Výbor pro obranu řešil armádní nákupy, nábor do armády i účast našich vojáků v Keni 

 11. 06. 2025      kategorie: Události

Účast našich vojáků pro potřeby výcviku keňských vojáků, informace o pořízení vojenských kuchyní a vozidel Supacat nebo rozvoj a financování virtuálního náborového střediska – to byly hlavní body včerejšího programu 51. zasedání Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Foto: Výbor pro obranu řešil armádní nákupy, nábor do armády i účast našich vojáků v Keni | Jan Zilvar / CZ DEFENCE
Foto: Výbor pro obranu řešil armádní nákupy, nábor do armády i účast našich vojáků v Keni | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

V úvodu schůze vzal výbor na vědomí zprávu o účasti Ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky za 2. pololetí 2024, kdy mimo naše území proběhlo 58 cvičení a na našem území 24. Celkový výdaj z rozpočtu resortu činil 62 milionů korun.

Účast našich vojáků v Keni

Výbor dále doporučil poslanecké sněmovně přijmout návrh na působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany za účelem výcviku a poradenství v Keni do roku 2026, který vláda schválila 23. dubna. Ministryně obrany Jana Černochová k tomuto bodu uvedla, že návrh mandátu vychází ze zahraničněpolitických a bezpečnostních priorit ČR. „Česká republika tak přispěje k vojenské podpoře Keni a zároveň potvrdí ochotu podílet se na řešení bezpečnostních hrozeb na jižním křídle NATO. Keňa patří v regionu k nejvýznamnějším partnerům Západu, což mimo jiné potvrzuje její členství v rámci Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny. V regionálním kontextu patří Keňa ke stabilním africkým zemím. Určitá bezpečnostní rizika pro příhraniční oblasti představují sousední Jižní Súdán, Etiopie a Somálsko,“ řekla ministryně. Podle ní má stabilita v této oblasti vliv mimo jiné na bezpečnost obchodních tras v Rudém moři.

Česká republika se v Keni vojensky angažuje již od roku 2012, a to účastí na vojenských cvičeních. Díky zintenzivnění spolupráce bylo v roce 2017 v Keni zřízeno zahraniční pracoviště, jehož hlavním úkolem byl výcvik keňských vojáků. „Za dobu trvání této spolupráce naši instruktoři vycvičili několik stovek příslušníků keňských obranných a bezpečnostních sil, a díky výsledkům se Česká republika v Keni těší značné důvěře odborné veřejnosti i bezpečnostní komunity,“ pokračovala ministryně. Ta se také vyjádřila k tomu, že předchozí účast našich vojáků byla zpochybňována z pohledu ústavnosti. „Chtěla bych zdůraznit, že dosavadní působení Speciálních sil Armády České republiky v Keni nebylo protiústavní, ani ústavu neobcházelo,“ upozornila Černochová.

Výcvik a poradenství v Keni bude zabezpečovat do 30 příslušníků Armády České republiky v termínu ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2026 s možností dalšího prodloužení podle vůle obou komor parlamentu. Návrh mandátu předkládá výdaje související s působením v Keni v letech 2025 a 2026 každoročně ve výši 93 milionů korun. Obě strany také dojednaly text obecně platné dohody mezi vládou České republiky a vládou Keňské republiky o spolupráci v oblasti obrany. Tato dohoda mimo jiné obsahuje ustanovení upřesňující právní postavení příslušníků Armády České republiky v Keni a příslušníků keňských ozbrojených sil v České republice.

Armádní generál Karel Řehka k tomuto bodu doplnil, že tamní jednotky vycvičené příslušníky AČR jsou v zemi uznávány a těší se opravdu velké důvěře a prestiži. „To je dáno skvělými výsledky při bojových nasazeních v boji proti terorismu, zejména proti somálské teroristické organizaci Aš-Šabáb, především na východní hranici se Somálskem,“ sdělil Řehka, podle kterého je vzájemná stabilní a dlouholetá spolupráce a profesionální přístup pro ČR základem pověsti exkluzivního partnera, kterému keňské jednotky dávají přednost i před spoluprací s jednotkami jiných západních zemí.   

Ministryně se také vyjádřila k dřívějšímu incidentu, který se v Keni stal při výcviku, kdy byl postřelen keňský voják. Podle informací, které má ministryně k dispozici od vojenského přidělence v Nairobi Bořivoje Jurečky, je tento voják bez vážnějších následků a již dochází opět do zaměstnání. V následujících týdnech se pak očekává, že bude schopen plnit standardní úkoly spojené s výkonem služby.                                                  

Nákup polních kuchyní

Poslanci se v rámci svého zasedání dále zaměřili na nákup polních kuchyní a vozidel Supacat. V komentáři k polním kuchyním ministryně uvedla, že Armáda České republiky v současné době stále disponuje značným počtem přívěsných kuchyní ještě z šedesátých a sedmdesátých let 20. století, které tvoří až 80 % celkového počtu této techniky. 

Foto: Polní kuchyně pořízené do roku 2019 | Jan Zilvar / CZ DEFENCE
Foto: Polní kuchyně pořízené do roku 2019 | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Některá vozidla využívají již nepodporovaný podvozek Praga V3S 5, pro jehož provoz a opravy nejsou k dispozici náhradní díly. Provoz zastaralých kuchyní je také problematický z hygienických důvodů a nevyhovují ani podmínkám pro stravovací provozy podle nařízení Evropské unie. V této souvislosti představil vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka plán a realizaci nákupů různých typů kuchyní. Ministerstvo obrany v letech 2019–2025 uzavřelo celkem pět smluvních vztahů, jejichž předmětem bylo pořízení nových polních kuchyní různých typů. Některé z těchto zařízení již byly do AČR dodány, u některých z nich budou dodávky probíhat až do roku 2030. Ministerstvo v tomto období postupně v etapách soutěžilo a nakupovalo například 14 kusů kuchyní kontejnerového typu ve složení varna a výdejna ve třech etapách od společnosti VARIEL a.s. s nabídkovou cenou 89 818 302 Kč včetně DPH. Dále dvě soupravy kontejnerových polních kuchyní PKK-ARMA od společnosti 4army s.r.o. s nabídkovou cenou 65 231 100 Kč včetně DPH nebo 16 kusů kuchyně – přívěsný vozík s nabídkou 100 800 000 Kč včetně DPH. Posledních 8 kuchyní bude dodáno do konce června letošního roku.

Největší pozornost poslanců poutala zakázka na jednu soupravu polní kontejnerové kuchyně KALICH sestávající z pěti kusů speciálních kontejnerů ISO 1C ve složení: „varna – teplá zóna“, „varna – studená zóna“, „výdejna“, odpadní voda-jímka a pitná voda s pevnou podlahou. Zde opět uspěla společnost 4Army s.r.o. s cenou 65 945 000 Kč včetně DPH. Tato společnost měla kuchyni dodat do loňského října, aktuálně se dodání očekává do konce června, proto bude ministerstvo následně od firmy vymáhat smluvní pokutu za pozdní dodání. Ministryně Černochová k této události uvedla, že kvůli zakázce dala podnět k vnitřnímu auditu, o jehož výsledku bude výbor informovat.

Poslední typ – automobilní polní kuchyni POKA 5 – pak minimálně v počtu 20 kusů (s možností maximálního počtu až 62 kusů) v letech 2026–2030 dodá v rámci vertikální spolupráce státní podnik resortu obrany VTÚ. Finanční limit zakázky je 4 030 000 000 Kč včetně DPH. Prvních dvacet kusů armáda obdrží do 15. 11. 2027, případné navýšení na 62 kusů pak proběhne v letech 2028–2030. Předseda výboru Lubomír Metnar později pro přítomné novináře uvedl, že některé věci kolem těchto nákupů bude potřeba dovysvětlit. „Ta vertikální spolupráce mě bude zajímat, protože to nešlo v rámci soutěže ale na přímo v rámci vertikální spolupráce, byť státnímu podniku,“ uvedl Metnar. Opoziční poslanci ohledně bodu nákupů polních kuchyní také kritizovali výši pořizovacích cen.

Nákup vozidel Supacat

Podobný průběh měla také diskuse o průběhu pořizování obrněných vozidel Supacat. Podle Lubora Koudelky ministerstvo obrany nyní dokončuje zadávací proces na pořízení lehkých obrněných vozidel pro speciální síly české armády, do konce června by mělo nákup projednat kolegium ministerstva a následně bude návrh smlouvy předložen vládě. Pořízení 18 vozidel Supacat má podle Koudelky vyjít na 1,76 miliardy korun bez DPH. Výbor se k této zakázce vrací již potřetí, naposledy se jí na uzavřené schůzi zabýval loni v listopadu. Na základě doporučení v usnesení výboru se ministerstvo rozhodlo zakázku rozdělit, pořídit pouze podvozky těchto vozidel od společnosti LPP a následně provést jejich technické zhodnocení prostřednictvím státního podniku VTÚ," uvedla ministryně Černochová.

Foto: Obrněné vozidlo HMT Supacat Extenda 6x6 | Supacat
Foto: Obrněné vozidlo HMT Supacat Extenda 6x6 | Supacat

Podle Koudelky společnost LPP předložila ministerstvu obrany nabídkovou cenu za 18 vozidel ve výši 32,5 milionu britských liber bez DPH, tedy asi 952 milionů korun bez DPH. „Je naprosto totožná s nabídkou, kterou jsme od této společnosti obdrželi v polovině loňského roku," uvedl Koudelka. Současně ministerstvo obdrželo nabídku státního podniku VTÚ k technickému zhodnocení, tedy integraci veškerých systémů do vozidel v hodnotě 810 milionů korun bez DPH. Celkem by tak pořízení vozidel mělo vyjít na 1,76 miliardy korun bez DPH. Pokud by tyto nabídky schválilo kolegium ministerstva a následně vláda, plánuje ministerstvo obrany podepsat smlouvy v létě.

Ohledně spekulací týkajících se ceny vozidla, která měla být podle některých vyjádření až 3x vyšší než cena stejných vozidel pro britskou armádu, se ministryně obrany vyjádřila následovně: „Cena vozidla pro české speciální síly je na stejné úrovni jako pro britskou armádu," uvedla Černochová s odkazem na vyjádření ředitele firmy Supacat Phila Applegartha. Náčelník generálního štábu pak členům výboru zopakoval, že vojáci tato vozidla potřebují. 

Virtuální náborové středisko

Dalším bodem jednání výboru pro obranu byla informace ministerstva obrany o virtuálním náborovém středisku, jeho plánovaném rozvoji a financování. Připomeňme si, že původní odhad nákladů byl v roce 2022 okolo 20 milionů Kč. Státní podnik LOM PRAHA 9. ledna 2023 zahájil nadlimitní veřejnou zakázku s názvem „Integrovaný portál pro nábor lidských zdrojů“ v celkovém objemu 95 mil. korun bez DPH. Zajištění následného servisu, provozu a vývoje virtuálního náborového střediska v letech 2025-2027 bylo předmětem další smlouvy mezi LOM PRAHA a resortem obrany ze dne 3. 12. 2024 s celkovým objemem v max. finančním limitu 81 818 181,82 Kč bez DPH, s dobou plnění na tři roky nebo do vyčerpání finančního limitu.

Foto: Virtuální náborové středisko – přehled zásadních prvků | Jan Zilvar / CZ DEFENCE
Foto: Virtuální náborové středisko – přehled zásadních prvků | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Ministryně obrany k této problematice uvedla, že tzv. virtuální náborové středisko není jen pouhou webovou stránkou, ale jde o úspěšný případ digitalizace v pravém slova smyslu, tedy celého důležitého procesu, kterým nábor je. „Ona webová stránka DoArmady.cz je pouze viditelnou špičkou ledovce. Jde o projekt, jak jsme od počátku říkali, který se bude neustále rozvíjet a bude na sebe nabalovat další funkcionality. Připojují se registry, které můžeme připojovat, protože už nám to umožňuje legislativa. Integruje se do informačních systémů resortu,“ komentovala přednosti systému Černochová. Její slova potvrdil brig. gen. Petr Šnajdárek: „Středisko je součástí naší celkové snahy ke změně a transformaci resortů do digitálního světa. Jde o zefektivnění modernizace procesů katalogizace, automatizace, technologické modernizace s využitím moderních technologických prvků a celkovou debyrokratizaci procesů v resortu,“ uvedl Šnajdárek, podle kterého jde o soustředění všech informací do jednoho hubu, ze kterého se čerpají informace pro uchazeče, případně pro další aktivní zálohy a zájemce o vstup do armády tak, aby šlo všechny webové služby integrovat. Podle generála je důležité přiblížit tuto nabídku generaci Z. „Tady si dovolím dvě statistiky. Virtuální středisko nám pomohlo zpropagovat zájem o vstupu do armády. Návštěvnost je výmluvná – 100 000 návštěv v roce 2025. Data jsou z května tohoto roku, a k tomu připočítejme jeden milion unikátních přístupů,“ řekl Šnajdárek.

Foto: Virtuální náborové středisko – moderní prvky systému | Jan Zilvar / CZ DEFENCE
Foto: Virtuální náborové středisko – moderní prvky systému | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Náčelník generálního štábu arm. gen. Karel Řehka pak k tomuto bodu doplnil, že armáda činí pro udržení svého početního stavu množství opatření s tím, že virtuální středisko je jen jednou z částí náboru. „Žádost o vstup do služebního poměru v letošním roce podalo 2 833 osob. Z tohoto počtu je ale nutné odečíst osoby, které nám pak vypadnou v průběhu, což bývá zhruba 60 %, zejména na zdravotní, trestní bezúhonnost a další. K útvarům v letošním roce nastoupilo 908 vojáků a k 1. srpnu nastoupí dalších 200, takže jsme na nějakých, řekněme, 1108 vojácích,“ uvedl Řehka.

Také v rámci virtuálního náborového střediska členové výboru řešili cenové náklady, k čemuž generál Šnajdárek uvedl, že se jedná o celý bezpečnostní systém. „Je to významný informační systém, který je napojen na více než 14 vnitřních informačních systémů, které musí splňovat vysoké bezpečnostní standardy. Každá dílčí smlouva je posuzována vzájemně řídícím výborem. Řídící výbor je ustanoven napříč resortem, včetně sekce státního tajemníka, kde jsou odsouhlaseny jak legislativní vstupy, tak veškeré věci, které jsou s tím spojené. Umělá inteligence a podobně pracuje s daty, které samozřejmě musíme vylepšovat,“ vysvětlil poslancům Šnajdárek.

Poslancům jsme v rámci včerejšího zasedání položili následující otázku: Jak hodnotíte dosavadní metody náboru nových profesionálních vojáků do AČR, případně kde vidíte prostor pro zlepšení celého procesu?

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Prvně je třeba zajistit, aby služba vojáka byla konkurenceschopná na trhu práce, bez toho se bohužel situace nezlepší. Co se týče samotných náborových metod, určitě existuje prostor pro zlepšení, například modernizací marketingu prostřednictvím sociálních sítí či interaktivních nástrojů a v neposlední řadě by mohly autentické příběhy profesionálních vojáků zvýšit atraktivitu služby. Nesmíme zapomínat na zjednodušení administrativních procesů, lepší regionální dostupnost náborových akcí, nejen ve velkých městech, ale i v menších obcích. Taktéž prohloubení spolupráce s vysokými školami a odbornými institucemi by umožnilo získat specializované odborníky přímo z akademického prostředí. Problematické jsou také odchody v prvních měsících, které by mohla pomoci snížit intenzivnější psychologická příprava nových rekrutů.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Velkým pokrokem oproti předchozím letům je virtuální náborové centrum. Je to začátek digitalizace celého procesu. Ten se bude i nadále rozvíjet. Otázkou však je, jak zájemce o vstup do armády dostat na vstupní bránu do virtuálního náborového centra. K tomuto účelu má sloužit POKOS a prezentace armády na různých akcích. V tom má ale armáda stále ještě rezervy.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Teprve nedávno jsme odsouhlasili zákon o vojácích z povolání, který přináší velmi štědré benefity novým i stávajícím vojákům. Počkejme, až se trochu „píárově“ zaběhne. Pevně doufám, že jsme jako vláda udělali dostatek. Pokud to nezabere, pak je potřeba hledat zcela nová, možná staronová řešení. Záleží na nepříteli. Trochu mi to přijde jako snaha politiků o podporu vyšší porodnosti. Orbán v Maďarsku nabídl štědré dotace, zvýhodněné úvěry a hypotéky, daňové výhody pro matky čtyř a více dětí, dokonce i podporu nákupu rodinných vozů, ale nezafungovalo to. Je průkopníkem slepých uliček a ostatní státy vědí, že tudy NE. Ale jak říkám, dejme tomu v případě armády čas…

Petr Liška (STAN), člen výboru

Metody náborů se podle mého názoru přibližují obvyklým komunikačním nástrojům, používaným současnou generací, což je dobře a hodnotím to pozitivně. Vedle oficiálních kanálů, které resort a armáda používají, je určitě užitečné komunikovat i v určitých mezích neformálně, což využíval, s výhradami resortu, náčelník generálního štábu. Současná generace má ráda vzory, příběhy a hledá s čím by se ztotožnila. Co mi, ale zatím chybí jako nadstavba nebo nástroj motivace před rozhodováním mladých mužů a žen o spojení své osoby s kariérou v armádě, je jakákoli intenzivní branná příprava, která jednak připravuje na plnění branné povinnosti, ale také seznamuje s prostředím armády, možnostmi kariéry v ní, možnostmi vzdělání a získání dovedností apod. Branná příprava je dlouhodobým nástrojem motivace k plnění občanské povinnosti a budování odpovědnosti za obranu země v případě ohrožení a budování vlastenectví. Armádě a resortu pak branná příprava poslouží i k propagaci nutných investic a jejich akceptaci občany, a také k zatraktivnění povolání vojáka, které v konečném důsledku zvýší buď nábory do řad vojáků nebo záloh.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Jedná se o snahu hasit požár domu, který hoří již tři roky, sklenicí vody. Přijatá opatření ze strany MO přicházejí pozdě a jsou polovičatá. Možná zmírní odchodovost vojáků, ale neřeší to katastrofální nedoplnění útvarů, kde někde je to až 50%. Vojáci v místě výkonu služby musí bydlet s rodinou a nikoliv dojíždět, což je 80% všech vojáků a z těch ministryní obrany Černochovou avizovaných 8300 korun od července je nakonec 7,5 % do tarifů a zvýšení příplatku na bydlení. Vojákům také chybí motivace ve formě moderní techniky, výstroje a stavu nemovité infrastruktury. Armáda stárne, přežívá a umírá na úkor chybných ale mediálně zajímavých akvizic typu F-35. To vše je potřeba změnit.

Michal Zuna (TOP 09) člen výboru

V únoru předložená novela zásadně podpořila nábor, udržení personálu a posilnění aktivních záloh. Navýšili jsme náborový příspěvek, benefity stávajících vojáků, zavedli jsme náhrady za cestovné, příspěvky na bydlení a odstraňujeme byrokratické překážky pro vojáky v aktivních zálohách. Dále bylo spuštěno virtuální náborové středisko, kde už nyní evidujeme nárůst návštěvnosti, skokový nárůst podaných žádostí i zjednodušení a zrychlení náborového procesu. Velký důraz chceme klást na propagaci a zvyšování povědomí veřejnosti o přínosech a možnostech zapojení do obrany státu. O možnosti dobrovolného předurčení občanů nebo účasti na dobrovolném vojenském cvičení musí vědět každý v zemi. Tyto kroky mohou sloužit jako vstupní brána pro širší zapojení občanů do profesionální armády, aktivních záloh či systému mobilizační připravenosti. I když nejde o rychlá řešení, vnímáme je jako strategicky důležité pro dlouhodobé posílení obrany státu.

Zdroj: Výbor pro obranu

Spolupracujeme sCZ- LEXCZ - AOBP