Bezpečnost České republiky už dávno není pouze otázkou armády, policie nebo dalších specializovaných složek státu. Současné bezpečnostní prostředí ukazuje, že klíčovou roli hraje také odolnost společnosti a připravenost samotných občanů. Právě o tom hovořil ministr obrany Jaromír Zůna v rozhovoru pro CZ DEFENCE během Bezpečnostní konference v Plzni, která nesla podtitul „Občan – základ bezpečnosti státu“.

Video: Jaromír Zůna: Bez připraveného občana bezpečnostní systém státu fungovat nemůže / CZ DEFENCE

Podle ministra obrany je zásadní, aby Česká republika nevnímala bezpečnost pouze jako soubor oddělených institucí, ale jako jeden propojený celek. V této souvislosti připomněl vládní prohlášení, které počítá s budováním celistvého bezpečnostního systému státu a s celostním přístupem k obraně. Ten se neobejde bez aktivního zapojení občanů, protože právě veřejnost tvoří jeden ze základních pilířů národní odolnosti.

Ministr zároveň upozornil, že vztah české společnosti k otázkám obrany a bezpečnosti se v posledních letech postupně zlepšuje. Podle něj už nejde pouze o obranu proti vnějšímu vojenskému napadení, ale také o vnitřní bezpečnost, krizovou připravenost, odolnost společnosti a schopnost státu fungovat i v podmínkách vážných hrozeb. Tento posun podle Zůny souvisí mimo jiné s vývojem v NATO po summitu ve Varšavě v roce 2016, kdy se po letech expedičních operací začala znovu zdůrazňovat témata teritoria, mobility, odolnosti a obrany vlastního území.

Významným praktickým krokem má být vznik Velitelství teritoriálních sil, které bylo vytvořeno k 1. lednu tohoto roku. Resort obrany chce podle ministra vybudovat prapor teritoriálních sil v každém kraji. Tyto prapory mají mít menší profesionální jádro, na které budou navázány aktivní zálohy a další mobilizačně evidované síly. Cílem je posílit schopnost státu reagovat v regionech a vytvořit širší základnu lidí, kteří budou v případě potřeby připraveni pomoci při zajištění obrany a bezpečnosti České republiky.

Zůna v této souvislosti zmínil také systém dobrovolných vojenských cvičení. Účastníci těchto cvičení skládají vojenskou přísahu, čímž se stávají právoplatnými členy zálohy. Ministr připomněl svou nedávnou návštěvu ve Vyškově, kde přísahu skládali společně s profesionálními vojáky i příslušníky aktivní zálohy. Právě aktivní zálohy označil za mimořádně důležitou součást celého systému.

Podle ministra obrany je nutné si realisticky přiznat, že Česká republika vzhledem ke své velikosti a počtu obyvatel nikdy nebude stavět svou obranu na masových počtech. O to důležitější jsou moderní technologie, kvalitně vycvičené síly a široká dobrovolná záloha lidí ve společnosti. Ta může v případě potřeby podpořit úsilí státu při obraně země, zvládání krizí i posilování celkové bezpečnosti.

Resort obrany proto podle Zůny podporuje také projekty související s brannou výchovou, bezpečností, sportem a praktickými dovednostmi. Tyto aktivity podle něj pomáhají mladým lidem i širší veřejnosti rozvíjet fyzickou zdatnost, disciplínu, schopnost orientace v terénu, základy první pomoci či další dovednosti, které dříve nebyly ve společnosti vnímány jako tak důležité. Dnes se však ukazuje, že právě takové znalosti mohou být v krizových situacích velmi cenné.

Rozhovor s ministrem obrany Jaromírem Zůnou tak potvrdil hlavní myšlenku plzeňské konference: bezpečnost státu nezačíná až u armády, ale už u připraveného, informovaného a odpovědného občana. Bez něj nelze budovat skutečně odolný bezpečnostní systém, který bude schopný reagovat na současné i budoucí hrozby.