Tento týden se v prostorách Armádního muzea Žižkov uskutečnila mezinárodní odborná konference pořádaná Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP) pod názvem Current NATO Programmes and Opportunities for the Czech Defence Industry. Celodenní program přinesl detailní pohled na aktuální programy, nástroje a akviziční mechanismy NATO a jejich praktické dopady na české firmy, výzkumné organizace i státní správu.

Akce propojila zástupce Aliance, vládních institucí, investičních fondů i domácího obranného průmyslu. Hlavním tématem nebyly jen obecné deklarace o spolupráci, ale konkrétní cesty, jak se zapojit do aliančních výzkumných, technologických a akvizičních struktur, od prvotního vývoje přes testování až po zavádění schopností do praxe.

Konferenci zahájila viceprezidentka asociace Kristýna Helm, která přivítala místopředsedu vlády a ministra obrany Jaromíra Zůnu a velvyslance České republiky při NATO Davida Koneckého. Právě jejich vystoupení nastavilo strategický rámec celé diskuse: obranný průmysl už není pouze dodavatelským zázemím, ale přímou součástí obranných schopností.

Ministr obrany Jaromír Zůna ve svém vystoupení zdůraznil, že domácí obranný průmysl je integrální součástí obranné politiky státu i aliančního rámce. Upozornil, že síla NATO stojí na reálných schopnostech členských států, a ty jsou přímo závislé na průmyslové základně. Modernizační projekty ozbrojených sil proto nejsou jen otázkou nákupů, ale i rozvoje domácí výrobní, technologické a servisní kapacity. Zvláštní pozornost podle něj směřuje do oblastí protivzdušné obrany, ochrany proti bezpilotním a autonomním prostředkům a do budoucích technologických domén. Ministr zároveň deklaroval, že české firmy mají být maximálně zapojeny do stávajících i budoucích akvizičních procesů. Nejen jako subdodavatelé, ale jako plnohodnotní partneři.

Jedním z hlavních motivů konference byl důraz na kompletní životní cyklus obranných schopností. Diskuse nepracovala jen s pojmem „inovace“, ale s celým řetězcem: věda, výzkum, technologický vývoj, experimentální ověřování, certifikace, akvizice, logistická podpora a dlouhodobá udržitelnost. Zástupci aliančních struktur i průmyslu se shodli, že právě propojení těchto fází je dnes kritickým faktorem úspěchu. Technologický nápad sám o sobě nestačí. Rozhodující je schopnost dostat řešení do standardizovaného, certifikovaného a provozně použitelného stavu v rámci alianční architektury.

Velvyslanec České republiky při NATO David Konecký zasadil debatu do širšího strategického rámce. Připomněl probíhající posun odpovědnosti za obranu směrem k evropským spojencům a Kanadě a zdůraznil tři klíčové pojmy: kapacita, odolnost a agilita. Upozornil, že nominální růst obranných rozpočtů může vytvářet iluzi dostatečného posílení, pokud není doprovázen reálným růstem výrobních a dodavatelských schopností. Transatlantická průmyslová základna musí podle něj zůstat propojená a zároveň schopná rychle reagovat.

Úvodní panel byl věnován zapojení do výzkumných a technologických programů NATO. Promluvili zde: John-Mikal Stordal, Director, Collaboration Support Office, NATO Science and Technology Organization, Krzysztof Skurzak, Section Head, Science and Technology, NATO Supreme Allied Command Transformation a Vojtěch Stejskal, Chief Strategy Officer, ERA a.s.. Diskuse se zaměřila na alianční priority ve vědě a technologiích, mechanismy vstupu firem a institucí do programů a na praktické bariéry spolupráce. Zazněly zkušenosti z oblasti alianční vědecko-technologické spolupráce i transformace schopností.

Panelisté zdůraznili, že NATO dnes systematicky otevírá dveře širšímu spektru subjektů. Nejen velkým tradičním dodavatelům, ale i specializovaným technologickým firmám a výzkumným týmům. Klíčovým předpokladem je však orientace v aliančních procesech a schopnost pracovat s jejich procedurální i bezpečnostní náročností.

Významnou část konference tvořil blok věnovaný transformačním inovačním nástrojům NATO. Zásadní roli zde hraje NATO DIANA (Defence Innovation Accelerator for the North Atlantic). Tento akcelerátor byl vytvořen s cílem přivést do obranného ekosystému nové hráče: startupy, malé a střední podniky, výzkumné týmy a akademickou sféru. Zaměřuje se na tzv. dual-use technologie s civilním i vojenským potenciálem a na řešení kritických schopnostních mezer. DIANA nabízí nejen mentoring a testovací infrastrukturu, ale i přímé napojení na alianční uživatele. Česká republika se do tohoto programu aktivně zapojuje prostřednictvím národního inovačního ekosystému. S DIANA úzce souvisí také NATO Innovation Fund, investiční fond zaměřený na růstové financování technologických firem. Diskutující upozornili, že právě růstová fáze je v Evropě nejslabším článkem: early-stage financování existuje, ale kapitál pro škálování výroby, certifikaci a vstup do obranných dodavatelských řetězců často chybí.

Právě druhý panel konference nesl příznačný podtitul: Od inovací ke schopnostem. Zde diskutovali: Ron Nulkes, Chairman, NATO Industrial Advisory Group, Erin Hallock, Partner, NATO Innovation Fund, Leoš Mauer, Director, Defence Hub, CzechInvest / NATO DIANA Accelerator Czechia Lead a Diana Rádl Rogerová, General Partner, Luminova Ventures

Diskuse se soustředila na problém, který dnes rezonuje napříč obranným sektorem: inovací je dost, ale jejich skutečné zavedení do schopností je pomalé a komplikované. Zaznělo, že největší bariéra neleží ve fázi pilotních projektů, ale až v následných krocích: certifikace, standardizace, integrace do existujících struktur a dlouhé akviziční cykly. Právě zde často dochází k „únavě systému“, kdy technologie s potenciálem nedojde do operačního nasazení. Zástupci investičních a poradních struktur NATO zdůraznili, že obranný průmysl je dnes stále častěji označován jako „šestá doména“ bezpečnosti. Nejde už o podpůrný sektor, ale o přímý faktor obranyschopnosti. Tomu odpovídá i tlak na rychlé navyšování výrobních kapacit a posilování mezinárodní průmyslové spolupráce. Významnou roli zde hraje také NATO Industrial Advisory Group (NIAG), která funguje jako hlas průmyslu uvnitř aliančních struktur. Poskytuje NATO technická i strategická doporučení a vytváří pre-competitive platformu pro sdílení průmyslového pohledu napříč členskými státy.

NSPA a NCIA: kde jsou konkrétní zakázky

Velký praktický blok byl věnován aliančním agenturám, přes které probíhá značná část akvizičních a technologických projektů. NATO Support and Procurement Agency (NSPA) je hlavní logistická a nákupní agentura Aliance. Ročně realizuje zakázky v řádu miliard eur, od munice a paliv přes CBRN ochranu až po bezpilotní prostředky. Registrace v systému NSPA umožňuje firmám účastnit se centralizovaných tendrů. Podle prezentovaných údajů je zde již registrováno několik stovek českých podniků a tuzemské firmy dosahují reálných kontraktů. Technologickou a kybernetickou oblast pokrývá NATO Communications and Information Agency (NCIA). Agentura odpovídá za komunikační a informační systémy NATO, kybernetickou obranu, C4ISR architektury i modernizaci sítí. Pro české ICT a kybernetické firmy zde existují významné příležitosti, zejména v projektech odolnosti a zabezpečení.

Silně rezonovalo také téma výrobních kapacit. Zástupci průmyslu upozornili, že současná evropská výrobní základna není dimenzována na dlouhodobý konflikt vysoké intenzity. Chybí propojené plánování mezi státy, NATO a evropskými strukturami a výrobní řetězce jsou fragmentované.

Zazněla i kritika roztříštěnosti mezi národními, aliančními a unijními mechanismy. Podle průmyslových představitelů dnes existují „tři oddělené světy“: Národní státy, NATO a Evropská unie. Bez dostatečně sladěného průmyslového plánování. To komplikuje investice do kapacit i dlouhodobé kontraktační modely.

Konference AOBP ukázala, že český obranný průmysl má v aliančním prostředí reálný prostor, ale jen při aktivním přístupu. Klíčové je sledovat programy NATO, registrovat se do agenturních systémů, zapojovat se do inovačních struktur a budovat mezinárodní partnerství. Opakovaně zaznělo, že malé a střední podniky tvoří páteř obranných dodavatelských řetězců, přesto často stojí mimo hlavní inovační a investiční nástroje. Právě pro ně jsou programy jako DIANA, NIF nebo agenturní tendry zásadní příležitostí. Celodenní jednání potvrdilo jeden posun: vztah mezi NATO, státem a průmyslem se mění z modelu „zadavatel–dodavatel“ na model partnerský. Obranné schopnosti už nejsou jen výsledkem vojenského plánování, ale společného ekosystému technologií, výroby, investic a inovací. Pro české firmy to znamená nejen příležitost, ale i nutnost být u toho včas a kompetentně.