V říjnu tohoto roku byla podepsána dlouho očekávaná dohoda mezi ministerstvy obrany České republiky a Izraele o pořízení protiletadlového raketového kompletu krátkého a středního dosahu SPYDER izraelské společnosti RAFAEL, kdy tyto systémy nahradí technicky a morálně zastaralé sovětské systémy. Otázkou však zůstává, zda jsou čtyři baterie systému dostačující a pokryjí komplexní potřeby AČR v oblasti PVO.

KVAČR 2030 uvádí v části věnované požadovanému stavu AČR v roce 2030 (na straně 18) informaci, že „Pozemní protivzdušná obrana bude tvořena protiletadlovými raketovými systémy krátkého dosahu s možností použití raket s prodlouženým dosahem a systémy velmi krátkého dosahu, doplněnými o systémy působení proti bezpilotním prostředkům, raketové, dělostřelecké a minometné palbě. Všechny systémy budou schopny propojení s ostatními entitami národních a aliančních systémů velení a řízení a budou disponovat schopností detekce, sledování, identifikace a eliminace širokého spektra vzdušných cílů. V rámci NaPoSy PVO ČR bude nepřetržitě zabezpečeno pokrytí určené části vzdušného prostoru ČR a posílena bodová ochrana určených objektů. Prostředky poskytující PVO PozS získají schopnost působit na prostředky vzdušného napadení za pohybu. ÚU PozS budou zabezpečena komplety VSHORAD (Very Short Range Air Defense).“

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že AČR, minimálně výhledově, počítá s akvizicí prostředku mobilní PVO pro pozemní síly. Ačkoliv mobilní prostředky PVO nejsou prioritou resortu, nelze je při sledování současného vývoje ve světě opomíjet. Bezpilotní prostředky a řízené střely se totiž stále častěji objevují ve výzbroji nejen pravidelných armád, ale i nevyzpytatelných nestátních aktérů v Africe a na Blízkém východě.

Pozitivně lze pak hodnotit, že AČR si je vědoma nebezpečí, jaká plynou z nasazování bezpilotních prostředků a řízených střel a chce jim aktivně čelit. V kategorii SHORAD již české ministerstvo obrany podepsalo smlouvu na špičkové izraelské komplety SPYDER. V kategorii VSHORAD pokračuje zařazování švédských kompletů RBS-70NG, nicméně poměrně závažným nedostatkem těchto systémů je právě absence schopnosti působení za pohybu. Zvláště u systémů kategorie VSHORAD je tento nedostatek viditelný. Naštěstí již švédský výrobce nabízí možnost integrace RBS-70NG na platformu 8x8.

Druhou možností, jak řešit nedostatek vysoce mobilních prostředků PVO, je instalace speciálních věží na kolové resp. pásové platformy. Takové věže mohou být osazeny kanónem, protiletadlovými řízenými střelami nebo nově také lasery.
Států, kde se lze inspirovat je více. Na prvním místě lze zmínit USA a nejnovější projekty IM-SHORAD a DE M-SHORAD.

Foto: Stryker IM-SHORAD | U.S. Army

První z projektů označuje nejnovější přírůstek do systému protivzdušné a protiraketové obrany na platformě Stryker 8x8. Nově je na tuto platformu integrován kanón ráže 30 mm, s ním koaxiálně spřažený kulomet ráže 12,7 mm, protiletadlové řízené střely Stinger a řízené střely Hellfire použitelné jak proti větším vzdušným cílům, tak pro případnou sebeobranu vozidla samotného. Všechny tyto zbraňové systémy jsou pak integrovány do dálkově ovládané zbraňové stanice. Na rozdíl od švédského řešení má americký „Stryker PVO“ radar umístění na stejném vozidle jako zbraňové systémy.

V druhém zmíněném případě znamená zkratka DE Directed Energy – vozidlo vybavené laserovým systémem. Stejně jako IM-SHORAD je laser umístěn na kolovém podvozku 8x8 vozidla Stryker a americká armáda obdrží čtyři prototypy tohoto vozidla již příští rok. DE M-SHORAD je určen zejména proti menším bezpilotním prostředkům a neřízeným střelám, dělostřeleckým granátům a minometům – aktuálním hrozbám v Africe a na Blízkém východě. 

Foto: DE M-SHORAD na platformě Stryker | U.S. Army

V rámci slovenské modernizace svých ozbrojených sil se chystá nákup několika stovek kolových bojových obrněných vozidel 8x8, kde jednou z požadovaných verzí je i verze pro PVO. Celkem chce slovenská armáda ve druhé fázi akvizice nakoupit 56 kusů kolových obrněných vozidel 8x8 ve verzi pro PVO.  Přesná podoba nového vozidla PVO zatím není známá, avšak i tento pouhý záměr slovenské armády by mohl inspirovat AČR a do určité míry i přinést spolupráci mezi oběma zeměmi, jelikož jedním z kandidátů na nové bojové vozidlo 8x8 pro slovenskou armádu je i KBVP Pandur II 8x8.

Německý koncern Rheinmetall, který v posledních letech významně posiluje svou pozici v oblasti systémů PVO, v souvislosti s konfliktem o oblast Náhorního Karabachu představil nové řešení v oblasti systémů PVO – Skyranger 35, které stejně jako IM SHORAD kombinuje řízené střely a kanón. Skyranger 35 lze díky jeho poměrně nízké hmotnosti 2,5 t umístit jak na kolové platformy 6x6, 8x8, tak na pásové platformy. V posledním zmíněném případě lze tedy uvažovat o umístění věže Skyranger 35 na podvozek BVP Lynx – od klasického BVP by totiž tato verze byla k nerozeznání, což by v boji poskytovalo značnou výhodu.

Foto: Projekt Skyranger – věž pro protivzdušnou obranu na platformě vozidla Boxer | Rheinmetall

Celý projekt mobilních prostředků PVO pro AČR může mít navíc výraznou českou stopu. Kromě umístění systému na v ČR vyrobenou podvozkovou platformu jako je Pandur II 8x8 nebo šestikolové obrněné vozidlo TITUS se také mohou zapojit i čeští výrobci laserů. 

Ať už jde o soukromé společnosti nebo výzkumné instituty, jako je Akademie věd České republiky, postupem času se právě díky těmto subjektům stala naše republika laserovou velmocí. Zmíněná Akademie věd např. provozuje laser prozatím určený k vědeckým a experimentálním účelům, což však neznamená, že v budoucnu nemůže dojít k transferu technologií i do obranného průmyslu. Také další české společnosti z této oblasti se mohou podílet na integraci laserových technologií v oblasti obrany a bezpečnosti. Laserový program Akademie věd dává také poměrně robustní základ pro transfer laserových technologií v obranné a bezpečnostní sféře ze zahraničí do ČR v rámci průmyslového partnerství. 

Bezpilotní prostředky, neřízené střely, dělostřelecké granáty a minomety jsou v současné době asi největší hrozbou v konfliktech, kde je AČR nasazována. Mobilní prostředky tak mohou znamenat výrazné rozšíření schopností české PVO. 

Zdroj: Akademie věd České republiky, Breaking Defense, EDR, KVAČR 2030, MO SR, US ARMY