Jak již tradičně bývá zvykem, v závěru roku vždy přichází na řadu bilancování a hodnocení uplynulých dvanácti měsíců. Nejinak tomu je i v případě slovenského ministerstva obrany. Šéf rezortu obrany Robert Kaliňák na nedávné tiskové konferenci vyhodnotil dosavadní přínosy obranného průmyslu pro státní pokladnici a krátce přiblížil i možný vývoj domácího obranného průmyslu v příštím roce.

V roce 2025 přispěl slovenský obranný průmysl podle slov ministra obrany Roberta Kaliňáka k celkové hodnotě hrubého domácího produktu země částkou kolem 2 miliard eur. Jak dál ministr obrany uvedl, toto tradiční výrobní odvětví by mělo pokračovat v růstu i v příštím roce. Přispět k tomu mají připravované projekty s partnery v rámci Severoatlantické aliance i mimo ní. Jako příklad Robert Kaliňák uvedl připravovanou smlouvu s Ázerbájdžánem v hodnotě 100 milionů eur. Na základě této dohody bude státní akciová společnost ZTS - Špeciál uplatňovat své výrobky na tamním trhu. Mezi další projekty bude patřit i rozšiřování kapacit na výrobu munice. Toto navýšení má být podle ministra obrany reakcí na zájem několika zemí v Evropě zahájit se Slovenskem jednání o nákupu munice. 

Ministr obrany zároveň připomněl, že v regionu Považí, horní Nitry, nebo na východním Slovensku patří podniky obranného průmyslu k významným zaměstnavatelům. V těchto regionech je zbrojařství historicky silným průmyslovým odvětvím, jelikož se tam v minulosti vyráběla těžká vojenská technika, munice, nebo vojenská nákladní vozidla. Mnohé produkty se v těchto regionech dodneška vyrábějí a dokonce dochází i k rozšiřování nebo obnově výrobních areálů bývalých zbrojařských  podniků. Jedním z takových příkladů je obnova areálu Chemko Strážske na východním Slovensku, kde společnost MSM Group investuje do obnovy 350 milionů eur s cílem vybudovat moderní výrobní infrastrukturu pro výrobu bimodulárních prachových náplní do velkorážní munice.

Vrátíme-li se k tomu, o čem mluvil na tiskové konferenci slovenský ministr obrany, aktuální bezpečnostní situace v Evropě podtrhuje důležitost a význam obranného průmyslu pro ochranu zájmů a obyvatel celého kontinentu. Současné bezpečnostní prostředí ovšem staví obranný průmysl i do role ekonomického tahouna. Jak uvedl Robert Kaliňák, právě v době stagnující evropské ekonomiky je obranný průmysl odvětvím, které naopak může podpořit růst slovenské ekonomiky, která je závislá na ekonomickém vývoji západní Evropy. Zde je třeba připomenout, že v posledních letech prochází Ozbrojené síly Slovenské republiky (OS SR) rozsáhlou modernizací a slovenský obranný průmysl se na ní značným způsobem podílí. Slovenské zbrojovky se podílejí na výrobě bojových vozidel pěchoty CV9035, kolových obrněných vozidel Patria AMV XP nebo nákladních a logistických vozidel. 

Ovšem domácí zakázky nejsou jediným zdrojem příjmů podniků slovenského obranného průmyslu. Slovensko obecně těží ze své silné výrobní základny, co se týče produkce velkorážní a středorážové munice, čehož důkazem je rámcová smlouva mezi společností ZVS holding a slovenským resortem obrany v hodnotě 58 miliard eur. Na základě tohoto kontraktu je společnost ZVS holding připravena v nejbližších sedmi letech vyrobit uvedené typy munice pro členské země EU, které se k dohodě připojí.

Tento projekt by byl financován přes evropský program SAFE. V případě zájmu evropských zemí by díky tak rozsáhlému kontraktu byl přínos obranného průmyslu pro státní rozpočet opravdu významný. Za zmínku stojí i nedávný úspěch společnosti Tatra Defence Slovakia, která bude ve východoslovenské Moldavě nad Bodvou vyrábět pro zákazníka z jihovýchodní Asie až 4000 vojenských vozidel T-810. Tato zakázka významně podpoří zaměstnanost v regionu, jelikož firma Tatra Defence Slovakia plánuje najmout více než 300 nových pracovníků.

Uvedené projekty jsou jasným důkazem toho, že slovenský obranný průmysl má potenciál být v nadcházejících letech jedním z tahounů slovenské ekonomiky. Je ale potřeba, aby i nadále politická reprezentace podporovala odvětví a v rámci diplomacie využívala slovenské zbrojařství jako nástroj ekonomické diplomacie.

Zdroj: Ministerstvo obrany SR