Drony mají na bojišti své místo, nicméně je nelze přeceňovat a vybírat by se měla osvědčená řešení

 14. 07. 2022      kategorie: Vojenská technika
Přidat na Seznam.cz

V souvislosti s posledními ozbrojenými konflikty se nejen v českých médiích objevily různé zprávy opěvující nasazení dronů ve smyslu jejich efektivnosti, kdy se o dronech píše či hovoří jako o rozhodujícím prostředku budoucích válek. Drony mají zajisté na moderním bojišti své místo, nicméně je nelze přeceňovat a priorizovat na úkor těžké techniky (tanky, BVP, dělostřelectvo), a už vůbec by se nemělo uvažovat o zavádění polovičatých a v některých případech i nefunkčních řešení.

V případě konfliktu v Náhorním Karabachu v září 2021 celý svět obletěly mrazivé záběry z dronů, které decimovaly téměř bezbranné arménské jednotky. Jednalo se zejména o turecké drony TB-2 Bayraktar, které právě díky Náhornímu Karabachu získaly mediální pozornost a status přelomové až zázračné zbraně.

shutterstock_1998486941Foto: Bayraktar TB2 | Shutterstock

Drony TB-2 disponuje také ukrajinská armáda a na začátku konfliktu na Ukrajině jsme byli svědky různých záběrů, na kterých právě tyto drony v ukrajinských barvách ničí zejména notoricky známou ruskou kolonu severně od Kyjeva. Na dron TB-2 a jeho schopnosti dokonce vznikla oslavná píseň. V posledních týdnech konfliktu na Ukrajině však počet zveřejňovaných záběrů z útoků drony TB-2 výrazně poklesl a objevují se pouze záběry z komerčně dostupných dronů shazujících improvizované neřízené nálože na ruská vozidla a další cíle.

Není náhoda, že dramatický pokles zveřejňování záběrů z dronů TB-2 souvisí se změnou ruské taktiky a vyššímu zapojení ruských prostředků protivzdušné obrany (PVO) a prostředků elektronického boje (EB). V Náhorním Karabachu stála za úspěchem dronů TB-2 právě absence prostředků PVO a EB. Na Ukrajině se však ukazuje, že ani drony nejsou zázračnou zbraní, která rozhoduje či v budoucnu bude rozhodovat války, ačkoliv si na to v posledních několika letech západní společnost ve světle záběrů z Afghánistánu, Iráku, Libye nebo zmíněného Karabachu tak trochu zvykla. Je třeba si uvědomit, že drony nejsou samospásné a vždy budou nejvíce efektivní právě v kombinaci s dalšími zbraněmi, ať už se jedná o živou sílu nebo pozemní techniku apod.

Pokud vezmeme v úvahu nejpravděpodobnějšího budoucího protivníka Severoatlantické aliance – Rusko, je třeba počítat s tím, že toto má k dispozici vyspělé systémy PVO a EB, a proto je třeba odpoutat se od mediálně známých a v současnosti propagovaných dronů a držet se v boji opravdu osvědčených a odolných řešení.

Podle KVAČR 2030 chce AČR dosáhnout schopnosti využívat pokročilých bezpilotních prostředků zejména pro průzkum a zpravodajské zabezpečení. Dokument konkrétně uvádí: „Pro podporu taktické a operační úrovně velení a řízení se využijí víceúčelové bezpilotní prostředky. Bude pokračovat rozvoj schopností a implementace víceúčelových bezpilotních systémů vyšších operačních schopností pro multispektrální bojovou podporu a zabezpečení jednotek a všech stupňů velení a řízení AČR.“

AČR již v roce 2018 deklarovala záměr pokračovat v akvizici minimálně deseti kusů dronu třídy I Scan Eagle. Cílem akvizice je udržení „operační schopnosti AČR přímé podpory pozemních jednotek v systému ISR (Intelligence Surveillance Reconnaissance).“ AČR chce dále pořídit „taktický víceúčelový bezpilotní letoun…třídy II váhové kategorie 600 kg se schopností nesení průzkumných optoelektronických, radiolokačních senzorů, systémů elektronického boje, spojovacích systémů včetně možností instalace zbraňových systémů.“ Podle specifikací by tento dron měl disponovat schopností nést technologie pro rozpoznávání cílů, Synthetic Aperture Radar nebo Ground Moving Target Indication a také schopností nést sofistikované zbraňové systémy. Ve vzduchu by takový dron měl vydržet více než 20 hodin a jeho dosah by měl být do 300 km.

Armáda ČR letos pořizuje až 12 kusů dronů Puma 3AE s dosahem až 60 km a další nákupy jsou plánovány. Ohledně pořizování dalších dronů jsme se zeptali tiskového oddělení ministerstva obrany, o jakých konkrétních kategoriích bezpilotních prostředků (včetně vyčkávací munice) AČR uvažuje a zdali je možno uvést orientační hmotnost strojů, jejich nosnost, dolet a výdrž. Obdrželi jsme následující odpověď: „AČR předpokládá zavést do užívání škálu bezpilotních prostředků od mikro přes mini až po kategorii MALE  (Medium-Altitude Long-Endurance). Největší prostředek bude do hmotnosti 1300 kg, s doletem 185 km a výdrží min. 15 hodin.  V kategorii vyčkávací munice se předpokládá nákup prostředku s dosahem až 60 km se schopností ničit pozemní obrněné cíle.“ Právě dron do hmotnosti 1300 kg si prohlédli i čeští poslanci při své poslední pracovní cestě do Izraele, který je jedním z favoritů na dodávku pokročilých víceúčelových dronů do výzbroje AČR. 

Zajímalo nás také, zdali je resort obrany resp. AČR v současné době zapojena do nějakého konkrétního projektu vývoje či výroby bojového dronu a kdy dojde k jeho představení či případnému zavedení do výzbroje. Na tuto otázku tiskové oddělení MO ČR reagovalo následovně: „O existenci projektu víme a monitorujeme jej. Přímo do vývoje či výroby nového dronu však resort obrany zapojen není. Z toho důvodu také nejsme schopní odpovědět na to, kdy dojde k jeho představení či zavedení do výzbroje.“

Samostatnou kapitolou je poté nákup a užívání vyčkávací munice (známé také jak sebevražedný dron) která se proslavila mimo jiné v konfliktu v Náhorním Karabachu. Na trhu existují sofistikovaná a bojem prověřená řešení ze Spojených států nebo Izraele. Není proto nutné hledat fantastické zbraňové systémy v podobě minimálně diskutabilních řešení. Vyčkávací munici ze Spojených států nebo Izraele lze navíc využívat ze širokého spektra platforem, a to od odpalovacího tubusu podobného minometu přes kontejner, který je součástí věže kolového nebo pásového bojového vozidla pěchoty až po speciální zařízení určené pouze k odpalování vyčkávací munice z kolového nebo pásového vozidla. 

AČR jasně definuje své požadavky na drony, které chce zavést do své výzbroje a z těchto požadavků vyplývá, že armáda požaduje osvědčené a nejlépe bojem prověřené drony zavedené v mnoha armádách po celém světě, a nikoliv v médiích často opěvované nové drony, jejichž výkony jsou minimálně diskutabilní. Důležitým faktorem jsou také spojenci, kteří drony vyvíjejí a vyrábějí.

Zdroj: AČR, ČT24, Novinky.cz, KVAČR 2030

 Autor: Mgr. Jan Feryna