Pplk. Tomáš Suchý: Leopard 2A4 je krásný mezistupeň mezi T-72 a Leopardem 2A8

 15. 06. 2026      kategorie: Podcast CZ DEFENCE

73. tankový prapor prochází největší proměnou ve své novodobé historii. Přezbrojení na tanky Leopard 2A4 a výhled na budoucí Leopardy 2A8 znamenají nejen změnu techniky, ale také změnu myšlení, taktiky, logistiky i výcviku osádek. O tom, jakou roli budou tankové jednotky hrát na moderním bojišti ovlivněném drony, elektronickým bojem a digitálními systémy velení, hovoří velitel 73. tankového praporu podplukovník Tomáš Suchý.

Video: Rozhovor s velitelem 73. tankového praporu pplk. Tomášem Suchým / CZ DEFENCE

Na začátek položím úplně jednoduchou otázku, protože se o tom v poslední době v našem pořadu bavíme docela často. Jak byste definoval roli tankového praporu na moderním bojišti právě s ohledem na drony, různé senzory a další věci?

Vy jste to zmínil už v té otázce. Mluví se o tom hodně často a zejména válka na Ukrajině nám ukazuje, že drony hrají na bojišti zásadní roli. Role tankového praporu nebo tankového vojska na bojišti se zcela zásadně nezměnila. Pořád je to jeden z klíčových hráčů, který dokáže prorazit obranu nepřítele, a právě k tomu je využíván. Nicméně tankový prapor jako takový nikdy na bojišti nebude působit sám. Zůstávají nám klíčoví hráči, jako je mechanizovaná pěchota, PVO, dělostřelectvo nebo logistika. Tankový prapor je jednou ze součástí těchto vojsk a útvarů, které plní zásadní roli na současném bojišti.

Mění se nějak taktika?

Taktika se určitě mění a tím, že přibývají nové prvky, které dříve na bojišti nebyly, tak se musí zásadně změnit. Ať už v reakci na drony, elektronický boj nebo informace, které o bojišti přicházejí. Zejména právě v reakci na drony se taktika zcela zásadně mění.

Právě s ohledem na drony mi řekněte, jak se změnila třeba ochrana tanků. Když jsem například viděl v Izraeli izraelské tanky, jak nahoře měly rošty proti dronům, tak to asi není úplně cíl takto chránit tanky.

Když se podíváte třeba na válku Rusko–Ukrajina, tak v prvotních fázích ochrany tanků proti dronům se samozřejmě využívala improvizovaná zařízení, jako byly vámi zmíněné klece a všechny ostatní věci, které se, vojensky řečeno, navazovaly na tanky. Každopádně ochrana proti dronům je dnes zcela zásadní téma, protože těžká obrněná technika je velká, viditelná a osádka uvnitř je vůči dronům zranitelná. Zcela zásadním požadavkem na obranu tanků proti dronům je ale změna pohybu a použití těch tanků. Když se dnes podíváte na počátek rusko-ukrajinské války, tak ruská armáda používala těžké mechanizované a tankové jednotky ve velkém množství a v podstatě používala starou taktiku. Já bych se spíše zabýval taktikou ukrajinské armády, která dnes používá tankové nebo mechanizované jednotky jako takové hasiče požárů. Udržují je mimo operační dosah dronů a teprve když jim nějaká část frontové linie opravdu „hoří“, nasadí těžké mechanizované a tankové jednotky, aby ten požár uhasily. Ale úloha tankových jednotek zůstává neměnná. Pořád je to ta palebná síla, kterou potřebujeme k tomu, abychom buď prorazili obranu nepřítele, nebo uhasili nějaký požár, který na frontové linii vzniká.

Dá říct, že se učíte ze situace na Ukrajině?

Učíme, a bylo by špatně, kdybychom se neučili. Protože ať chceme, nebo nechceme, ukrajinská armáda bude mít po skončení rusko-ukrajinského konfliktu největší know-how v oblasti vedení válečných operací v současném světě. Takže kdybychom se neučili, děláme velkou chybu.

Existují nějaké ochranné prvky či maskování pro snížení tepelné stopy, ochranu elektronické komunikace a podobně?

Určitě ano. Jak jsem zmínil, první část je vůbec pochopení osádek, jak dnes tank západní provenience, v našem případě Leopard 2A4 a do budoucna Leopard 2A8, použít na bojišti. Opravdu už to nejsou masivní útoky tankových jednotek a střety tanků proti sobě. To už dnes fungovat nebude. Další věcí je samozřejmě pohyb po bojišti. Používat se dají také chytré maskovací sítě, termorohože nebo ochrana proti elektronickému boji. Takže určitě i tyto věci musíme do budoucna aplikovat.

Foto: Leopard 2A4 ve službách Armády ČR | rtm. Vladimír Slováček
Foto: Leopard 2A4 ve službách Armády ČR | rtm. Vladimír Slováček

Má tohle všechno vliv na výcvik osádek? Jak konflikty vysoké intenzity změnily jejich výcvik?

Co se týká výcviku osádek, tankový prapor prochází od prosince 2022 z mého pohledu historickou přeměnou a přezbrojením na západní typ techniky. Přecházíme z východní školy na západní moderní tankovou školu. A tomu se musel přizpůsobit i výcvik osádek. Osádky musí změnit hlavně myšlení. Už jsem o tom hovořil – není to o masivním nasazení tanků, ale o způsobu a pochopení toho, jak tank na bojišti využít a jak využít jeho přednosti, ať už jde o pohyb, palebnou sílu nebo schopnost „uhasit požár“ na frontě. Takže určitě měníme i výcvik osádek.

Ono to vlastně z pohledu osádek znamenalo i změnu komunikace, protože se měnil počet členů ze tří na čtyři. A teď už fungujete ve standardech, které armáda potřebuje. Nicméně co je pro vás jako pro velitele lepší? Když zaškolíte úplně nového vojáka na novou technologii, nebo když těm „starým“ vysvětlujete, jak to bude fungovat jinak?

Otevřel bych tu otázku ve dvou rovinách. Začnu tou druhou částí. Samozřejmě dnes, pokud vám přijde mladý desátník, řidič tanku nebo střelec tanku, a chce být součástí tankové osádky, tak dostat do něj informace o západním tanku bez předchozí zkušenosti s T-72 je samozřejmě snazší. Nicméně v počátcích přezbrojení tankového praporu, které jsme zahájili v roce 2022, respektive 2023, jsme museli v první fázi ty staré osádky T-72 přimět pochopit, co moderní západní tank nabízí a jak využít jeho potenciál. Někdy je těžké přeškolit osádky, které byly zvyklé na přístup „kde nepomůže síla, pomůže větší síla“, na západní tank. Dnes, když jsme se dostali do roku 2026, už máme ty staré osádky vyškolené a nabíráme nováčky. Systém výcviku už je nastavený tak, aby nová generace dostala penzum informací, které k tomu tanku potřebuje.

Pracujete s manuály, které jste spolu s tanky obdrželi, nebo jste si stanovili vlastní systém pro Armádu České republiky? Ptám na to, jestli existuje takzvaná česká cesta.

Asi vím, kam míříte. Já osobně nemám rád „českou cestu“. Tím, že přecházíme na tanky Leopard, ať už dnes Leopard 2A4 nebo do budoucna Leopard 2A8, si podle mě nemůžeme dovolit razit nějakou vlastní českou cestu. Tanky Leopard jsou masivně používané většinou armád NATO. A my bychom byli svým způsobem strašně tvrdohlaví, kdybychom se snažili jít vlastní cestou. Takže dnes v rámci systému výcviku přebíráme systém německého Bundeswehru. Spolupracujeme i s rakouským Bundesheerem a snažíme se tyto věci aplikovat do výcviku českého tankového praporu.

Je na dnešním bojišti ještě vůbec možné, aby tankový prapor působil samostatně? Nebo je důležitá právě synergie ostatních systémů, protivzdušné obrany a podobně?

Na současném bojišti zůstávají klíčovými hráči tankové jednotky, mechanizované jednotky, dělostřelectvo, logistika, ženisté i protivzdušná obrana. Bylo by mylné a nesprávné použít tankový prapor samostatně, protože potřebuje podporu pěchoty, logistiky i ženistů. Bez této podpory byste jeho sílu naopak oslabili.

Pojďme ještě k osádkám. Daří se přivádět k vašemu praporu nové řidiče a střelce tanků?

Tím, že jsme začali přezbrojovat na západní platformu tanků, museli jsme reagovat i změnou organizační struktury. Tankový prapor máme z hlediska reorganizace rozdělený do tří fází. První fáze byla uzpůsobení struktury tankových jednotek a rot. Z deseti tanků jsme navyšovali počty na čtrnáct, tedy tři čety po čtyřech tancích plus dva velitelské tanky. Zvýšil se počet členů osádky ze tří na čtyři. Druhou fázi teď dokončujeme a od 1. října letošního roku ji budeme zavádět. Týká se logistických jednotek, protože když jsme zvýšili počet tanků z 30 na 42, musíme změnit i logistiku, aby zvládala zásobovat 42 bojových tanků. Díky tomu, že přecházíme na západní techniku a že je tady perspektiva Leopardů 2A8, tak musím říct, že nábor do tankového praporu se daří velmi dobře. Podnikli jsme spoustu kroků směrem ke školám technických a strojírenských oborů. Spolupracujeme s pěti nebo šesti středními školami v regionu, kde propagujeme tankový prapor, 7. brigádu i Armádu České republiky. A začíná se nám to vracet. Naplněnost tankového praporu je dnes kolem 85 %, což je hezké číslo.

Kdybychom měli popsat typ nového vojáka, který přichází do osádky tanků Leopard, kdo to je? Je to někdo, kdo se zajímá o techniku, nebo voják s určitým vzděláním či schopnostmi?

V 95 % případů jsou to nadšenci, kteří chtějí u tanků sloužit. A toho si nesmírně vážím, protože oni si uvědomují, co služba u tanku obnáší. Není to jen o tom, že si vystřelím ze 120mm kanonu, udělá to velkou ránu a kouří se z toho. Je to o každodenní práci kolem tanku, údržbě, výcviku a přípravě na to, jak tank obsluhovat a využívat. Takže dnes jsou lidé, kteří přicházejí k tankům, opravdu nadšenci. A díky tomu, jak tankový prapor propagujeme, se nám to, zaplaťpánbůh, daří.

Zmínil jste důležité téma – logistiku. Jak nové tanky změnily systém logistiky, doplňování paliva nebo munice? Je to velká změna oproti starým technologiím?

Jsme pořád v procesu. Nemůžeme říct, že změna logistiky a vůbec uvažování o tom, co tanky Leopard 2A4 potřebují, je dokončená. To vůbec ne. Jak jsem říkal, začali jsme v prosinci 2022, kdy do Přáslavic přijel první Leopard 2A4. Všichni si to pamatujeme, byla to obrovská událost. Tím jsme odstartovali změnu, která bude podle mě trvat do konce této dekády. Když měníte bojové jednotky, způsob použití, organizaci i myšlení, musí s tím ruku v ruce jít logistika. Ve druhé fázi reorganizace měníme strukturu roty logistiky a vzniká nová jednotka, rota oprav. Technická náročnost a požadavky na údržbu západní techniky jsou totiž úplně jiné než u techniky sovětského nebo východního typu.

Pracujete v této oblasti se zkušenostmi z Bundeswehru? Máte jejich manuály k dispozici?

Musíme. Jak jsem říkal, musíme přebírat celý ten systém. Já s oblibou říkám: nevymýšlejme kolo, když už bylo dávno vymyšlené. Oni používají tanky přes 25 let a systém údržby, nasazení i toho, co tank potřebuje, mají dokonale zvládnutý. Takže z 99 % přebíráme systém německého Bundeswehru. A z mého pohledu je to správně.

Přechod z Leopardů 2A4 na Leopardy 2A8 – bude to velký skok? Jak se na něj osádky připravují?

Spousta lidí se mě po nástupu do funkce velitele tankového praporu ptala: měli jste T-72M4 CZ, teď máte Leopardy 2A4 a v letech 2028–2029 vás čekají Leopardy 2A8. Já pořád říkám, že Leopard 2A4 je krásný mezistupeň mezi T-72 a Leopardem 2A8. Zásadní zlom bude v tom, že Leopard 2A8 má spoustu systémů, které Leopard 2A4 nemá. V základní obsluze, řízení, práce s hlavním kanonem, máme obrovský náskok. Ale budeme se muset naučit používat systémy, které Leopard 2A4 ještě nemá.

Nejde jen o zavedení nové techniky a obrněnců, ale také o změnu způsobu velení, řízení a komunikace. Jak moc tento přechod a nové digitální systémy změní fungování?

Vezmu to trochu globálně. Když se podíváte na dnešní výbavu 7. mechanizované brigády, která je deklarovaná jako těžká brigáda, tak mechanizované prapory dnes fungují na BVP-2 a velmi se těší na příchod CV90. Když se podíváte na tanky Leopard 2A4, potažmo T-72, které měly bojové informační systémy, a přeskočíte na Leopard 2A8, tak množství informací, které dostanete v reálném čase, bude obrovské. Ať už u CV90 nebo Leopardu 2A8 budou informace v reálném čase hrát klíčovou roli. Naše osádky se budou muset naučit tyto informace zpracovávat v reálném čase. Dnes školíme osádky Leopardů 2A4 na schopnost velet a řídit na základě informací, které dostávají přes vysílačky. A z mého pohledu je to dobře. Vždycky se lépe učí z horší varianty na lepší. V momentě, kdy budete mít Leopard 2A8 a dostanete obrovské množství informací v reálném čase, bude to velká podpora velení a řízení. Ale pokud ty informace z nějakého důvodu vypadnou, naše osádky budou pořád schopné velet i jen přes vysílačky.

Nicméně pořád zůstává ve výcviku důraz na základní technologie?

Musí zůstat. Nemůžete udělat tlustou čáru za základními schopnostmi každého člena osádky tanku. Vy ho jen musíte doučit používat technologie, které dříve neměl k dispozici. U nových členů osádek je to jednodušší, mladí lidé ve věku kolem dvaceti až pětadvaceti let jsou dnes zvyklí pracovat s informacemi, daty a technologiemi. Horší je to u starších osádek. Ale i ty se to musí naučit. Musí se naučit rozhodovat v reálném čase na základě informací, které dostanou ze systémů tanku.

Hovořili jsme tady o rozdílu ve schopnostech nových tanků. Nicméně to, co se při jejich pořizování téměř nezmiňuje, jsou další náklady: servis, infrastruktura a podobně. Jak velký úkol je to pro váš prapor?

Obrovský. Protože to není jen o tom železe. Dovolím si jedno přirovnání, možná ho ani nebudete chtít použít. Když máte na opičky, musíte mít i na banány, které ty opičky jedí. A ono to, byť velmi nevojensky, přesně vystihuje podstatu té otázky. Musíme zabezpečit celý životní cyklus techniky. Přece nekupujeme Leopardy 2A4 nebo 2A8 s tím, že je po pěti letech vyřadíme. Kupujeme systém, který nám má fungovat desítky let. A tomu musíme přizpůsobit údržbu, přísun náhradních dílů i celkové zabezpečení provozu. Ano, má to velké náklady. Já obecně vím, že tankový prapor je drahý, ale pokud ho chceme mít ve struktuře armády, musíme mu dát prostředky, které potřebuje.

Jak byste definoval úlohu mechanizované roty v sestavě tankového praporu?

Tankový prapor nikdy nepůsobí sám. Já tu otázku otočím – co by dnes byla mechanizovaná rota bez podpory palebné síly tankového praporu? A tam si asi odpovíme. Mechanizovaná pěchota má v rámci tankového praporu klíčovou roli. Tím, že 7. brigáda má ve své struktuře tankový prapor a tvoří brigádní úkolové uskupení, nebude tankový prapor na bojišti nikdy sám. Mechanizované prapory budou mít podporu palebné síly tankového praporu. Je to tedy klíčová součást.

Pojďme k velitelům nižších stupňů. Jak je připravujete na přetlak informací elektronického typu? Bavíme se třeba o velitelích tanků.

Dnes, jak jsem zmínil už v předchozí otázce, prochází devadesát procent rozhodovacích procesů přes vysílačku. Už nejsme na RF-13 nebo RF-1325. Leopard 2A4 používá systém Harris a do budoucna bude fungovat i u Leopardu 2A8. Tím, že osádky učíme velet přes vysílačky a postupně jim dodáváme více informací, které potřebují k rozhodování, ten objem informací postupně zvyšujeme. Mentálně je tím připravujeme na to, že v budoucnu budou mít senzory a informace v reálném čase. Ono je to vlastně i o propojení s jednotkami NATO, aby osádka byla schopná komunikovat nejen se svým velením, ale i s velením ostatních součástí uskupení. Jak už jsem zmínil, spolupracujeme s německým Bundeswehrem, s rakouským školním praporem, který používá Leopardy 2A4, spolupracujeme s polskými tankovými jednotkami i se slovenskou armádou, která je také vybavena Leopardy 2A4. A právě od německého Bundeswehru přebíráme způsob použití tanků i know-how. A to je správně.

Jak se u 73. tankového praporu daří rekrutace?

Daří, a velmi. Leopardy 2A4 a do budoucna Leopardy 2A8 jsou obrovské lákadlo. A i když Leopard 2A4, který byl vyroben někdy v osmdesátých letech, není to nejmodernější, co dnes na bojišti existuje, je to správný mezistupeň mezi T-72 a Leopardem 2A8. Je to ideální platforma pro to, aby si osádky změnily myšlení a naučily se tank používat jinak. Takže ano, daří se, a jsem za to rád.

Tyhle věci často řešíme u letectva, ale myslím si, že stejné téma je důležité i pro pozemní jednotky. Jak cvičíte osádky z hlediska psychické zátěže, stresu a náporu informací během mise?

V současné době nám nic jiného nezbývá. Nasadit a vycvičit tankový prapor je dnes opravdu velký úkol. Tím, že jsme museli změnit myšlení a přejít na jinou platformu, se teď soustředíme hlavně na zaškolení základních osádek a nábor personálu do tří tankových rot. A jak jsem říkal, nábor se daří. Teď se musíme naučit ten personál dále rozvíjet a dostat do něj všechny schopnosti, které tank nabízí.

Určitě to není odbornost pro každého vojáka. Když si představíte malý prostor, čtyřčlennou osádku, stres z toho, že můžete být objeveni nebo zasaženi a přitom máte splnit úkol. Pracujete nějak s psychickou stránkou vojáků?

Základní prvek, který aplikujeme, je to, že souhra čtyřčlenné osádky v tanku musí být naprosto klíčová. Ti kluci si musí vzájemně věřit. To je to zásadní sdělení, které bych tady chtěl říct. Nemícháme osádky mezi sebou. Jestliže má osádka přidělený konkrétní tank, zůstávají v něm pořád stejní lidé. To je podle mě zásadní prvek, aby si na sebe zvykli, věděli, co jeden od druhého mohou očekávat, a mohli se jeden na druhého spolehnout. Co se týká náboru a vůbec toho, jak lidi dostáváme do osádek tanků, vymysleli jsme systém, který se některým lidem nelíbí, ale používáme ho. Než člověku místo definitivně nabídneme, pozveme si ho na útvar, ukážeme mu pracoviště, kolegy, kteří budou tvořit jeho osádku, a zavřeme ho do tanku. Zjišťujeme, jestli v tom prostoru vydrží. A nevěřili byste, kolik lidí nám po pěti, deseti nebo patnácti minutách začne klepat na příklop, že v tanku sloužit nebudou. V takovém případě dotyčného samozřejmě do osádky nezařadíme a doporučíme mu jinou jednotku armády.

Jak dlouho spolu vydrží osádka? Je to vztah na celou službu, podobně jako u jiných odborností v armádě, propojení i v osobním životě a tak podobně?

Kéž by to tak vždy bylo. Když se podíváte na řidiče nebo střelce tanku, jsou to dnes většinou vojáci v hodnosti desátníka. Tyto pozice jsou takzvané rotační. Já bych byl rád, aby desátník-střelec tanku byl střelcem osm až deset let a stejně tak řidič tanku. Ale protože jde o rotační pozice, osádky se v průběhu let mění. Z těch nejlepších desátníků vybíráme nabíječe tanků a z nejlepších nabíječů potom velitele tanků. Takže ti nejlepší kluci, kteří dnes nastoupí jako desátníci, mohou být v budoucnu skvělými veliteli tanků, zástupci velitelů čet nebo třeba po dokončení vysoké školy i veliteli tankových rot. Takže ano, byl bych rád, kdyby osádky zůstávaly dlouho pohromadě, ale ne vždy to tak je.

Dá se říct, jak moc se osádka během služby obmění?

Vezměte si třeba řidiče tanku. Pokud je po dvou nebo třech letech dobrý, je povýšen do hodnosti četaře. Totéž střelec tanku. Musíme zachovat kariérní proces. Nástupních míst, kam můžeme přijmout člověka přímo z rekrutačního systému, máme omezený počet. Nemůžeme dnes nabrat třeba člověka v hodnosti četaře rovnou na pozici nabíječe tanku, protože ten už funguje jako zástupce velitele tanku. Potřebujeme, aby měl zkušenosti s tankem, uměl ho ovládat, věděl, co od něj očekávat, a byl schopný pomáhat veliteli při rozhodování.

Aktivní zálohy jsou důležitou součástí Armády České republiky. Jak je to u tankového praporu? Záložníci většinou prošli výcvikem na starých typech tanků. Je už někdo, kdo prošel výcvikem na Leopardu?

Trefil jste hřebíček na hlavičku. 73. tankový prapor má ve své struktuře rotu aktivních záloh. Ta má zatím tabulkově tanky T-72M4 CZ, ale do budoucna se samozřejmě počítá s tím, že bude mít i Leopardy 2A4. Je to logický proces. Dnes už máme prvních šestnáct příslušníků aktivních záloh zhruba ve dvou třetinách výcviku na základní obsluhu Leopardu 2A4. Takže už si připravujeme půdu do budoucna a na konci letošního roku bychom měli mít vycvičené první čtyři kompletní osádky.

Znamená to, že budou i nasaditelné?

Schopnost ovládat tank je základní schopnost vojáka. Nasaditelnost je ale otázka dalšího výcviku. Takže ne, netvrdil bych, že vojáci aktivních záloh budou po absolvování kurzu okamžitě nasaditelní. Budou potřebovat další výcvik.

73. tankový prapor je jediný svého druhu v Armádě České republiky. Vnímáte nějak svou výjimečnost v rámci armády?

Zcela určitě. Je to jediný, a tudíž nejlepší tankový prapor této armády. Svoji kariéru jsem začal v roce 2004 jako velitel mechanizované čety a až do roku 2023 jsem se pohyboval u mechanizovaného vojska. V roce 2023 jsem se stal velitelem tankového praporu a měl jsem z toho obrovský respekt, protože jsem se dvacet let tankům přímo nevěnoval. Ale ta výjimečnost tady je. Ta vnitřní harmonie tankového praporu, jeho struktura a vůbec způsob fungování jsou jiné než u mechanizovaných praporů. A já jsem rád, že to tak je. Ne nadarmo se říká, že tanky jsou králové bojiště. A kdo by nechtěl být král králů?

Rozumím. Myslíte si, že je v české armádě do budoucna prostor pro druhý tankový prapor?

Asi nebudu prozrazovat věci, které zatím nejsou veřejné. Ale když se podíváte na to, že dnes přecházíme z T-72 na Leopardy 2A4 v počtu 42, respektive 44 tanků, a do budoucna bude mít prapor 44 Leopardů 2A8, tak už jen síla jednoho praporu v počtu 88 bojových tanků něco znamená. Když to porovnáte s původní strukturou na 30 tancích T-72M4 CZ, je to obrovský rozdíl. Nemyslím si ale, že by se do budoucna počítalo se vznikem další tankové jednotky mimo 73. tankový prapor.

Foto: Velitel 73. tankového praporu pplk. Tomáš Suchý | CZ DEFENCE
Foto: Velitel 73. tankového praporu pplk. Tomáš Suchý | CZ DEFENCE

Jako velitel 73. tankového praporu plníte samozřejmě úkoly Armády České republiky. Jaké úkoly si ale dáváte vy osobně?

Dokončení změny organizační struktury tankového praporu. To je ten hlavní a zásadní úkol. Jak jsem zmínil, teď dokončujeme druhou fázi, tedy logistickou část. Čeká nás ještě fáze třetí, protože jsme zmiňovali, že součástí tankového praporu je i mechanizovaná rota, která se také těší na vozidla CV90, byť logicky přijde na řadu až později v rámci celé 7. brigády. První úkol je dokončení restrukturalizace a celkové změny myšlení, přechodu na západní techniku a oproštění se od používání BVP-2 a T-72. Druhý úkol, který mám osobně v hlavě, je zachovat 73. tankový prapor v co nejlepší kondici pro svého nástupce. Každý velitel má určitou „životnost“ u praporu. Mně se u tankového praporu slouží velmi dobře a chtěl bych tu být co nejdéle. Ale vojenskou kariéru samozřejmě řídí nadřízení. A třetí úkol, který je možná trochu výjimečný, je zachovat obraz tankového praporu jako unikátní jednotky nejen v rámci České republiky, ale i států NATO. Protože naši kluci jsou opravdu výjimeční a strašně šikovní tankisté.

Zmínil jste svoje plány. Je nějaká jedna nebo dvě schopnosti tankového praporu, které budou důležité i za deset let a které byste chtěl jako velitel dál rozvíjet?

To bych musel u tankového praporu žít ještě minimálně dalších deset let. Každopádně zmíním jednu naprosto zásadní a klíčovou schopnost a odkážu na současný konflikt Rusko–Ukrajina. Tím, že jsme přezbrojili na Leopardy 2A4 a zatím jsme se k určitému systému nedostali, jsme přišli o schopnost prorážení zátarasů. A to je schopnost, která se bude muset do budoucna vrátit. Všichni si pamatujeme odminovací zařízení používaná na T-72. Leopard zatím tento systém nemá a já věřím, že se schopnost prorážení zátarasů bude muset do tankového praporu vrátit. Když se totiž podíváte na první fáze války na Ukrajině, tak masivní tankové a mechanizované útoky z velké části končily v minových polích. A právě tato schopnost dnes tankovému praporu chybí.

 Autor: Jan Zilvar

Spolupracujeme sCZ- LEXCZ - AOBPCZ -VOP