Kvantové počítače, bezpečnost vojenské komunikace, ochrana citlivých dat nebo využití nových technologií při plánování protivzdušné obrany. To jsou některá z témat, která dále rozvíjíme s rektorem-velitelem Univerzity obrany brigádním generálem Janem Farlíkem. V návaznosti na podcast CZ DEFENCE generál písemně odpověděl na další otázky týkající se zapojení univerzity do rozvoje kvantových technologií, spolupráce s českou akademickou sférou i přípravy budoucích důstojníků. Jak se změní vojenské vzdělávání a jaké schopnosti budou muset mít velitelé v roce 2036?

Ve zmíněném podcastu CZ DEFENCE jsme se s brigádním generálem Janem Farlíkem věnovali proměně Univerzity obrany, novým studijním programům, robotice, dronům a umělé inteligenci. Jedním z otevřených témat bylo také zapojení univerzity do Kvantového inovačního centra IBM a praktické využití kvantových technologií pro obranu státu. Právě této oblasti se podrobněji věnujeme v další části rozhovoru, ve které generál Farlík přibližuje mimo jiné možnosti využití kvantových výpočtů při plánování protivzdušné obrany, naléhavost přechodu na kvantově odolné šifrování i potřebu společného postupu armády, akademické sféry a dalších institucí. Závěrečná část rozhovoru se zaměřuje na budoucí podobu vojenského vzdělávání a na to, jaké znalosti a schopnosti budou potřebovat důstojníci v prostředí stále rychlejších technologických změn.

Když se řekne kvantový počítač, může to stále působit jako technologie vzdálené budoucnosti. Dokážete uvést konkrétní vojenský problém, který dnes řešíme klasickými výpočetními metodami a u kterého by kvantové počítání mohlo v budoucnu přinést zásadně lepší nebo rychlejší řešení?

Možností je mnoho, nejdůležitější v oblasti kvant je podle mého názoru asi zajištění bezpečné komunikace. Z pohledu své odbornosti (PVO) vidím potenciální využití při výpočtech vedoucí ke stanovení speciálních map ohrožení před vzdušnými údery nepřítele a potenciálu obrany vzdušného prostoru, kdy do výpočtů vstupují miliony možných kombinací vzdušných úderů z různých destinací, hodnocení pravděpodobnosti jejich úspěšného dokončení a návrhy rozmístění prostředků protivzdušné obrany tak, aby byla co nejvyšší pravděpodobnost úspěšné obrany s tím, co máme nebo budeme mít.

Druhou stranou kvantových počítačů je jejich potenciál prolomit část dnes používaných kryptografických metod. Univerzita obrany se letos společně s VUT podílela na prvním vysokorychlostním přenosu dat s kvantově odolným šifrováním. Jak vážné je toto téma pro Armádu České republiky a jak rychle se podle vás musí připravovat na přechod k postkvantové kryptografii?

Už včera bylo pozdě. Koordinovaný rozvoj kvantově odolného šifrování není úkol pouze pro AČR, ale pro všechny subjekty, které mohou tuto hrozbu prolomení v krátkém čase pomoci vyřešit. Jsou to např. NÚKIB, výzkumné organizace, vysoké školy, telekomunikační firmy apod. Univerzita obrany v rámci konsorcia QIC intenzivně nechává školit stovky osob a snižuje tak deficit v know-how. Téma je již nyní kritické, protože je známo, že se určitá zašifrovaná komunikace ukládá na serverech cizích aktérů a čeká na dešifrování, které se s nástupem kvantových technologií rychle blíží. Proto už dnes musíme být velmi opatrní, co posíláme či sdílíme v systémech, o kterých se domníváme, že jsou bezpečně chráněné. Naše první testy kvantově odolného šifrování jsou velmi nadějné, ale nutná je i rychlá úprava legislativy a telekomunikační infrastruktury. Jsem velmi rád, když vidím, že výše zmiňovaní aktéři berou tento problém velmi vážně a snaží se rychle zjednat nápravu. V tomto bych chtěl zmínit i buldočí vervu brig. gen. Šnajdárka, bez kterého by Česká republika nebyla v oblasti přípravy kvantově odolného šifrování tak daleko, jak je nyní.

Promítne se kvantové počítání také přímo do studijních programů Univerzity obrany? Budete vychovávat úzkou skupinu specialistů na kvantové technologie, nebo by měl alespoň základní povědomí o jejich možnostech a bezpečnostních rizicích získat mnohem širší okruh budoucích důstojníků?

To je vzdálená věc, ale jednou k tomu pravděpodobně dojde, bude muset dojít. Zatím ale zůstaneme u doplňkových vzdělávacích aktivit, které dají vzniknout know-how a mladým odborníkům, myslím tím převážně doktorandy, umožní rozšířit své vědomosti v oblasti kvantových technologií našité na konkrétní odbornosti. Tak získáme komunitu odborníků-vojáků, kteří budou umět pracovat se specialisty na kvantové technologie u civilních výzkumných institucí a vysokých škol.

Univerzita obrany v této oblasti spolupracuje s ČVUT, VUT, Západočeskou univerzitou, dalšími vysokými školami a Akademií věd. Je právě kvantové počítání příkladem oboru, kde už podle vás nedává smysl, aby si jednotlivé univerzity budovaly vlastní izolované kapacity, ale je nutné vytvořit jeden silný národní ekosystém propojující akademickou sféru, armádu a průmysl?

Přesně tak to je. Není to ale vůbec jednoduché. Civilní vysoké školy mají totiž jednu zásadní povinnost. Přivydělat si na sebe pomocí výzkumných projektů a dalších podobných aktivit. Z toho plyne opatrnost při sdílení jakéhokoliv know-how a dá se říci i konkurenční chování jako u soukromých firem. Je tak velmi těžké přesvědčit je, že téma, které je uchopeno prizmatem obrany, by mělo spojovat a ne rozdělovat. K oblasti QIC a kvant se myslím blýská na lepší časy, upřímně tomu věřím, snažíme se s uvedenými vysokými školami a Akademií věd nastavit celý systém tak, aby byl využitelný pro obranné účely, tzn. pro lidi v této zemi jako celku.

Kdy byste chtěl vidět první konkrétní výsledek práce Univerzity obrany na kvantovém počítači, který bude skutečně využitelný Armádou České republiky? A dokážete už dnes říci, co by tím prvním praktickým výstupem mohlo být?

Nechci nic zakřiknout, ale snad se podaří v horizontu 3–5 let dosáhnout určitého pokroku, nejen v oblasti post kvantové kryptografie, ale hlavně kvantového senzoringu. Uvidíme.

Právě válka na Ukrajině ukazuje, že úspěšný velitel musí vedle taktiky rozumět dronům, elektronickému boji, datům, AI, kybernetickému prostředí i rychlým technologickým inovacím. Nehrozí ale opačný problém – že budeme chtít z jednoho důstojníka udělat specialistu na všechno? Jak dnes definujete znalosti a schopnosti, které musí mít absolvent Univerzity obrany bez ohledu na svou odbornost?

Velitel musí umět především velet. Dále se orientovat v prostředí bojiště, kde již převažují moderní technologie. V neposlední řadě musí chápat, jak moderní technologie využít na bojišti ve svůj prospěch a pro svoji obranu. Nemusí znát nutně vše dopodrobna. Např. příslušník protiletadlového raketového vojska také nezná zapojení plošných obvodů v raketě nebo naváděcím stanovišti. Zná možnosti a schopnosti, ale také omezení své zbraně, a to mu dává schopnosti s touto zbraní efektivně a účinně bojovat. To samé bude platné i o velitelích, kteří velí jednotkám dronů, kteří nasazují AI pro analýzy bojiště apod. Musí mít znalosti, kde jsou rizika i příležitosti dané technologie a umět tyto znalosti využít při plánování bojové činnosti, nebo v boji samotném.

Kdybychom se podívali o deset let dopředu: v čem bude podle vás absolvent Univerzity obrany v roce 2036 zásadně jiný než důstojník, který školu dokončuje dnes? A co musíte na univerzitě změnit už nyní, abyste takového člověka dokázali připravit?

Nemyslím si, že bude úplně jiný. Bude pracovat s jiným typem informací a bude reagovat na jiný typ hrozeb. Ve finále ale bude stále voják. Vždy je rozdíl, když velíte skupině lučištníků nebo když velíte kulometné četě. Ve druhém případě máte smrtonosnější nástroj a jiné taktické zásady použití. Stále ale využíváte zbraň, která je poplatná dané době a technologickému pokroku. To samé bude i za deset let.

Univerzita obrany tak musí být schopná monitorovat trendy a technologické změny a být schopna je rychle aplikovat do výuky tím, že si co nejrychleji připraví či vyškolí příslušnou skupinu odborníků specialistů, kteří své know-how, upgradované do vojenské oblasti, předají studentům. Dnes se snažíme rychle připravit odborníky rozumějící kvantovému počítání a možnostem využití kvantových technologií, stejně jako AI. Za deset let to možná bude nutnost připravovat mladé velitele na velení četám humanoidních robotických bojovníků, či rojům bezosádkových prostředků.