Gen. Radek Hasala: Roli aktivních záloh vnímám jako velmi důležitou, smekám před nimi

 26. 07. 2023      kategorie: CZ DIALOGY
Přidat na Seznam.cz
BANNER_662x260a

Vojenská kancelář prezidenta republiky je zvláštním útvarem Ozbrojených sil České republiky. Její náčelník generálmajor Radek Hasala má v podstatě dva hlavní úkoly. Prvním je podpora prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil, druhým je pak řízení a kontrola Hradní stráže. A co znamená podpora prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil? Je to příprava různých podkladů (pro jmenování generálů, pro jmenování rektorů vojenských vysokých škol, příprava pro jednání BIS, Bezpečnostní rady státu atd.) Řízení Hradní stráže zase obnáší kompletní plánování, výstavbu a řízení každodenní činnosti této složky Ozbrojených sil České republiky. Nejen o tom jsme si v dalším díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY povídali s náčelníkem Vojenské kanceláře prezidenta republiky generálmajorem Radkem Hasalou.

Video: Rozhovor s náčelníkem Vojenské kanceláře prezidenta republiky generálmajorem Radkem Hasalou / CZ DEFENCE

Prezident republiky je vrchním velitelem Ozbrojených sil České republiky a vojenská kancelář mu tuto funkci pomáhá naplňovat. A nejde jen o již zmíněné jmenování náčelníka Generálního štábu AČR na základě návrhu vlády nebo rektorů vojenských škol. Jako vrchní velitel ozbrojených sil se prezident může účastnit jakýchkoliv jednání týkajících se Ozbrojených sil České republiky a musí být informován o situaci v Ozbrojených silách České republiky, proto je podle generála Hasaly předchozí vojenská zkušenost prezidenta Petra Pavla určitě výhodou. „Samozřejmě pan prezident má přehled o tom, co se v ozbrojených silách děje, co se děje v Armádě ČR, jaké jsou zde úkoly a jaké jsou potřeby Armády ČR. Takže se dokáže velice rychle orientovat, nejen co se týče Armády České republiky, ale i v oblasti mezinárodní a bezpečnostní situace,“ říká generál Hasala.

Prezident republiky se samozřejmě nezabývá jen armádou a ozbrojenými složkami. „Musím říct, že jeho program často končí ve večerních hodinách, často přes víkend, obsahuje různé návštěvy a jednání. Čili ten čas, který je z jeho programu věnován agendě ozbrojených sil, je spíše menšinový,“ doplňuje Radek Hasala. Mezi viditelné činnosti vojenské kanceláře za předchozího prezidenta Miloše Zemana byl např. souhlas s odchodem některých českých občanů na pomoc ukrajinské armádě. Podle generála Hasaly vojenská kancelář již zdaleka neřeší takové množství žádostí jako na začátku války. Největší boom byl právě na začátku této agrese, tedy v loňském roce. „Na půdě Vojenské kanceláře prezidenta republiky spíše řešíme různé dotazy a dohledáváme v archivech. Odpovídáme na různé žádosti a dotazy občanů i novinářů,“ vysvětluje generál Hasala.

Zajímalo nás také očividné uvolnění určitých bezpečnostních opatření na Pražském hradě. „Já bych řekl, že jde o změnu režimu vstupu. Co se změnilo? Změnily se kontroly, které jsou na vstupu a změnily se na základě vývoje bezpečnostní situace. To nebylo pouze na rozhodnutí prezidenta republiky nebo kancléře, ale samozřejmě vyjadřovala se k tomu i Policie České republiky a další složky, které vyhodnocovaly bezpečnostní situaci,“ vysvětluje generál Hasala s tím, že došlo ke snížení režimu kontrol na vstupech: „Nicméně vstup je stále monitorován Policií ČR. Jsou prováděny namátkové kontroly v případě, že policista má podezření, že by určitá osoba mohla být nebezpečná ostatním návštěvníkům. Těžiště kontroly se přeneslo spíše do areálu Pražského hradu, a to konkrétně prováděním smíšených hlídek na jednotlivých nádvořích, kdy tyto hlídky tvoří vždy jeden policista a jeden příslušník Hradní stráže.“

Vojenská kancelář se řídí pokyny prezidenta republiky, ale zároveň ministra obrany. Generál Hasala se ujal funkce v dubnu letošního roku s nástupem nového prezidenta, a nás tak zajímalo, zdali se musely nějak opětovně nastavovat podmínky spolupráce mezi ministerstvem obrany a Kanceláří prezidenta republiky? „Já bych neřekl, že bych spolupráci s resortem nastavoval jinak. Účastním se porad s ministryní obrany, rady pro plánování a účastním se i jednání na generálním štábu, jako jsou generálské rady atd. Je to z toho důvodu, aby byl zabezpečen tok informací, když je potřeba informovat pana prezidenta o nějakých důležitých věcech, anebo naopak přenést nějakou message od prezidenta směrem k vedení ministerstva, i to je role náčelníka vojenské kanceláře,“ vysvětluje Radek Hasala.

Vzhledem k předchozím bohatým zkušenostem generálmajora Hasaly nás zajímalo, nakolik tyto ve své nové funkci využije. „Co se mi vždy osvědčilo, bylo snažit se domluvit, snažit se být otevřený a snažit se budovat komunikaci a spolupráci s kolegy tak, aby to byla spolupráce oboustranně prospěšná. To znamená, vždy musí být důvěra mezi spolupracovníky a panovat otevřenost. A to se mi osvědčilo na všech pozicích, i na zahraničním pracovišti,“ přibližuje generál Hasala.

O nebezpeční vzniku otevřeného válečného konfliktu, týkajícího se bezprostředně České republiky, se u nás začalo hovořit intenzivněji, ať již prostřednictvím bezpečnostních analytiků či zástupců armády resp. resortu obrany. V okamžiku takové situace, kterou si pochopitelně nikdo nepřeje, by se změnila i činnost vojenské kanceláře prezidenta. „První by samozřejmě bylo zabezpečení ostrahy sídla prezidenta republiky. Pokud by došlo ke zhoršení bezpečnostní situace, musela by být přijata celá řada opatření k tomu, abychom tuto funkci zabezpečili. Dále by to byla samozřejmě podpora prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil. To znamená, že tato činnost by byla intenzivnější. Pan prezident by se účastnil častěji jednání například Bezpečnostní rady státu, čili by se musela zajistit příprava podkladů, probíhalo by zjišťování informací, byla by navázána užší spolupráce s vedením resortu a Armády ČR. Bylo by to v intenzivnějším módu,“ vysvětluje generál Hasala. 

hasala_rozhovorFoto: V tomto díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si popovídali s náčelníkem Vojenské kanceláře prezidenta republiky generálmajorem Radkem Hasalou | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Generálmajor Radek Hasala byl ve své vojenské kariéře také velitelem Velitelství výcviku-Vojenské akademie ve Vyškově. Proto se v souvislosti s rostoucími hrozbami nabízí otázka, zda ambice personálního rozvoje sil AČR, který má v roce 2030 dosáhnout 30 000 profesionálních vojáků a 10 000 aktivních záložníků, je reálné očekávání. „Samozřejmě ta ambice je poměrně vysoká. Já si nemyslím, že by byl problém ten zvýšený počet žadatelů přijmout a vycvičit. Systém rekrutace, a to je i moje zkušenost, je poměrně flexibilní. My jsme právě po ruské agresi čelili zvýšenému požadavku jak vstupu do aktivních záloh, tak do Armády České republiky a velitelství výcviku zareagovalo tak, že jsme zřídili nové kurzy a navýšili jsme kapacitu. Samozřejmě i proces rekrutace a výběru byl poměrně zrychlený,“ říká generál Hasala, který vidí problém spíše ve zvýšené potřebě doplňování stavu vojáků v dosažených počtech. „Protože čím větší početní stavy, tím více budeme potřebovat každoročně doplňovat tyto počty. A nejsem si jist, jestli s tím, jak doba plyne, bude zájem o vstup do armády a do aktivních záloh pokračovat. Čili spíše než problém přijmout a vycvičit tyto lidi a umístit je do jednotek, vidím problém v rekrutačním potenciálu,“ říká generálmajor Radek Hasala.

Důležitým prvkem pro udržení schopností armády je také dostatečný počet vojáků v aktivní záloze. „Já osobně vnímám roli aktivních záloh jako velmi důležitou. Oni jsou v případě zhoršení bezpečnostní situace první na řadě. Oni jsou první, kteří jsou povoláváni. Na nich se potom vytváří nové útvary, ale zároveň se mnoho z nich během svého působení rozhodne stát se příslušníky Armády České republiky. Jsou to lidé připravení a vysoce motivovaní. Vždy, když jsem měl možnost se setkat s aktivními záložníky, tak mě úplně fascinovalo to jejich přesvědčení, ta jejich snaha vyrovnat se profesionálním vojákům. Já před nimi smekám,“ říká náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky generálmajor Radek Hasala.

az41Foto: Vždy, když jsem měl možnost se setkat s aktivními záložníky, tak mě úplně fascinovalo to jejich přesvědčení, ta jejich snaha vyrovnat se profesionálním vojákům. | AZ 41. mpr

Pokud se chcete dozvědět o osobních zkušenostech generála Hasaly ze zahraničních misí, z jeho působení na velitelství sil NATO v Bruselu nebo o propojení profesionální armády a civilního obyvatelstva, pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE