Konference DronyX, která se 18. března uskutečnila v Brně, nabídla otevřenou diskusi o bezpilotních prostředcích, antidronových technologiích, umělé inteligenci i aditivní výrobě. Zástupci Armády ČR, českých firem i státních podniků se shodli, že budoucí obranyschopnost země bude záviset nejen na rychlosti technologických inovací, ale i na schopnosti státu, armády a průmyslu spolupracovat mnohem těsněji než dosud. Význam konference podtrhly záštity ministra obrany ČR, Aliance pro bezpilotní a letecký průmysl a Hospodářské komory ČR.

Video: DronyX 2026: propojení armády, průmyslu a státu jako klíč k moderní obraně / CZ DEFENCE

Cílem této akce, kterou magazín CZ DEFENCE spolupořádal společně s Defence Consulting, bylo vytvořit společný prostor pro prezentaci a následnou odbornou diskusi napříč klíčovými technologickými oblastmi. Jak zaznělo od organizátorů této akce, konference DronyX by měla být platformou, kde se setkávají odborníci z Armády České republiky, zástupci obranného a duálního průmyslu, startupová scéna i autoři inovativních technologických řešení – a kde vedle technologických trendů rezonují také aktuální zkušenosti z ukrajinského bojiště.

Konferenci, která jasně nastavila rámec celé akce –⁠⁠⁠⁠⁠ propojit strategické potřeby obrany státu s konkrétními technologickými schopnostmi českého průmyslu – zahájil ministr obrany ČR Jaromír Zůna, který ve své řeči připomněl, že oblast autonomních systémů dlouhodobě patří mezi jeho profesní témata. „Této problematice se věnuji od počátku tisíciletí a mohu říct, že směr vývoje byl dlouhodobě známý.

Autonomní systémy a drony byly součástí strategických koncepcí již desítky let,“ zdůraznil Zůna. Současným cílem je podle něj budovat armádu moderní, technologicky vyspělou a dobře řízenou: „Česká republika nikdy nebude bojovat počty. Potřebujeme kvalitního, dobře připraveného a motivovaného vojáka, který je doplněn technologiemi.“ Jednou z klíčových priorit je přitom oblast protivzdušné obrany, včetně obrany proti dronům. „Právě tato oblast je dnes absolutní prioritou našich investic a akvizic,“ zdůraznil ministr obrany, který současně upozornil na nutnost legislativních změn a rychlejší reakce státu na krizové situace a připomněl význam zkušeností ze současných konfliktů, které je nutné adaptovat na podmínky České republiky.

V dopoledním bloku konference vystoupili čtyři zástupci Armády České republiky – podplukovník Michal Peterek (specialista na C-UAS ze Sekce komunikačních a informačních systémů MO), podplukovník Vít Knapek (velitel Centra nasaditelných systémů a rozvoje technologií systému velení a řízení), plukovník Martin Hlaváček (ředitel odboru rozvoje ze Sekce komunikačních a informačních systémů MO) a poručík Ondřej Buriánek (náčelník skupiny podpory informačních systémů). Již při zahájení bloku zaznělo, že cílem je „transparentní a otevřená komunikace“, která umožní sdílet jak koncepční přístupy, tak praktické zkušenosti z implementace nových technologií. Podplukovník Michal Peterek se ve svém vystoupení zaměřil na vrstvenou antidronovou ochranu napříč úrovněmi, od jednotlivce až po strategické objekty státu. „Je lepší mít 80% ochranu než stoprocentní zranitelnost,“ shrnul základní princip, na němž je podle něj nutné stavět. Zdůraznil přitom, že žádný systém nemůže být absolutně účinný a vždy jde o kompromis mezi schopnostmi a dostupnými zdroji. Detailně popsal spektrum hrozeb, od průzkumných a logistických dronů přes útočné FPV prostředky až po klamné cíle i odpovídající protiopatření, od jednoduchých detekčních zařízení až po pokročilé systémy zahrnující radar, elektrooptiku, chytré rušení či kybernetické zásahy.

Významnou část podplukovník Peterek věnoval také praktickým zkušenostem z Ukrajiny, kde se bezpilotní prostředky zásadně prosazují nejen v bojové činnosti, ale i v logistice či zdravotnickém zabezpečení. „Každý pohyb vojáka na frontě dnes představuje riziko. Proto je často efektivnější nasadit robotický prostředek než člověka,“ uvedl Peterek.

Na něj navázal podplukovník Vít Knapek tématem pozemních robotických systémů (UGV), které označil za přirozený první krok robotizace armády, zejména v logistice a podpůrných činnostech.

Plukovník Martin Hlaváček následně představil přístup Armády České republiky k implementaci umělé inteligence, od strategické úrovně až po taktické využití v rámci multidoménových operací. „Pokud chceme synchronizovat efekty napříč doménami, musíme pracovat i s dimenzí času. A právě zde má umělá inteligence zásadní potenciál,“ zaznělo mimo jiné.

Blok uzavřel poručík Ondřej Buriánek, který se věnoval využití 3D tisku a 3D skenování jako nástrojů pro agilní výrobu a adaptivní výcvik. Upozornil, že tyto technologie mohou významně zkrátit reakční dobu a zvýšit flexibilitu jak ve výcviku, tak v operačním nasazení.

Dopolední část tak nabídla nejen strategický rámec, ale i velmi konkrétní vhled do toho, jak Armáda České republiky přistupuje k zavádění nových technologií v oblasti bezpilotních a autonomních systémů. Současně potvrdila ambici DronyX stát se otevřenou platformou, kde se střetávají reálné operační požadavky s technologickými možnostmi českých firem orientovaných na dual-use výrobu.

Vedle armádních expertů dostaly na konferenci výrazný prostor české firmy a zástupci inovativních technologických společností, kteří přinesli pohled z druhé strany celého ekosystému, tedy z prostředí vývoje, výroby a rychlé reakce na potřeby praxe. Právě tato část programu potvrdila, že DronyX nechce být jen fórem pro popis požadavků ozbrojených sil, ale především místem, kde se tyto požadavky mohou bezprostředně střetnout s konkrétními technologickými možnostmi domácího průmyslu.

V diskusích zaznívaly otázky vývoje dronových technologií, testovacích polygonů, integrace UAV do vzdušného prostoru i specializovaných aplikací, přičemž vedle zavedených firem vystoupili i zástupci dynamicky rostoucích podniků a startupové scény.

Jedním z výrazných hlasů byla Kateřina Beránková, majitelka a CEO společnosti AWEC Group, která popsala vlastní cestu od automotive k obraně jako výsledek kombinace ekonomické reality a bezpečnostní situace v Evropě. „V podstatě jsem od klidové situace začala hledat nějaké nové možnosti uplatnění a diverzifikovat portfolio, protože všichni víme, jak těžké jsou časy v automotive v Evropě,“ uvedla Beránková. Zásadním impulsem pro vstup do nového segmentu podle ní byla zkušenost z obchodní mise na Tchaj-wan: „Měla jsem tam tu čest seznámit se s dronovými technologiemi a říkala jsem si, že začnu podnikat v této oblasti. Původně šlo spíše o civilní užití, ale geopolitická situace mě přinutila přesunout se i do defence.“ Beránková zároveň zdůraznila, jak důležitá je pro firmy přímá a průběžná komunikace s ukrajinskou stranou, která dnes představuje bezprecedentní zdroj zkušeností z reálného bojiště. „Velmi často se stává, že ty jednotky si vás samy vyhledají a potom intenzivně spolupracují,“ řekla CEO společnosti AWEC Group.

Podle ní se jedná o těžce získanou, avšak mimořádně cennou zkušenost pro české firmy i stát: „Teď z toho můžeme jako Česká republika velice těžit, protože myslím si, že ta spolupráce je intenzivní na všech úrovních a ve všech oblastech, které se toho týkají.“ Současně dodala, že právě Ukrajina dnes funguje jako jakýsi „polygon Evropy“, na němž je možné sledovat tempo technologických změn v přímém přenosu. Právě rychlost vývoje označila za jednu z největších výzev pro firmy působící v tomto segmentu. „Je to neskutečně náročné, protože tam se to nemění z měsíce na měsíc, ale prakticky z týdne na týden se musíte přizpůsobovat,“ upozornila. Bez kvalitních informací z první linie přitom podle ní není možné vyvíjet skutečně relevantní řešení: „Bez těch kvalitních informací z té první linie nejste schopni reagovat.“ AWEC Group se proto podle jejích slov nevěnuje jen protivzdušné obraně, ale i simulátorům, které mají pomoci rychleji zachytit změny na bojišti a přenášet je do výcviku. „Chceme rychleji zachycovat ty změny v reálném čase a trénovat vojáky a operátory na nově příchozí situace,“ vysvětlila Kateřina Beránková.

Na tuto zkušenost navázal i Chief Technology Officer PBS GROUP Martin Kolář, který ilustroval, jak dramaticky se změnila poptávka po produktech českého průmyslu. „Defence sektor má v současné době jeden z největších podílů na naší výrobě,“ uvedl s tím, že firma historicky stavěla na dual-use principech, ale aktuální geopolitická situace posunula obranné zakázky do dominantní role. „Ten směr byl dán poptávkou. Zákazníci začali naše motory využívat v obranných aplikacích, zejména v oblasti bezpilotních prostředků.“ Kolář zároveň popsal enormní nárůst výroby: „Nyní vyrábíme tisíce motorů ročně. Od roku 2023 jsme navýšili výrobu motorů pětinásobně.“ Tento růst je navíc tažen globální poptávkou – od jihovýchodní Asie, přes Evropu až po Spojené státy, kde PBS kvůli zájmu zákazníků rozšiřuje své aktivity. „V USA je obrovský zájem o naše proudové motory, využitelné jak v oblasti defence, tak v dalších aplikacích.“ Klíčovým faktorem je podle něj schopnost rychle reagovat na zpětnou vazbu z reálného nasazení. „Musíme naslouchat zákazníkům, kteří se vracejí s konkrétními požadavky: Vyšší výkon, delší dolet nebo jiné parametry. A my to reflektujeme,“ uvedl Kolář. Právě tato flexibilita podle něj stojí za rostoucím zájmem i ze strany partnerů, jako je například US Air Force. Z hlediska spolupráce s Armádou České republiky Kolář zdůraznil široké možnosti zapojení: „České armádě jsme schopni nabídnout celé portfolio produktů a technologických řešení.“ Dodal, že PBS GROUP má v této oblasti unikátní pozici: „Jsme jedním z hlavních dodavatelů proudových motorů v této kategorii na světě, což vytváří velmi zajímavé prostředí i pro další rozvoj.“

V debatě o rolích průmyslu a armády zazněla i otázka postavení státních podniků resortu obrany, které na konferenci zastupoval mimo jiné ředitel státního podniku LOM PRAHA Jiří Protiva. Jeho vystoupení i následný rozhovor ukázaly, že státní podniky nejsou pouze servisní složkou státu, ale stále více se profilují jako aktivní prvek inovačního a integračního ekosystému. „Státní podniky pod resortem obrany na tuhle konferenci určitě patří,“ uvedl Protiva a zdůraznil, že jejich role je širší než jen podpora armády. „Můžeme je vnímat jako pojítko mezi civilním průmyslem a státem, ale i jako partnery. V oblasti integrace nebo detekčních systémů může státní podnik sehrát významnou roli.“ Konkrétní přínos podle něj spočívá především v praktických schopnostech a infrastruktuře. LOM PRAHA například provozuje dvě letiště, na nichž už dnes testuje a využívá systémy pro detekci bezpilotních prostředků. „Snažíme se zabezpečit bezpečný letový provoz a vzdušný prostor nad jednotlivými letišti,“ popsal. Právě tato infrastruktura se přitom může stát důležitou platformou i pro širší spolupráci s průmyslem.

Protiva zároveň upozornil na rostoucí význam koordinace mezi samotnými státními podniky. „Když dáme dohromady naše kompetence, můžeme výrazně zintenzivnit spolupráci s českým průmyslem,“ uvedl s odkazem na nedávné společné setkání podniků v Centru leteckého výcviku v Pardubicích. Cílem je podle něj hledat synergie a nabídnout kapacity nejen armádě, ale i soukromým firmám. Důležitým tématem je také schopnost vnímat problematiku bezpilotních prostředků v celé její komplexitě. „Musíme se dívat na jednotlivé vrstvy systému, od detekce po samotné ničení, a zajistit, že v nich nevznikají mezery,“ zdůraznil. V tomto směru vidí prostor i pro systematickou analýzu schopností českého průmyslu, například prostřednictvím profesních asociací. Specifickou roli mohou státní podniky sehrát i v oblasti certifikace a testování. „Například u bezpilotních systémů už dnes některé státní podniky plní roli certifikační autority,“ uvedl Protiva a zároveň zmínil možnost širšího využití vojenských výcvikových prostorů pro potřeby civilních subjektů.

LOM PRAHA je podle něj připraven jít v tomto směru ještě dál. „Přerovské letiště vnímám jako reálnou laboratoř letového provozu,“ řekl a popsal konkrétní zkušenost se zaváděním detekčních systémů. „Nejprve jsme ta zařízení testovali na základě požadavku firmy, ale ukázala se jako natolik přínosná, že jsme je nakonec pořídili.“ Data z těchto systémů přitom dnes nacházejí širší uplatnění: „Komunikujeme s armádou, která je využívá i pro ochranu kritické infrastruktury napříč Českou republikou.“ Z pohledu budoucnosti tak LOM PRAHA i další státní podniky směřují k posilování své role jako integračního uzlu propojujícího armádu, stát i soukromý sektor. Jak naznačil Protiva, právě schopnost sdílet infrastrukturu, data a know-how může být jedním z klíčových faktorů pro další rozvoj českého obranného a technologického ekosystému. Mezi novinkami v rozvoji tohoto státního podniku je také nová činnost: „Možná v minulosti jsem to naznačoval, ale teď je potřeba to říct napřímo. Státní podnik postavil stavební divizi. My jsme našli svoje uplatnění právě v rámci projektové činnosti a výstavby pro resort obrany. Zůstáváme stále u letectva, protože pomáháme právě s rekonstrukcemi a výstavbou nemovité infrastruktury na vojenských letištích. Primárně na těch našich, to znamená Přerov, Pardubice, případně Líně, ale v současné době jsme zapojeni i tímto způsobem do projektu F-35 nebo pomáháme právě s rekonstrukcí prostor, které budou využívat bezpilotní letci v Přerově,“ uzavřel ředitel s.p. LOM PRAHA Jiří Protiva.