CZ DIALOGY

Jana Černochová: 2 % HDP na obranu státu dávají smysl pro budování naší vlastní obrany

 15. 03. 2023      kategorie: Události
Přidat na Seznam.cz

Změny zákonů v oblasti obrany, financování obrany ve výši 2 % HDP od roku 2024, ale také probíhající armádní zakázky – to byl program včerejší 24. schůze výboru pro obranu. Podobně jako každé zasedání se i tentokrát výbor zabýval situací na Ukrajině, avšak tento bod, společně s dodávkami mobilních radiolokátorů MADR z Izraele a balistických vest pro vojáky, se výbor rozhodl projednávat v uzavřeném jednání.

vybor_15_3Foto: Změny zákonů v oblasti obrany, financování obrany ve výši 2 % HDP od roku 2024, ale také probíhající armádní zakázky – to byl program včerejší 24. schůze Výboru pro obranu. | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

V úvodu jednání výbor projednal vládní návrh na působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany za účelem podpory vyšetřování, které provádí Mezinárodní trestní soud v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině a výcviku a poradenství v Nigeru. Tento materiál projednala vláda 8. března a předložila jej k projednání sněmovně. Podle tohoto návrhu by příslušníci Vojenské policie působili na Ukrajině za účelem podpory vyšetřování, které provádí již zmíněný Mezinárodní trestní soud (ICC). K tomuto tématu uvedla ministryně obrany Jana Černochová následující: „Probíhající konflikt na Ukrajině je provázen zjevnými válečnými zločiny, zločiny proti lidskosti, a je tedy nepřípustné, aby tyto zločiny zůstaly nevyřešené a pachatelé nepotrestáni.“ Připomněla také práci policistů při řešení zločinů v bývalé Jugoslávii. „Proto navrhujeme ke schválení návrh na působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany přidělený k ICC za účelem podpory vyšetřování zločinů podle mezinárodního práva, spáchaných v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině mimo území ČR, a to v celkovém počtu do 15 osob, na dobu ode dne schválení Parlamentem ČR do 31. prosince 2024. Úkol by byl plněn v několika čtyř až šesti týdenních cyklech. Předpokládá se působení samozřejmě především na Ukrajině, případně také v Nizozemsku, kde sídlí mezinárodní soud,“ vysvětlila ministryně, která zároveň představila i působení vojáků AČR v Nigeru. V tomto případě resort obrany vychází vstříc požadavkům Evropské unie. Oblast Sahelu je podle ministryně velmi důležitá, a to nejen z toho důvodu, že tam máme již své zkušenosti z mise v Mali. V oblasti totiž působí nechvalně proslulá Wagnerova skupina. Rizikem je podle Černochové také další migrační vlna, která by mohla z tohoto regionu směřovat do Evropy. „Niger si je narůstajících rizik ve svém regionu moc dobře vědom a hodlá v následujících letech výrazným způsobem rozšiřovat i své ozbrojené síly. Z tohoto důvodu navrhujeme ke schválení působení sil a prostředků v Nigeru za účelem výcviku a poradenství v počtu do 20 osob na dobu ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2023,“ dodala ministryně.

V průběhu dalšího jednání výboru ministryně Černochová představila skupinu zákonů, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany. „Konkrétně se navrhují změny v možnosti ozbrojených sil zasahovat proti dronům nad našimi základnami, dále se změny týkají zlepšení přepravních schopností zavedením tzv. vojenských vlaků. Mělo by také dojít k umožnění výcviku ozbrojených sil v zařízeních státních podniků a příspěvkových organizací Ministerstva obrany ČR a v neposlední řadě se jedná o modernizaci využívání údajů pro účely obrany státu. Návrh obsahuje předurčení pro doplnění ozbrojených sil s povinností vykonat vojenský výcvik. Zákon také zavádí další možnost dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti. Kromě toho se zvyšuje atraktivita aktivní zálohy novými motivačními prvky a zlepšením podmínek pro jejich činnost,“ sdělila ministryně. V následné diskusi pak poslanci poukazovali na možné potíže s dodržením ochrany osobních údajů nebo potřebě širší obměny zákonů. Zejména se pak pozastavili nad nově ustavenou pozicí poradce pro národní bezpečnost, která je rovněž součástí balíku výše uvedených změn. Další změnou v resortu obrany by měl být návrh zákona o financování obrany České republiky a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů. Tato legislativní úprava má za úkol zejména přinést do resortu stabilní financování na úrovni 2 % HDP. „Zakotvuje povinnost vlády navrhovat ve státním rozpočtu výdaje na obranu státu ve výši minimálně dvou procent HDP, což je závazek, který jednak dává smysl pro budování naší vlastní obrany a zároveň jsme jej již v devadesátých letech deklarovali v Alianci a bohužel dvacet let tento závazek neplníme,“ uvedla ministryně. Následná debata potvrdila potřebnost stabilního financování Armády ČR, a to zejména strategických projektů. Podle navrhované novely zákona by o těchto projektech rozhodla vláda do 31. května předchozího roku.

acr_tankyFoto: Legislativní úprava má za úkol zejména přinést do resortu stabilní financování na úrovni 2 % HDP, což je závazek, který jednak dává smysl pro budování naší vlastní obrany a zároveň jsme jej již v devadesátých letech deklarovali v Alianci a bohužel dvacet let ho neplníme. (ilustrační foto) | Mjr. Ladislav Kabát

Výbor pro obranu se také zabýval rozhodnutím Krajského soudu v Brně, který potvrdil uložení pokuty ÚOHS ministerstvu obrany ve výši 550 milionů korun za nákup víceúčelových armádních vrtulníků. Ministryně potvrdila členům výboru, že resort 8. března obdržel písemné vyhodnocení a také zdůraznila, že proti tomuto rozhodnutí podá kasační stížnost. Zpravodaj tohoto bodu, poslanec Lubomír Wenzl pro CZ DEFENCE uvedl: „Považuji to za velice rozumné a smysluplné rozhodnutí.“ Podle něj musí ministerstvo hájit pozici řádného hospodáře.  

Další část jednání byla uzavřená, avšak ministryně Černochová novinářům před samotným jednáním sdělila, že u systému MADR i přes komplikace při vojskových zkouškách věří v úspěch celkového procesu. „Samozřejmě tlačíme izraelskou stranu, aby urychleně odstranila některé nedostatky. Pevně věříme, že v termínech, které tam jsou, se s nimi dohodneme,“ sdělila Černochová. Pokud jde o balistické vesty i zde podle ministryně nedochází k zásadnímu problému. Akvizice je zdržena nedodáním správných vzorků, které měly být vítěznou společností dodány. Pro CZ DEFENCE se vyjádřil také zpravodaj projednávaného bodu týkajícího se dodání systému MADR, poslanec Michal Ratiborský. Ten na naši otázku, co podle něj zdržuje úspěšné dokončení vojskových zkoušek uvedl, že od podpisu smlouvy uzavřené v roce 2019 byla asi největší překážkou pandemie koronaviru, která znemožňovala efektivnější jednání o přesnějších podmínkách. „Nyní se to zpožďuje dle ministerstva obrany z důvodu neúspěšných vojskových zkoušek kvůli chybám na straně izraelského dodavatele. Z dalších zdrojů máme informace, že chyby nejsou čistě na straně izraelského dodavatele, ale problém je s nekompatibilitou českého softwaru, který je starý zhruba 20 let a má problém s připojením moderní techniky,“ uvedl poslanec. Dalším problémem je komunikace českých firem, které působí v rámci tohoto tendru. „Firma Retia si stěžuje na nekomunikaci s podnikem VTÚ, veškerá komunikace probíhá prostřednictvím izraelského partnera,“ řekl poslanec Ratiborský.

Také tentokrát jsme položili poslancům Výboru pro obranu anketní otázku: Pokud Parlament ČR schválí návrh zákona o financování obrany České republiky, o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů k 1. 7. 2023, k 1. 1. 2024 se výdaje resortu obrany zvýší přibližně na 150 miliard korun. Stihne podle vás ministerstvo připravit nové tendry v rámci revidovaného KVAČR ještě v letošním roce nebo tato částka, zejména v prvním období, poslouží ke krytí nákupů, o kterých se v současnosti vyjednává?

Níže uvádíme odpovědi členů výboru:

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Hnutí ANO podporuje růst rozpočtu pro armádu a splnění závazku 2 % HDP vůči našim spojencům v Alianci, a zároveň snahu dosáhnout stability v plánování a efektivním řízení výdajů na obranu. Pokud by rozpočet obrany měl dosáhnout 2 % HDP v roce 2024, činil by dodatečný požadavek výdajů na obranu v roce 2024 přibližně nárůst o 26 miliard, s čímž střednědobý výhled schválený v rámci rozpočtu na rok 2023, vůbec nepočítá. Ministerstvo obrany uvedlo, že v případě schválení zákona o financování obrany, bude tyto dodatečné finanční prostředky nárokovat. Při dnešním jednáním Výboru pro obranu byl tento návrh zákona široce diskutován a byli jsme ujištěni, i ze strany vrchního ředitele Sekce vyzbrojování, že budou připraveny projekty, které budou financovány z navýšených finančních prostředků. Toto ujištění ze strany resortu bylo pro poslance výboru velmi důležité, neboť prostředky musí být vynaloženy účelně a efektivně. Vzhledem k tomu, že současný střednědobý výhled s těmito prostředky nepočítal, budeme požadovat po resortu obrany aktualizovaný střednědobý výhled včetně reálného plánu využití plánovaných dodatečných výdajů.

Miloslav Janulík (ANO), člen výboru

Po mém soudu je to za stávajících podmínek prakticky nerealizovatelné a je otázkou, zda je to skutečně tak potřebné, není-li to jen takové "hurá" gesto. O jakých nákupech se vyjednává se zhusta dozvídáme z médií. Chce to určitě co nejhlubší analýzu. Nic ve stylu F-35.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Já pevně věřím, že to ministerstvo stihne. Musí! Jinak cílem nového zákona je podpořit dodržování aliančního závazku – dosáhnout ve státním rozpočtu ročního podílu výdajů na obranu státu úrovně minimálně 2 % HDP. Zákon nově pro MO zavádí možnost převést nevyčerpané výdaje určené na financování jednotlivého strategického projektu Armády ČR na obdobné strategické projekty. Což mimo jiné znamená, že nároky z nespotřebovaných výdajů na strategické projekty AČR by vláda už nemohla snížit. Zákon také umožní kumulaci této části výdajů na obranu státu přes jednotlivé rozpočtové roky.

Petr Liška (STAN), člen výboru

Chci věřit, že stihne, i když historie několika zásadnějších a potřebných tendrů z posledních let dokládá spíše jejich problematické průběhy, se kterými se resort pere ještě dnes. Druhou věcí ovšem je, zda bude od koho nakupovat, protože poptávka je velká a naše armáda není tak velkým trhem pro dodavatele, abychom dostali případně přednost v dodacích lhůtách. Osobně by mi vadilo, kdyby se zdroje na akvizice hromadily ve fondu a chyběly v jiných resortech např. ve školství, regionálním rozvoji – např. v podpoře strukturálně postižených regionů.  Kromě toho bychom i přes dostatek zdrojů ve fondu stejně nesplnili své závazky vůči NATO, protože 2 % se počítají jen z utracených nebo zasmluvněných výdajů.

Michaela Opltová (STAN), členka výboru

Od začátku našeho mandátu deklarujeme, že chceme navýšení rozpočtu na 2 % HDP. V případě, že k tomuto cíli máme jasně definovanou cestu – neznamená to, že armáda nebo Ministerstvo obrany neví, co s tím. Samozřejmě záleží, jak se aktuálně rozběhlé tendry dokážou dojednat, ale musíme brát v potaz i investice do příslušné infrastruktury. Nemám obavy o to, že by se rozpočet resortu nedokázal využít naplno, a stejně tak nemám obavy ani o zbytečné plýtvání peněz. Z pozice poslankyně samozřejmě budu dohlížet na to, aby se přidělené prostředky využívaly dle pravidel a strategických cílů.

Michal Ratiborský (ANO), člen výboru

Domnívám se, že při současné připravenosti akvizic a rychlosti soutěžení nových, je nemožné tyto peníze utratit. Jediný způsob, jak tyto prostředky použít je ke krytí nákupů např. F35 o kterých se jedná.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by mohly být akvizice v objemu 150 mld. Kč plně realizovány. Zásadní strategické projekty, např. PBVP, zatím schváleny nejsou, a nejsou tak splněny předpoklady pro čerpání armádního rozpočtu v takovéto výši. Pokud dojde k revizi KVAČR, tak je potom otázkou – na jaké projekty, jestli budou včas připraveny a vysoutěženy, a také jestli je bude schopna armáda smysluplně pojmout. Já osobně bych viděl velkou mezeru pro doplnění výzbroje, techniky a materiálu pro válečně rozvinovanou armádu. Toto však prioritou Ministerstva obrany není.

Lubomír Wenzl (ANO), člen výboru

Pokud dojde ke schválení novely Zák. č. 218/2000 Sb. Parlamentem ČR tak v následujících letech získá Ministerstvo obrany do svého rozpočtu výrazné navýšení finančních prostředků.  Což znamená, že již v roce 2024 by jeho rozpočet byl ve výši cca 150 mld. Kč. Předpokládám, že MO má plán, jak opravdu smysluplně s touto částkou naložit – ať již pro financování stávajících projektů, ale i připravovaných projektů. V případě schválení předmětné novely musí MO navýšené finanční prostředky plně využít pro potřeby Armády ČR.

Zdroj: Výbor pro obranu

 Autor: Jan Zilvar

Spolupracujeme sCZ- LEXCZ - AOBP