Tábor se včera stal dějištěm významného milníku v budování Armády České republiky. Slavnostní nástup na Velitelství teritoriálních sil v kasárnách Prokopa Holého v Táboře, spojený se jmenováním nového velitele, jímž se od 1. 2. 2026 stává brigádní generál Petr Svoboda, který funkci převzal od plk. Antonína Genzera, potvrdil rostoucí význam teritoriálních sil v obraně státu. Součástí slavnostní události bylo také otevření Komunitního centra pro válečné veterány v Táboře, přičemž armáda kromě něj provozuje obdobná centra také v Praze, Brně a Olomouci.

Páteční dopoledne 23. ledna 2026 přivedlo do areálu Velitelství teritoriálních sil v Táboře řadu významných hostů z řad politické reprezentace, velení Armády České republiky i představitelů integrovaného záchranného systému a místní samosprávy. Slavnostního nástupu se zúčastnil místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, místopředseda Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a starosta města Bučovice Jiří Horák, první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálporučík Miroslav Hlaváč, velitel Pozemních sil AČR generálmajor Josef Trojánek, velitel Vzdušných sil AČR generálmajor Petr Čepelka a další hosté. Právě Tábor nebyl pro tuto událost zvolen náhodou. Historické město je dlouhodobě spojeno s vojenskými tradicemi a symbolikou obrany země, což ve svém vystoupení zdůraznil i ministr obrany.

„Město Tábor je neodmyslitelně spojeno s ozbrojenými silami a obranou našich národních hodnot. Je tedy symbolické, že i v moderní době zde sídlí útvary, které jsou stěžejní pro obranu naší země,“ uvedl v úvodu svého projevu Jaromír Zůna. Zdůraznil také úlohu teritoriálních sil AČR a jejich vývoj: „Dnešní den považuji za důležitý milník v rozvoji teritoriálních sil. Během svého působení v armádě jsem byl vždy přesvědčen, že posílení obrany našeho území a zvýšení odolnosti společnosti vůči bezpečnostním hrozbám se neobejde bez zapojení veřejnosti. Základním pilířem teritoriálních sil se proto stala aktivní záloha složená z občanů, kteří v daném kraji žijí a mají k němu silný citový vztah.“ Podle něj se koncept územní obrany po ruské agresi proti Ukrajině posunul v rámci NATO do popředí. Teritoriální struktury a jejich schopnosti, včetně podpory hostitelskou zemí, jsou dnes vnímány jako součást odstrašení i schopnosti rychlé reakce. „A tento koncept se po vypuknutí konfliktu na Ukrajině prosazuje v celé Severoatlantické alianci. Ta nyní klade velký důraz na rozvoj schopností teritoriálních sil a na oblast podpory hostitelskou zemí,“ řekl ministr. Za klíčový krok označil i organizační „dovyztužení“ teritoriálních sil, které se v průběhu roku promítlo do jejich zařazení na úroveň ostatních druhů sil.

Na ministra obrany navázal první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálporučík Miroslav Hlaváč. Zdůraznil, že rozhodnutí o vzniku velitelství bylo s ohledem na vývoj bezpečnostního prostředí prozíravé a že moderní konflikty mění tradiční představy o „frontě“ a „týlu“. „Současný způsob vedení operací jasně ukazuje, že hloubka operačního prostoru se významně zvětšila. Moderní zbraňové systémy i hybridní působení mění charakter konfliktů. Obrana vlastního území proto začíná doma,“ uvedl Hlaváč. Podle něj se z toho odvíjejí i praktické požadavky na rozvoj teritoriálních schopností: vznik praporů územní obrany, zajištění infrastruktury, materiálu, výcviku i vytvoření atraktivního rámce pro vstup občanů do aktivní zálohy.

Brigádní generál Petr Svoboda, který se ujímá velení teritoriálních sil, poděkoval dosavadnímu veliteli za vybudování struktury „od nuly“ a zdůraznil, že povýšení teritoriálních sil na úroveň ostatních druhů sil je závazkem pro celé velitelství. „To, co zde dnes stojí, nebylo samozřejmé. Začínalo se s minimálními kapacitami a dnes před námi stojí plnohodnotné velitelství. Na této tvrdé práci bude obrovskou ctí vám všem velet,“ uvedl generál Svoboda.

Ambice Teritoriálních sil AČR potvrdil ministr Zůna i na tiskové konferenci, kde na otázku CZ DEFENCE, jak se činnost teritoriálních sil projeví v práci krajských vojenských velitelství, odpověděl: „Já myslím, že podstatně, protože krajská vojenská velitelství jsou podřízená Velitelství teritoriálních sil, tzn. Velitelství teritoriálních sil bude dál budovat celý systém. Nejedná se jen o krajská vojenská velitelství, jedná se i o vybudování praporů teritoriálních sil. V letošním roce Velitelství teritoriálních sil AČR převezme i úkol podpory hostitelskou zemí. To znamená, že i prapor HNS, který je dnes v Rakovníku, bude tomuto velitelství podřízen. A už jen z tohoto stručného výčtu je zřejmé, jak role teritoriálních sil bude narůstat.“

Novému veliteli VeTerS AČR brig. gen. Petrovi Svobodovi jsme v souvislosti s jeho novou funkcí položili několik následujících otázek:

Teritoriální síly jsou relativně mladou součástí Armády ČR. Jaké hlavní priority si kladete do svého prvního období ve funkci velitele Velitelství teritoriálních sil?

Vším, co budeme dělat, musíme směřovat ke změně chápání přístupu obyvatel v regionech k obraně a vnitřní bezpečnosti teritoria.

Aktivní záloha je označována za nezbytný prvek plně profesionální armády a zároveň za most mezi armádou a civilní společností. Jak chcete tento potenciál dále rozvíjet a posilovat důvěru veřejnosti v roli aktivních záložníků?

Aktivní zálohy jsou alfa a omega teritoriálních sil a jejich propojení s civilním životem. AZ TS zabezpečují obranu a bezpečnost důležitých míst pro chod státu ve svém regionu, zabezpečují své ulice a domy. Jinak řečeno: v běžném civilním životě využívají služeb svého regionu a v případě potřeby, při nějakém ohrožení, se stanou služebníky pro svůj region. Když to doplním, tak v moderním pojetí boje teritoriální síly a prapory územní obrany přinášejí příchuť MDO (Multi-Domain Operations, pozn. redakce). Jsou to právě tyto složky, které orchestrují, koordinují a přinášejí celospolečenský přístup k vedení obrany. Tady se sbíhají linky ostatních složek obrany a bezpečnosti státu, IZS, různých státních i nestátních organizací, spolků, hospodářství, průmyslu a dalších obyvatel věřících v obranu státu. Ano, velí tomu všemu Velitelství pro operace, ale „chleba“ se peče v regionech.

Velitelství teritoriálních sil dnes odpovídá za více než 4000 příslušníků aktivní zálohy a všechna krajská vojenská velitelství. Kde vidíte největší výzvy v řízení takto rozsáhlé a geograficky rozptýlené struktury?

Musíme sladit plnění úkolů zabezpečení obrany a bezpečnosti jednotlivých územních celků s ostatními ozbrojenými složkami ČR, prvky IZS, městskou policií a v neposlední řadě s různými spolky v regionech a k tomu přizpůsobit strukturu a materiální zabezpečení praporů územní obrany. Musíme více využívat přednosti mission command, využít jejich proaktivní přístup a svěřit vyšší míru důvěry a samostatnosti nižším stupňům velení a řízení.

Bezpečnostní situace v Evropě se od vzniku Velitelství teritoria v roce 2019 výrazně proměnila. Jak se tyto změny promítají do úkolů teritoriálních sil a jejich připravenosti na možné krizové scénáře?

Všechny změny v Evropě od roku 2012, respektive 2019, když budeme počítat samotný vznik teritoriálních sil, jen potvrdily správnost cesty vytvoření tohoto druhu sil. V posledním období je politické vedení země i resortu obrany vnímá jako jednu z hlavních priorit, což evidentně přispěje k akceleraci výstavby – čehož jsem mimo jiné svědkem i dnes. Zkušenosti států kolem nás, zejména z Pobaltí, ukazují, že jdeme správnou cestou.

Jedním z klíčových úkolů Velitelství teritoriálních sil je mobilizační doplnění Armády ČR. Je podle vás současný systém nastaven tak, aby obstál i v dlouhodobé krizi nebo při vyhlášení stavu ohrožení státu?

Tato oblast je vedením resortu a velením armády řešena. Na své předchozí pozici jsem toho byl součástí i svědkem. Usilovně pracují na zlepšení celkového systému. My, teritoriální síly, skrze naše KVV (Krajské vojenské velitelství, pozn. redakce) jsme výkonným prvkem tohoto systému. 

Krajská vojenská velitelství hrají zásadní roli při krizovém řízení a spolupráci s civilními orgány. Jak chcete posílit jejich schopnosti a koordinaci s dalšími složkami integrovaného záchranného systému a státní správy?

Už jsem to tady vlastně řekl a musím dodat, že velmi rychle musíme změnit přístup k obsazování důležitých míst u KVV. Ke kompletaci odpovědi vám odpovím otázkou: Kolik generálů jste viděl vzešlých z řad ředitelů KVV, kteří pokračovali v práci?

Jakou roli by podle vás měly teritoriální síly a aktivní záloha sehrát v budoucí podobě Armády ČR, například v kontextu kolektivní obrany NATO a ochrany vlastního území?

Pro území České republiky a ochranu vlastního území nezastupitelnou – a jak jsem již zmínil, přinášející tu pravou příchuť MDO. A pro součásti ozbrojených sil podporující kolektivní obranu NATO mimo území mají roli podpůrnou.