Česko přidá miliardu do obranného rozpočtu, tempo růstu výdajů na obranu je však oproti ostatním zemím nízké

 15. 03. 2022      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Armáda České republiky resp. Ministerstvo obrany bude v letošním roce hospodařit s vyšším rozpočtem, než se předpokládalo. Resort obrany dostane oproti původnímu návrhu o jednu miliardu korun navíc, celkově tak bude letos hospodařit s rozpočtem 89,1 mld. Kč, což představuje 1,35 % HDP. Přestože se jistě jedná o dobrou zprávu, celkové tempo růstu výdajů na obranu v kontextu současných bezpečnostních hrozeb je objektivně nedostatečné, a to bez ohledu na argumenty aparátu Ministerstva obrany, podle kterých nastavené procesy neumožňují letos více investovat. Ač obranný rozpočet ČR v absolutní hodnotě roste, vůči HDP oproti loňskému roku relativně poklesne.

armada_01
Foto: Armáda České republiky bude v letošním roce hospodařit s vyšším rozpočtem, než se předpokládalo. (ilustrační foto) | Ministerstvo obrany ČR

„Naše vláda tímto rozhodnutím dala jasně najevo, že si uvědomuje nutnost dělat maximum pro obranyschopnost České republiky. Obzvláště v aktuální situaci, kdy ruská armáda na Ukrajině ukazuje, že jí není nic svaté,“ uvedla nedávno ministryně obrany Jana Černochová. Právě v reakci na invazi Ruska na Ukrajinu přijala vláda 2. března 2022 usnesení č. 149 o navýšení rozpočtu výdajů kapitoly ministerstva obrany v roce 2022 o 1 miliardu Kč na 89,1 mld. Kč. Tímto usnesením vláda souhlasila také s dalším navyšováním prostředků na zajištění obranyschopnosti České republiky.

Na jednu stranu jde o pozitivní zprávu, kdy resort prostředky vynaloží zejména na nákup ručních zbraní od České zbrojovky, na druhou stranu je toto navýšení v kontextu války na Ukrajině a hrozeb prezidenta Putina spíše symbolické. Konec konců, stačí se podívat do jiných zemí, které to podle posledních dostupných informací s obranou myslí velmi vážně.

Například podle nedávných slov litevského prezidenta Gitanase Nausėdy je třeba, aby Litva vynakládala vyšší finanční prostředky na svoji obranu. Příští rok tak tato země vynaloží na obranu minimálně 3 % HDP, tedy o 1 % HDP více, než v letošním roce. Jinak řečeno půjde o navýšení o zhruba 50 %. Polsko je na tom podobně. Původně mělo dojít ke zvýšení armádního rozpočtu na 2,3 % HDP v roce 2023 a na 2,5 % HDP v roce 2024. Polská vládní strana Právo a Spravedlnost (PiS) však podle všeho navrhne zvýšit polské vojenské výdaje v příštím roce až na 3 % HDP. Dech pak všem vyrazil německý kancléř Olaf Scholz, když ohlásil, že Německo ještě letos „napumpuje“ do obrany 100 miliard eur a navýší obranné výdaje přes 2 % HDP (německé výdaje na armádu činily v loňském roce zhruba 1,6 procenta HDP) s cílem urychleně uvést své ozbrojené síly do stavu, který bude odpovídat ekonomické síle SRN.

Podíváme-li se napříč Aliancí, Česká republika je stále mezi zeměmi, které na obraně šetří, ať již ve prospěch jiných výdajů, nebo ve prospěch snížení schodku státního rozpočtu. Méně než ČR na obranu vydává malé Lucembursko s 0,6 procenty HDP, dlouhodobě se v ekonomických problémech potácející Španělsko s jedním procentem HDP (ovšem v absolutní hodnotě jde o 14,9 miliard dolarů, tedy bezmála čtyřikrát více než Česká republika), s 1,1 procenta Belgie (v absolutní hodnotě opět více, a sice 6,5 miliard dolarů), a dále již jen Slovinsko s 1,3 procenta HDP. Je třeba také připomenout, že ačkoliv se ČR snaží o zvýšení procentuálního podílu na obranu s cílem dosáhnout 2 % HDP, nemusí to ve výsledku ještě znamenat více peněz, jelikož samozřejmě záleží, z jaké absolutní výše HDP se tento procentuální výdaj vypočítává. Např. 1,35 % výdajů na obranu pro rok 2022 může ve výsledku znamenat více peněz nežli kýžená 2 % výdajů na obranu z případného nižšího budoucího HDP. Údajná nepřipravenost resortu obrany případné navýšené prostředky efektivně utratit pak celou problematiku podtrhuje.

Na oficiálních webových stránkách resortu obrany se můžeme dočíst následující: „Nadále platí ambice splnit do roku 2025 alianční závazek a dosáhnout u obranných výdajů hranice 2 % HDP. Vzhledem k tomu bude ministerstvo obrany nadále usilovat o navýšení výdajů na rok 2023 a střednědobého výhledu na rok 2024 a 2025, aby bylo rozpočtově zajištěno urychlení modernizačních projektů v souladu s koncepčními dokumenty Armády ČR, v čele se zakázkou na pásová bojová vozidla pěchoty.“ I přes výše uvedenou koncepci je však, vzhledem k současným rizikům, možná na čase výrazně přehodnotit dosavadní velice pomalé navyšování rozpočtu a uvědomit si, že bezpečnost naší země je prioritou, nikoliv druhořadou položkou státního rozpočtu. Měly by tak nastat určité koncepční změny, bylo by vhodné zjednodušit akviziční proces, využít na maximum existující rámcové smlouvy, podpořit nábor do armády zlepšením podmínek služby, a to čím dříve, tím lépe. Ostatně výše uvedené změny jsou zmíněny i v tzv. desateru priorit resortu obrany, které na počátku roku představila ministryně Jana Černochová.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR, reuters.com, polskieradio.pl

 Autor: Martin Šiška