Fyzická připravenost, střelecké dovednosti a taktika jednotek tvoří jádro bojové schopnosti. Velitel Pozemních sil AČR generálmajor Josef Trojánek v tomto článku popisuje, jaké změny a modernizace byly zahájeny a proč nelze některé věci svádět na systém. Zdůrazňuje také odpovědnost velitelů i jednotlivců a oceňuje iniciativu tam, kde jednotky rychle zavádějí poznatky ze soudobých bojišť.

Generál Josef Trojánek hovoří o výcviku v rovině, která je často nejméně pohodlná: ne jako o souhrnu plánů a dokumentů, ale jako o každodenním výkonu, který stojí na přístupu lidí. Zároveň je opatrný na předčasné hodnocení po jednom roce. „Je to příliš krátké období na hodnocení dopadů,“ říká generál ohledně změn, které byly zahájeny.

Jedním z hlavních kroků je revize střelecké přípravy. Generál Trojánek si je vědom, že práce nezačíná velkými slovy, ale konkrétními kroky. „Poměrně úspěšně jsme zahájili revizi výcviku ve střelecké přípravě. Od přípravy potřebných pomůcek, nákupu materiálu, objasnění, ukázek,“ uvádí velitel pozemních sil s tím, že zásadní bude až další etapa, tedy implementace, která proběhne v letošním roce.

Druhým výrazným posunem je snaha snížit administrativní zátěž. V tomto ohledu generál Trojánek zmiňuje, že plánování na úrovni jednotek bylo zjednodušeno a digitalizováno. Smysl je zřejmý. Pokud velitelé a štáby tráví příliš času administrativou, ubírá to prostor pro samotný výcvik. Trojánek věří, že právě snížení zátěže může být vnímáno pozitivně, protože uvolní ruce tomu, co je podstatné.

V rámci fyzické kondice vojáků má velitel pozemních sil jasno: „Fyzickou kondici zmiňuji poměrně často, zde je to o přístupu a odpovědnosti velitelů na všech stupních,“ říká generál a dodává: „My tuto povinnost máme dokonce danou zákonem o vojácích z povolání, takže jakékoliv nedostatky jsou převážně naší chybou.“

Trojánek tento argument podtrhuje osobním příkladem. „Já, i přes svůj věk, udělám silové disciplíny na výtečně v jakékoliv kategorii. A tím, minimálně pro mě, končí diskuse,“ konstatuje generál. Nejde o chvástání, ale o jasný komunikační signál, že existují určité oblasti, kde není prostor pro výmluvy, protože se jedná o základ služby a odpovědnosti.

V taktické přípravě klade generál důraz na rychlé zavádění poznatků ze soudobých bojišť. Podle něj je žádoucí, aby se nové poznatky promítaly co nejrychleji do praxe. Zároveň oceňuje přístup velitelů, kteří nečekají na pokyny a sami často hledají cesty, jak nové poznatky uplatnit. „Zde bych chtěl vyzvednout přístup velitelů, kteří nečekají a implementují tyto poznatky co nejrychleji,“ říká velitel pozemních sil.

Generál Trojánek přiznává také jistou toleranci k improvizaci, volbě netradičních postupů a někdy i k pořizování vlastního materiálu, i když si uvědomuje, že systémově to není ideální. „Systémově to sice není šťastné řešení, ale bylo by z jakéhokoliv důvodu velice hloupé tuto iniciativu potlačovat,“ říká generál.

Velitel Pozemních sil AČR vidí výcvik jako prostor, kde se setkává systém a odpovědnost. Něco změnit opatřeními a digitalizací lze, avšak něco stojí především na velitelích a jejich ochotě vyžadovat standard, jít příkladem a vést.

V rámci modernizace naší armády se často věnuje pozornost pouze velkým projektům a budoucím technologiím, velitel pozemních sil však považuje za klíčové, aby měl každý voják základní standard výstroje a vybavení pro život v poli. Teprve pak má podle něj smysl otevírat debatu o dalších úrovních modernizace. „Možná vás to překvapí, ale pro mě osobně je naprosto podstatná skutečnost, že se po všech předchozích problémech konečně zahájila distribuce balistických vest a tlumoků,“ říká generál Trojánek a pokračuje: „Ano, nejsou to strategické projekty, ale je to pro nás absolutně klíčové.“

Modernizace podle něj nesmí být jen obraz budoucnosti, ale především schopnost obstát v realitě služby. Bez ochrany a vybavení vojáka do různých klimatických podmínek, bez prostředků pro život v poli jsou podle Trojánka velké debaty odtržené od reality.  „Můžeme hovořit o moderních systémech, umělé inteligenci, ale pro mě je prioritou, aby každý voják pozemních sil měl co na sebe, a to do všech klimatických podmínek, aby měl odpovídající taktické vybavení, ochranné pomůcky, zbraně, spojovací a pozorovací prostředky tak, aby byl zabezpečen pro život v poli,“ říká generál.

Velitel pozemních sil doufá, že tento rok dojde také k obměně přileb. Pokud se to podaří, bude to podle něj znamenat, že se po letech konečně podařilo dostat alespoň na základní standard, což v minulosti nebylo samozřejmostí.

V souvislosti s modernizací výstroje/výzbroje jednotlivce generál Trojánek vyzdvihuje přístup slovenských ozbrojených sil v rámci projektu vojáka nové generace, který jasně naznačuje, že se modernizace armády musí zaměřit primárně na samotného vojáka a jeho vybavení, protože právě tento faktor zásadně ovlivňuje schopnost plnit úkoly v poli.