Současný velitel Úseku základní přípravy, štábní praporčík Pavel Konvalinka, je absolvent Vojenské střední školy v Opavě a následně ve Vyškově. Svou kariéru začal v roce 1997. V průběhu své kariéry prošel funkcemi náčelníka chemické služby Hradní stráže, velitele družstva radiačního a chemického průzkumu (rchpz) 9. Roty sil okamžité reakce, instruktora výcviku na stupni prapor a brigáda u 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany (brchbo), 51. NSE (Národní podpůrný prvek) a 7. mechanizované brigády (mb), vrchního praporčíka 74. lehkého motorizovaného praporu a 7. mechanizované brigády. V průběhu kariéry byl nasazen v zahraničních operacích na územích Bosny a Hercegoviny, Kuvajtu, Iráku a Afgánistánu. Absolvoval kurzy potápěč, ITC BMATT (Instructor Training Course), Drill Sergeant (USA), Příprava a řízení boje v zastavěném prostoru, TACOPS CIED (Turecko), CIED TTT Course (Chorvatsko), IEDD MTC (Německo), a Sergeant Major Course (USA).

Foto: Náčelník Úseku základní přípravy VeV-VA št. praporčík Pavel Konvalinka | Ministerstvo obrany ČR

Pane Konvalinko, můžete nám stručně popsat Vaší pozici? Co je vaším úkolem?

Velím jednotce, která má za úkol vycvičit motivované a fyzicky zdatné vojáky, mající předpoklady pro službu v Ozbrojených silách ČR. Jsme vstupní branou každého vojáka a vojákyně, kteří vstupují do armády, ať už jako profesionálové nebo aktivní záložáci. U nás získají prvotní návyky spojené s vojenskou rutinou a potřebné dovednosti, v souladu s platnými vojenskými předpisy a interními normativy.

Na Vaší pozici je poměrně zajímavé, že tuto v zahraničí zastávají většinou důstojníci. Proč jde AČR jiným směrem?

Velení AČR rozhodlo o restrukturalizaci původního centra základní přípravy na úsek základní a postavení celé jednotky na bázi praporčického a poddůstojnického sboru. Můžu jen vytušit, že rozhodnutí jde ruku v ruce s novou  koncepcí, kdy za výcvik jednotlivce budou odpovědni praporčíci. 

Foto: Jsme vstupní branou každého vojáka a vojákyně, kteří vstupují do armády, ať už jako profesionálové nebo aktivní záložáci. | VeV-VA / Ministerstvo obrany ČR

Jak dlouhé období ve funkci náčelníka úseku základní přípravy je podle Vás ideální, resp. po jaké době by měl podle Vás voják "rotovat"?

Já mám dobu rozhodnou na místě 5 let. Ideální rotace na této pozici by tedy mohla být mezi 4. a 5. rokem. Jsem přesvědčen, že je to ideální doba. Personál se musí obměňovat, nejen z důvodu prevence proti určité stagnaci, ale zcela jistě proto, aby mohl fungovat kariérní řád. 

Je o službu v armádě stále tak velký zájem, jak armáda v posledních letech deklaruje?

To potvrzuji. Počty nastoupivších jsou v souladu s plánovanými počty a vím, že se vždy nedostane na všechny. Takže jsou odkláněni na pozdější termíny.

Foto: Překonávání kontaminovaného prostoru na překážkách cvičiště zápalných látek | VeV-VA / Ministerstvo obrany ČR

Kolik turnusů Kurzu základní přípravy (KZP) jste schopni ročně naplánovat, pro kolik osob?

To je taková otázka, na kterou se nedá dost dobře odpovědět. My v současné době máme 2 kurzy čtvrtletně. Jeden kurz pro nové profesionály a jeden kurz pro aktivní zálohy a vojáky odeslané na dobrovolné vojenské cvičení. Začínají vždy první pracovní den každého druhého měsíce ve čtvrtletí. Končí po výběru volna a nároku na řádnou dovolenou na konci třetího měsíce ve čtvrtletí. Ročně nám projde kurzy cca 2500 osob. První měsíce investujeme do vyhodnocení předešlých kurzů a instrukčně metodickým zaměstnáním, kde se primárně věnujeme přípravě instruktorů. A toto je ideální profil. Pokud bychom navyšovali počet kurzů, nebo počet rekrutů, mělo by to dopad na kvalitu výše uvedeného, nebo na lidský potenciál, respektive instruktory. 

Foto: Přezkoušení z TV | VeV-VA / Ministerstvo obrany ČR

Vezměme v úvahu, že jsem zájemce o vstup do AČR, projdu vším potřebným a čeká mě kurz základní přípravy. Jak tento kurz vypadá, jak je dlouhý a co se v něm naučím?

Kurz základní přípravy můžeme velmi jednoduše charakterizovat jako kurzem základních dovedností vojáka/vojákyně připravujících se na válku. Kurz směřuje k získání 22 základních dovedností jednotlivce, kde na vrcholu jsou dvě primární taktické činnosti, a to útok, respektive zteč a obrana. Veškeré další dovednosti pomáhají dosáhnout tyto mety. 

Kurz je dle nových Programů přípravy zarámován 240 výcvikovými hodinami. Začínáme v 5 hodin a končíme v jedenáct večer. První dny slouží k lékařským prohlídkám, vystrojení, fasování věcí a seznamováním se s armádními rutinami a drilem. Po těchto prvních cca 5 dnech začíná to správné tempo. Rozcvičky, výcvik v celé škále předmětů, počínaje tělesnou přípravou, střeleckou, pořadovou, topografickou, zdravotnickou, spojovací, ochranou proti zbraním hromadného ničení, až konečně k taktické přípravě. Pracujeme na tom, aby každý den byl výzvou, měl jasně stanovené cíle a byť skrze pot a únavu i účastníky kurzu bavil a motivoval k ještě lepším výkonům.
K tomu je ale potřeba kvalitní personál. Ti nejlepší z nejlepších. Protože jen ti nejlepší instruktoři můžou ze sebe vydat to nejlepší a předat to nováčkům.

Mají zájemci o vstup do AČR v této době s ohledem na covid-19 nějaké výjimky?

Výjimky vzhledem ke covidu zcela jistě jsou. Ale poměrně drasticky je převažují omezení. Například, že rekruti nejsou přezkušováni z tělesné připravenosti před nástupem do kurzu základní přípravy. To je momentálně jediná výjimka. Poté už je jen celá škála omezení, které vyplývají ze současné situace. Izolace od okolního světa, respirátory, rekruti jsou po celou dobu kurzu v posádce apod. Covidový kurz je jednoduše jiný. Nicméně neztrácí na svém tempu a požadavcích. 

Foto: Střelecká příprava | VeV-VA / Ministerstvo obrany ČR

Jaký měla pro vás obecně dopad pandemie koronaviru v kontextu výcviku? Jak dlouho trvala adaptace na daný stav?

Kurz z výše popsaných důvodů naznal jistých změn, ale v zásadě dopad na kvalitu výcviku byl minimální. My spíše řešíme organizační věci. Tento stav má dopad na takové ty denní rutiny. Vyhodnocení dne, příprava na zaměstnání dalšího dne apod. Ale postupně jsme se adaptovali a celkem to jde. Nicméně těšíme se na okamžik, kdy covid bude už jen minulostí a vše se vrátí do těch správných kolejí.

Dá se porovnat současný kurz základní přípravy s dřívější přípravou vojáků základní vojenské služby, jaký znají mnozí z dřívějších let?

Ve většině věcí zcela jistě ano. A jsem přesvědčen, že to je dobře. Vojenská disciplína a dril mají nezpochybnitelnou roli při výchově nováčků. Ve výcviku se vracíme k činnostem, na které mnohdy zapomínáme. Boj s útočnou puškou se vztyčeným bodákem, boj s polní lopatkou, zteč do obranného postavení nepřítele v poziční obraně, rozcvičky. Chceme, aby všichni vojáci a vojákyně byli po kurzu základní přípravy schopni nastoupit k jakémukoliv bojovému útvaru a po lehkém zaškolení na zbraňový systém nebo zbraň útočit na pozice nepřítele, nebo usilovně bránit naši vlast.

Nechává se systém současného KZP inspirovat některými ze zahraničních obdobných kurzů?

Přiznávám, že některé prvky, které jsme aplikovali, a ještě budeme aplikovat, vycházejí z našich zkušeností po absolvování kurzů základní přípravy americké armády a námořní pěchoty. Inspirovali jsme se také dřívějšími "přijímači". V obou případech vyzobáváme to nejlepší a snažíme se to dělat, jak nejlépe dovedeme.
Mezi příklady můžu uvést tvorbu nové výcvikové dokumentace. Tam jsme se inspirovali u americké armády. Naše ambice je mít standardizovanou dokumentaci, podle které všichni instruktoři povedou výcvik jednotně. K tomu povedeme i naše interní vzdělávání stálého stavu.

Foto: Taktická činnost - dráha bojovníka | VeV-VA / Ministerstvo obrany ČR

Pracujeme s Centrem tělesné přípravy ve Vyškově na koncepci tělesné přípravy v průběhu kurzu. Chceme intenzitu, motivaci, chceme účastníky kurzu posouvat, nicméně také chceme myslet na kompenzační cvičení, abychom předešli přetrénování a případným úrazům.

Ale zejména jdeme za motivací a osobním příkladem. Dnešní generace není špatná, jak se o ni mnohdy mluví. Jen potřebuje vzory. Takže začínáme u sebe a pokud kážeme vodu, pijeme vodu také.

Berete při výběru nových příslušníků do AČR v potaz pouze fyzickou kondici nebo je pro vás důležitější psychická motivace uchazeče s tím, že slabší fyzička se dá u něj časem dohnat?

My máme stanovené normy hodnocení tělesné přípravy. Vojáky a vojákyně přezkušujeme na začátku, v průběhu a na konci kurzu. Sledujeme výkon, progres a motivaci. Motivace je pro nás na stejné úrovni, jako jakákoliv dovednost nebo schopnost.

Výsledky tělesné přípravy však momentálně nejsou kritériem pro ukončení kurzu základní přípravy. Mohlo by se zdát, že je to pro rekruty a rekrutky taková malá výhra, ale opak je pravdou. Pokud účastník kurzu nesplní požadované limity z tělesné přípravy, ale u všech ostatních předmětů prokázal vůli, vědomosti, dovednosti a motivaci, nemám morální problém s tím, aby kurz úspěšně dokončil. Po nástupu na útvar si však přinesou břímě toho, kdo nesplnil tělocvik a tím pádem se stávají komplikací. A to není dobrý začátek přijít na bojový útvar a nemít splněný tělocvik. Takže se snažíme, aby všichni účastníci kurzu požadované limity splnili a každý den je vedeme k lepším výsledkům.

Je něco, co byste v rámci KZP do budoucna změnil nebo jste spokojený se současným stavem?

Zcela jistě bych chtěl dosáhnout toho, aby Úsek základní přípravy byl jednotkou, kde budou sloužit jen ti nejlepší z nejlepších, kteří splní u jednotky svůj dvou/tříletý mandát a pak se, protože jsou nejlepší, vrátí na útvary obohaceni o zkušenost u základní přípravy.

Chtěl bych také, aby absolventi na konci kurzu mohli být na sebe hrdí a cítili ve svých srdcích slova přísahy, kterými se poté budou po celou jejich vojenskou kariéru řídit.