Odhaluje trestné činy a jejich pachatele, působí v řízení o trestných činech jako policejní orgán a šetří přestupky, pátrá po hledaných nebo pohřešovaných vojácích a po ztraceném či odcizeném vojenském materiálu zpravidla v součinnosti s Policií ČR. To vše je předmětem činnosti odboru kriminální služby Vojenské policie. Pojďme si tento odbor přiblížit prostřednictvím rozhovoru s náčelníkem odboru plukovníkem Martinem Bečvářem.

Pane plukovníku, jaké jsou hlavní kompetence a pravomoci odboru kriminální služby Vojenské policie?

V odpovědi na vaši otázku musím začít od působnosti a pravomocí Vojenské policie. Ty jsou dány zákonným zmocněním plynoucím zejména ze zákona č. 300/2013 Sb. O Vojenské policii. Mezi ty hlavní patří odhalování trestných činů, zjišťování jejich pachatelů a přijímání opatření k předcházení trestné činnosti týkající se resortu ministerstva obrany. Kromě zákona O vojenské policii upravuje její působnost a oprávnění také trestní řád. Odbor kriminální služby pak v rámci vnitřního členění Vojenské policie odpovídá za plnění úkolů v trestním řízení a jeho příslušníci mají status pověřeného policejního orgánu. K prověřování a vyšetřování trestné činnosti jsou kromě nástrojů stanovených nebo plynoucích ze zákona O vojenské policii oprávněni používat instituty trestního práva, jež využívají také ostatní policejní orgány, včetně Policie České republiky. Budeme-li oprávnění k provádění úkonů v trestním řízení vnímat jako schopnost, pak nelze jednoznačně vyzdvihnout nějakou její konkrétní podsoučást, jež by jednoznačně převyšovala ostatní. Činnost policejního orgánu při odhalování a objasňování trestné činnosti je souborem komplexních, vzájemně propojených a na sebe navazujících odborných činností, které od každého příslušníka vyžadují multioborové znalosti, jimiž ostatní výkonné složky VP nedisponují. 

Jak se liší pravomoci Vojenské policie od civilní policie při vyšetřování trestných činů?

Odpověď na tuto otázku má dvě roviny. Za prvé, a jak jsme již nastínili v předchozí odpovědi, pravomoci policejního orgánu Vojenské policie jsou v rámci provádění úkonů dle trestního řádu prakticky identické s pravomocemi Policie České republiky. Výjimku tvoří oprávnění použít institut agenta, který je vyhrazen PČR a GIBS. Toto omezení se jeví celkem logickým, neboť se jedná o velmi náročnou činnost vyžadující značné síly a prostředky. Zákon nám však nebrání použít v takovém případě Policii ČR jako servisní službu. Pro úplnost lze zmínit, že ne všem policejním orgánům trestní řád přiznává postavení vyšetřovacího orgánu. Odbor kriminální služby Vojenské policie získal toto oprávnění v roce 2010 pro případy vyšetřování v zahraničních misích a následně v roce 2016 pro všechna vedená trestní řízení. Faktorem, který činí rozdíl mezi VP a PČR, je odlišná věcná a osobní působnost policejního orgánu při prověřování a vyšetřování trestné činnosti.

Laicky řečeno, zatímco postupy a oprávnění policejního orgánu jsou v trestním řízení identické pro VP i PČR, liší se okruh adresátů, vůči nimž Vojenská policie v rámci šetření trestné činnosti působí. Jelikož Vojenská policie působí převážně v prostředí Armády ČR, mají její příslušníci kromě znalosti místního prostředí také potřebné znalosti o vojenských a resortních předpisech a principech vojenské subordinace. Neméně důležitým aspektem je rovněž pravidelný kontakt s představiteli AČR na úrovni základních útvarů se zaměřením na řešení aktuálních problémů, ať z pohledu prevence, nebo zabránění páchání trestné činnosti jako takové. Rovněž prověřování a vyšetřování trestné činnosti v zahraničních operacích s účastí příslušníků AČR je jedinečnou schopností Vojenské policie. Z těchto důvodů je věcná působnost policejního orgánu Vojenské policie upravena rozdílně od Policie ČR. Není to proto, že by orgány Policie ČR byly méně schopné šetřit trestnou činnost, nicméně orgány Vojenské policie disponují odbornými informacemi a znalostmi, které mohou efektivněji využívat při plnění úkolů spojených s šetřením trestné činnosti v rezortu MO, a to jak na území ČR, tak v zahraničních operacích. 

Policejní orgány Vojenské policie se z úřední povinnosti zabývají všemi formami trestné činnosti, od méně závažných až po zločiny páchané v organizovaných skupinách. Policejní orgán je ze zákona povinen konat a věnovat maximální úsilí při shromažďování a vyhodnocování důkazů bez ohledu na to, zda se jedná o prostou krádež se škodou za deset tisíc korun, nebo pletichy při veřejné soutěži a dražbě s reálnou škodou v desítkách či stovkách milionů korun. Zde narážíme na úskalí policejních statistik, tedy tvrdých dat a srovnávání efektivity zpracování nápadu trestné činnosti. Statistiky nikdy nemohou poskytnout ucelený obraz o náročnosti práce ukryté za jednotlivými položkami. Toto prosté srovnávání čísel bez dalších atributů se bohužel v prostředí bezpečnostních sborů vžilo jako „čárkový systém“. Pokud se například bavíme o méně závažné trestné činnosti, s nízkou mírou konspirace či o trestné činnosti páchané v afektu, je množství vynaložených sil a prostředků obvykle nižší než u případů, které vyžadují dlouhodobé nasazení operativních prostředků a měsíce sběru a analyzování dat. Ve statistických svodkách mají nicméně tyto případy stejnou váhu, bez vypovídající hodnoty pro toho, kdo nezná modus operandi daného trestného činu a potřebnou policejní taktiku.

Obecně lze říct, že se v prostředí resortu MO setkáváme se stejnými formami trestné činnosti jako v civilním prostředí. Armáda je nejen v této oblasti odrazem naší společnosti, byť v poněkud zhutnělé podobě. Potýkáme se tak zejména s majetkovou trestnou činností, zastoupeny jsou krádeže a podvody, dále trestná činnost spojená s nedbalostní formou ublížení na zdraví, což jsou typicky zaviněné dopravní nehody se zraněním, trestná činnost spojená se zneužíváním alkoholu a jiných návykových látek, případy domácího násilí a tak dále. V posledních letech rovněž zaznamenáváme nárůst případů páchaných v kyberprostoru. Zároveň řešíme i případy rozsáhlé hospodářské trestné činnosti vyžadující dlouhodobé vyčlenění sil a prostředků odboru a dalších participujících subjektů. Co se týče celkového počtu vedených řízení, sneseme srovnání s GIBS, který je charakterem důvodu existence a úkolů policejnímu orgánu VP nejblíže.

Jak probíhá spolupráce mezi Vojenskou policií a civilními bezpečnostními složkami?

Spolupráce mezi jednotlivými policejními orgány je naprosto nezbytná a trestní řád ji předpokládá. Tato má několik úrovní (trvalá, ad hoc) a může se mírně lišit podle toho, o jaký partnerský bezpečnostní sbor se jedná. Pochopitelně nejintenzivněji spolupracujeme s Policií České republiky. Velikostí se řadíme k těm menším útvarům policejního orgánu (z výkonných složek VP má kriminální služba podíl pouze 10 %).  Trvale spolupracujeme například v oblastech kriminalistického zkoumání, kdy si recipročně zajišťujeme odborné expertizy (Kriminalistický ústav, Oddělení kriminalistické techniky a expertíz VP). Znalecká zkoumání jsme schopni zpracovat i v utajovaném režimu až do stupně „T“ oproti ostatním znaleckým ústavům Policie ČR. V rámci působnosti úzce spolupracujeme i s dalšími policejními orgány, a to jak vzájemným poskytováním sil a prostředků na základě žádosti, tak zejména sdílením relevantních informací, neboť trestná činnost není limitována oplocením vojenského objektu ani hranicemi státu. Rovněž bych zmínil spolupráci s Policií ČR v rámci systému vzdělávání a profesního rozvoje našich příslušníků. Metody a postupy při práci jednotlivých policejních orgánů se totiž neliší a není tedy efektivní ani ekonomické udržovat vícero vzdělávacích zařízení hrazených z veřejných rozpočtů.   

Na tomto místě bych chtěl poděkovat všem partnerům, kteří s námi spolupracují. Moc si cením toho, že pro plnění úkolů Kriminální služby VP vyčleňují své kapacity, přestože mají dost vlastních úkolů.

Má Vojenská policie pravomoc vyšetřovat trestné činy spáchané civilisty na vojenských objektech?

Ano, dle trestního řádu můžeme v konkrétních případech vést prověřování a vyšetřování o trestných činech civilních osob. Jedná se o případy, kdy civilisté páchají trestnou činnost proti příslušníkům ozbrojených sil ve vojenských objektech. Dále jde o činy proti vojenským objektům, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž hospodaří ministerstvo obrany, dále činy proti majetku státních příspěvkových organizací, jedná se například o Vojenská lázeňská a rekreační zařízení, Armádní Servisní, Ústřední vojenskou nemocnici-Vojenskou fakultní nemocnici Praha, nebo trestné činy proti majetku státních podniků, například VOP CZ, s. p., LOM PRAHA s. p., Vojenské lesy a statky ČR, s. p. a tak dále. Je však možné konat řízení i v dalších věcech, pokud je Vojenské policii přikáže státní zástupce. 

V praxi se jedná o případy zneužití, krádeží a zpronevěry vojenského materiálu či materiálu MO, napadení vojáka, případy vandalství, zejména sprejerství, které působí značné majetkové škody, až po případy pletich a sjednávání výhod při zadávání veřejných zakázek v resortu MO.

Jak funguje mezinárodní spolupráce při vyšetřování trestné činnosti s vojenským přesahem?

V této oblasti jsme se učili tak trochu za pochodu, neboť potřebné zkušenosti jsme získávali analogicky s působením ozbrojených sil v zahraničních operacích. Na realitu operačního nasazení vás opravdu připraví až přímá konfrontace se situací. Důležitá je důvěra mezi spolupracujícími orgány, která má pochopitelně vliv na objem a relevanci sdílení informací. V současné době již disponujeme praktickými zkušenostmi v této oblasti, a tyto nadále prohlubujeme nejen udržováním kontaktů a vazeb mezi policejními orgány Vojenských policií aliančních zemí, ale i účastí na zahraničních cvičeních Vojenské policie, jakým bylo cvičení SHERIFF 2025 organizované litevskou vojenskou policií. Naši příslušníci se podíleli nejen na přípravě, ale skupina kriminální služby vojenské policie se jej prakticky zúčastnila a s dalšími mezinárodními týmy cvičili společné provádění některých úkonů, například v rámci ohledání místa činu.

Vyšetřování v mezinárodním prostředí obvykle zahrnuje problematiku národní suverenity, kdy je úprava trestního práva v jednotlivých státech odlišná od práva ČR, a získání potřebných informací formálním způsobem je mnohdy zdlouhavé. Vzniklé časové prodlení může ztížit podmínky pro řádné objasnění věci.

Pokud není policejní orgán VP integrální součástí vojskového kontingentu nasazeného v operaci, disponuje VP výjezdovou skupinou kriminální služby, která je schopná se v případě mimořádné události v zahraničí na místo vydat a v souladu s mandátem pro danou operaci provádět vlastní šetření, včetně navázání spolupráce s místními policejními a dalšími orgány tak, aby bylo zajištěno řádné a objektivní objasnění věci. V takovém případě je výjezdová skupina v oblasti logistického a administrativního zabezpečení závislá na úzké spolupráci s orgány ministerstva obrany a Armády ČR.

Jaké metody a technologie využíváte při vyšetřování vojenské trestné činnosti?

Předně je nutné říci, že pojem vojenská trestná činnost je poněkud zavádějící. Pokud budeme hovořit o trestné činnosti páchané vojáky v činné službě, tak v drtivé většině se jedná o standardní kriminalisticko-technické a taktické postupy. Výjimku mohou tvořit případy, kde je zapotřebí použít speciální metody zkoumání v oblastech pyrotechniky nebo balistiky. Velké úsilí věnujeme celoživotnímu vzdělávání našich příslušníků tak, abychom v maximální možné míře mohli používat nejnovější metody a technologie při odhalování a dokumentaci trestné činnosti. V tomto směru je vývoj forenzní vědy poměrně progresivní, zejména ve vztahu k IT, ale i v tradičních oborech. Naši forenzní experti, kriminalističtí technici, vyšetřovatelé a další policisté se pravidelně účastní metodických zaměstnání a kurzů napříč bezpečnostními složkami v ČR i v zahraničí s cílem udržet u Kriminální služby VP schopnost reagovat na nové hrozby páchání trestné činnosti a trendy v oblasti jejího předcházení a odhalování.

Existují specifické postupy pro vyšetřování trestných činů spáchaných v zahraničních misích?

Vyšetřování trestné činnosti v zahraničních misích podléhá stejným zákonným principům jako vyšetřování vedené v ČR, s garancí veřejné kontroly v podobě dozoru státního zastupitelství. Specifika vyšetřování v zahraničí spočívají v charakteru prostoru a mandátu mise, jako je dojezdová vzdálenost na místo, přístupnost samotného místa činu pro provedení ohledání, bezpečnostní situace na místě, jazyková bariéra a možnost přibrání tlumočníka a dále podpora místních či mnohonárodních policejních orgánů. Příslušníci výjezdové skupiny se musí rychle zorientovat a adaptovat na místní poměry, navázat kontakt se svými protějšky a nastavit komunikační kanály pro výměnu a sdílení informací. Pro stanovení jurisdikce VP a českých orgánů činných v trestním řízení je stěžejní právní rámec, v němž naše jednotky v zahraničí působí, tedy zda se postupuje podle NATO SOFA, PfP SOFA nebo podle specifických mezinárodních smluv.   

Jaká jsou největší úskalí při vyšetřování vojenských trestných činů?

Vojenského trestného činu v působnosti VP se může dopustit pouze voják v činné službě nebo příslušník aktivních záloh v době cvičení. Chráněným zájmem je v těchto případech právě řád a jednota ozbrojených sil. Ke splnění svého poslání totiž musí být ozbrojené síly vysoce organizované a neustále připravené k okamžitému nasazení. Z toho plyne nezbytnost centralizovaného řízení a hierarchicky uspořádané organizační struktury postavené na vztazích nadřízenosti a podřízenosti a potřeba a  nutnost poměrně široké a podrobné právní regulace vztahů vznikajících uvnitř ozbrojených sil. Tím spíše, že služba v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech s sebou nese oproti běžnému občanskému životu celou řadu omezení (přísná subordinace, formalismus vztahů, nutné omezení některých ústavních práv a svobod), jimž se v zájmu funkčnosti celku musí jejich příslušník podrobit. Toto by měly mít na paměti všechny velitelské orgány všech stupňů. No a zde je ten asi největší kámen úrazu. Často se setkáváme se snahou, motivovanou různými pohnutkami, o zakrývání či bagatelizování určitých typů jednání, která v souhrnu naplňují skutkovou podstatu některého z vojenských trestných činů. Zde je nutné si uvědomit, že takto vytvořený negativní obraz armády má v současnosti veliký potenciál poškodit její důvěryhodnost dokonce až na strategické úrovni. 

Jaké jsou možnosti kariérního růstu pro kriminalisty ve Vojenské policii?

Výchova a výcvik kriminalisty schopného samostatně pracovat je během na dlouhou trať. Pro tuto práci je třeba mít nebo získat policejní intuici, což je schopnost, kterou nelze nabýt pouze úspěšným absolvováním studia. Teprve až úspěšnou praktickou aplikací teoretických poznatků v reálném prostředí prokazují absolventi své vlohy pro to, stát se dobrým kriminalistou. Po osvojení znalostí na úrovni zpracovatele nápadu trestné činnosti přichází na řadu specializace, kdy se kriminalisté s přihlédnutím k osobnostním dispozicím a preferencím profilují v jednotlivých odborných oblastech. Někteří mají blíže například k operativním činnostem, jiní k provádění a vyhodnocování analýz, jiní k vyšetřování či zajišťování důkazů na místě činu z pozice kriminalistického technika. Ve struktuře kriminální služby je možné se vypracovat z praporčíka až do hodnostního sboru vyšších důstojníků.