Na včerejší schůzi výboru pro obranu se řešily platové podmínky vojáků Armády ČR, ekonomický význam obranného průmyslu ČR, státní závěrečné účty Národního bezpečnostního úřadu a ministerstva obrany za rok 2024, vyslání sil a prostředků resortu obrany do Severní Makedonie či přelety a průjezdy ozbrojených sil jiných států uskutečněné přes území České republiky ve 2. pololetí 2024.

Projednání závěrečných účtů NBÚ a ministerstva obrany

O charakteru včerejšího jednání výboru svědčilo již úvodní projednání závěrečných účtů Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) a ministerstva obrany. Ředitel NBÚ Jan Čuřín nejdříve seznámil poslance s výsledky loňského hospodaření, kdy úřad obdržel finanční prostředky v celkové výši 313 067 665 Kč. „Po průběžných úpravách činila finální výše rozpočtu 371 783 644 Kč. Z této částky bylo vyčerpáno 309 209 483 Kč, což představuje 83,17 % všech disponibilních prostředků. Plánované příjmy pro rok 2024 byly rozpočtovány ve výši maximálně 850 000 Kč. Díky uplatnění smluvní pokuty ve výši 445 000 Kč vůči společnosti Eltodo, která instalovala zábrany a detekční systém, byly celkové příjmy NBÚ ve výši 1 334 000 Kč,“ uvedl ve své řeči ředitel NBÚ a zároveň dodal, že nezbytným předpokladem pro úspěšné naplnění definovaných cílů a úkolů úřadu je adekvátní finanční pokrytí realizovaných činností, které se především v oblasti platových výdajů jeví aktuálně jako zcela nedostatečné. „Dokladem toho je nesrovnatelně vyšší finanční ohodnocení pracovníků v poměru daném v segmentu zajišťování bezpečnostního systému, jako jsou služby zpravodajské služby GIBS a podobně. Modernizace a digitalizace jednotlivých nástrojů je motivována snahou o zefektivnění činnosti úřadu a jeho pracovníků. Ti jsou však aktuálně při snaze o zajištění funkčnosti systému na hranici pracovního i osobnostního vyčerpání. Každým rokem dochází ke zvyšování počtu žadatelů o osvědčení fyzických osob a žadatelů o osvědčení podnikatele,“ sdělil členům výboru ředitel Čuřín. Se státním závěrečným účtem NBÚ následně souhlasilo všech deset přítomných poslanců výboru.

Státní závěrečný účet za rok 2024 pak výboru představila ministryně obrany Jana Černochová. Výdaje rozpočtu byly zákonem o státním rozpočtu stanoveny ve výši 151,2 miliard korun. V průběhu roku byl rozpočet navýšen díky zapojení ostatních zdrojů mimorozpočtových či nároků z nespotřebovaných výdajů na konečnou částku 164,3 miliard korun. „Z této částky bylo vyčerpáno téměř 159 miliard korun, což znamená nárůst oproti předchozímu roku o více než 58 miliard korun. V procentním vyjádření se jedná o meziroční nárůst čerpání o 58 %. Stěžejní zajišťovanou a financovanou součástí nadále zůstává Armáda České republiky, která čerpala přes 75 % výdajů kapitoly ministerstva obrany. Financování programů reprodukce majetku činilo téměř 45 % výdajů kapitoly ministerstva obrany. V nominálním vyjádření šlo o investice v objemu 71,5 miliardy korun. Z této částky bylo proinvestováno 42,3 miliardy korun na strategické projekty Armády České republiky. Dosažený výsledek tak potvrzuje trvající principy proinvestičně sestavených rozpočtů, jejichž cílem je posilovat obranyschopnost země,“ uvedla ministryně.

Ta dále zdůraznila, že ve zhoršené světové bezpečnostní situaci nadále významně roste poptávka po vojenském materiálu, což se projevuje nejen jeho rostoucími cenami, ale také dodatečnými lhůtami výrobců a dodavatelů. „Přesto se nám v roce 2024 podařilo efektivně a smysluplně absorbovat skokově rostoucí rozpočet. Z hlediska celkového objemu realizovaných výdajů se jedná o historicky nejlepší výsledek. Do roku 2025 jsou formou nároků z nespotřebovaných výdajů převáděny prostředky ve výši 1,3 miliardy, což představuje méně než 1 % konečného rozpočtu,“ pokračovala ministryně a doplnila, že k těmto výsledkům výrazně přispěl zákon o financování obrany, který byl schválen v roce 2023. „Touto legislativou byl položen základ jak pro navýšení celkových obranných výdajů na úroveň našeho spojeneckého závazku, tak využití účelově vytvořených nároků z nespotřebovaných výdajů k průběžnému financování strategických projektů armády. Využitím tohoto institutu v kombinaci se skokovým navýšením výdajů na obranu schválených pro rok 2024. Česká republika po dvaceti letech splnila závazek vydávat minimálně 2 % HDP na obranu,“ uvedla ministryně. Tu následně doplnil nový vrchní ředitel ekonomické sekce Richard Vítek, který poslancům prezentoval komplexní plnění loňského rozpočtu, kde oscilovaly výdaje na obranu v rozpětí 1,99–2,08 % podle započítávaných výdajů. Ačkoliv se výbor věnoval projednávání hospodaření resortu zevrubně a místy i v osobní rovině, finální usnesení nepřijal. O tomto bodu následně hlasovalo deset poslanců tak, že 5 bylo pro, nikdo proti a 5 se zdrželo.

Platové podmínky vojáků Armády ČR

Bez přijetí usnesení skončil i další bod programu, a to informace o platových podmínkách vojáků Armády ČR. V rámci tohoto jednání zástupci armády členům výboru představili výsledky šetření mezi vojáky, které probíhalo postupně v letech 2023 a 2025, a bylo jedním ze spouštěcích impulzů pro změny v odměňování vojáků.

Náčelník Generálního štábu AČR genpor. Karel Řehka k tomuto bodu uvedl, že šetření navazuje na průzkum z roku 2003, který poskytl důležité poznatky o postojích vojáků. „Nový výzkum, který jsme prováděli na zadání velení armády, byl proveden v lednu 2025. Je čerstvý a rozvíjí některá z tehdejších zjištění, zejména v oblastech finanční situace vojáků a jejich ochotě dál sloužit,“ uvedl Řehka.

Průzkum se zaměřil i na příjmy domácnosti vojáků, na náklady spojené s výkonem profese, jako jsou výdaje domácnosti, výstroj a dojíždění, jestli vojáci plánují v armádě zůstat, a co případně jejich rozhodování nejvíce ovlivňuje – od výše mzdy, přes rovnováhu mezi prací a osobním životem, až po přístup nadřízených.

„Nebylo to tedy jenom o financích. Z výsledků jednoznačně vyplývá, že pro část vojáků je současná situace finančně dlouhodobě neudržitelná. Nejvíce zasaženi jsou vojáci v nižších hodnostech, často dojíždějící a udržující tak dvě domácnosti. Tím nejvýznamnějším faktorem při rozhodování o setrvání ve službě je dnes výše příjmu. Často i vojáci, kteří chtějí sloužit a mají tu práci rádi, jsou z ekonomických důvodů nuceni službu opouštět. Bohužel se nám ukazuje, že podíl vojáků rozhodnutých zůstat sloužit postupně klesá a pokud nenastane změna, bude tento trend pravděpodobně pokračovat,“ uvedl náčelník generálního štábu a dodal, že od začátku tohoto roku již odešlo 223 lidí a do konce dubna jich bude 260. „Ukončení do konce roku běží dalším 819,“ sdělil Řehka.

Z pohledu stability armády je tedy zásadní vytvořit takové podmínky, které umožní oddálit odchod zkušených vojáků a zároveň motivovat mladší generaci k tomu, aby setrvala a dále rostla. Těch má v této chvíli po přijetí zákona č. 221 o vojácích z povolání spolu s opatřeními, které nedávno oznámila ministryně obrany, dost.

Otázkou zůstává, jak rychle se je podaří implementovat a jak vláda vybalancuje požadavky dalších ozbrojených složek na dorovnání jejich platových podmínek.

Ekonomický význam obranného průmyslu ČR

V následném bodě programu výboru zástupci Sekce obranného průmyslu HK ČR v čele s jejím předsedou Lubomírem Kovaříkem poslancům představili sektorovou studii k ekonomickému významu obranného průmyslu ČR. Tuto studii s názvem Analýza obranného průmyslu 2024, vypracovanou agenturou EY, představila Sekce obranného průmyslu HK ČR již na svém únorovém zasedání a s jejími výsledky byli seznámeni i naši čtenáři v březnovém rozhovoru s Lubomírem Kovaříkem v pořadu CZ DIALOGY. Tato studie kromě jiného přinesla i určitá doporučení týkající se úpravy legislativy v rámci obranného průmyslu. Jde především o novelizaci zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy s cílem umožnit přípravy státu a obranného průmyslu již v mírovém stavu – přechod z míru do realizace agrese je v horizontu týdnů. Dále jde o novelizaci zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky s cílem umožnit prodej, dary a mez. projekty ohledně vojenského materiálu vládou ČR. Doporučuje se také novelizovat zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, což umožní stejný princip možného ad hoc navýšení prostředků pro Českou exportní banku (tzv. II OKRUH) – nastolit rovnováhu opatření. A velmi důležité je provedení analýzy branné a krizové legislativy za účelem identifikace potřebných změn pro začlenění soukromého obranného průmyslu ČR do bezpečnostního a obranného systému státu.

Soukromý obranný průmysl totiž není dnes systémově začleněn do bezpečnostního a obranného systému státu, včetně určení strategicky důležitých podniků, zajištění fyzické bezpečnosti výrobních provozů či preferenčního zásobování energiemi a surovinami v krizových stavech. Zkušenosti z Ukrajiny jasně ukazují na potřebu novelizovat komplexním způsobem legislativu pro efektivní zajištění obranyschopnosti země. Po obsáhlé diskusi o přínosech obranného průmyslu pro zaměstnanost, ekonomiku a obranyschopnost země, a zejména jeho podílu na modernizačních procesech armády výbor přijal usnesení, ve kterém doporučuje, aby Armáda ČR a resort ministerstva obrany při zadávání veřejných zakázek významně zohlednily parametr nejvyšší ekonomické výhodnosti zakázky.

Vyslání sil a prostředků resortu obrany do severní Makedonie

V závěru včerejšího jednání ještě poslanci vzali na vědomí informace o rozhodnutí vlády o vyslání sil a prostředků resortu ministerstva obrany do severní Makedonie. V tomto případě bylo rozhodnuto o vyslání zdravotnického týmu do severní Makedonie po ničivém požáru nočního klubu v makedonském Kočani, který si vyžádal 50 obětí a dalších více než 250 zraněných. Šestičlenný zdravotnický tým vyčlenila Ústřední vojenská nemocnice v Praze a rychlost pomoci, její rozsah a výsledky následně ocenila prezidentka Gordana Siljanovská-Davková. Stejně tak poslanci vzali na vědomí standardní informaci o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky ve druhém pololetí 2024.

Poslancům jsme v rámci včerejšího zasedání položili následující otázku: Do jaké míry by měly být evropské členské státy NATO nezávislé na dodávkách zbraňových systémů z USA v souvislosti s rétorikou Donalda Trumpa?

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

USA i s Donaldem Trumpem jsou naším blízkým spojencem a já věřím, že to tak i zůstane. Proto se dodávek z USA nebojím. V tuto chvíli se jedná hlavně o nákupu tanků, které jsou ovšem vyrobeny v Evropě. U nás se často objevují informace, že se chtějí některé země vzdát svých objednaných letounů F-35. Zajímavé je, že tyto informace většinou neříkají ti, co o nich rozhodují. Pokud by se tak stalo, vidím v tom příležitost pro Česko, kdy by mohlo mít své letouny ještě dříve, než je naplánováno. Kde však vidím přínos Donalda Trumpa, to je probuzení Evropy z mírového snu. Evropa se musí postavit v oblasti obrany, a nejen v ní, na své vlastní nohy a nespoléhat jen na USA. To již řada zemí pochopila a začíná navyšovat své výdaje do obranného průmyslu, a to je opět příležitost pro český průmysl.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

My nemáme v zájmu opouštět NATO, spíše vnímám kroky prezidenta Trumpa jako pomalu „vycouvávací" se signálem, Evropo, probuď se. A chceme-li se probudit, musíme hledat zdroje ideálně z domácí provenience. Zbraňové systémy, vezměme třeba protivzdušnou obranu, nejsou investice na roky, ale na desetiletí. Víme, že Patrioty (z USA) dokáží alternovat třeba norské NASAMS 3 nebo francouzsko-italský systém protivzdušné obrany SAMP/T. Asi bychom všude našli nějakou alternativu. Na druhou stranu, prezident Trump tam bude už jen celé volební období mínus 100 dní, tak bych úplně nad zbrojním průmyslem USA nezavíral víko.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Ideální by bylo nakupovat od českých výrobců, pokud je to možné. Chybí ovšem potřebné kapacity a suroviny. Je potřeba ale jasně odmítnout tlak ze strany USA na navyšování výdajů na zbrojení a nutit nás od nich nakupovat předraženou výzbroj, kterou nepotřebujeme a ani ji po nás nikdo nepožaduje, viz např. předražené a rozporuplné stíhačky F-35.

Zdroj: Výbor pro obranu