Zbraně pouze od spolehlivých partnerů

 04. 11. 2022      kategorie: Téma
Přidat na Seznam.cz

V souvislosti s válkou na Ukrajině zažívá Evropa období posilování vojenských schopností, s čímž souvisí také nákup nových nebo dokupování stávajících zbraňových systémů. Stinnou stránkou věci jsou však dlouhé čekací lhůty, a proto se v čím dál větší míře objevuje volání po alternativních a ve své podstatě nevyzkoušených dodavatelích zbraňových systémů. 

V první řadě je třeba uvést, že Česká republika jako stát není tak bohatá, aby si mohla kupovat levné věci a doba, po kterou většinová společnost bude tolerovat zvýšené výdaje na obranu nemusí trvat věčně. Proto je třeba s těmito prostředky nakládat účelně a hospodárně. Ohled by se také měl brát  na možný budoucí vývoj bezpečnostního prostředí nejen v Evropě, ale také například v Indo-Pacifiku, kam se přesouvá pozornost a kapacity Spojených států, které i v rámci nově vydané Národní bezpečnostní strategii apelují na evropské spojence, aby zvýšili své příspěvky k evropské obraně a nespoléhali se pouze na americké ozbrojené síly. Posílení obranyschopnosti evropských států pak kromě jiného může přispět i k posílení celkového vlivu těchto států.

Vzhledem k členství ČR v Severoatlantické Alianci se tak nabízí logické řešení – nakupovat v nejlepším případě bojem ověřené zbraňové systémy u spolehlivých členů Aliance popř. spřátelených zemí (Švédsko, Finsko), čímž lze podpořit nejen spojence, ale celkovou interoperabilitu a značně zjednodušit logistiku, o které i ze zkušeností z Ukrajiny víme, že je velmi často rozhodujícím faktorem na bojišti. Na druhé straně je však rozumné uvažovat také o maximálním využití našich českých firem, jejichž produkty jsou kvalitní a světově konkurenceschopné. Můžeme např. uvažovat o navýšení českých kapacit pro výrobu standardní munice NATO, abychom v případě potřeby nebyli závislí nejen na dodávkách ze zahraničí, ale abychom byli navíc schopni v případě válečného konfliktu plnit roli jednoho z dodavatelů munice pro bojující alianční jednotky.

CV90Foto: Česká republika se rozhodla pro nákup švédských BVP CV90 (na snímku) o jejichž nákupu nyní jedná se švédskou vládou. | BAE Systems

V rámci spolehlivých partnerů představuje určitou výjimku Stát Izrael, který České republice a ostatním státům může poskytnout (a také dlouhodobě poskytuje) špičkové zbraňové systémy, a to od protitankových řízených střel přes radary až po systém protivzdušné obrany SPYDER. Ačkoliv v souvislosti s Ukrajinou je Izrael často podrobován určité kritice (a kritické hlasy zaznívají i ze Spojených států), je třeba si uvědomit, že Izrael se nachází ve velmi složité bezpečnostní situaci a každý krok na mezinárodním poli v oblasti bezpečnosti musí pečlivě zvažovat. Bylo by tak chybné jakkoliv omezovat či dokonce ukončovat spolupráci s Izraelem a „vymlouvat“ se při tom na to, že nesouhlasíme s jeho politikou vůči vývozu zbraní na Ukrajinu. Samozřejmě ani v tomto případě se nelze spoléhat pouze na jednoho dodavatele, ale je třeba hledat možná univerzální řešení. 

9--layer-1512Foto: Protiletadlový raketový komplet SPYDER. Česká armáda na základě mezivládní česko-izraelské smlouvy z října 2021 obdrží do roku 2026 celkem čtyři baterie tohoto systému. | Ministerstvo obrany ČR

Druhým často skloňovaným partnerem je Jižní Korea, o níž se v ČR mluvilo zejména v souvislosti s dodáním tanků K2 Black Panther. Ačkoliv je jihokorejský obranný průmysl technologicky velmi pokročilý a v některých segmentech může být spolupráce pro Českou republiku zajímavá, je otázkou, zda se v souvislosti s naší budoucí obranyschopností tato spolupráce vyplatí.  Největší hrozbou pro Jižní Koreu je momentálně její severní soused, kdy dlouhodobý spor obou zemí může přerůst v otevřený konflikt vysoké intenzity. Další hrozbou v souvislosti s Jižní Koreou je pak možný konflikt ve Východočínském a Jihočínském moři a následná nemožnost vyvážet z Jižní Koreje jakékoliv zboží.  Cílem této úvahy není Jižní Koreu jako takovou nikterak poškodit, jedná se jen o zamyšlení nad vhodností a bezpečností potenciálních dodávek právě z této země. Pokud bychom pak uvažovali o přenosu výroby a know-how do ČR, znamenalo by to výrazně zvýšené náklady a je tak otázkou, zda by se to při nízkém počtu nakupovaných kusů techniky vůbec vyplatilo.

Ať už se jedná o raketomety, transportní letouny nebo i pokročilé zbraňové systémy, jako jsou střely středního dosahu, je třeba uvažovat systémově a nedat na pocity a domněnky. Nakupovat zbraně od států, u kterých není jisté, zdali je budou schopny dodávat včas a v požadovaném množství, je z hlediska momentální bezpečnostní situace velmi nebezpečné a může v krajním případě vést až k neschopnosti spolupracovat v rámci Aliance. Proto je třeba upřít pozornost k nákupům (a budoucím servisním službám) v praxi vyzkoušených systémů od spolehlivých dodavatelů v rámci Aliance popř. Švédska či Finska, aby do budoucna nebyla ohrožena spolupráce a bojeschopnost Aliance jako celku. Toto pak může být v souvislosti s dnešním a hlavně budoucím bezpečnostním prostředím, v němž mohou probíhat současně dva až tři konflikty vysoké intenzity, fatální. Neméně důležitým faktorem, který je speciálně v případě ČR třeba brát v potaz, je také univerzálnost a nezávislost pouze na jednom dodavateli tak, abychom v případě výpadků dodávek byli i nadále schopni potřeby AČR pokrýt i z jiných zdrojů.

Zdroj: White House

 Autor: Mgr. Jan Feryna