Poučení z počáteční fáze války na Ukrajině

 04. 03. 2022      kategorie: Události
Přidat na Seznam.cz

Ačkoliv se válka na Ukrajině nachází ve své počáteční fázi, již nyní můžeme pozorovat některé znaky, z nichž se lze poučit a případně je použít při dalším rozvoji evropských armád, včetně Armády České republiky. Tato krátká úvaha se zaměřuje primárně na zkušenosti z pozemní a vzdušné domény (včetně PVO). 

V pozemní doméně je signifikantní nasazení tanků, pásových obrněných vozidel, dělostřelectva, problémy v logistice a intenzivní nasazení protitankových zbraní. Tanky a další obrněná pozemní technika rozhodně neřekly poslední slovo a úvahy o tom, že končí éra velkého nasazování tanků a obrněných vozidel, jsou naprosto nesmyslné. Ačkoliv ukrajinská armáda zřejmě našla způsob, jak ruské obrněné lavině čelit, obrněnci stále hrají na ukrajinském bojišti důležitou roli. Pro AČR z toho vyplývá nutnost přezbrojit 7. mechanizovanou brigádu a případně ji posílit. Předmětem článku není určit, jaká konkrétní technika by měla být vybrána (konkrétní pásové BVP či tank), ale upozornit na fakt, že by se s „těžkou“ technikou mělo počítat i do budoucna.

shutterstock_1396437470Foto: Tanky a další obrněná pozemní technika rozhodně neřekly poslední slovo a úvahy o tom, že končí éra velkého nasazování tanků a obrněných vozidel jsou naprosto nesmyslné. (ilustrační foto) | Shutterstock

Z konfliktu na Ukrajině je dále patrné, že Rusko intenzivně používá raketové dělostřelectvo všech ráží. V rámci AČR došlo v roce v roce 2010 k jeho vyřazení (RM-70/85). Nynější konflikt na Ukrajině i předchozí konflikty v Sýrii a Náhorním Karabachu však ukazují, že raketové dělostřelectvo má stále na dnešním bojišti smysl. AČR by tak na základě zkušeností z výše uvedených konfliktů mohla zvážit zavedení lehkých raketometů RM-70 Vampire a případné následné zavedení moderní zahraniční platformy jako je například HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System).

Ukrajinští vojáci na internetu často sdílí videa zničené ruské obrněné techniky, což je důsledek masivního nasazení protitankových řízených střel typu Javelin a NLAW.  Protitankové řízené střely tak znovu potvrdily svou hodnotu na dnešním bojišti. Co se týče AČR, je nezbytné uvažovat o zavedení většího množství protitankových řízených střel na pásových či kolových podvozcích. V tomto případě lze spolupracovat například s Polskem, kde v současné době běží projekt na akvizici stíhače tanků na pásovém i kolovém podvozku. Pro posílení těchto schopností lze uvažovat také o umístění vyčkávací munice na pásové a kolové podvozky.

Útočící ruská vojska se podle dostupných informací potýkají s naprosto nedostatečnou logistickou podporou. Na internetu se často objevují záběry dronů Bayraktar útočících na bezbranné logistické kolony ruských nákladních automobilů a cisteren. Prvním impulsem vyplývajícím z výše uvedeného je nutnost chránit logistické jednotky pomocí mobilních prostředků PVO. Druhým impulsem pak může být ještě silnější rozvoj a modernizace logistických jednotek v rámci AČR, než je tomu doposud.

Ve vzdušné doméně došlo z ruské strany k nasazení balistických střel krátkého dosahu a z moře a ze vzduchu odpalovaných střel s plochou dráhou letu. Z těchto uvedených skutečnostní lze vyvodit, že je třeba investovat do prostředků protivzdušné obrany státu (PVOS) schopných nepřetržitě bránit celé území ČR před útokem střelami s plochou dráhou letu a balistickými střelami krátkého doletu. Logickým by se v tuto chvíli jevil nákup a integrace amerického systému THAAD (Terminal High Altitude Area Defense) s dosahem až 200 km. Vzhledem k tomu, že se ČR rozhodla budovat svou PVO ve spolupráci s Izraelem, dává naopak logiku pořízení systémů jako je Davidův prak (David's Sling) nebo Barak.

Vzhledem k intenzivnímu nasazení ruských vrtulníků a úderných letounů Su-25 je vhodné uvažovat také o mobilních prostředcích protivzdušné obrany umístěných na pásových a kolových platformách. V dnešní době již existuje celá škála nejrůznějších řešení. Velkou výhodou je také fakt, že mobilní prostředky PVO poskytuje více zemí, a proto se ČR v tomto případě nemusí spoléhat na jediného dodavatele.

Poměrně překvapivá je pak míra nasazení ruského letectva a přesných zbraní. Vzdušná nadvláda je klíčem k úspěchu, a proto by AČR neměla zapomínat ani na modernizaci a rozvoj letectva jako takového. Co se týče nadzvukového letectva, jde zejména o jeho propojení s prvky PVO a integrace širokého spektra přesných zbraní všech kategorií a určení. Samozřejmostí, vzhledem k současné situaci, jsou i střely kategorie vzduch-vzduch. V oblasti vrtulníkového letectva je naprostou nutností navýšit počet bitevních vrtulníků a rozšířit spektrum nesených protitankových řízených střel. 

Z dosavadního pozorování konfliktu na Ukrajině lze tedy již nyní vyvodit určité závěry, avšak na celkové hodnocení konfliktu je ještě brzy. Například prozatím neexistují žádné relevantní důkazy o intenzivním nasazení ruských dronů nebo prostředků elektronického boje.

Zdroj: The Drive, bbc.com, theguardian.com

 Autor: Mgr. Jan Feryna