Na výstavišti Paris-Nord Villepinte severně od Paříže vrcholí největší světový veletrh pozemní obranné a bezpečnostní techniky. Letošní ročník Eurosatory je zároveň největší v historii této prestižní akce. Organizátoři hlásí více než 2 100 vystavovatelů z 65 zemí světa, přes 350 oficiálních delegací ze stovky států, desítky národních pavilonů a rekordní výstavní plochu přesahující 185 tisíc metrů čtverečních. Během pěti dnů se zde očekávají desetitisíce odborných návštěvníků z armád, vládních institucí i obranného průmyslu.

Eurosatory tradičně představuje kompletní průřez současným obranným průmyslem – od hlavních bojových tanků, bojových vozidel pěchoty a dělostřeleckých systémů přes bezpilotní prostředky, elektronický boj a umělou inteligenci až po logistiku, zdravotnické zabezpečení a krizové řízení. Letos návštěvníci mohou vidět stovky nových technologií a řešení, která reagují především na zkušenosti z války na Ukrajině a na proměňující se charakter moderního bojiště.

Významné zastoupení mají také společnosti, které se přímo podílejí na modernizaci Armády České republiky. Mezi nejnavštěvovanější expozice patří stánky společností BAE Systems Hägglunds a KNDS, jejichž platformy budou v příštích letech tvořit základ těžkých mechanizovaných a tankových jednotek AČR. Švédská BAE Systems Hägglunds dodá české armádě nová bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV, zatímco evropský koncern KNDS zajistí zavedení nejmodernějších tanků Leopard 2A8.

Na Eurosatory jsme proto hovořili s Tarkanem Turkcanem, CV90 Director společnosti BAE Systems Hägglunds, a Kristofem Hessem, Director Division MBT Turrets společnosti KNDS, o budoucnosti jejich platforem, zkušenostech z moderních bojišť i o tom, jaké výhody přináší evropským armádám provozování společných typů obrněné techniky.

CV90: Sdílená platforma pro evropské armády

Jedním z největších lákadel stánku BAE Systems Hägglunds bylo bojové vozidlo pěchoty CV90. Právě tato platforma se v nejbližších letech stane páteří 7. mechanizované brigády Armády České republiky. Přestože na výstavě byla prezentována nizozemská verze CV90 MkIII, většina technologií, o kterých Turkcan hovořil, se týká i nejnovější generace CV90 MkIV určené pro Českou republiku. Významnou roli dnes podle něj hrají systémy aktivní ochrany. Vystavené vozidlo již prošlo rozsáhlými testy, při nichž čelilo stovkám útoků pomocí RPG a desítkám protitankových řízených střel. „Na vozidle vidíte škrábance a drobné promáčkliny. To je důsledek testování aktivního ochranného systému. Vystřelili jsme na něj stovky RPG a desítky protitankových střel. Posádka ale přežila a vozidlo zůstalo bojeschopné. To je to nejdůležitější. APS funguje,“ říká Turkcan.

Nová česká vozidla budou vybavena 30mm kanónem s programovatelnou municí, střelami Spike LR2 s dosahem až šest kilometrů a kombinací systémů hard-kill i soft-kill aktivní ochrany. Součástí výbavy bude také rozsáhlá síť senzorů a kamer. „Toto vozidlo má osmnáct kamer. Posádka i výsadek mají k dispozici 360stupňový přehled o situaci kolem vozidla. Obraz spojujeme do jednoho celku a osádka si může pohled libovolně posouvat kolem celé platformy,“ vysvětluje. Jedním z nejdiskutovanějších témat současných konfliktů jsou bezpilotní prostředky. Turkcan je přesvědčen, že drony představují trvalou součást budoucích bojišť. „FPV drony jsou novou hrozbou a nikdy nezmizí. Musíme se naučit, jak se s nimi vypořádat. Dříve jsme se museli naučit zastavit kulku, potom raketu a dnes se musíme naučit zastavit dron,“ konstatuje. Současně ale varuje před tím, aby armády kvůli novým hrozbám zapomněly na základní poslání bojových vozidel pěchoty. „Nikdy nesmíte ztratit ze zřetele hlavní úkol vozidla. CV90 musí dopravit vojáky tam, kde jsou potřeba. Potřebujete mobilitu, ochranu i palebnou sílu. Pokud nemáte vojáky na zemi, válku jste nevyhráli,“ zdůrazňuje.

Podle Turkcana je jednou z největších předností programu CV90 rostoucí počet uživatelů stejné platformy v Evropě. „Z logistického hlediska je velmi rozumné mít několik variant stejné platformy. Náhradní díly jsou zaměnitelné, personál se školí pouze jednou a armády si mohou sdílet zkušenosti. To v konečném důsledku znamená i významné finanční úspory,“ říká. Zajímavou roli v tomto procesu sehrají i české podniky. Turkcan připomněl, že nová zdravotnická varianta Medevac vzniká ve spolupráci s českým průmyslem. „Česká republika bude mít novou variantu, kterou jsme tímto způsobem dosud nestavěli – sanitní verzi. Pokud se osvědčí, může být zajímavá i pro další uživatele CV90,“ uvedl. Velkým tématem je také využití umělé inteligence. Turkcan vnímá AI především jako nástroj podpory posádky, nikoliv jako prostředek nahrazující člověka. „Kamery už dnes dokážou samy detekovat a klasifikovat cíle. Místo toho, abyste celý den sledovali obrazovku, systém vás upozorní na potenciální hrozbu. Ale rozhodnutí musí udělat člověk,“ vysvětlil Turkcan.

Leopard 2A8: Evoluce osvědčeného tanku

Jen o několik hal dál představoval koncern KNDS nejnovější hlavní bojový tank Leopard 2A8, který se v příštích letech stane páteří českého tankového vojska. Podle Kristofa Hesse představuje Leopard 2A8 největší evoluční krok celé platformy za poslední roky. „Hlavním rozdílem oproti předchozím verzím je integrovaný systém aktivní ochrany. Současně jsme zlepšili ochranu, mobilitu, efektivitu i vnitřní síťové propojení tanku,“ vysvětlil. Tank dostal nové displeje, rozšířené senzorové vybavení a modernizovanou datovou architekturu založenou nejen na tradičních sběrnicích, ale také na ethernetových sítích, které umožní jednodušší integraci budoucích systémů. Posádka navíc získává klimatizační systém a nové typy munice rozšiřující bojové možnosti vozidla. Stejně jako u CV90 i zde dominovala diskusi ochrana proti dronům a útokům shora. Hesse vysvětlil, že nový systém aktivní ochrany bude do budoucna schopen detekovat i bezpilotní prostředky, zatímco zesílená ochrana střechy zvyšuje šanci tanku přežít útoky vedené z horních polosfér. „Schopnost přežití proti útokům shora byla oproti předchozím verzím výrazně zvýšena,“ uvedl.

Dodávky Leopardů 2A8 zároveň otevřou České republice dveře do uživatelské komunity Leopardů známé jako Leoben Community, která sdružuje více než dvacet provozovatelů tanků Leopard 2. Podle Hesse jde o platformu, kde si armády vyměňují zkušenosti s provozem, řeší dostupnost náhradních dílů i budoucí modernizační směry. Významná část diskusí se dnes zaměřuje právě na ochranu proti dronům a využití umělé inteligence při detekci hrozeb. Přestože Evropa současně pracuje na budoucích generacích tanků, Leopard 2A8 rozhodně není na konci svého vývoje. „Naši zákazníci dnes počítají s provozem Leopardu minimálně do roku 2050. Proto pracujeme na tom, aby tato platforma dokázala reagovat i na budoucí technické požadavky a hrozby,“ uvedl Hesse.

Ukrajina přijela jako výrobce, nikoliv pouze jako příjemce pomoci

Jedním z nejvýraznějších trendů letošního Eurosatory je mimořádně silná účast ukrajinského obranného průmyslu. Zatímco ještě před několika lety byla Ukrajina na podobných akcích vnímána především jako příjemce zahraniční vojenské pomoci, letos se představuje jako sebevědomý výrobce technologií ověřených přímo na bojišti. Do Paříže dorazily desítky ukrajinských obranných společností, které představují bezpilotní prostředky, systémy elektronického boje, robotické platformy, prostředky protivzdušné obrany i další technologie vzniklé na základě zkušeností z války proti Rusku. Právě bojové zkušenosti jsou dnes hlavním argumentem ukrajinských výrobců. Řada z nich zdůrazňuje, že jejich produkty nejsou pouze výsledkem laboratorních testů nebo simulací, ale každodenně procházejí ověřením v reálném bojovém prostředí. Významným tématem letošního ročníku jsou také průmyslová partnerství. Na Eurosatory byla například oznámena strategická spolupráce mezi skupinou CSG a ukrajinskou společností Ukrainian Armor, jejímž cílem je posílení výrobních kapacit a hlubší integrace ukrajinského obranného průmyslu do evropského bezpečnostního prostoru.

Firepoint: Technologie vznikající přímo ve válce

Mezi nejnavštěvovanější ukrajinské expozice patřila společnost Firepoint, která představila své technologie určené pro hluboké údery proti cílům v týlu protivníka. Zástupkyně společnosti Firepoint Iryna Tariq během odborné prezentace zdůraznila, že úspěch ukrajinských technologií nevychází pouze z práce jednotlivých firem. „To, co dnes funguje, není zázrak jedné společnosti. Funguje celý systém spolupráce mezi výrobci, armádou a státem. Bez zpětné vazby od vojáků a bez podpory vlády by naše produkty nikdy nevypadaly tak, jak vypadají dnes.“ Podle ukrajinských představitelů se země během několika let dokázala posunout od prakticky nulových schopností vedení úderů hluboko na území protivníka k výrobním kapacitám v hodnotě desítek miliard dolarů ročně.

Jedním z hlavních témat byla schopnost ukrajinského obranného průmyslu reagovat na vývoj bojiště v řádu týdnů, nikoliv let. „Certifikační proces včetně testů zabral pět týdnů. Po pěti týdnech byla střela připravena pro službu v ukrajinské armádě. Nedokážu si představit, jak dlouho by podobný proces trval v Evropské unii,“ uvedla Tariq. Právě schopnost rychle zavádět změny podle zkušeností z fronty považují ukrajinští výrobci za jednu ze svých největších výhod oproti tradičním obranným akvizičním procesům v Evropě.

Vedle samotných produktů chtějí ukrajinské firmy evropským partnerům nabídnout také zkušenosti získané během války. „Nechceme vytvářet konkurenci. Chceme vytvářet silnější vazby a spolupráci. Ukrajina dnes nabízí nejen konkrétní produkty, ale celý ekosystém zkušeností, výcviku, plánování misí a integrace moderních technologií do boje,“ zaznělo během prezentace.

Rheinmetall sází na bezosádkové systémy

Expozice společnosti Rheinmetall patří tradičně mezi největší a nejnavštěvovanější na celém Eurosatory. Letos zde firma představila řadu novinek, mezi nimi i dvě bezosádkové platformy reagující na zkušenosti z války na Ukrajině. Pro CZ DEFENCE je představili Viktor Zuska, Sales Director Central Europe, a Florian Bluhm, Vice President Sales Europe.

Největší pozornost poutal nový bezosádkový ženijní systém MV-8 Komodo určený především pro vytváření průchodů v minových polích a ženijních překážkách. „To, co vidíte za mnou, je bezosádkový průlomový systém MV-8 Komodo.

Na této konfiguraci jsme integrovali lineární odminovač Foudre a vytvořili platformu určenou pro bezpečné vytváření průchodů v minových polích,“ vysvětlil Florian Bluhm.

Podle něj vznikl projekt přímo na základě poznatků z ukrajinského bojiště. „Všichni jsme viděli, co se děje na Ukrajině. Získali jsme řadu poznatků o využívání bezosádkových systémů a řekli jsme si, že stejný přístup musíme aplikovat také na průlomové a vyprošťovací operace.“ Systém je v současnosti ovládán jedním operátorem na vzdálenost až dvou kilometrů při přímé viditelnosti. Do budoucna Rheinmetall počítá s integrací autonomních funkcí.

Modulární buggy pro široké spektrum úkolů

Druhou novinkou byla šestikolová modulární buggy, kterou představil Viktor Zuska. „Hlavní výhodou tohoto vozidla je, že jej lze používat s posádkou i bez posádky. Sedadla mohou zůstat na svém místě a platforma může fungovat v obou režimech,“ vysvětlil. Platforma je nabízena v konfiguracích 6×6 i 4×4 a může sloužit jako nosič minometu, zdravotnické vozidlo MEDEVAC, prostředek pro přepravu vojáků nebo mobilní energetický zdroj pro senzory a další elektronické systémy.

Obě prezentované platformy ukazují směr, kterým se evropské pozemní síly stále více vydávají – směrem k bezosádkovým systémům, modularitě a minimalizaci rizika pro vojáky při plnění nebezpečných úkolů.

Galvion: Přilba jako součást digitálního bojiště

Veletrh Eurosatory není pouze přehlídkou tanků, obrněných vozidel a bezpilotních systémů. Stále větší pozornost je věnována také individuální výstroji vojáka, která se rychle stává součástí digitálního bojiště. Jedním z nejzajímavějších exponátů v této kategorii byly nové „chytré“ přilby britské společnosti Galvion, které pro CZ DEFENCE představil Richard Coomber, Senior Vice President for Tactical Head Solutions. Společnost Galvion patří mezi přední světové výrobce ochranných prostředků pro vojáky, tentokrát však představila mnohem více než pouze novou generaci balistických přileb. „Na tuto přilbu se můžete dívat jako na centrum, do kterého lze připojit nejrůznější vybavení a funkce. Dokáže rozvádět napájení, přenášet data a poskytovat vojákovi informace přesně ve chvíli, kdy je potřebuje,“ vysvětluje Richard Coomber. Moderní přilba dnes podle Coombera představuje platformu pro celou řadu technologií. Lze na ni integrovat přístroje nočního vidění, termovizní systémy, průhledové displeje, pokročilé komunikační prostředky nebo akustické senzory schopné detekovat blížící se drony. „Můžeme využívat kamery, získávat z nich informace a následně nad nimi spouštět algoritmy umělé inteligence. Můžeme také pracovat se zvukem a například naslouchat dronům v okolí vojáka,“ popisuje. Přilby mohou být rovněž vybaveny systémy detekce laserového ozáření. „Jste voják. Chcete vědět, jestli vás někdo zaměřuje laserem. Chcete vědět, jestli na vás letí raketa. A právě takové senzory dokážeme do přilby integrovat.“

Podle Coombera je jedním z hlavních rizik moderního bojiště zahlcení vojáka informacemi. „Příliš mnoho lidí se dívá na technologie a říká jen: přidejme více technologií. My se ale ptáme, jak konkrétně pomáhají člověku. Jak zvyšují jeho efektivitu, aniž by vytvářely kognitivní přetížení.“ Vedle elektronických systémů Galvion prezentoval také novou generaci ultralehkých balistických přileb Hellbender. „Doba, kdy speciální síly dostávaly nejlepší přilby a běžná pěchota něco horšího, je pryč. Armády dnes chtějí poskytovat nejvyšší úroveň ochrany všem vojákům,“ konstatuje Coomber.

Čtvrtý den veletrhu Eurosatory 2026 tak ukázal, že budoucnost pozemních sil nebude stát pouze na nových tancích a bojových vozidlech. Stejnou důležitost získávají bezosádkové systémy, digitální propojení vojáků, umělá inteligence nebo nové přístupy k ochraně jednotlivce. Od ukrajinských zkušeností z bojiště přes evropské programy těžké techniky až po inteligentní vybavení vojáka je zřejmé, že obranný průmysl vstupuje do období nejrychlejší technologické transformace od konce studené války.