Kolik si občané České republiky platí za svoji obranu? Mohou si dovolit více?

 26. 09. 2019      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Česká republika stále odsouvá dosažení výdajů na obranu 2 % HDP. K tomuto závazku se sice hlásí každá vláda, přesto se to nedaří. Nemáme na to? Ukažme si, kolik stojí obrana občany různých států na jiných ekonomických datech, než která se běžně používají.

vysluhy_02
Foto: Česká republika stále odsouvá dosažení výdajů na obranu 2 % HDP, přestože se k tomuto závazku hlásí každá vláda. | army.cz

Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru SIPRI (Stockholm International Peace Research Institute) vydávají USA momentálně 649 miliard USD na svoji obranu. Tuto částku jsme vydělili počtem obyvatel USA, což je 329 milionů. Podíl každého Američana na obraně tedy činí 2000 USD na osobu a rok. Ještě více si za svoji ochranu platí obyvatelé Izraele, konkrétně každý jeden z nich 2250 USD ročně.

usarmy
Foto: Podíl každého Američana na obraně činí 2000 USD na osobu a rok | eucom.mil

Vybrali jsme několik dalších zemí, kde jsme jednoduše vydělili celkový objem obranných výdajů (opět na základě údajů SIPRI) počtem obyvatel a přibližný výdaj občana vybraných států je tedy následující:

Francouz … 950 USD
Brit … 750 USD
Švéd … 630 USD
Švýcar … 620 USD
Němec … 600 USD
Rus … 420 USD
Polák … 300 USD
Čech … 270 USD
Bulhar … 140 USD

Můžeme namítnout, že se v jednotlivých zemích liší výše výdělků a ceny zboží a služeb, tudíž by měl následovat přepočet na paritu kupní síly. Respektive, že právě kvůli rozdílům v ekonomické výkonnosti zemí se výdaje na obranu měří v procentech z hrubého domácího produktu. Ale ruku na srdce, co si pak pod takovým údajem dokážeme představit. 

Flickr_-_Israel_Defense_Forces_-_Crossing_the_Jordan_(1)
Foto: Ještě více si za svoji ochranu platí obyvatelé Izraele, konkrétně každý jeden z nich 2250 USD ročně. (Na snímku hlavní bojový tank Merkava Mk4 vyvinutý a vyrobený v Izraeli pro Izraelské obranné síly) | Wikimedia Commons

Udělali jsme další krok a vydělili roční příspěvek jednoho obyvatele jeho průměrným hodinovým výdělkem, abychom zjistili, jak dlouho na obranu své země vydělává. Pokud si pracující v USA vydělá průměrně 22 USD za hodinu, tak na obranu své země vydělává 91 hodin. Informace o průměrných platech se nám dohledávaly hůře (zdroje z českého tisku), a tak se podívejme aspoň na několik států z původní tabulky.

Kolik hodin pracuje za průměrnou mzdu obyvatel vybraných zemí, aby přispěl na národní obranu: 

Rus (při 3 USD/hod) … 140 hodin
Němec (při 31 USD/hod) … 19 hodin
Polák (při 6,5 USD/hod) … 46 hodin
Čech (při 9 USD/hod) … 30 hodin
Bulhar (při 5 USD/hod) … 28 hodin

Co to znamená? Kdyby se Češi měli podílet na svém obranném rozpočtu stejně času jako Američané, měli by k dispozici třikrát více financí než nyní. Samozřejmě stále mnohem méně než Američané, protože pracují za 2,5 krát menší mzdy. Navíc, USA vydávají na obranu 3,6 % HDP. Pro začátek by tedy stačilo, kdyby Češi následovali Poláky a zvýšili svůj hodinový podíl na 150 % stávajícího, čímž by se právě dostali i k plnění závazku v NATO.

Naopak je zarážející, jak na své obraně šetří Němci. Ostatně, ti vynakládají na obranu 1,36 % HDP. A jak vidno, mohli by si bez problémů dovolit závazek 2 % plnit! Vzhledem k podobné platové hladině mezi starými členy EU je pravděpodobné, že pod 30 hodin, tedy méně než Češi, pracuje pro obranu více bohatších západních sousedů. 

Má takováto statistika význam? Výdaje na obranu mají dvě velké složky – na jedné straně platy vojáků, které jsou logicky v Německu několikanásobně vyšší než v Česku. Avšak na druhé straně výdaje za nákup vojenských technologií, které stojí na celém světě stejně. Čím vyšší má některý národ výdělky, tím kratší dobu se může skládat na nové tanky, helikoptéry apod. Velikost populace by samozřejmě měla odrážet případný počet tanků, helikoptér a další vojenské techniky v přepočtu na obyvatele.

trump
Foto: Již několikrát v minulosti jsme mohli zaznamenat, jak se americký prezident Donald Trump (na snímku) zlobí na některé členské země NATO, kterým se nedaří přiblížit závazku 2 % HDP. | centcom.mil

Nutno brát v potaz fakt, že žebříčky států NATO podle výdajů na obranu mají v mezinárodní politice morální rozměr. Již několikrát v minulosti jsme mohli zaznamenat, jak se americký prezident zlobí na některé členské země NATO, kterým se nedaří přiblížit závazku 2 % HDP. Pravda, zrovna on by se mohl na mnohé státy vyčítavě dívat i při použití přepočtu na práci obyvatel, který jsme nabídli výše. Umístění států v takovém žebříčku by však bylo jiné než dosud. Tak či onak, Česká republika by se premiantem nestala. Až se však bude Washington příště zas rozčilovat, uvědomme si, že to není nutně (jen, zdaleka…) na Českou republiku. 

 Autor: Patrik Beran