Oddělení péče o válečné veterány, oddělení vydávání osvědčení a správních agend a oddělení péče o vojenské důchodce. Tři oddělení, která se věnují celé řadě činností v rámci odboru pro válečné veterány. Jaké jsou současné úkoly odboru, zaměření koncepce v oblasti péče válečné veterány, jaká aktuální témata leží na stole a jak vidí směřování odboru do budoucna – na to odpovídal v rámci rozhovoru pro resortní měsíčník A report ředitel odboru Pavel Kugler, historik, který na základě příkazu k zastupování vede tento odbor od dubna minulého roku a zároveň řídí i oddělení osvědčení a správních agend.

Foto: Novodobých válečných veteránů stále přibývá (ilustrační foto) | mjr. Ladislav Kabát / Armáda ČR

„Zásadní otázkou v oblasti péče o novodobé válečné veterány je podpora zaměstnanosti a s tím související otázka rekvalifikací a vzdělávání,“ říká ředitel odboru pro válečné veterány Pavel Kugler a dodává, že právě na tyto oblasti se zaměřuje nově připravovaná koncepce. Váleční veteráni kvitují vznik komunitních center, která poskytují poradenskou činnost. Kromě toho se váleční veteráni také těší řadě různých benefitů v oblasti zdravotní a sociální péče.

Už název odboru odkazuje na jeho hlavní zaměření. Ale odbor pro válečné veterány není jen o veteránech. Výkon státní správy v této oblasti představuje i další činnosti, které s tímto tématem úzce souvisí. Můžete nám přiblížit, jak široké je spektrum činností odboru?

Činnost odboru lze rozdělit do dvou základních oblastí. První je již zmíněná péče o válečné veterány a  také vojenské důchodce. Odbor je gestorem péče o  válečné veterány, nicméně v oblasti zdravotní a sociální zabezpečují převážnou část výkonu péče o válečné veterány vojenské nemocnice. Psychologická a duchovní služba jsou v podřízenosti náčelníka Generálního štábu AČR. Toto rozdělení vyžaduje vzájemnou spolupráci. Druhou oblastí je historickoprávní agenda, do které spadá oceňování účastníků odboje a odporu proti komunismu, řízení k žádostem o vydání osvědčení o účasti na národním boji za osvobození, připravování podkladů pro účely vydání výpisu o zařazení v průběhu vojenské základní služby bývalých příslušníků vojenských táborů nucených prací a zajišťování podkladů pro účely posouzení oprávněnosti žádosti o vydání pamětního odznaku účastníka Květnového povstání českého lidu. Do této kategorie patří také péče o válečné hroby jak na území České republiky, tak v  případě těch českých i v zahraničí. Odbor rovněž řeší poskytnutí neinvestičních účelových dotací nestátním neziskovým organizacím a také dotace na péči o válečné hroby.

Kolik máme v současnosti válečných veteránů? Jak se mění přístup k jejich péči v souvislosti s faktem, že druhoválečných ve vysokém věku postupně ubývá, a novodobých naopak přibývá?

V  současné době evidujeme přes 16 000 válečných veteránů. Naprosto převažují ti novodobí, počet druhoválečných, bohužel, vzhledem k jejich vysokému věku, stále klesá. Dnes se jedná o zhruba 150 žijících veteránů z  2. světové války, kdy se většinou věková hranice pohybuje kolem 95 let a více. Do této věkové skupiny patří i ti váleční veteráni, kteří byli oceněni jako účastníci protikomunistického odboje, v současné době se bavíme o 12 osobách. Lze říci, že se resort u  této věkově homogenní skupiny soustředil především na zajištění lékařské péče. Pro tuto věkovou skupinu jsou také prioritně určeny domovy péče o válečné veterány a Domov Vlčí mák při Ústřední nemocnici v Praze. U  novodobých válečných veteránů je vzhledem k rozdílnosti věku spektrum potřeb mnohem širší. Kromě zdravotní péče by novodobí váleční veteráni ocenili podporu při hledání zaměstnání, přivítali by rozšíření poradenských služeb a obecně pomoc při začlenění do civilního života. Z  16000 novodobých válečných veteránů je zhruba polovina stále v činné službě. Z  hlediska péče je zásadní podchytit potřeby válečných veteránů, kteří odcházejí z  činné služby do civilního života. K tomu mimo jiné slouží semináře pro odcházející vojáky z povolání, které jsou organizovány Agenturou personalistiky za účasti poradců Úřadu práce ČR v oblasti práv, profesního poradenství a aktuální situace na trhu práce. Další skupinou jsou váleční veteráni, kteří jsou již mimo činnou službu v produktivním věku. Jim jsou poskytovány například rekreační pobyty s  ozdravným programem, preventivní prohlídky ve vojenských zařízeních, program Zelená cesta či program pro podporu zdraví.

Poslední skupinou jsou váleční veteráni, kteří jsou v  důchodovém věku a  jsou poživateli dávek důchodového pojištění. Pro ně jsou určeny benefity v oblasti zdravotní péče – například v podobě finanční podpory na lázeňskou léčebně-rehabilitační péči. Pro kategorii válečných veteránů 60 let a více je určen dotační program Péče o válečné veterány. Ten je dlouhodobě realizován Československou obcí legionářskou a  mezi jeho hlavní cíle patří zabránění sociálnímu vyloučení válečných veteránů, poradenství, vyhodnocení získaných informací a zajištění zpětné vazby pro odbor. Do projektu je zapojeno přes 1 600 válečných veteránů.

Tuto problematiku řešil a rozpracovával i dokument resortu obrany Koncepce péče o válečné veterány 2017–2021.

Ano, poprvé byla problematika a potřeby novodobých válečných veteránů systematicky rozpracována v  dokumentu Koncepce péče o  válečné veterány 2017–2021. Ta nastavila směr, jakým by se měla péče o válečné veterány v  budoucnosti ubírat. V  současné době se zpracovává nová koncepce, jejímž cílem je na tento dokument navázat a  některé body detailně rozpracovat. Týká se to především oblasti vzdělávání, rekvalifikací a poradenské činnosti. Snažíme se v maximální míře potřeby válečných veteránů reflektovat.

Počítá resort obrany v současné době s nějakými novými projekty, které budou právě cíleny na novodobé válečné veterány?

Začíná být hodně slyšet o komunitních centrech, která vznikají napříč republikou a jsou pozitivně vnímána jak ze strany profesionálních vojáků, tak i civilní veřejností. Zmíněná koncepce na léta 2017 až 2021 předpokládala budování komunitních center na území České republiky. Dosud vznikla tři. Od roku 2016 existuje Komunitní centrum v Brně. Na základě jeho úspěšného působení vznikla i další – v Olomouci a v Praze. Jejich úkolem je pomoci válečným veteránům bez ohledu na věkovou kategorii se začleňováním do společnosti. V  rámci komunitních center pro válečné veterány probíhá poradenská činnost, a  to jak ve finanční, právní a sociální oblasti, tak i  v psychologické. Komunitní centra zároveň fungují jako místa, kde se s nimi může setkávat i civilní veřejnost. Ať už je to formou přednášek nebo komentovaných výstav. Díky fungujícím sociálním médiím je ta zpětná vazba téměř okamžitá. Díky FB stránkám a dalším elektronickým médiím se zvýšil i zájem ze strany mladých lidí i studentů, což nás velmi těší. Velmi oceňované jsou besedy s  válečnými veterány novodobých zahraničních operací a jejich autentická vyprávění z nasazení. V následujícím období se předpokládá otevření dalšího komunitního centra v Táboře – v městě s  bohatou vojenskou historií. Trendem by v budoucnosti mělo být, aby podobná poradenská místa pro válečné veterány fungovala v rámci každého kraje napříč republikou. V minulém roce byla vytvořena metodika, která nastavila spolupráci mezi komunitními centry a  odborem pro válečné veterány. Pravidelná setkání a  výměna zkušeností pomáhají péči o válečné veterány zefektivnit.

Tyto informace a podklady z komunitních center jsou určitě pro váš odbor velmi cenné, ale byl někdy zpracován nějaký průzkum mezi samotnými válečnými veterány?

Jedním z hlavních úkolů a požadavků koncepce 2017–2021 bylo provést průzkumy mezi válečnými veterány, abychom získali zpětnou vazbu. V  letech 2018 až 2021 proběhly mezi jednotlivými kategoriemi válečných veteránů průzkumy, které zjišťovaly jejich potřeby. V  tomto zmíněném období byly provedeny celkem tři průzkumy, které se zaměřily na jednotlivé kategorie válečných veteránů. První průzkum, který probíhal kontinuálně, byl zacílen na identifikaci aktuálních problémů a potřeb novodobých válečných veteránů, účastníků zahraničních misí odcházejících z  činné služby. Druhý průzkum byl proveden u těch novodobých válečných veteránů, kteří jsou mimo činnou službu méně než 10 let. Poslední průzkum se zaměřil na potřeby novodobých válečných veteránů v  seniorském věku (60+). Z průzkumů získaná zjištění by se měla projevit v nové koncepci. Průzkumy proběhly ve spolupráci se skupinou poradenských služeb a péče o veterány Univerzity obrany a oddělením expertních služeb pro oblast lidských zdrojů Agentury personalistiky AČR.

Spolupracuje váš odbor s nějakými institucemi v civilní sféře ohledně zaměstnávání válečných veteránů, kteří končí s aktivní službou v armádě a odcházejí do civilu?

 Státní podniky resortu obrany dlouhodobě deklarují připravenost zaměstnávat válečné veterány, kteří končí s  aktivní službou a  odcházejí do civilu. Velmi žádané jsou technické profese spojené zejména s vojenskou technikou. Tito lidé jsou v produktivním věku, mají vytvořené pracovní návyky a pro tyto podniky jsou velmi cenní. Ohledně zaměstnávání válečných veteránů jsme také v  úzkém kontaktu s  Úřadem práce ČR a velmi se osvědčila i spolupráce se Svazem průmyslu a dopravy, na jehož stránkách je i pracovní portál, na kterém firmy inzerují nabídky na konkrétní pracovní pozice, v nichž by se mohli váleční veteráni uplatnit.

Zdroj: A report