Co mohla česká armáda mít, kdyby dostávala 2 % HDP

 02. 01. 2020      kategorie: Armáda ČR

V roce 2007 putovalo na obranu 1,74 % HDP a od té doby se k aliančnímu závazku 2 % Česká republika ani nepřiblížila. Za rok 2019 se bude čerpání rozpočtu pohybovat kolem hranice 1,2 % HDP. Často se o tom píše, ale jde o těžko představitelné částky. Pojďme se pokusit vyčíslit, o kolik peněz tak ozbrojené síly za dvanáct let přišly, a hlavně co se za ně mohlo a mělo nakoupit.

Má smysl odvozovat státní výdaje od hrubého domácího produktu?

Než přistoupíme k tomu hlavnímu – kolik měl český stát do obrany investovat, jenže neinvestoval, zastavme se u samotného ukazatele. Hrubý domácí produkt je součet hodnoty všech statků a služeb vyprodukovaných na území státu, obvykle za období jednoho roku. Odráží tedy velikost ekonomiky, v přepočtu na jednoho obyvatele pak její efektivitu.

NATOFLAG
Foto: NATO přirozeně vyjadřuje podílem z HDP, kolik členské státy mají investovat do obrany | Wikimedia Commons

Mezi HDP a státním rozpočtem by měl být přirozeně vztah – když se daří ekonomice, pak stát vybere a přerozdělí z daní více peněz. Mezinárodní organizace jako OECD, OSN nebo EU vycházejí z představy, že jak se státu daří, tak by měl investovat do veřejných statků – do školství, do zdravotnictví atd. Takže NATO přirozeně vyjadřuje podílem z HDP, kolik členské státy mají investovat do obrany.

Z hlediska NATO jde o důležitý standard, který zavazuje státy, aby se podílely na zajištění kolektivní bezpečnosti spravedlivým dílem. Konkrétně podle toho, jak výkonné jsou jejich ekonomiky, jaký mají jejich občané životní standard, s jakými prostředky disponuje stát. Jinými slovy, když americký prezident Trump vyvíjí tlak na "černé pasažéry" NATO, včetně České republiky (5. nejhorší), určitě si nemyslí, že by chudý Čech platil na armádu tolik co bohatý Američan, pouze a toliko jen ve stejném poměru. (Tento přepočet jsme rozebrali ve starším článku.)  

trump
Foto: Když americký prezident Trump vyvíjí tlak na "černé pasažéry" NATO, včetně České republiky (5. nejhorší), určitě si nemyslí, že by chudý Čech platil na armádu tolik co bohatý Američan, pouze a toliko jen ve stejném poměru.  | centcom.mil

Kolik peněz Ozbrojené síly ČR nedostaly?

Když české vlády neposílají na obranu doporučený podíl HDP, vzniká pomyslný dluh. Místo toho, aby česká armáda se spojenci držela krok, stále více za nimi pokulhává. Aspoň tedy za těmi, kteří závazek NATO splňují nebo se mu aspoň více blíží. Do rozvoje AČR neputuje tolik peněz, kolik si náš stát s ohledem na to, jak je bohatý, může dovolit. Je to jako přestat opravovat rodinný dům a místo výměny okapů, opravy střechy a obměny kotle jezdit raději na drahé dovolené – dům chátrá a jednoho dne vám spadne na hlavu. Jak vám selfíčka z dovolené zajistí náhradní bydlení, není známo.

Pro přesný výpočet, jaký dluh takto vznikl v resortu obrany, stačí nahlédnout do přehledu rozpočtů na webu Ministerstva obrany. Porovnat sloupec s rozpočty v absolutních částkách se sloupcem vyjadřujícím jejich procentní podíl z HDP v daném roce. Orientační součet takto nahromaděného vnitřního dluhu za 12 let se dá spočítat prakticky z hlavy – je to kolem 400 miliard korun! To je 16 miliard Eur.

penize_armada
Foto: Do rozvoje AČR neputuje tolik peněz, kolik si náš stát s ohledem na to, jak je bohatý, může dovolit | army.cz

Co by armáda bývala mohla za takové peníze mít?

Aktuální je zakázka za 50 miliard korun na nová bojová obrněná vozidla. Nové vrtulníky se koupily za 15 miliard korun, ale bylo by skvělé mít jich třikrát více – to by stálo tedy 45 miliard. Jsou zapotřebí nové tanky a nové samohybné houfnice – jistě by se obě zakázky vešly do dalších 100 miliard korun. Bude končit leasing stíhaček JAS-39 Gripen, a tak za dalších 100 miliard korun by mohlo mít české letectvo stejný počet F-35. A pořád by ještě 100 miliard zbývalo. Čeští vojáci by mohli mít tu nejlepší osobní výstroj.

Čímž se dostáváme k jinému problému – v posledních letech ministerstvo obrany neumí ani omezený rozpočet utratit. Vyhlašuje zakázky, které posléze ruší. Stalo se, že neutratilo 4 miliardy korun (160 milionů Eur). Čelí už několik let tvrdé kritice, ale na vině není jen neschopnost jeho nákupčích. Je svázáno nekvalitní legislativou o veřejných zakázkách. Ještě horší je, že resort obrany se dozvídá, s jakým rozpočtem bude hospodařit, z roku na rok. V tomto ohledu by zákon o fixních výdajích 2 % HDP na obranu, v kombinaci s víceletým fiskálním obdobím, byl požehnáním. Je dnes vlastně jediným řešením, které by zastavilo devastaci armády. Bylo by nutné počítat, že první dva roky se peníze neutratí, ale měly by zůstat k dispozici, než se řádně připraví všechny tendry nové vojenské výzbroje.

8-novi-vojaci-a-vojakyne-slozili-vojenskou-prisahu
Foto: Pokud by se dávalo více prostředků do rozvoje AČR, mohli by mít např. čeští vojáci tu nejlepší osobní výstroj (ilustrační foto) | army.cz

Dovětek: Kde ty peníze mizí?

Česká republika nevydává doporučený podíl HDP nejen na obranu, ale ani do školství nebo do zdravotnictví. Když se zeptáte jakéhokoli daňového poplatníka na ulici, kam by si přál směřovat státní rozpočet, armáda by nebyla jeho priorita, ale školství a zdravotnictví jistě. Jenže, skoro třetina státního rozpočtu padne na důchody. Otálení všech politických reprezentací s důchodovou reformou je trestuhodné.

Současná vláda se sice chlubí, jak zvyšuje starobní penze, avšak je třeba uvést i druhou stranu – to ona připravuje obranyschopnost této země o nejvíce peněz – poslední roky v rozmezí 40 až 50 miliard korun ročně. Pro srovnání – v krizovém roce 2011 vzrostl vnitřní dluh resortu obrany jen o 10 miliard. Za 5 let, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí, posléze premiérem, vzrostl vnitřní dluh armády o víc jak 230 miliard korun. To je z celkového dluhu 400 miliard za celkem 12 let dosti děsivá akcelerace.  

 Autor: Patrik Beran