Rozhovor s Kristýnou Helm, viceprezidentkou Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR, doplnil pohled průmyslových firem o perspektivu organizace, která dlouhodobě propojuje české obranné podniky, stát i nové dodavatele z civilního sektoru. Helm v rozhovoru, který se uskutečnil v rámci konference DEFENCEO & DUAL-USE Networking nesoucí podtitul „Od aut k obraně“, zdůraznila, že Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR sehrává především propojovací roli. Zastupuje tradiční výrobce v oblasti obrany a bezpečnosti, ale zároveň sleduje, jak se potřeby trhu mění a kde mohou etablované obranné firmy hledat nová řešení také v civilním průmyslu. Asociace tak podle ní funguje jako prostředník, který pomáhá identifikovat potřeby obranného sektoru, vyhledávat vhodné dodavatele a současně podporovat zapojení co největšího počtu českých firem do projektů pro Armádu České republiky i do zahraničních aktivit.

Video: Kristýna Helm: Defence vyžaduje trpělivost i změnu myšlení / CZ DEFENCE

Jedním z hlavních témat rozhovoru byl průnik mezi českým automotive průmyslem a aktuálními potřebami obranného sektoru. Helm upozornila, že nejčastěji nejde o jednoduchý přesun velkosériové výroby z automobilového průmyslu do defence, ale spíše o využití úzce specializovaných technologií. Jako příklad zmínila speciální testovací zařízení, technologie šité na míru nebo specifická řešení, která odpovídají zvláštním požadavkům obranného zákazníka. Právě v těchto specializovaných oblastech může být podle ní civilní průmysl pro obranné firmy velmi cenný. Zároveň ale připomněla, že inspirace může fungovat i obecněji: obranný průmysl se má od automotive co učit zejména v oblasti efektivity výroby, automatizace a moderního řízení procesů.

Za jednu z největších překážek při vstupu civilních firem do obranného průmyslu označila Helm změnu způsobu myšlení. Firmy přicházející z automotive, strojírenství nebo jiných civilních odvětví se podle ní musejí vyrovnat nejen s odlišným regulatorním prostředím, ale také s jiným tempem a logikou obchodních vztahů. Automotive je zvyklý na rychlé dodávky, vysoké objemy, okamžitou zpětnou vazbu od zákazníků a výrazný tlak na cenu. Obranný průmysl naproti tomu pracuje s delší časovou osou, specifickými požadavky státu nebo armády, náročnými certifikacemi a složitějšími akvizičními procesy. Právě pochopení této odlišnosti je podle Helm prvním a často největším blokem. Nejde tedy pouze o procesní, ale do značné míry i mentální změnu.

Helm zároveň upozornila, že největší příležitosti pro firmy z automotive nevidí nutně jen na národní úrovni, ale především v mezinárodních subdodavatelských řetězcích. Český obranný průmysl je podle ní dlouhodobě exportně orientovaný a zhruba 90 procent své výroby vyváží. To souvisí i s tím, že česká armáda je relativně malým zákazníkem a domácí trh sám o sobě nedokáže absorbovat celý potenciál českých obranných firem. Stejný princip podle Helm platí i pro civilní firmy, které chtějí do defence vstoupit. Mezinárodní subdodavatelské řetězce – evropské i severoatlantické – nabízejí podle ní velký prostor pro zapojení specializovaných firem, které mají konkrétní technologii, know-how nebo výrobní schopnost. Paradoxně přitom může platit, že úspěšná mezinárodní participace následně pomůže firmě i při zapojení do domácích zakázek, zejména pokud je hlavním dodavatelem zahraniční výrobce.

Dalším tématem byly evropské, národní a alianční nástroje podpory financování, výzkumu a vývoje. Helm připomněla, že dnes existuje celá řada programů zaměřených na podporu inovací, společného vývoje a zapojení firem do evropských či severoatlantických konsorcií. Největším problémem však podle ní často není samotná absence finančních nástrojů, ale orientace v jejich nabídce. Právě proto Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR spustila novou platformu, která má firmám pomoci vyhledat vhodné možnosti podpory. Výrobce si v ní může zadat parametry své společnosti a následně zjistit, které evropské, národní nebo alianční nástroje by pro něj mohly být relevantní. Platforma je podle Helm dostupná zdarma pro celou Českou republiku.

Závěrem Helm adresovala vzkaz firmám z automotive a širšího civilního sektoru, které o vstupu do obranného průmyslu uvažují. Zdůraznila, že defence je náročné prostředí, které vyžaduje trpělivost, odolnost a schopnost přicházet s inovativními řešeními. Civilní firmy by podle ní neměly očekávat rychlý úspěch ani jednoduché zakázky, ale pokud jsou přesvědčeny, že jejich řešení má potenciál, měly by se pokusit jej prosadit. Klíčové je nevzdat se při prvních překážkách, pochopit specifika obranného trhu a dát svému řešení potřebný čas i energii.

Celkově z rozhovoru vyplynulo, že Kristýna Helm vnímá propojení automotive a obranného průmyslu realisticky, nikoli jako jednoduchou odpověď na současné problémy civilního průmyslu. Největší potenciál vidí ve specializovaných technologiích, inovacích, testování, automatizaci a zapojení do mezinárodních dodavatelských řetězců. Zároveň však upozorňuje, že úspěch v obranném sektoru vyžaduje zásadní změnu přístupu: delší horizont, pochopení specifického zákazníka, orientaci v regulacích a schopnost obstát v prostředí, které je sice náročné, ale pro připravené a trpělivé firmy může nabídnout dlouhodobou perspektivu.