispívat, zejména primární radiolokátor nám po odladění udělal velkou radost," přiblížil kpt. Otoupal, který zároveň dodal, že jeden radiolokátor obsluhuje 6 lidí. Důvodem pro tento počet je zejména rozvinování/svinování systému. Samotné rozvinutí radaru a jeho operační příprava trvá cca 55 minut. Stejný čas je potřeba i na svinutí systému. Operační obsluhu radiolokátoru je pak schopna zajistit dvoučlenná osádka. Kapitán Otoupal nám také přiblížil, co vše je součástí izraelského radarového systému. „Součástí systému je anténa jako taková, dále RPU (Radar Power Unit), kde je zabudována centrála a jsou zde umístěny také veškeré bloky konzole RLCC. Součástí kompletu je i vozidlo Tatra 8x8.“

Kpt. Otoupala jsme se také zeptali, jaký je dosah radaru a maximální počet cílů, který je radar schopen zachytit. „Radiolokátor má operační dosah 250 km s tím, že maximální dosah je až 350 km a je schopen zachytit až 1 200 cílů, v režimu full track je pak schopen pracovat až s 250 cíli."

Kompletní modernizace národního systému Sektor VS by pak podle plk. Patery měla být dokončena do konce roku 2025, kdy budou veškeré schopnosti radiolokátorů MADR plně integrovány do tohoto systému.

Součástí naší návštěvy byla i dynamická ukázka rozvinutí 3D radiolokátoru MADR a jeho operačních schopností. Zde bych rád poděkoval všem zúčastněným příslušníkům 3. radiotechnické roty, včetně členů velení, kteří nám i přes nepřízeň počasí celý systém ochotně prezentovali.