Automatický granátomet Colt MK 47 ráže 40 mm představuje spojení osvědčené palebné síly s moderními technologiemi řízení palby a programovatelnou municí. Zbraň, jejíž technologie od roku 2024 patří skupině Colt CZ Group, byla jedním z exponátů letošních Dnů NATO v Ostravě. MK 47 nabízí nejen nízkou hmotnost a vysokou přesnost, ale především možnost zasahovat cíle skryté za překážkami. Díky integraci moderních systémů řízení palby se zároveň otevírá prostor pro jeho využití na vozidlech, dálkově ovládaných zbraňových stanicích i bezpilotních platformách.

Video: Colt MK 47: Moderní granátomet s programovatelnou municí rozšiřuje možnosti palebné podpory pěchoty / CZ DEFENCE

Automatické granátomety představují důležitou součást palebné podpory pěchoty. Umožňují zasahovat živou sílu, palebná postavení, lehce chráněné cíle nebo protivníka ukrytého v terénu na vzdálenosti, které přesahují možnosti běžných ručních granátometů. S rozvojem moderních optoelektronických systémů a programovatelné munice však jejich úloha získává další rozměr. Z původně relativně jednoduché zbraně určené především k plošnému působení se stává komplexní prostředek schopný podstatně přesněji zasahovat konkrétní cíle.

Jedním z představitelů této kategorie je americký automatický granátomet Colt MK 47. Zbraň byla představena během letošních Dnů NATO v Ostravě v rámci expozice skupiny Colt CZ Group, jejíž součástí je americká společnost Colt's Manufacturing Company. Ta dnes zajišťuje výrobu systému, jehož technologie původně vyvinula společnost General Dynamics Ordnance and Tactical Systems. „Zde vidíme Colt MK 47, automatickým moderním granátometem ráže 40 × 53 mm určeným především pro palebnou podporu pěchoty. Tato zbraň váží 18 kilogramů, má kadenci 320 ran za minutu a efektivní dostřel této zbraně je 2 000 metrů,“ představil granátomet redakci CZ DEFENCE Jaroslav Břešťan, programový manažer Colt CZ.

Právě kombinace relativně nízké hmotnosti, vysoké palebné síly a moderní elektroniky odlišuje MK 47 od starších automatických granátometů. Osmnáctikilogramová hmotnost se vztahuje k samotné zbrani, nikoli k celé sestavě včetně lafety, trojnožky, zaměřovacího systému a munice. Z hlediska mobility je však důležité, že granátomet mohou obsluhovat a přemisťovat pěchotní jednotky, aniž by byly odkázány výhradně na vozidlovou platformu. MK 47 používá vysokorychlostní granátometnou munici ráže 40 × 53 mm standardu NATO. Umožňuje tak využívat běžnou munici s nárazovým účinkem i moderní programovatelné granáty. Tato kompatibilita je významná také z logistického hlediska, protože zavedení nové zbraně nemusí automaticky znamenat přechod na zcela nový typ standardní munice. „Tento granátomet se liší hlavně tím, že má nízkou hmotnost, je velice přesný a také umožňuje integraci moderních technologií. Například je zde možné umístit systém řízení palby. V tomto případě tedy vidíme FCS 14. Také tato technologie podporuje využití programovatelné munice s takzvaným airburst efektem, tedy výbuchem granátu ve vzduchu nad cílem,“ vysvětlil Břešťan.

Zásadní roli přitom hraje právě systém řízení palby. U granátometů je přesné zamíření komplikovanější než u běžných ručních palných zbraní. Granát se pohybuje po výrazně zakřivené balistické dráze, přičemž výsledný bod dopadu ovlivňuje vzdálenost, charakteristika použité munice i podmínky prostředí. Moderní elektronika proto přebírá významnou část výpočtů, které by jinak musela obsluha provádět na základě zkušeností a střeleckých tabulek. „Pro granátomety obecně je systém řízení palby velice důležitý, protože granát po výstřelu neletí po přímé dráze. To znamená, že střelec musí při zamíření a palbě nejenom vzít v potaz vzdálenost od cíle, ale také to, v jakém prostředí se nachází, a hlavně balistiku munice,“ popsal Břešťan.

Na prezentovaném granátometu byl instalován systém FCS 14, který podle jeho slov kombinuje optický zaměřovač, laserový dálkoměr a balistický počítač. Jejich propojení umožňuje poskytovat střelci korigovaný záměrný bod odpovídající vzdálenosti a použité munici. „FCS 14 v sobě má optický zaměřovač, laserový dálkoměr a také balistický počítač. Dalším krokem je, že střelec laserem označí cíl, změří si vzdálenost a balistický počítač poté přepočítá, jakým způsobem má být zbraň namířena. V optickém zaměřovači se mu objeví takzvaný záměrný bod, který již obsahuje příslušnou korekci. Potom střelec může zaměřit cíl a může začít pálit,“ přiblížil Břešťan. Elektronický systém tak významně snižuje nároky na samotné balistické výpočty a usnadňuje dosažení požadované přesnosti. Výsledná účinnost samozřejmě nadále závisí na výcviku obsluhy, správném vyhodnocení situace a vlastnostech použité munice. Podle Břešťana však může moderní systém řízení palby výrazně zkrátit dobu potřebnou k osvojení základních střeleckých dovedností. „Kdybychom spolu vyrazili na střelnici, sám byste se přesvědčil, že i bez předchozích zkušeností dokážete během pár minut zasáhnout malý cíl na vzdálenost kilometru. Tak intuitivní a přesný tento systém je,“ uvedl během prezentace.

Za další důležitou vlastnost MK 47 označil integraci ovládacích prvků systému řízení palby přímo do zbraně. Obsluha tak nemusí při práci s elektronickým zaměřovačem opouštět základní úchop. „Máme výhodu také v tom, že MK 47 umožňuje integrovat ovládání tohoto systému do zbraně jako takové. To znamená, že k obsluze používáte ovládací panel přímo na granátometu a střelec nemusí měnit úchop zbraně. Může zaměřovat i pálit ve stejném úchopu, což celý ten proces zrychluje a usnadňuje,“ doplnil programový manažer.

Vedle ergonomie a přesnosti představuje nejvýznamnější technologickou přednost granátometu možnost využívat programovatelnou munici s airburst efektem. Její princip spočívá v tom, že granát nemusí explodovat až při kontaktu s překážkou nebo cílem, ale v předem stanoveném bodě své dráhy. “Programovatelná munice je zásadní zejména při působení proti protivníkovi využívajícímu terénní nerovnosti, zákopy nebo jiné překážky. Zatímco běžná nárazová munice může dopadnout před krytem, programovatelný granát umožňuje využít účinek exploze v prostoru, kde by konvenční munice nemusela dosáhnout požadovaného výsledku,” upozornil Břešťan.

Unikátní vlastností tohoto systému je použití programování v hlavni. Technologie označovaná jako in-bore programming umožňuje předání potřebných údajů munici prostřednictvím systému integrovaného do zbraně. “Granát obdrží informaci o požadovaném okamžiku exploze ještě před opuštěním hlavně. Střelec tak zaměří svůj cíl, označí ho laserem a FCS opět vypočítá, v jakém bodě balistické dráhy by granát měl explodovat,” uvedl Břešťan. 

MK 47 přitom není omezen výhradně na jeden způsob programování. Konstrukce systému umožňuje využívat také další technologie, které předávají údaje munici jiným způsobem. „Náš granátomet podporuje také další technologie programování. Systém programování v hlavni je in-bore, ale existují i technologie, které programují mimo hlaveň, jako je třeba prostřednictvím infračervené nebo radiové frekvence,“ doplnil Břešťan. Možnost kombinovat standardní a programovatelnou munici rozšiřuje rozsah úkolů, které může granátomet plnit. 

Význam těchto schopností potvrzují také zkušenosti ze současných ozbrojených konfliktů, v nichž se vedle tradičních palebných prostředků stále více prosazují elektronické zaměřovací systémy, přesnější munice a bezpilotní prostředky. Samotná automatizace výpočtů přitom nenahrazuje rozhodování obsluhy, ale umožňuje rychlejší a přesnější využití dostupných prostředků. Vývoj MK 47 ovšem nezačal až v posledních letech. Jeho historie sahá do počátku nového tisíciletí a je spojena především s požadavky amerických speciálních sil. Původním cílem bylo vytvořit lehčí a technologicky vyspělejší alternativu ke starším automatickým granátometům. „Tato zbraň má poměrně dlouhou historii. Byla vyvinuta pro speciální americké síly v roce 2004, do operací byla nasazena v roce 2006 a následně ji používaly speciální síly v Afghánistánu. Dnes tak máme k dispozici dvacet let zkušeností z bojového nasazení,“ připomněl Břešťan. Podle jeho slov má systém také širší mezinárodní reference. „Zbraň je nasazena v armádě Spojených států, Izraele, Itálie, Austrálie nebo třeba Spojených arabských emirátů,“ uvedl během rozhovoru pro CZ DEFENCE.

Pro český obranný průmysl představuje důležitý mezník především začlenění technologie MK 47 do portfolia skupiny Colt CZ Group. Na začátku ledna 2024 společnost oznámila, že prostřednictvím amerického Coltu získala od General Dynamics Ordnance and Tactical Systems vlastnictví práv k systému. Akvizice znamenala rozšíření dosavadního portfolia skupiny směrem k sofistikovanějším zbraňovým systémům obsluhovaných vícečlennou posádkou. Pro Colt CZ Group jde současně o příležitost propojit výrobu samotné zbraně s muničními schopnostmi dalších společností skupiny. Významnou roli v tomto směru hraje švýcarská společnost swissAA, která se specializuje na výrobu malorážové munice a granátů ráže 40 mm. Kombinace zbraňové platformy, zaměřovacího systému a odpovídající munice umožňuje skupině nabízet zákazníkům kompletní řešení namísto samotné zbraně.

Možnosti propojení MK 47 skupina demonstrovala během Dnů NATO 2026, dále také na letošním veletrhu Eurosatory v Paříži, kde byl MK 47 představen integrovaný do dálkově ovládané zbraňové stanice australské společnosti W&E Platt. Na veletrhu AUSA ve Washingtonu pak skupina Colt CZ představila systém MK 47 v kombinaci s věží Kongsberg RS4.

Samostatnou otázkou je potenciál programovatelné munice v boji proti nízkoletícím vzdušným cílům, především dronům. V této oblasti může představovat automatický granátomet další vrstvu prostředků určených k ochraně jednotek. Schopnost vytvořit explozi ve stanoveném bodě prostoru přitom nabízí jiné možnosti než klasická munice s nárazovým účinkem.

Praktická účinnost takového řešení však závisí na celé sestavě, tedy na detekci a sledování cíle, systému řízení palby, vhodné munici i schopnosti reagovat na pohybující se objekt. MK 47 proto nelze automaticky považovat za plnohodnotný protidronový systém pouze na základě jeho kompatibility s programovatelnou municí. Jde nicméně o perspektivní směr dalšího rozvoje této zbraňové kategorie.

MK 47 je pro Armádu České republiky zajímavý především jako příklad technologie, která propojuje klasickou palebnou podporu s moderní elektronikou a postupující robotizací bojiště. Možnost využití standardizované munice NATO, začlenění na různé platformy a programování okamžiku exploze představují vlastnosti, které mohou mít význam při budoucím rozvoji schopností pozemních jednotek.

Pro Colt CZ Group tak MK 47 představuje více než rozšíření produktového portfolia o další zbraň. Je také technologickou platformou, na níž může skupina rozvíjet vlastní schopnosti v oblasti komplexních zbraňových systémů. A pro ozbrojené síly ukázkou toho, že budoucnost palebné podpory nebude spočívat pouze ve zvyšování dostřelu a kadence, ale především v přesnosti, inteligentní munici a schopnosti propojit jednotlivé prostředky do funkčního celku.