Polsko upevňuje svou pozici klíčového spojence v poskytování vojenské podpory Ukrajině uprostřed pokračujícího konfliktu s Ruskem. V rámci strategického kroku spojeného s ambiciózním programem modernizace letectva Varšava jedná o převodu zbývajících stíhacích letounů MiG-29 ze sovětské éry na Ukrajinu výměnou za přístup k pokročilým ukrajinským technologiím v oblasti dronů a raket. Navrhovaná dohoda, oznámená v prosinci 2025, odráží posun směrem k vzájemné spolupráci, která Polsku umožní vyřadit stárnoucí letouny a zároveň posílit své schopnosti v nových oblastech válčení, jako jsou bezpilotní systémy.

Jako významný člen Evropské unie i NATO Polsko v posledních letech realizuje jednu z nejrozsáhlejších modernizací armády v Evropě. Polské letectvo přechází od zastaralých platforem sovětské konstrukce k flotile plně přizpůsobené západním standardům. Ta zahrnuje 48 víceúčelových stíhaček F-16C/D Block 52+, které v současné době procházejí rozsáhlou modernizací na pokročilý standard F-16V (Viper) – s radary s aktivním elektronickým skenováním (AESA), vylepšenou avionikou a lepší integrací s prostředky páté generace. Polsko navíc převzalo první lehké bojové letouny FA-50 z Jižní Koreje, objednalo si pokročilejší varianty a od roku 2026 očekává dodávku 32 stealth stíhaček F-35A Lightning II. Cílem těchto akvizic je vytvořit vrstevnaté, interoperabilní letectvo schopné odrážet hrozby na východní straně NATO.

MiG-29, dvoumotorový nadzvukový stíhací letoun vyvinutý Sovětským svazem v 70. letech a uvedený do služby v roce 1983, je od konce studené války oporou polského letectva. Polsko původně získalo tyto letouny z různých zdrojů, včetně bývalých východoněmeckých zásob. MiGy-29, známé svou obratností a schopností krátkého vzletu a přistání, spolehlivě sloužily při ostraze vzdušného prostoru a cvičeních NATO. Nyní však dosahují konce své provozní životnosti a vzhledem k jejich sovětskému původu a stárnoucím drakům mají omezené vyhlídky na další modernizaci. Dnes Polsko provozuje 14 letadel MiG-29 (včetně jednomístných variant a několika dvoumístných cvičných letadel), které ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz popsal jako blížící se konci své životnosti.

Polsko již prokázalo silnou podporu Ukrajině převodem 14 letounů MiG-29 krátce po invazi Ruska v roce 2022, čímž se stalo jednou z prvních zemí, které Kyjevu poskytly bojové letouny. Následovalo Slovensko, které pomohlo Ukrajině udržet její flotilu letounů MiG-29. Ukrajinské letectvo těmito letouny disponovalo již před invazí, a pilotům tedy nepřinášely žádné další nároky na výcvik oproti západním platformám. Osvědčily se při obraně vzdušného prostoru, protizemních útocích a při boji proti ruským řízeným střelám a dronům.

Současná jednání vycházejí z vedoucího postavení Ukrajiny v oblasti inovací dronů. Ukrajina čelí omezeným zdrojům, ale rychle rozšířila domácí výrobu a jen v roce 2024 vyrobila přes milion dronů s pohledem z první osoby (FPV) a dalších bezpilotních systémů, přičemž plánuje další expanzi. Ukrajinské síly jsou průkopníky taktik, jako jsou masové roje dronů, údery na dlouhé vzdálenosti a protiopatření proti dronům, za což si vysloužily chválu od spojenců. Ministr Kosiniak-Kamysz veřejně prohlásil, že Ukrajinci jsou „nejlepší v oblasti dronů ze všech zemí, se kterými máme dobré vztahy“, čímž zdůraznil zájem Polska o získání transferu technologií – nejen vybavení, ale také znalostí a výrobních kapacit v oblasti dronů a potenciálně i raket.

Tato výměna by byla vzájemně výhodná: Ukrajina získá tolik potřebné stíhačky, na které je její letectvo zvyklé, což pomůže překlenout období, než budou plně funkční západní stíhačky jako F-16, zatímco Polsko urychlí přechod na moderní platformy bez mezer ve schopnostech (role plněné stíhačkami F-16 a FA-50). Podpoří to také hlubší bilaterální vztahy, včetně společného výcviku – Polsko již vycvičilo tisíce ukrajinských vojáků a těží z ukrajinských znalostí v oblasti dronů.

Jednání podtrhují měnící se povahu podpory Aliance ve vleklém konfliktu. Jak zdůraznil Kosiniak-Kamysz, solidarita musí být „oboustranná“ a její naléhavost musí být dána regionálními napětími. Ačkoli nebylo přijato žádné konečné rozhodnutí ani stanoven žádný časový harmonogram, iniciativa je v souladu s cíli NATO podporovat Ukrajinu a zabezpečit její východní hranici. Pokud bude uzavřena, mohla by vytvořit precedens pro dohody o sdílení technologií a integrovat ukrajinské inovace z bojiště do širší obrany spojenců.

Zdroj: Army Recognition, Reuters, EuromaidanPress, The Aviationist