Výbor pro obranu řešil nákup pásových BVP pro AČR i situaci na Ukrajině

 09. 03. 2022      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Situace na Ukrajině a informace Ministerstva obrany k zakázce na pásová bojová vozidla pěchoty, to byly hlavní témata, která včera odpoledne projednával Výbor pro obranu na svém 6. zasedání. Výbor, podobně jako v předchozím volebním období, ustavil také tři podvýbory a to: Podvýbor pro akvizice Ministerstva obrany, obchod s vojenským materiálem a inovace AČR, jehož předsedou se po volbě stal Karel Krejza (ODS), Podvýbor pro obrannou, kybernetickou a bezpečnostní politiku a strategické koncepce ČR, který povede Josef Bělica (ANO) a Podvýbor pro válečné veterány bude pak řídit Pavel Růžička (ANO).

vybor_brezenFoto: Situace na Ukrajině a informace Ministerstva obrany k zakázce na pásová bojová vozidla pěchoty, to byly hlavní témata, která včera odpoledne projednával Výbor pro obranu na svém 6. zasedání. | Jan Zilvar / CZ Defence

Situací na Ukrajině se výbor zabýval za účasti ministryně obrany Jany Černochové v uzavřeném režimu již od minulého zasedání. Ani tentokrát toto téma neukončil a přerušil ho do příštího zasedání. Na jednání také opět zazněly informace Vojenského zpravodajství, které přednesl jeho ředitel genmjr. Jan Beroun. Jednání se zúčastnil i náčelník Generálního štábu AČR arm. gen. Aleš Opata. Konkrétně se řešilo zřízení tzv. battlegroups, předsunutých bojových skupin NATO, v rámci enhanced Vigilance Activities (eVA), které vzniknou ve čtyřech zemích - na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Jde o působení v rámci zvýšené přítomnosti Severoatlantické aliance na územích těchto států. Součástí slovenské skupiny pak bude zhruba 400 vojáků 4. brigády rychlého nasazení. Žádost o vyslání celého kontingentu o celkové velikosti 650 vojáků pak předloží ministryně obrany Černochová na jednání vlády dnes tak, aby obě komory Parlamentu ČR mohly v souladu s Ústavou ČR vyslání odsouhlasit. Do té doby bude armáda plnit humanitární činnosti, jako je zajištění stanů a zázemí pro ukrajinské běžence a další činnosti, o které bude rozšířeno probíhající cvičení NATO Saber Strike 2022.

Výbor pro obranu se následně zabýval zakázkou na pásová bojová vozidla pěchoty, kterou Ministerstvo obrany stále řeší. I tento bod programu byl po obšírné diskusi přerušen do vypracování právní analýzy. Výbor se pak k tomu „nekonečnému“ tendru vrátí na příštím zasedání. Ministryně Jana Černochová hned v úvodu výše uvedeného bodu jednání konstatovala, že tento tendr je nejen pro resort i armádu stěžejní, ale jde také o závazek NATO. Pořízení těchto BVP je podle ministryně základním elementem obranyschopnosti České republiky. Proto ani ona není přesvědčena o správnosti nastaveného procesu, který díky byrokratické složitosti běží již od roku 2012 a stále není dokončen. Podle ministryně šlo za tak dlouhou dobu například přehodnotit dosavadní formu výběrového řízení a zvolit metodu G-G (vláda-vláda) po vzoru již realizovaných tendrů (Vrtulníky, Dělo NATO a MADR) místo komplikovaného byrokratického procesu. V rámci jednání popsal celý desetiletý vývoj snahy o pořízení pásových BVP, od tzv. „vzniku operační potřeby“ v roce 2012 až po současnost, vedoucí projektového týmu pořízení BVP na Sekci vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany, plk. Ctirad Gazda. Tato akvizice také již čelí stížnosti u Evropské komise na tzv. nedovolenou veřejnou podporu, která by se měla údajně týkat požadavku zadavatele tendru na uzavření smlouvy se státním podnikem VOP CZ. Nejbližšími kroky resortu tak bude právní analýza, kterou vypracuje advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS s.r.o. (smlouva na právní posouzení veřejné zakázky byla podepsána 25. února). Výsledkem analýzy pak bude vymezení dalšího postupu, který jednak proces nákupu pásových BVP nezastaví a zároveň ochrání ČR před hrozícími soudy a arbitrážemi.

Od 10. března bude také Poslanecká sněmovna projednávat v závěrečném čtení státní rozpočet na rok 2022. Jeho návrh byl sice v kapitole Ministerstva obrany původně snížen, nicméně v reakci na aktuální vývoj se situace postupně mění.

V této souvislosti jsme členům Výboru pro obranu položili dotaz, zdali by se podle nich neměl upravit rozpočet na rok 2022, resp. jeho střednědobý výhled s ohledem na potřeby významných investic do modernizace AČR. Níže uvádíme reakce členů výboru, kteří nám odpověděli:

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Pokud to vláda myslí s 2 % HDP na obranu v roce 2025 vážně, tak rozhodně musí dojít k úpravě střednědobého výhledu na 2023-2024, a to s ohledem na čerpání finančních prostředků a zabránění neúnosného, skokového navýšení finančních prostředků.

V letošním roce došlo ke škrtu 5,4 mld., z toho 4,83 mld. z důvodů neuskutečnění projektu BVP, nepotřebnosti a nemožnosti přeplánování těchto finančních prostředků na jiné projekty. Dále bylo škrtnuto i 0,52 mld. díky neuskutečněným valorizacím platů. Původně jsme vládou hnutí ANO schválili růst platů o 1 400 korun, na čemž, nejen díky současné inflaci, trvám. S nižším tepem růstu s ohledem na závazek NATO nesouhlasím. Výdaje na obranu musí být především kontinuální a růst musí být postupný.

Proto jsem také v rámci druhého čtení načetl dva pozměňovací návrhy na navracení těchto finančních prostředků, neboť jsem přesvědčen, že resort ty prostředky potřebuje a vojáci si zaslouží námi navrhovanou a schválenou valorizaci platů.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

Vzhledem k situaci na Ukrajině a způsobu vedení války se AČR poučí a zhodnotí střednědobý plán. Určitě musí dojít k přehodnocení nákupu BVP, a to vzhledem k počtu vozidel co bude na pásech a co je možné dát na kolovou platformu. Jinak tento nákup není možné ufinancovat, vojáci musí z hrušky na zem a začít uvažovat ekonomicky. Za původně stanovenou cenu tento nákup už nebude možné realizovat a ten kdo tvrdí že ano, je blázen. Reálná hodnota bude odhadem někde mezi 80 mld. Ptám se, máme na to? 

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Původní státní rozpočet na rok 2022 byl absolutně nepoužitelný a my jen mírníme škody, které napáchala svým populismem předchozí vláda. Je ale taky potřeba říct, že státní rozpočet vláda odsouhlasila ještě v době, kdy na Ukrajině nezuřila válka. To samozřejmě změnilo situaci a vláda tak pracuje nejen na tom, jak efektivně pomoci Ukrajině v boji proti agresivnímu Putinovi, ale zároveň mírní dopady roztočené inflace a následků Babišovy drahoty. Proto paní ministryně s podporou vlády podala pozměňovací návrh, který má navýšit rozpočet MO o 1 mld. Kč. Toto navýšení má směřovat do investičních výdajů ministerstva, konkrétně na pořízení ručních palných zbraní k zajištění požadovaných schopností naší armády. Takto rozpočet podporuji.

Je potřeba říct, že rozpočet kapitoly Ministerstva obrany musí být navyšován jen takovými penězi, které je ministerstvo potom schopno i utratit. Nemá smysl populisticky zvedat rozpočet, když se pak budou finance vracet. Pokud je jasné, že v tuto chvíli by navyšování rozpočtu v konečném důsledku ničemu nepomohlo, peníze by měly být využity jinde. Vláda navíc sama usnesla, že MO o peníze na modernizační projekty ani v budoucnu nepřijde, naopak bude rozpočet růst v závislosti na připravovaných projektech.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

Rozpočet, o kterém se bude hlasovat ve čtvrtek, již zásadní změny neprodělá. Nicméně předpokládám, že vláda brzy přijde s novelou státního rozpočtu, která bude reflektovat na aktuální problémy. Pokud jde o možné změny rozpočtu s ohledem na armádu, tak je to jednoznačně namístě. Modernizace vojenské techniky je teď naléhavější, než kdykoliv jindy a jsem přesvědčen, že vláda si to uvědomuje. Chtěl bych zdůraznit, že prioritou číslo jedna je dokončení výběrového řízení na bojová vozidla pěchoty, které armáda opravdu nutně potřebuje a je na tom všeobecná shoda. Předpokládám tedy, že v průběhu roku dojde k navýšení rozpočtu ministerstva obrany. Ve střednědobém měřítku je nezbytné, aby se rozpočet ministerstva obrany dostal na alespoň 2 % HDP, a to nejpozději do roku 2025.

Navýšení letošního rozpočtu se však nebude týkat pouze obrany. Rozpočet státu musí reagovat i na další aspekty války na Ukrajině, a to na migraci, což znamená navýšení zdrojů v sociální oblasti a v oblasti vnitra. Dále vláda musí reagovat na růst cen energií a hledat vhodné řešení, jak pomoci běžnému občanovi našeho státu, protože pro velkou část naší populace to již nyní představuje citelný dopad do rodinných rozpočtů. Všechna tato opatření si samozřejmě vyžádají nemalé náklady, ale stát musí reagovat na aktuální situaci v Evropě.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Už jsme sice schválili ve druhém čtení navýšení o miliardu, ale je to s ohledem na aktuální situaci málo. V minulosti jsem se vyjadřoval, že by rozpočet MO zvládl navýšení klidně 20 miliard a bylo by za co utrácet. Pokud to bude nicméně nezbytné, vláda na zbrojení prostředky sežene ad hoc. V každém případě počítám se skokovým navýšením rozpočtu v roce 2023 a budu na tom trvat ve straně i na výboru! Důležité je ovšem souběžně upravit akviziční proces tak, aby se významné nákupy moderní techniky netáhly roky a neskončily zrušením tendrů, sporem u ÚHOS a nevyužitím prostředků.

Petr Liška (STAN), člen výboru

Upravovat rozpočet je na místě na základě rozhodnutí o pořízení investic, které současný rozpočet neobsahuje. Navržený a projednávaný rozpočet i střednědobé výhledy obsahují investice, které jsou známé a o kterých je rozhodnuto. Současná situace může vyvolat potřebu pořizovat zatím neplánované nákupy a investice, ale upravovat nyní rozpočet na nejisté výdaje je předčasné.

Sněmovna, když je potřeba, umí jednat pružně a nepochybuji, že zajištění obrany našich zájmů a suverenity je pádný důvod pro takové konání.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Jsem přesvědčený, že současná situace na Ukrajině potvrzuje naše názory na obranu z roku 2016, tedy že je potřeba komplexně přehodnotit naše bezpečnostní a obranné dokumenty včetně Koncepce výstavby AČR. Dlouhodobě je potřeba zásadním způsobem posilovat naše obranné schopnosti a dávat armádě tolik, kolik je schopna pojmout s dopředu připravenými a odsouhlasenými strategickými a významnými akvizičními projekty.

Co se týká rozpočtu na rok 2022, tak zatím se bavíme o nárůstu o 1 miliardu korun, ale mělo by se dát více na modernizaci stávajících hlavních druhů výzbroje, techniky a materiálu a také na doplnění mobilizačních zásob. Pro začátek stačí vypovědět smlouvu na dodávku amerických výběhových účelových a bojových vrtulníků používaných americkým námořnictvem a tuto splátku ve výši 4,3 mld. korun směřovat sem.

Lubomír Wenzl (ANO), člen výboru

Modernizaci české armády úspěšně nastartovala předchozí vláda Andreje Babiše. Nové vrtulníky, obnova protivzdušného raketového systému, 3D radiolokátory, kontrakt s Českou zbrojovkou na dodávku palných zbraní. S ohledem na válečné události na Ukrajině se tyto kontrakty ukázaly jako velmi prozíravé, současně ale nedostatečné. 12 nových amerických vrtulníků je málo, potřebujeme jich víc. Hlavně proto, abychom se mohli zbavit vrtulníků ruských, které česká armáda nyní provozuje a je tím pádem závislá na dodávkách náhradních dílů z Ruska. Z téhož důvodu by vláda obecně měla přehodnotit provoz vojenské techniky původem z Ruska.

Co nejdřív bychom měli dotáhnout i zakázku na nákup bojových vozidel pěchoty, která se z rozhodnutí současné vlády odsunula. Je nezbytné, aby modernizace české armády prošla, namísto dosavadní pozvolené evoluce, zrychlenou revolucí. A to si vyžádá miliardy korun navíc, se kterými státní rozpočet nyní nepočítá. Současně je třeba sestavit jasný plán, jak ochránit Českou republiku i proti moderním hrozbám, nastavit stabilní financování armády a zjednodušit pravidla pro nákup vojenského vybavení. Je ideální čas více zapojit český obranný průmysl a beze zbytku využít jeho potenciálu.

 Autor: Jan Zilvar