Tendr na bojová vozidla pěchoty provází pochybnosti, armáda musí komunikovat

 10. 07. 2019      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Největší zakázka v novodobé historii Armády České republiky v hodnotě přes 2 miliardy euro je se zájmem sledována i širokou veřejností. Po zveřejnění finálních požadavků na vozidla letos na jaře zazněly kritické hlasy, že armáda chce z tendru vytlačit původní favority. Generální štáb proto začal své potřeby a požadavky intenzivněji komunikovat.

Připomeňme, že česká armáda, konkrétně 7. mechanizovaná brigáda, dosud disponuje vozidly BVP-2, která jsou odvozená z ruských BMP a vyrobená v Československu v polovině 80. let. Jejich náhrada moderními vozy je proto nezbytná a armáda ji intenzivně připravuje od roku 2013.

BVP-2
Foto: BVP-2 jsou po všech stránkách zastaralá | army.cz

První specifikace nových vozidel byla zveřejněna už v roce 2016. Tehdy armáda výslovně požadovala bezosádkovou věž, přepravitelnost letouny C-17, IL-76MF, AN 124 a A400M a a akceptovala osádku 6+3, tedy velitel, střelec operátor a řidič a v roji 6 osob. Zorganizovala orientační jízdy bojových vozidel CV-90, ASCOD, LYNX KF-31 a PUMA. Zdálo se, že právě posledně jmenované vozidlo splňuje představy českých vojáků nejlépe.

BVP ASCOD 42 (3)
Foto: BVP ASCOD 42

Avšak na jaře 2019 armáda v konečných specifikacích zadala, že poptává vozidlo s osádkovou věží, které přepraví osmičlenný výsadek. Není zcela zřejmé, zda dál trvá na přepravitelnosti všemi původně jmenovanými letouny. Tyto nové požadavky jsou zjevně nevýhodné pro dříve favorizované německé BVP PUMA, přesto se soutěže dál účastní.

Armáda obrat vysvětluje tím, že následuje tzv. britskou pěchotní školu zaměřenou na vojáka, nikoli německou, která se opírá o techniku. Někteří kritici se podivují, proč se armáda inspiruje ostrovním státem, zatímco přímo sousedí s Německem a například česká 4. mechanizovaná brigáda má od roku 2017 afilační dohodu s 10. obrněnou divizí Bundeswehru.

puma
Foto: Bojové vozidlo Puma

Momentálně je česká mechanizovaná pěchota ještě stále organizovaná podle sovětské školy – tři BVP na četu a tři čety na rotu. V jedné mechanizované četě je zařazeno 29 vojáků. Nyní se přidávají dva ISR specialisté, takže počet roste na 31 osob. Armáda chce podle britské školy přejít na čtyři BVP pro četu. Prostými počty by BVP v konfiguraci 3+6+1 měla stačit, ovšem armáda plánuje držet ve velitelském vozidle volnou přepravní kapacitu například pro přidružené externí specialisty.

cv90
Foto: Bojové vozidlo CV90

Články diskutující taktické využití bojových vozidel, jejich jízdní vlastnosti a výzbroj se odehrávají na několika českých portálech zaměřených na obranu a bezpečnost, ale čerpají z nich i masová média a veřejnost je živě komentuje na sociálních sítích. Povinná vojenská služba v Česku skončila před čtrnácti lety, takže pro třicátníky a starší je téma srozumitelné.

lynx
Foto: Bojové vozidlo Lynx

Česká veřejnost je na jakékoli nejasnosti v probíhajícím tendru citlivá také proto, že mnoho dřívějších nákupů vojenské techniky provázely korupční skandály. Armáda je tudíž nucena své požadavky na BVP podrobně vysvětlovat, což se jí v posledních týdnech poměrně daří. Je každopádně škoda, že s masovou komunikací největšího tendru své novodobé historie nezačala už o několik měsíců dříve. 

Největší armádní nákup v novodobé historii se nyní dostal do druhého kola, ve kterém se o dodání 210 bojových vozidel pěchoty BVP za 53 miliard korun i nadále ucházejí všechny čtyři firmy, které ministerstvo obrany do soutěže přizvalo. Všichni čtyři uchazeči se písemně zavázali, že vyhovují všem současným 16 no-go (nepřekročitelným) požadavkům včetně požadavku na osádkovou věž či možnosti přepravy až 11 vojáků.

 Autor: Patrik Beran