Výzva 2020: Je třeba rozhodnout o tendru na BVP pro AČR

 21. 01. 2020      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Česká republika měla již v roce 2019 podepsat smlouvu s vítězem dosud nejdražší vojenské zakázky. V létě se zdálo, že tendr na bojová vozidla pěchoty nabere zpoždění o měsíc či dva. Na podzim jej mediálně zastínil, v porovnání s ním drobný, nákup vrtulníků. Znamená zlověstné ticho, že tendr bude spíše zrušen?

Virální kampaň „Jsme armáda, víme, co chceme“ vyvolala na jaře 2019 rozpaky. Proč, proboha, náčelník generálního štábu Aleš Opata apeluje na veřejnost, že armáda nová bojová vozidla opravdu potřebuje? To přeci všichni víme, proto už běží výběrové řízení, pouze se řeší, jaké parametry mají obrněnci splňovat a kdo je tedy dodá. Kdyby byla kampaň spuštěna teprve nyní, dávala by naopak smysl. Protože rostou obavy, že výběrové řízení bude zrušeno nebo nějak zásadně přehodnoceno.

Odchod konsorcia PSM z tendru

Česká armáda v roce 2016 oslovila sedm společností, z nich vybrala a pozvala na testovací jízdy v roce 2017 čtyři obrněnce: ASCOD, CV-90, LYNX a PUMA. Na vozidla PUMA přezbrojuje německý Bundeswehr - a na tehdejším předvedení dosáhl nejlepších výsledků ve střelbách. Jde o společný projekt zbrojovek KMW a Rheinmetall, které v něm vystupují jako PSM.

mk90
Foto: Bojové vozidlo pěchoty CV90 MkIV | BAE Systems

Jako takový má tento projekt pochopitelně podporu německé spolkové vlády, která vývoj vozidel de facto zaplatila. Při zpomalování německé ekonomiky, zvláště pak razantním propadu klíčového automobilového průmyslu, by kancléřka jistě ráda viděla, jak se rozběhnou výrobní linky alespoň v tamních zbrojovkách.

The-German-Puma-IFV-SPz
Foto: BVP Puma | KMW

Tím by nebyla dotčena podmínka českých politiků, aby se aspoň 40 % podílely na výrobě české firmy. Vždyť na českých subdodávkách a různých montovnách německý průmysl stojí, aniž by jej někdo musel ponoukat. Jistou komplikací pro vítěze tendru ovšem bude, že ministerstvo obrany trvá na zapojení ne příliš technicky vyspělého státního podniku VOP CZ.

Nakonec, v případě BVP PUMA se jako myslitelný problém nejvíce zmiňovala jeho vysoká cena. K jejím vyřčení však nikdy nedošlo! Na jaře 2019 česká armáda uveřejnila odlišné požadavky, než jaké byly známy poslední roky (viz obrázek níže).

věže
Foto: Původní preference z roku 2016

Není pochyb, že armáda je změnila až dodatečně, jinak by přeci nemusela oslovovat PSM. Totiž nové požadavky na osádkovou věž a vyšší přepravní kapacitu (8+3) vozy PUMA ze dne na den z tendru vytlačily.

Pro manažery projektu PSM to musel být šok. První úvahou dospěli k tomu, že budou v tendru pokračovat. Zjevně by pro ně bylo techniky možné BVP PUMA přestavět podle představ české armády, sic v časovém presu. Po další úvaze pak v létě vydalo PSM prohlášení, že z tendru odstupuje. Mezi řádky oficiálního komuniké naznačilo nejen, že soutěž není férová, avšak že se ochotně znovu zapojí do případného nového tendru nebo mezivládních jednání.
Nové požadavky značně snížily i možnosti CV-90. Podle výroků tiskového mluvčího byl na jaře favoritem náhle LYNX, ale čekalo se, zda uspěje v tendru pro australskou armádu. Důležitým kritériem je totiž zavedení vozidla i v jiných armádách, zatímco LYNX stále existuje jen v podobě několika prototypů. Vojákům se líbí, protože je velký a modulární – lze jej dodat v nesčetných verzích. 

Lynx_KF41_rhein
Foto: Lynx KF41 | Rheinmetall

Připomeňme, že LYNX nabízí Rheinmetall, tedy druhý člen PSM, kde společně s KMW vyrábí BVP PUMA. Přesto se lze domnívat, že německá vláda by bývala měla větší radost z úspěchu PUMA než LYNX. 

Pro pořádek ještě spekulujme o tom, jaké pocity asi z tendru mají propagátoři vozidla ASCOD-2. Z hlediska všech aktuálních parametrů požadovaných českou stranou je objektivně vzato ASCOD-2 asi jediné vyhovující vozidlo. Dodává jej General Dynamics – ač evropská odnož amerického giganta, nezapomínejme, že Američanům na základě mezivládní dohody dala česká vláda přednost v nedávném nákupu vrtulníků. Provázanost s domácím CSG pak může být výhodou.

IMGP3506_1
Foto: Bojové vozidlo pěchoty ASCOD 2 ve verzi ASCOD 42 s osádkovou věží | DP

Peníze a politická vůle možná dojdou české vládě dříve, než se tendr hne z místa

Zatímco na všechny zbylé armádní investice je v roce 2020 vyhrazeno 720 milionů EUR, samostatnou kapitolou setrvává 2,1 miliard EUR za nová bojová vozidla pěchoty. Je to částka vysoká asi jako samotný rozpočet resortu obrany, ale také jako ohlášený shodek státního rozpočtu. Už proto se o něj všichni poperou… Nikoli však ve smyslu potenciálních výrobců, ale především domácích politiků. Pokud se česká ekonomika zpomalí či dokonce propadne do recese, lze o této částce uvažovat také jako o prvním pytli s pískem, který může premiér a ministryně financí odříznout z padajícího horkovzdušného balónu.

Možných scénářů je pak několik. Jako se to stalo kdysi v případě vozidel PANDUR II, může být dodávka snížena klidně na polovinu. Ostatně dosavadní předpokládaný počet 210 vozidel se zdá na realitu české armády přeci jen naddimenzovaný. Tak jako si 4. brigáda rychlého nasazení vystačí se 107 vozy PANDUR, 7. mechanizovaná brigáda jich může nakonec obdržet právě tolik.

Výběrové řízení může být zrušeno a nahrazeno mezivládní dohodou. V tom případě by mohlo dojít k jednání s Němci, přičemž součástí dohody by mohly být i nové tanky. Těm stávajícím T-72 M4CZ sice nyní již zmíněný podnik VOP CZ vrací provozuschopnost, nikoli však bojeschopnost. A jedny z tanků, které na území EU přicházejí v úvahu, jsou LEOPARD. Konkrétně modernizovaná verze v leasingovém programu.

t72_01
Foto: T-72 M4 CZ, hlavní bojový tank AČR | army.cz

LEOPARDY vyrábí německá zbrojovka KMW a dává tedy logiku, kdyby ve sledu za jeho tanky jela německá bojová vozidla PUMA. Tak jako česká vláda podporuje své státní podniky a snaží se jim spravedlivě přihrávat zakázky, může německá vláda intervenovat, aby byl podělen i Rheinmetall. Pokud tedy politické reprezentace uvažují tímto směrem, nečekaný příklon k BVP LYNX z jara 2019 by dával smysl.

4320
Foto: Maďarsko nakupuje tanky Leopard 2A7+ (na snímku) | KMW

Bohužel se zdá, česká armáda jako taková je poslední, kdo do toho ve skutečnosti může mluvit. Paradoxně by jí možná pomohlo i zrušení tendru a mezivládní dohoda, která může být uzavřena v řádu týdnů či pár měsíců. Líbilo by se to jistě i německé vládě, která potřebuje oddálit nástup recese.

Největší výzva roku 2020 z hlediska nákupu BVP tak je vůbec mít plán, potažmo záložní plán, a učinit rozhodnutí. Je třeba se připravit, že tak či onak bude nejen vojensko-odborné, ale také a právě politické. Čeká snad někdo u zakázky s takovou cenovkou něco jiného? Armádní představitelé by měli tlačit na jediné – aby to aspoň proběhlo rychle. Vytvořit logistické zázemí, přecvičit osádky, vyškolit techniky, nakonec s novými BVP (i tanky) konečně zajet do autoparků, je běh na další tři roky. Do té doby nebude 7. mechanizovaná brigáda bojeschopná. 

Poznámka: Jak laskavý čtenář jistě chápe, autor do hlav politiků nevidí. Možné scénáře vycházejí z mozaiky formálně i neformálně učiněných výroků aktérů tohoto velkého tendru. Jako zdroj k dalšímu čtení a srovnání lze doporučit článek od Jana Kužníka "Česká armáda jde proti trendu. Zakázka za 52 miliard je plná podivností", který vyšel na iDnes.