Zahraniční investice za miliardy pod drobnohledem. Kvůli větší bezpečnosti by se měly prověřovat i státy EU, tvrdí odborníci

 23. 04. 2020      kategorie: Události
Přidat na Seznam.cz

Pandemie koronaviru tvrdě dopadá na českou ekonomiku. Situaci zhoršují také obavy z odlivu tuzemského mnohamiliardového kapitálu v podobě dividend do ciziny, ale i přílivu rizikových zahraničních investic. Některé z nich mohou znamenat přímé bezpečností ohrožení, a to v případě, že investor bude mít zájem o strategické odvětví, jako je zbrojní průmysl, doprava, energetika nebo zdravotnicí. Česká vláda již proto nedávno schválila návrh zákona o prověřování zahraničních investic pocházejících ze zemí mimo Evropskou unii. Podle odborníků má však slabiny, které tuzemskou ekonomiku a bezpečnost státu zcela neochrání. Vztahovat by se měl i na všechny unijní státy.  

invest
Foto: Česká vláda nedávno schválila návrh zákona o prověřování zahraničních investic pocházejících ze zemí mimo Evropskou unii. Podle odborníků má však slabiny, které tuzemskou ekonomiku a bezpečnost státu zcela neochrání. Vztahovat by se měl i na všechny unijní státy. | Shutterstock

Když před čtyřmi lety nechala někdejší britská premiérka Theresa Mayová prověřit výstavbu nového bloku jaderné elektrárny Hinkley Point, vzbudila tím celosvětovou debatu o ochraně národního zájmu. Investorem se měla spolu s francouzským energetickým gigantem EDF stát čínská společnost China General Nuclear (CGN). V projektu za více než 572 miliard korun měla CGN získat až třetinový podíl. Jenže britská vláda vyhodnotila vstup čínského podniku do stavby jaderného bloku jako bezpečností riziko. Británie by totiž musela CGN odevzdat většinu citlivých údajů zajišťujících ochranu celého království a jeho obyvatel. I přes to, že k plánované výstavbě za účasti čínského investora nakonec dojde, stala se britská reakce synonymem pro důsledné prověřování zahraničních investic.  

Příklad Hinkley Point podle analytiků dobře ukazuje, že je potřeba prověřovat nejen mimoevropské, ale i evropské investory, kteří mohu spolupracovat se subdodavatelem mimo EU. Česká vláda již představila nový mechanismus pro kontrolu přímých investic, které realizují firmy ze zemí mimo Evropskou unii a které mohou představovat riziko pro bezpečnostní zájmy České republiky. „Tento mechanismus státu umožní monitorovat relevantní transakce, vyhodnocovat rizika s nimi spojená a v ojedinělých případech, pokud si to situace vyžádá, konkrétní investici vhodným způsobem omezit,“ uvádí ministerstvo průmyslu a obchodu. Otázkou však nadále zůstává nevyjasněný původ investora. Odborníci varují, že firma sice může mít sídlo třeba v Nizozemsku, ale její původní zakladatelé mohou být například z Asie nebo Ruské federace. 

Nejvhodnějším modelem zákonné úpravy by proto podle ekonomů bylo zavedení prověřování zahraničních investic na základě obecné územní působnosti. To znamená, že stát by měl možnost prověřovat všechny potenciálně rizikové investice ze zahraničí, bez ohledu na původ investorů. Působnost návrhu zákona by tedy měla být rozšířena i z takzvaných třetích států na všechny členské země Evropské unie.

Alternativně by mohly jednotlivé země podle analytiků kombinovat řadu bezpečnostních nástrojů, a to například tím, že zavedou obecné možnosti prověřování investic do strategických státních podniků. V praxi by tento postup vypadal tak, že stát vytvoří seznam vybraných sektorů, na které by se vztahovalo povolování zahraničních investic vždy bez ohledu na to, odkud investor pochází. Seznam by přitom byl součástí zákona a předem by definoval průmyslové oblasti, na které se bude vztahovat.

Podobná pravidla lze podle odborníků zavést také u zkoumání původu peněz, ze kterých investor konkrétní projekt financuje, nebo u žádostí o občanství v některých členských státech Evropské unie, jež se považují za offshorové destinace, jako jsou například Kypr, Malta nebo Nizozemsko.

Současný vládní návrh také počítá s tím, že stát bude mít možnost zneplatnit zahraniční investice až 5 let zpětně, což nemá v zahraničí obdoby – například v Německu je to možné  jen 3 měsíce. Toto opatření tak může odradit potenciální zahraniční investory od významnějších investic v České republice nejen v rámci zbrojního průmyslu. Přitom v době poklesu české i světové ekonomiky bude žádoucí bezpečné zahraniční investice maximálně podpořit, než vystavovat investory příliš velké a navíc i dlouhé nejistotě.

 Autor: Michal Pivoňka