Pavla Ungrová působí v aktivní záloze jako velitelka spojovací čety u 221. praporu územní obrany v podřízenosti KVV Olomouc. Od března 2026 je novou obchodní ředitelkou státního podniku VOP CZ, kde mimo jiné vede projekt svařování obrněných kabin vozidel IVECO GTF3 pro německou společnost KNDS Deutschland. Do této role přitom přináší cenné zkušenosti z německého průmyslu, v němž řadu let působila jako projektová manažerka velkých mezinárodních projektů. V následujícím rozhovoru Pavla Ungrová přibližuje svou profesní cestu, roli VOP CZ v evropských obranných projektech i zkušenosti, které si přináší z německého průmyslu a služby v Aktivní záloze Armády ČR.

Do vedení VOP CZ přicházíte z pozice projektové manažerky velkých mezinárodních projektů a zároveň máte zkušenost z aktivní zálohy Armády ČR. Jak tato kombinace zkušeností ovlivňuje váš pohled na obranný průmysl?

Všeobecně je obranný průmysl výzva, jelikož je to specifické prostředí, a i realizace některých projektů je oproti tomu civilnímu trhu celkem dlouhá, takže na tohle jsem si musela zvyknout. Zkušenost z AZ je zase vhodným doplňkem, jelikož chápu pak některé potřeby řadových vojáků přímo z praktického využívání techniky.  

Od března 2026 zastáváte funkci obchodní ředitelky VOP CZ. Jaké jsou vaše hlavní priority v této roli a kam chcete obchodní aktivity podniku v nejbližších letech posunout?

Rozdělila bych to na tři základní pilíře. První a prioritní je jednoznačně AČR, kde se chceme nadále profilovat jako klíčový partner a integrátor velkých i menších akvizičních projektů i ve spolupráci s ostatními společnostmi z obranného sektoru. A zajišťování komplexního životního cyklu u pozemní techniky. Druhým je zahraniční trh. Zde je naší prioritou hlavně německý obranný trh, ve kterém vidíme obrovský potenciál. Tím třetím je civilní výroba, kterou chceme nadále v nějaké míře udržovat, jelikož je vhodným doplněním a diverzifikací našeho portfolia.

Ve VOP CZ vedete projekt svařování obrněných kabin pro KNDS. Jaký význam má tento projekt pro zapojení českého průmyslu do evropských obranných dodavatelských řetězců? 

Obrovský. Všeobecně vojenské svařování jednotlivé státy neradi pouští do zahraničí. Vůbec to, že tento projekt se realizuje u nás, je opět potvrzení, že VOPka patří mezi špičku v tomto specifickém svařování. Zároveň je to důležitá zpráva pro celý český obranný průmysl, jelikož potvrzuje, že patří k těm nejlepším a nejrozvinutějším v Evropě. 

Máte zkušenosti z německého průmyslu a práce na mezinárodních projektech. V čem vidíte hlavní rozdíly mezi německým a českým prostředím v oblasti obranného průmyslu?

Hlavní rozdíl je v tom, že německé prostředí se vyznačuje vysokou mírou centralizace, dlouhodobým strategickým řízením a výraznou státní podporou, zatímco český obranný průmysl je charakteristický větší flexibilitou, rychlou adaptabilitou a silnou orientací na specializovanou exportní produkci.

Jako velitelka spojovací čety aktivní zálohy u Krajského velitelství územní obrany Olomouc máte přímý kontakt s armádním prostředím. Jak vám tato zkušenost pomáhá při práci v obranném průmyslu?

Na cvičeních pravidelně pracujeme s různou technikou i výzbrojí, takže mám možnost vidět její fungování v reálných podmínkách. Když pak ve VOP řešíme konkrétní projekty, lépe chápu technické souvislosti i potřeby uživatele. Díky tomu se obě role přirozeně doplňují a vytvářejí logické propojení mezi praxí a průmyslem.

Aktivní záloha Armády ČR je stále důležitější součástí obranyschopnosti státu. Jak vnímáte její význam a jaké zkušenosti vám osobně služba přinesla?

Aktivní záloha dnes hraje klíčovou roli jako rychle nasaditelná podpora profesionální armády. Pro mě osobně je služba cenná tím, že se na cvičeních dostávám k technice, výzbroji i reálným postupům a zároveň se setkávám s lidmi z různých profesí, kteří by se jinak nepotkali. Tato pestrost a společný ‚druhý život‘ v uniformě nás učí spolupracovat, spolehnout se jeden na druhého a fungovat v náročných podmínkách. Díky tomu si mnohé dokážu lépe představit i ve své civilní práci a propojit armádní realitu s potřebami obranného průmyslu.

Český obranný průmysl se v posledních letech výrazně více zapojuje do mezinárodních projektů. Jakou roli by podle vás měl VOP CZ hrát v evropských obranných programech?

Zde chceme hrát hlavně roli klíčového dodavatele pro velké světové zbrojovky  v oblasti vojenských svařenců a „železa“ vůbec.  Věřím, že v tom je právě VOP silný a konkurenceschopný podnik. Zároveň máme u nás šikovný tým vývojářů a třeba naše UGV TAROS věřím, že je v evropském měřítku velice konkurenceschopné. Bohužel opět je to běh na dlouho. Nicméně aktuálně vedeme už velmi konkrétní jednání s jednou členskou zemí NATO a jednou globální společností obranného průmyslu. 

Obranný průmysl je stále poměrně mužským prostředím. Jaké výzvy jste jako žena v tomto oboru vnímala a mění se podle vás situace?

Osobně vnímám, že tím, jak obranný průmysl roste, tak roste i počet žen v něm. Jenom u nás ve VOP jich pracuje víc než sto napříč celým podnikem. Zároveň si myslím, že ženy do něj vnášejí jiný úhel pohledu i způsob uvažování. 

Jaké technologické nebo průmyslové trendy dnes nejvíce ovlivňují vývoj obrněné techniky a vojenských systémů?

Výzvou je určitě protidronová ochrana. Nicméně na každou zbraň se najde časem také protizbraň. Co se týká samotného vývoje, tak klíčová musí být zejména rychlost a reakce na podněty a zkušenosti z velkých vojenských konfliktů.  

Pokud byste měla popsat budoucnost VOP CZ jednou větou – kde by podle vás měl podnik stát za pět až deset let?

Jako hlavní garant zajištění servisu a životního cyklu pozemní techniky pro AČR a realizátor velkých projektů armády. A v druhé fázi jako klíčový dodavatel vojenských svařenců hlavních světových společností obranného průmyslu.