Přesun části agendy bývalé Sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany ČR (MO) pod Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) představuje významnou změnu v systému státní podpory českého obranného a bezpečnostního průmyslu. Nové uspořádání má propojit dosavadní spolupráci s obrannými firmami s nástroji MPO v oblasti podpory exportu, podnikání, evropských fondů či vědy, výzkumu a inovací. Jak bude nový model fungovat v praxi, jak budou rozděleny kompetence mezi resorty obrany a průmyslu a co může změna přinést samotným firmám? Nejen na to odpovídá v rozhovoru pro CZ DEFENCE ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Jaké hlavní strategické cíle sleduje rozhodnutí převést agendu Sekce průmyslové spolupráce z Ministerstva obrany České republiky pod Ministerstvo průmyslu a obchodu?

Hlavním cílem je udržet koncentrovanou podporu obrannému průmyslu a využít synergií, které soustředění agend navázaných na hospodářství pod jedním resortem nabízí. Je třeba dodat, že na Ministerstvo průmyslu a obchodu se nepřevedla agenda Sekce průmyslové spolupráce jako celek, ale pouze část soustředěná na podporu obranného a bezpečnostního průmyslu. A smyslem přesunu je zabezpečit právě agendu průmyslové spolupráce se sektorem, jehož význam je zásadní nejen pro obranu České republiky, což je parketa ministerstva obrany, ale také pro národní hospodářství, neboť jeho export rovněž výrazně roste. Ve zkratce, Ministerstvo průmyslu a obchodu může a bude pracovat se širokými synergiemi v oblasti podpory exportu, evropských fondů, podpory podnikání či vědy, výzkumu a inovací.

Jak tento krok zapadá do širšího rámce posilování obranných schopností České republiky v aktuálním bezpečnostním prostředí?

Není pochyb o tom, že domácí průmysl je vždy jednou z klíčových součástí páteře obranyschopnosti země a nejinak je tomu v případě České republiky. Čím lepší, silnější a výkonnější obranný průmysl v České republice bude, tím větší domácí zdroje budou k dispozici. Zároveň je třeba si uvědomit, že jde o průmysl výrazně exportní, 90 % produkce směřuje do zahraničí a udržení konkurenceschopnosti v evropském a globálním měřítku je klíčové. Čím lépe se to státní správě, a to znamená všem aktérům, kteří s průmyslem spolupracují, podaří, tím lépe pro Českou republiku jako celek. Je třeba si uvědomit, že vytvářet příznivé podmínky podnikatelům a průmyslu je rolí státu a vlády jako celku, nikoli jednoho libovolného ministerstva.

Jakým způsobem probíhá komunikace s představiteli obranného průmyslu a jak jejich podněty zohledňujete při nastavování nového modelu spolupráce? Půjde o formální převzetí, nebo jde o nastavení nové agendy resortu?

Mohu s jistotou říct, že komunikace s představiteli obranného průmyslu je velmi dobrá. Platí, že obecně komunikuji se zástupci všech odvětví a zároveň při této tranzici velmi pozorně nasloucháme zástupcům obranného průmyslu. Pravidelně se potkávám se zástupci relevantních asociací, účastnil jsem se nedávno jednání obranné sekce Hospodářské komory, v červenci jsem navštívil s podnikateli letecký veletrh ve Farnborough, kde mě doprovázeli mimo jiné prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, stejně jako viceprezidentka Asociace bezpečnostního a obranného průmyslu a měl jsem příležitost bavit se s množstvím českých firem, stejně jako zahraničními partnery. V polovině srpna jsem navštívil několik velkých českých obranných firem, od všech pak sbíráme podněty týkající se jak průmyslu a podnikání obecně, tak toho, co by se dalo z jejich úhlu pohledu zlepšit. Stejně postupuje i můj tým, který má agendu na starosti. Jde tedy o kombinaci toho, že stavíme na existujících základech a přístupech, ale zároveň agendu částečně vytváříme znovu, což dává příležitost ji posílit.

Jak chcete zajistit kontinuitu odborného know-how a stabilitu týmů, které se této agendě dlouhodobě věnují?

Jako při každé transformaci dochází k nějakým změnám a tranzicím týmů. Ministerstvo průmyslu a obchodu na některých tématech s ministerstvem obrany dlouhodobě spolupracovalo, a kontakty a podpora obranného průmyslu nám samozřejmě nejsou úplně cizí, ať už v oblasti podpory podnikání, podpory exportu, kde byla spolupráce velmi dobrá a intenzivní, či využívání evropských fondů. V maximální možné míře se zároveň snažíme využít know-how, které je k dispozici, a doplnit a rozšířit ho o informace a zdroje, se kterými pracuje MPO.

Jak bude během přechodného období garantována návaznost již rozpracovaných projektů a partnerství? Půjde také o koordinaci muniční iniciativy?

Některé projekty, jako jsou aktivity v oblasti podpory exportu či návaznosti v oblasti projektů v rámci Evropského obranného fondu, přecházejí díky velkému nasazení všech zúčastněných v podstatě plynule. Projekty, které byly již rozpracované, by tak měly být standardně posouvány dále, stejně jako průmyslové spolupráce se zahraničními partnery, které byly v působnosti právě Sekce průmyslové spolupráce MO. Týmy obou resortů velmi důkladně pracovaly na tom, aby se vše předalo tak dobře, jak je to jen možné. Co se týče muniční iniciativy, nešlo o agendu Sekce průmyslové spolupráce MO, ale Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), a není součástí této tranzice.

Jakým způsobem bude v novém uspořádání zachována efektivní komunikace se zahraničními partnery, zejména v rámci B2G a G2G jednání?

Efektivní komunikace je nastavena tak, že dobře komunikujete. Máme jasně nastavený tým, který má v rámci MPO tyto aktivity na starosti, včetně práce se zahraničními partnery, při pokračujícím využití českých zastupitelských úřadů či s komunikací napřímo dle potřeby. Zároveň je třeba podotknout, že je přesná a dobrá domluva s ministerstvem obrany a jeho složkami, stejně jako s Armádou ČR, že komunikace bude pokračovat společně dle potřeby tak, aby to bylo co nejefektivnější pro obranu země a pro podporu průmyslu.

Jak bude nastavena spolupráce mezi MPO a MO, aby se zajistila jasná dělba kompetencí a efektivní rozhodování?

Spolupráce mezi MPO a MO je nastavena poměrně zřetelně delimitačním protokolem, který specifikuje, jaké agendy jsou předány na MPO. Zároveň se připravují tzv. procesní mapy, které jednotlivé agendy, práci na nich a komunikaci, včetně té s průmyslem, popíšou ve větší míře detailu než dosud. To je něco, co je podle mě potřeba, neboť spolupráce je a bude širší a není pochyb o tom, že je třeba zajistit efektivní komunikaci a rozhodování. Zároveň je ale poměrně přesně dané, kdo má jaké úkoly a kompetence, abychom se také vyhnuli duplicitám.
K tomu musím dodat, že z dosavadních jednání mám velmi dobrý a pozitivní pocit a cítím zájem všech zúčastněných posouvat věci dopředu.

V čem podle vás nový model přispěje k lepšímu využití evropských fondů, například v oblasti dual-use projektů?

Ministerstvo průmyslu a obchodu má celou sekci, která má na starosti využívání evropských fondů, a není žádných pochyb o tom, že prostředky, které jsou v evropských fondech k dispozici, především v dalším víceletém finančním rámci, výrazně porostou. Je na obranném průmyslu, aby byl připraven z těchto zdrojů čerpat, a na MPO, aby v rámci možností tomuto čerpání pomohlo. Připravujeme se na to, abychom tuto agendu personálně posílili, včetně možnosti posílení zastoupení v Bruselu.

Jakou roli by měl podle vás český obranný průmysl sehrávat v budoucím směřování hospodářské politiky státu? Zejména v období rostoucího potenciálu firem zabývajících se dvojím využitím své produkce?

Klíčová témata naší hospodářské politiky jsou jasně definována v Hospodářské strategii, Česko: Země pro budoucnost 2.0. Ta se logicky soustředí na průřezová témata podpory soukromého sektoru, podnikání a průmyslu. Zároveň při jejím plnění a při všech politikách, které na Ministerstvu průmyslu a obchodu realizujeme, v maximální možné míře bereme v potaz názor průmyslu. Samozřejmě, role a pozice státu a průmyslu nebudou a nemohou být vždy totožné, ale pokud něco považuji za automatické, tak je to naslouchat potřebám průmyslu. Zároveň vím, že obranný průmysl je silným a rostoucím sektorem, taženým vnější poptávkou, který vytváří vyšší přidanou hodnotou, má velký exportní potenciál a nevyužitý absorpční potenciál při čerpání evropských fondů. To vše se budeme snažit zohlednit a v některých ohledech už existují pro obranný průmyslu zvláštní iniciativy, které jsme připravili, například v oblasti exportního financování. Pokud jde o zboží dvojího užití, jde o široký soubor produktů, nejen stroje a materiály, ale i elektronika, software, obráběcí stroje a mnoho dalších, se kterými pracujeme právě po jednotlivých odvětvích.

Podle jakých kritérií bude možné v budoucnu posoudit přínosy tohoto institucionálního uspořádání?

Přemýšlíme nad tím, jak nastavit metriky fungování podpory obranného průmyslu – můžeme se dívat na jednotlivé úkoly, které má stát podporovat – podpora exportu a mezinárodních partnerství, podpora obranného průmyslu doma, využívání evropských fondů, účast na projektech v oblasti vědy, výzkumu a inovací, a další, a přiradit konkrétní metriky a kritéria k nim. To je jedna část. Zároveň se musíme dívat na kvalitativní kritéria, jako spolupráce s ministerstvem obrany (které si samo vyhodnocuje roli a působení obranného průmyslu pro obranyschopnost země), armádou či právě zástupci průmyslu, jejichž zpětná vazba je v tomto velmi důležitá.