29. září nad Dánskem proletěl bezpilotní letoun Heron TP. Tento německý dron, pilotovaný a startující ze základny ve Schleswigu, proletěl v rámci bilaterálního cvičení nad Jutským poloostrovem. Na první pohled zdánlivě rutinní událost v sobě skrývá možný nástin budoucnosti dronové obrany NATO.

Dánsko je jedním z nejdůležitějších členů NATO. Nikoliv kvůli své vojenské síle, ale kvůli území, které pokrývá. Dánské království zahrnuje také Grónsko a Faerské ostrovy. V obou případech se s tím pojí i kontrola a obrana přilehlých mořských oblastí. Zároveň funguje jako strategicky významný „špunt“ Baltského moře.

Faerské ostrovy a Grónsko tvoří společně s Islandem a Velkou Británií takzvanou linii GIUK. Jde o jeden ze strategicky nejvýznamnějších námořních průchodů v severním Atlantiku. Každá ruská ponorka vyplouvající z jejích severních základen, například z Murmansku, musí v případě operačních úkolů v Atlantiku proplout touto linií. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 dosahuje aktivita ruských ponorek v regionu intenzity srovnatelné s obdobím studené války, takže Dánsko je v tomto ohledu naprosto klíčovým hráčem při monitoringu dané oblasti.

Dánsko v rámci monitoringu této oblasti dlouhodobě spoléhá na satelitní snímky, hlídkové lodě a starší letouny Bombardier Challenger 604. Kvůli rostoucí aktivitě Ruska však tyto patroly vyžadují stále vyšší finanční náklady.

Po roce 2022 dochází k rapidnímu rozvoji bezpilotních technologií a Dánsko se v tomto ohledu rozhodlo využít drony kategorie MALE (Medium-Altitude Long-Endurance) jako budoucí páteř dánského průzkumu, ale také dalších námořních operací. V červenci 2025 podepsalo kontrakt na nákup čtyř strojů typu MQ-9B SkyGuardian od americké společnosti General Atomics. K tomu získá tři certifikované pozemní řídicí stanice, z nichž budou piloti své drony ovládat.

Dánsko tyto prostředky pořizuje, aby zajistilo dlouhodobý dohled, průzkum a ochranu v rozlehlých oblastech Arktidy, Grónska, Atlantiku a Baltského moře. V tomto ohledu mají drony představovat méně nákladnou a efektivnější variantu oproti tradičnímu leteckému dohledu. Celé průzkumné mise budou řízeny operátory bezpečně ze země prostřednictvím dálkových řídicích stanic a samotný dron vydrží ve vzduchu v kuse i více než 30 hodin, což výrazně zvýší efektivitu.

Přelet německého dronu Heron TP je v tomto ohledu přípravou Dánska na převzetí svých nových bezpilotních letounů, které se očekává v roce 2028. Heron operoval ve výšce zhruba 7 000 metrů nad zemí a jeho cílem bylo ověřit, zda může vojenský dron bezpečně operovat v dánském neizolovaném civilním vzdušném prostoru, který sdílí s dopravními letadly. Bezpečnostní postupy byly úspěšně ověřeny a cvičení tak splnilo svůj účel.

Vláda v Kodani provedla nákup MQ-9B SkyGuardian prostřednictvím NSPA (NATO Support and Procurement Agency), která umožňuje členským zemím sdílet náklady na údržbu, výcvik a logistiku s ostatními evropskými provozovateli. Akvizici podobných dronů provedly například Velká Británie či Polsko.

Aby mohly plnit úkoly v chladných oblastech a na rozlehlých mořských plochách, nechává si je Dánsko osadit specifickým námořním balíčkem z verze SeaGuardian. Tato verze je v současnosti prvním bezpilotním letounem na světě, který dokáže sledovat a zaměřovat cíle jak na mořské hladině, tak hluboko pod ní, a může se tak účastnit protiponorkového boje. Dánsko využitím SkyGuardianu s technologiemi SeaGuardian získává výjimečný stroj pro své potřeby, ale také pro monitoring a odstrašení ruských ponorek.

Bezpilotní letoun dokáže operovat a sbírat data ve více prostředích najednou. Monitoruje vzdušný prostor, mořskou hladinu i prostor pod ní. V případě bojových operací je pak v koordinaci s námořnictvem schopný v reálném čase sdílet sesbírané informace, což také urychluje proces jejich vyhodnocování. Dron je zároveň přizpůsobený náročným arktickým podmínkám, jelikož disponuje pokročilým systémem ochrany proti námraze.

Česká republika a MALE drony 

Armáda ČR drony typu MALE, tedy velikostně větší drony schopné operovat ve středních výškách s dlouhou výdrží ve vzduchu, nevlastní a momentálně to nevypadá, že by jejich nákup zvažovala. Pořízení takového dronu by mohlo výrazně proměnit schopnosti průzkumu a získávání informací na bojišti. Zároveň jsou drony typu MALE kromě průzkumu schopné také provádět údery na pozemní cíle.

V minulosti se zdálo, že se naše armáda tímto směrem skutečně posune. Na počátku roku 2023 byla Česká republika blízko nákupu MALE dronu od izraelské státní společnosti IAI. Mělo se jednat o Heron 1. Ten by AČR umožnil daleký průzkum díky doletu kolem 1 000 km a výdrži 30 až 40 hodin ve vzduchu. Jelikož AČR dosud neměla drony podobných schopností, Heron 1 by s trochou nadsázky pro AČR znamenal skok do 21. století. 

AČR ale nakonec dospěla k závěru, že 2,7miliardová investice do tří strojů Heron 1 by byla chybná. Kvůli zkušenostem z války na Ukrajině, kde se na reálném bojišti nejvíce prosazují menší taktické bezpilotní prostředky, se armáda rozhodla vydat cestou menších dronů ve větší kvantitě.

Jestli se jednalo o správnou cestu, není dosud jasné. AČR samozřejmě pracuje s omezeným rozpočtem a ušetřené prostředky mohou být využity na podporu momentálně takticky významnějších projektů, ať už budování těžké mechanizované brigády, nebo modernizaci letectva v podobě nákupu 24 amerických letounů F-35 Lightning II.

Je třeba ovšem dodat, že NATO očekává postupný nárůst výdajů na obranu. Dvě procenta HDP v tomto ohledu již nebudou stačit a státy aliance by měly do budoucna překonávat 3 % a ideálně se blížit k 5 % výdajů na obranu. Pokud by se Česká republika tímto směrem skutečně vydala, mohla by mít AČR k dispozici finance pro nákup moderních MALE dronů, které ostatně úplně nezavrhla, pouze se pro tuto chvíli vydala jinou cestou.

Česká republika má samozřejmě jiné bezpečnostní potřeby než Dánsko, pro něž je MQ-9B SkyGuardian jednou z nejvyšších priorit z důvodu nutnosti dohledu nad rozsáhlými mořskými zónami. To ovšem neznamená, že by tento bezpilotní letoun neměl co nabídnout. Byl například navržen tak, aby byl kompatibilní pro spolupráci s bojovým letounem F-35 Lightning II. Tato spolupráce má probíhat v reálném bojovém prostředí, což by mohlo být pro AČR do budoucna zajímavé. 

MQ-9B je totiž schopný v reálných podmínkách sbírat velké množství informací a sdílet je přímo s piloty F-35. Ostatně od moderních pilotů se neočekává pouze pilotování letounu, ale zásadní roli na moderním bojišti hraje právě vyhodnocování a přístup k co největšímu počtu přesných informací. Lockheed Martin, výrobce F-35, popisuje svůj letoun jako „quarterbacka“ v rámci spolupráce pilotovaných a bezpilotních letounů. 

Společný dánsko-německý test přeletu dronu Heron TP i dánské plány na využití strojů MQ-9B pro námořní monitoring jasně ukazují alianční předpoklad, že bezpilotní systémy třídy MALE budou hrát na moderním bojišti klíčovou roli.

Na závěr se tak nabízí otázka, zda by se měla AČR spoléhat výhradně na malé drony a velké MALE drony ignorovat. Sousední Polsko se vydalo jinou cestou: objednalo tři systémy MQ-9B SkyGuardian spolu se dvěma řídicími stanicemi a jejich dodání očekává v prvním čtvrtletí roku 2027.

Zdroj: General Atomics Aeronautical Systems, Unmanned Systems Technology, Canadian Defence Review, Lockheed Martin, Nordic Defence Sector