Představitelé Armády České republiky již před pár měsíci deklarovali, že se chtějí v oblasti kolových obrněných vozidel vydat cestou pořízení nových osmikolových obrněných vozidel, která by měla nahradit stávající obrněnce Pandur II 8x8 CZ. Objevily se rovněž informace o oslovování konkrétních výrobců či srovnávání některých typů, které připadají v úvahu. Na prvním místě pochopitelně figuruje nejnovější vozidlo Pandur 8x8 EVO, jehož prototyp firma Tatra Defence Vehicle (TDV) v současné době intenzivně testuje. TDV, jenž spadá do struktury průmyslové skupiny CSG, se může chlubit opravdu působivými zkušenostmi, protože již před lety převzal výrobu a servis osmikolových obrněnců Pandur II 8x8, a to nejen pro českou armádu, ale rovněž pro zahraniční zákazníky. Nový Pandur 8x8 EVO se tedy jeví jako nejlogičtější nástupce dlouholeté tradice domácích osmikolových obrněných vozidel, jež sahá až k dodnes populárnímu transportéru OT-64 SKOT.

Ten se zrodil jako výsledek spolupráce Československa a Polska a do výzbroje naší armády se dostal, jak napovídá jeho označení, v roce 1964. Tehdy nepochybně patřil mezi vůbec nejlepší konstrukce své kategorie na světě a jeho kvality uznávali i západní experti. Byl exportován do mnoha států, z nichž některé jej dosud provozují, ačkoli v současné době se samozřejmě jedná o jednoznačně zastaralý design. Jeho nedostatky si v průběhu 90. let začala uvědomovat i naše armáda, a tak postupně uzrávala myšlenka nalézt vhodného nástupce. Objevilo se sice několik domácích iniciativ s tímto zaměřením, ale český obranný průmysl se tehdy nacházel v nepříliš komfortní situaci a prostě nebyl schopen zajistit náhradu na adekvátní úrovni. V roce 2003 tak byl formálně schválen záměr nalézt pro Armádu ČR nové obrněné transportéry, dle tehdejších plánů v počtu 243 kusů. V dubnu 2005 byl počet zredukován na 234 obrněnců, z nichž se 199 mělo objednat pevně, kdežto zbývajících 35 by představovalo opci. Následně začalo výběrové řízení a Česko oslovilo několik možných dodavatelů.

Hodnocení nabídek bylo završeno v lednu 2006, kdy vláda schválila záměr koupit osmikolové obrněnce Pandur II 8x8 od rakouské firmy Steyr-Daimler-Puch Spezialfahrzeug, která se začlenila do struktury nadnárodní korporace General Dynamics European Land Systems (GDELS). Do kontraktu byl zapojen český státní podnik VOP CZ i izraelská společnost Rafael, jež vyrobila dálkově ovládané zbraňové stanice RCWS. Smlouva na 199 kusů s opcí na dalších 35 kusů byla uzavřena v červnu 2006 a pokrývala též montáž většiny obrněnců v České republice. Oněch 234 vozidel mělo odpovídat celkově osmnácti variantám. Následně se ale vyskytly problémy v realizaci zakázky, jež vedly k vyjednávání mezi českou stranou a dodavatelem. Ta se týkala zejména redukce počtu verzí i celkového počtu vozidel. 13. března 2009 tak byla podepsána nová smlouva, podle které měla Armáda ČR získat 107 vozidel Pandur II 8x8 CZ v šesti provedeních, a to pochopitelně opět za účasti domácího průmyslu, který zajistil konečnou montáž, především zmiňovaný státní podnik VOP CZ.

Dodávky vozidel do armády dokončil podnik VOP CZ v roce 2013, mezi tím v roce 2010 absolvovaly obrněnci Pandur II 8x8 CZ české armády své první bojové nasazení, a to ve výzbroji jednotek působících v Afghánistánu. Do onoho výčtu šesti variant spadají čtyři verze nesoucí dálkově ovládanou zbraňovou stanici Rafael RCWS 30 s kanónem ráže 30 mm a protitankovými řízenými střelami Spike-LR, a sice základní bojová podoba (72 kusů), velitelský obrněnec pro velitele roty (11 kusů), průzkumná varianta a průzkumná varianta s radiolokátorem (obě po osmi kusech). Zbylé dvě podoby, obě zakoupené ve čtyřech exemplářích, onu zbraňovou stanici nemají, neboť ženijní provedení má jen zbraňovou stanici s lehkým kulometem a zdravotnická podoba je neozbrojená. Zkušenosti z Afghánistánu se posléze projevily ve vzniku sedmé varianty, jelikož čtyři bojová vozidla základní verze prošla konverzí na standard M1, jenž odpovídá právě požadavkům na expediční operace a vyznačuje se mj. použitím přídavného mřížového pancéřování.

Tento prvek pochopitelně zvyšuje hmotnost vozidla, a proto pozbývá svou schopnost plavby. Právě otázka, zda mají být české Pandury II 8x8 CZ obojživelné, reprezentuje téma, o němž se hodně diskutovalo. Většina odborníků nakonec dospěla k závěru, že tento požadavek byl zřejmě zbytečný, jelikož vozidla plavou pouze výjimečně a jejich obojživelnost se logicky podstatně podepsala na pořizovacích nákladech. Je třeba zdůraznit, že nešlo o kritiku samotné platformy Pandur II 8x8, která se v provozu celkově osvědčila. Objevily se i některé problémy, ale ty se většinou netýkaly samotné konstrukce vozidel, nýbrž zejména zajištění servisu. Právě to vedlo k situaci, že se značná část obrněnců Pandur II 8x8 CZ české armády ocitla mimo provoz. Tento problém se definitivně vyřešil až ve druhé polovině minulé dekády, a to především díky faktu, že servisní služby převzala společnost Tatra Defence Vehicle.

Ta byla založena v roce 2015 a téhož roku podepsala se společností GDELS licenční smlouvu o přenosu technologií a výroby osmikolových vozidel Pandur II 8x8 do Česka. Od té doby se u původního výrobce GDELS-Steyr ve Vídni vyrábějí jen šestikolové verze vozidel Pandur a osmikolové verze jsou tedy de facto českými výrobky. O rok později byla otevřena továrna TDV v Kopřivnici a v roce 2017 byla podepsána servisní smlouva (která byla později několikrát prodloužena), podle které podnik TDV zajišťuje údržbu vozidel Pandur II 8x8 CZ Armády České republiky dodnes. Onen přenos technologií se ale samozřejmě netýkal pouze servisu a také sériové výroby, ale i vývoje nových variant. Vedle servisní smlouvy byl tedy v roce 2017 podepsán i kontrakt na dodávku dalších dvaceti vozidel Pandur II 8x8 CZ, a to ve dvou nových verzích KOVS a KOVVŠ, z nichž první slouží jako spojovací, zatímco druhá zastává velitelsko-štábní funkci na úrovni praporu a brigády. Tyto dvě varianty byly vyvinuty a vyrobeny kompletně v TDV. Posléze následovaly i dodávky do zahraničí, jelikož společnost TDV vyrobila také obrněnce Pandur II 8x8 například pro ozbrojené síly Indonésie.

Obrněnce Pandur II 8x8 CZ ve verzích KOVS a KOVVŠ se ale od původních 107 kusů neodlišují jen speciálním účelovým vybavením, ale i svou základní konstrukcí. Od přelomu století, kdy byla vyvinuta původní konstrukce Pandur II 8x8, se totiž požadavky na pěchotní vozidla velmi zásadně změnily, a to zejména z hlediska odolnosti. Požaduje se proto silnější balistická ochrana korby a vyšší odolnost podvozku proti minám a dalším výbušným nástrahám. Oněch dvacet vozidel, která byla dodána mezi roky 2019 a 2020, tudíž obdrželo mj. přídavné keramické pancéřování korby a dvojitou podlahu. To si pak pochopitelně vynutilo také mj. změny pohonné a brzdové soustavy, aby se navzdory zvýšené hmotnosti zachovala pohyblivost vozidla. Na to se logicky navázalo iniciativou směřující ke zrodu hloubkově modernizované verze platformy Pandur 8x8, která následně dostala označení Pandur 8x8 EVO.

Základní koncepce Panduru 8x8 EVO odpovídá dnes běžnému standardu této kategorie, takže vozidlo má osádku v počtu tří mužů, z nichž řidič sedí vpředu vlevo, zatímco vedle něj se nachází motor. Střelec a velitel sedí přibližně uprostřed vozidla, kde obsluhují dálkově ovládanou zbraňovou stanici, a za nimi je umístěn prostor pro dopravu sedmi vyzbrojených vojáků. Zmíněný motor pochází od výrobce Cummins, která dodala agregáty již pro původní vozidla Pandur II 8x8, ale tentokrát se jedná o silnější provedení, které produkuje výkon 405 kW, zatímco obrněnce Pandur II 8x8 užívají motory s výkonem 335 kW. Montáž silnějšího motoru je potřebná především kvůli zachování pohyblivosti, protože Pandur 8x8 EVO má maximální bojovou hmotnost 25 tun, tedy přibližně o tři tuny více než původní varianta. Se silnějším motorem má na silnici nabízet rychlost 105 km/h a dojezd 600 km. S obojživelností se už u obrněnce Pandur 8x8 EVO nepočítá, a tudíž vozidlo nepotřebuje ani žádné vybavení pro zajištění plavby.

Hlavní výzbroj Panduru 8x8 EVO představuje kanón Mk.44S Bushmaster II ráže 30 mm s elevací −15 až +60 stupňů a s elektrickou stabilizací, vedle něj je ve věži lafetován spřažený kulomet ráže 7,62 mm. V samostatném odpalovacím zařízení instalovaném v pravé části zbraňové stanice jsou pak umístěny dvě řízené protitankové střely Spike 2 LR. Velitel i střelec disponují identickými plně stabilizovanými optoelektronickými zaměřovači s funkcí automatického sledování cílů i funkcí „hunter-killer“. Oba zaměřovače obsahují denní TV kameru s vysokým rozlišením a termovizní kameru pro noc či zhoršené povětrnostní podmínky, velitelský má navíc panoramatický výhled. 

Při vývoji Panduru 8x8 EVO konstruktéři uplatnili aktuální zkušenosti z bojiště na Ukrajině. Pandur 8x8 EVO se dokáže efektivně bránit dronům prostřednictvím již zmiňovaného kanónu Mk.44S Bushmaster II, který může využívat různé druhy programovatelné munice, a také díky systému Iron Fist, který umí likvidovat různé druhy hrozeb. Systém Iron Fist je schopen detekovat přilétající bojové prostředky protivníka pomocí radarových senzorů s elektronickým vychylováním paprsku, jež jsou umístěny v počtu čtyř na zbraňové stanici. Ty mohou být doplněny i infračervenými detektory nebo systémem aktivního rušení. Iron Fist dokáže působit proti tankovým projektilům, řízeným střelám nebo reaktivním protitankovým granátům, ale i bezpilotním prostředkům a FPV dronům. Eliminaci hrozeb systém provádí prostřednictvím dvojice otočných dvojnásobných odpalovacích zařízení obranné munice umístěných vzadu na stopě zbraňové stanice.

V Panduru 8x8 EVO je instalován mimo jiné i elektronický systém SAAV, jenž konkrétně zahrnuje systém situačního povědomí a jeho nezbytné integrační prvky. Systém situačního povědomí, založený na technologii umělé inteligence, umožňuje osádce lépe vnímat celkové dění kolem vozidla, vyhodnocovat bojové situace a zároveň poskytuje včasné varování před hrozbami v okolí vozidla. Tento systém všechna potřebná data a informace poskytuje osádce na příslušných zobrazovacích a indikačních prvcích uvnitř vozidla včetně průhledových displejů na přilbách osádky, díky tomu jsou všichni její členové po celou dobu bojové činnosti chráněni pancéřováním vozidla. 

Podoba Panduru 8x8 EVO je výsledkem vývoje ve společnosti Tatra Defence Vehicle, ačkoliv na programu participuje i rakouská GDELS-Steyr, jelikož existuje záměr dosáhnout maximální technické příbuznosti s vozidly Pandur 6x6 EVO. Zde stojí za zmínku, že šestikolové Pandury vedle „domovského“ Rakouska spolehlivě slouží i v několika dalších zemích světa, mezi něž se řadí mj. Belgie, Kuvajt či Slovinsko. Posledně uvedený stát věnoval část svých obrněnců Ukrajině. Poměrně málo známým faktem je, že 50 šestikolových obrněných vozidel Pandur slouží pod označením AGMS (Armored Ground Mobility System) v USA, a to u velitelství speciálních operací SOCOM. Také šestikolový Pandur se tedy dočkal hloubkové modernizace a jeho verzi Pandur 6x6 EVO již odebírá armáda Rakouska. Zájem o pořízení stejných obrněnců už deklarovalo Slovinsko a rýsuje se i další kontrakt pro USA, jelikož také velitelství SOCOM chce nalézt perspektivního nástupce vozidel AGMS, jímž by se tudíž mohl stát právě Pandur 6x6 EVO. 

Pro zajímavost se dá zmínit, že také v českém mediálním prostředí se probírala možnost pořídit pro Armádu ČR určitý počet šestikolových obrněných transportérů, jež by určitě měly nižší pořizovací náklady než osmikolové platformy. Oficiální zájem Armády ČR však zatím směřuje pouze k vozidlům s osmi koly, kterých by se mělo pořizovat stovky kusů, neboť se počítá s výstavbou nových mechanizovaných útvarů a také s rozšiřováním teritoriálních záložních jednotek a některých podpůrných složek. To vše zákonitě vyžaduje odpovídající počet obrněných vozidel.

Pro úlohu nového osmikolového obrněnce Armády České republiky se tedy ze všech hledisek ukazuje jako ideální volba platforma Pandur 8x8 EVO. Jde o logickou evoluci typu Pandur II 8x8 CZ, jenž v české armádě slouží řadu let a celkově se osvědčil. Konstrukce obrněnce Pandur 8x8 EVO odráží zkušenosti z provozu a z aktuálních konfliktů, a proto nabízí zejména vyšší odolnost proti balistickým a výbušným hrozbám. Ve prospěch této platformy mluví rovněž její český charakter, jelikož sériová výroba by samozřejmě kompletně probíhala v české firmě Tatra Defence Vehicle. Jedná se tedy o optimální volbu jak z hlediska Armády ČR, tak z hlediska podpory domácího průmyslu.