Nedávné Velitelské shromáždění AČR přineslo řadu zajímavých informací a ohlédnutí. Již jsme vám představili pohled náčelníka Generálního štábu AČR, armádního generála Aleše Opaty, na minulost a budoucnost AČR. Nyní vám níže své vize a plány představí ministr obrany, Lubomír Metnar.

Naše republika již několik let reaguje na změny bezpečnostního prostředí tím nejzodpovědnějším způsobem – posilováním své obrany. Vláda a Parlament České republiky vytvářejí – zejména cestou rostoucího obranného rozpočtu – podmínky pro nás, ministerstvo obrany, abychom armádu modernizovali a posilovali. Mezi roky 2014 a 2019 se obranný rozpočet zvýšil o více než 62 %. Příští rok budeme hospodařit s částkou 75,5 miliard, což představuje nárůst o 13 % oproti roku letošnímu. Co je ale neméně důležité, narůstá procento z této částky, které jde na investice. 

Foto: Ministr obrany Lubomír Metnar | army.cz

Příští rok půjde na investice přes 18 miliard, téměř čtvrtina rozpočtu. Růst výdajů na obranu armádě zároveň umožňuje intenzivněji cvičit a doplňovat zásoby. Jsem rád, že resort obrany má, na rozdíl od minulosti, jasně stanovené priority svého rozvoje. V této oblasti jsme letos udělali velký kus práce. V březnu vláda schválila Dlouhodobý výhled pro obranu 2035, který představuje základní vodítko pro obranné plánování a návazné koncepční materiály. V květnu vláda schválila Strukturu Armády ČR a počty vojáků ozbrojených sil ČR. Na zpracování a schválení Dlouhodobého výhledu 2035 navázala Koncepce výstavby AČR do roku 2030, která stanovuje hlavní směry rozvoje AČR. Koncepci schválila vláda před třemi týdny. 

Vládní programové prohlášení ukládá, aby finance šly ruku v ruce s dobře připravenými a racionálními akvizičními projekty. Mou hlavní prioritou proto je dotáhnout do úspěšného konce běžící strategické projekty a připravit nové. 

• Jen za prvních 10 měsíců roku 2019 jsme uzavřeli více než 300 smluv, dodatků smluv a rámcových dohod na vojenskou výzbroj a výstroj. To vše v celkové hodnotě přes 17 miliard korun. Mezi ty podstatné patří například smlouvy na 62 obrněných vozidel TITUS nebo 71 nákladních automobilů TATRA. 

Foto: Obrněné vozidlo TITUS na podvozku TATRA

• A co je podstatné, 90 procent dodavatelů tvoří tuzemské firmy. Armádní zakázky tedy zlepšují bojeschopnost ozbrojených sil a současně dávají Čechům práci a peníze. 

• Ještě do konce roku podpisem smlouvy završíme další strategické projekty za 24 miliard korun. Půjde o 8 mobilních radiolokátorů MADR, 12 víceúčelových vrtulníků, 2 nové letouny CASA a modernizaci 4 těchto letounů, které už armáda používá. A také nechci zapomenout na malý dopravní letoun pro dopravní letectvo. 

• Po dlouhé době se nám daří připravit a realizovat projekty formou vláda – vláda a u drtivé většiny projektů je podmínkou zapojení domácího obranného průmyslu. 

• Pokračujeme i v investicích do výstroje vojáků. V listopadu jsme podepsali rámcovou dohodu na dodávku přileb v hodnotě až 435 milionů Kč, začátkem roku 2020 podepíšeme rámcovou dohodu na pořízení až 31 tisíc balistických vest v celkové hodnotě přes 1,5 miliardy Kč. 

• Děláme vše pro to, aby mohly být v příštím roce uzavřeny smlouvy, které mají zásadní význam pro zajišťování obrany ČR a plnění našich závazků v rámci NATO. Jde zejména o smlouvy na 3 nová pásová bojová vozidla pěchoty, dělo ráže NATO, systém řízení palby nebo ruční zbraně české výroby. Uzavřena by měla být i smlouva na protiletadlový raketový komplet SHORAD.

Všechny tyto zakázky směřují k našemu společnému cíli: akceschopné, motivované a moderně vyzbrojené armádě. Vedle akvizic jsou druhým velkým úkolem změny v organizační struktuře Armády ČR. Nové jednotky už zmínil pan generál Opata, dovolte mi ale zdůraznit jedno: nesedíme s rukama v klíně a reagujeme na nové potřeby, trendy a technologie. O tom svědčí vytváření velitelství kybernetických sil a informačních operací, Satelitního střediska České republiky či praporu bezpilotních systémů. Mým cílem je, aby tyto změny posílily stabilitu armády, jejího personálu a atraktivitu vojenské služby. 

Když jsem v létě 2018 přebíral resort obrany, měli jsme necelých 24 tisíc vojáků. Nyní máme více než 25,5 tisíce vojáků a tyto počty chceme nadále navyšovat k 30 tisícům. V rámci zajišťování naší obrany narůstá role aktivních záloh. Za poslední rok a půl se jejich počet výrazně zvýšil na dnešních téměř 3200 příslušníků. Je skvělé, že stále existují občané, kteří jsou ochotni obětovat svůj volný čas a pohodlí pro obranu vlasti. Příslušníkům aktivních záloh chci poděkovat a veřejně říct, že jsem na ně hrdý. Stejně tak si velmi vážím podpory veřejnosti, které se armáda dlouhodobě těší. 

Třetím hlavním úkolem je pak působení v operacích. Místem našeho největšího operačního působení zůstává Afghánistán. Situace v zemi je stále složitá, mírové rozhovory byly přerušeny, dříve nebo později ale bude třeba nalézt politické řešení.

Foto: Čeští vojáci v Afghánistánu používají při patrolách speciální americká obrněná vozidla typu MRAP, třídy MaxxPro | army.cz

Do té doby ale v zemi zůstáváme, v duchu zásady „společně jsme přišli, společně odejdeme“. V rámci Posílené předsunuté přítomnosti působíme v Pobaltí, v Mali se připravujeme na převzetí velení mise. V misi MFO na Sinaji máme již 6 let dopravní letoun CASA, naši vojáci se účastní i dalších misí a operací.

Picture: Česká patrola v Mali | npor. Mgr. Jaroslav Zoubek, army.cz

Postupně také začínáme připravovat návrh mandátu pro působení v zahraničních misích v letech 2021 a 2022 tak, aby byl schválen vládou i Parlamentem do poloviny příštího roku. Vojáci, vojákyně, vláda i parlament jsou si velmi dobře vědomi, že je nutné investovat do zajištění naší obrany. Vnímám Vás jako profesionály, na které se můžeme plně spolehnout. Velmi dobře vím, že být vojákem není jen povolání, ale poslání, kterému jste mnoho obětovali.