Raketomety v AČR jako reakce na asymetrické konflikty?

 30. 07. 2019      kategorie: Armáda ČR

Salvové raketomety ve světě prožívají svoji renesanci. Po dlouhých letech, kdy se uplatňovalo zejména hlavňové dělostřelectvo, schopné přesné bodové palby, raketomety opět získávají význam. Potvrdila to i řada dnešních, asymetrických konfliktů v Sýrii či na Ukrajině, kde byly raketomety masově a s velkým úspěchem nasazeny. Armáda České republiky vyřadila raketomety RM-70/85, nesoucí 40 hlavní ráže 122 mm, v roce 2010. Je na čase rozhodnutí přehodnotit?

T813_army2
Foto: Armáda České republiky vyřadila raketomety RM-70/85 (na snímku RM-70 GRAD), nesoucí 40 hlavní ráže 122 mm v roce 2010 | Wikimedia Commons

Česká armáda byla dlouhodobým uživatelem salvových raketometů. Někdejší ČSLA již v padesátých letech zařadila raketomet vz. 51 ráže 130 mm. Na tento typ později navázal raketomet RM-70/85, nesoucí 40 hlavní ráže 122 mm, který ve velkých počtech sloužil jak v ČSLA, tak následně v AČR. Vyřazení sice znamenalo citelnou úsporu financí rozpočtu, nicméně s ohledem na současný stav a budoucí nákupy by se jednalo o pomyslnou kapku v moři. Co vadilo nejvíce je, že v době vyřazení raketomety neměly vyčerpanou životnost a navíc, byl zde poměrně velký modernizační potenciál. To by prodloužilo životnost bez problémů až do současných, i budoucích let.

Raketové vojsko znamená samozřejmě navýšení početního stavu, potřebnou nemalou organizaci a logistiku, zabezpečení aj., nicméně s tím se musí vždy počítat. Nově vznikající výsadkový pluk se rozvíjí v okamžiku, kdy jsou přepravní kapacity AČR řekněme sporné. Spoléhat se na spojence a jejich techniku se nezdá nejlepší řešení a počet transportních letounů CASA a vrtulníků Mi-171 v kontextu s nutnou údržbou, poruchovostí, službou na Sinaji není vysoký. Ba naopak, s ohledem na to, že CASA přepraví zhruba 42 plně vyzbrojených výsadkářů až nízký. Mohlo by raketové vojsko pomocí salvových raketometů zastát důležitou úlohu, či je lepší zůstat u konceptů budování armády dle KVAČR (Koncepce výstavby armády ČR)?

produkt_galerie_tmb_61
Foto: Raketomet na podvozku TATRA FORCE 4x4

Domácí dodavatel

S odstupem let ovšem je třeba při zvažování zavedení salvových raketometů do Armády České republiky vzít v úvahu, jaká je nabídka na trhu. Nemusíme chodit daleko a zjistíme, že podobné systémy se těší stále větší oblibě. Kdo se raketometů v dřívějších letech nezbavil, si je ponechává a kdo neměl, kupuje. Současná praxe. Jedním z možných dodavatelů je společnost Excalibur Army (holding Czechoslovak Group) se svým modernizovaným systémem RM-70 Vampire (v současné době ve verzi 4D). Ten nabízí vysoký bojový výkon a zejména byl prověřen reálným, bojovým nasazením. Co víc, mobilita je zajištěna platformou Tatra Force (dříve známou jako T 815-7), tedy ověřenou klasikou, která má v armádě své uplatnění a servisní zázemí. Vampire disponuje svazkem 40 raketnic ráže 122 mm, které jsou nabity už v pochodové konfiguraci raketometu. Dalších 40 raket je umístěno v nabíjecím mechanismu přímo na raketometu, celkový palebný průměr tedy činí 80 raket.

produkt_galerie_tmb_60
Foto: Modernizovaný systém RM-70

Raketové náboje jsou tříštivotrhavé, rotační se sklopnými stabilizačními plochami. Jejich maximální dostřel činí 20 381 m, plošný účinný dosah při střelbě salvou dosahuje až 3 ha. Hmotnost podvozku s prázdným raketometem činí 18 080 kg, s celým palebným průměrem (80 raket) pak 24 140 kg. Základní konfigurace vlastního raketometu na podvozku vozidla odpovídá původnímu RM-70 Grad, většina elektronické instalace však byla zcela překonstruována a modernizována. Nová je navíc i veškerá kabeláž. Vozidla baterie, včetně velitelských, jsou také nově vzájemně propojena moderním systémem řízení palby a součástí vybavení každé baterie je též set předsunutého dělostřeleckého pozorovatele FO (Forward Observer).

produkt_galerie_tmb_59
Foto: Čtyřdvéřová varianta raketometu RM-70 VAMPIRE vybavená nejmodernějším systémem řízení palby

CSG dodala zmíněné raketomety do Indonésie, což ukazuje, že v Česku jsou domácí, výrobní kapacity s potenciálem. Není tak třeba se spoléhat na dodávky ze zahraničí, které v případě reálného konfliktu jsou zcela mimo použití.

 Autor: Martin Šiška