Severoatlantická aliance zveřejnila strategickou analýzu šesti klíčových vědecko-technologických makrotrendů, které v následujících dvou desetiletích zásadně promění globální bezpečnostní architekturu. Od umělé inteligence přes biotechnologie až po fragmentaci veřejné důvěry – dokáže Česká republika využít těchto poznatků k posílení vlastní bezpečnosti a technologické suverenity?

Svět se mění závratným tempem a technologie jsou hlavním katalyzátorem této transformace. NATO, klíčový bezpečnostní aktér, jehož je Česká republika součástí, představilo rozsáhlou analýzu „Science & Technology Macro Trends 2025-2045“, která předkládá komplexní pohled na budoucnost vědy, technologií a jejich dopadu na globální bezpečnost v příštích dvou dekádách.

Severoatlantická aliance identifikovala šest makrotrendů, které budou formovat svět do roku 2045. Tyto trendy zahrnují vývoj oblastí strategické soutěže, závod o nadvládu v oblasti umělé inteligence a kvantových technologií, revoluci v biotechnologiích, prohlubování rozdílů v přístupu ke zdrojům, fragmentaci veřejné důvěry a rostoucí technologickou integraci a závislost.

„Nyní více než kdy jindy jsou geopolitika a strategické rozhodování ovlivňovány, a dokonce řízeny vědou a technologiemi,“ uvádí v předmluvě k reportu náměstkyně generálního tajemníka NATO Radmila Šekerinská. Toto prohlášení podtrhuje, jak zásadně se mění přístup k mezinárodní bezpečnosti, kdy technologické schopnosti začínají převažovat nad tradičními vojenskými kapacitami.

Nová bojiště a strategické výzvy pro Česko

První makrotrend identifikovaný NATO se týká vývoje oblastí strategické soutěže, kde vědecký a technologický pokrok transformuje povahu konkurence jak v tradičních doménách, tak v nových prostorech, jako jsou kybernetický prostor, vesmír nebo hybridní a informační pole. Pro Českou republiku, která je aktivním členem Aliance a účastní se mezinárodních misí, to znamená nutnost adaptace na nové formy vedení konfliktů.

Kybernetický prostor se stává jedním z hlavních bojišť budoucnosti, což je pro ČR mimořádně relevantní vzhledem k tomu, že už dnes patří mezi státy s pokročilými schopnostmi v oblasti kybernetické bezpečnosti. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) resp. Národní kybernetické centrum jsou kroky správným směrem, avšak zpráva NATO naznačuje, že tyto investice budou muset být dále posíleny.

Vesmír představuje další oblast, kde se očekává zvýšení strategické soutěže. Ačkoliv Česká republika nemá vlastní rozsáhlý vesmírný program, české firmy a výzkumné instituce se významně podílejí na evropských vesmírných projektech. Tato spolupráce bude klíčová, protože dle zprávy NATO je více než 50 % kritické infrastruktury a služeb v zemích OECD závislých na vesmírných systémech.

Závod o technologickou převahu

Druhý makrotrend se soustředí na závod o nadvládu v oblasti umělé inteligence a kvantových technologií. Tyto oblasti budou transformovat širokou škálu průmyslových odvětví v příštích 20 letech a zároveň se stanou oblastmi zintenzivňující se soutěže mezi dominantními aktéry.

„Získávání, školení a udržení talentů bude klíčovým bojištěm pro technologickou soutěž,“ varuje zpráva. Pro Českou republiku, která má silnou tradici v oblasti matematiky, informatiky a fyziky, to představuje jak výzvu, tak příležitost. Tuzemské vysoké školy jako ČVUT, Masarykova univerzita nebo VUT Brno už dnes vychovávají odborníky na světové úrovni v oblastech umělé inteligence a kvantových technologií, ale klíčovou otázkou zůstává, zda je naše země dokáže udržet.

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) nebo Národní centrum kompetence pro kybernetickou bezpečnost (NC3) jsou příklady institucí, které mohou pomoci Česku udržet krok v této oblasti. Report NATO však zdůrazňuje, že jednotlivé země nemohou uspět samy – sdílení zdrojů a odborných znalostí mezi spojenci bude nezbytné.

Biotechnologická revoluce a její dopady

Třetí identifikovaný makrotrend se týká biotechnologické revoluce. Syntetická biologie a související technologie budou mít podle NATO revoluční dopad během příštích 20 let, a to jak v civilní, tak vojenské sféře.

„Zatímco potenciální přínosy zvýšeného využívání biotechnologií jsou značné, zejména ve zdravotnictví, rizika škodlivého využití jsou také enormní,“ upozorňuje zpráva. To vyžaduje pečlivé zvážení bezpečnostních a obranných důsledků, včetně ochrany a sdílení výzkumu.

Pro Českou republiku, která má silný farmaceutický průmysl a rostoucí sektor biotechnologií, to představuje významnou oblast potenciálního růstu. Společnosti jako Contipro, BioVendor nebo SOTIO už dnes patří mezi evropskou špičku ve svých oborech. Zároveň však roste potřeba zabezpečení biologického výzkumu a regulace nových biotechnologií, které by mohly být zneužity.

Prohlubující se rozdíly v přístupu ke zdrojům

Čtvrtý makrotrend se zaměřuje na prohlubování rozdílů v přístupu ke zdrojům. Vědecko-technologický pokrok slouží podle zprávy jak jako faktor prohlubující rozdíly v přístupu ke zdrojům, tak jako potenciální nástroj ekonomického rozvoje prostřednictvím řešení založených na umělé inteligenci, biotechnologiích, zelených technologiích a nových materiálech.

Pro Českou republiku, která je závislá na dovozu strategických surovin včetně vzácných kovů nezbytných pro moderní technologie, to představuje značné riziko. Zpráva NATO zdůrazňuje, že „ekonomická odolnost a bezpečnost, stejně jako snahy o rozvoj cirkulární ekonomiky, se stanou ještě důležitějšími pro řízení a distribuci zdrojů v příštích 20 letech.“

Česko se v reakci na tyto výzvy již zapojilo do evropských iniciativ pro zabezpečení kritických surovin a rozvoj cirkulární ekonomiky. Ministerstvo průmyslu a obchodu také pracuje na strategiích technologické soběstačnosti, které reflektují globální trendy identifikované v reportu Aliance.

Fragmentace veřejné důvěry

Pátý makrotrend se týká fragmentace veřejné důvěry. Důvěra ve vědu, instituce a vlády je podle NATO zranitelná vůči dalšímu podrývání a fragmentaci, přičemž technologie, zejména umělá inteligence, působí především jako akcelerátor těchto výzev.

„Technologie, zvláště umělá inteligence, je využívána ke snižování veřejné důvěry v politické reprezentace, instituce a vědu, a budoucí dopad těchto vývojů bude dále komplikován rostoucí politickou polarizací,“ varuje zpráva.

Pro Českou republiku, která se stejně jako mnohé další země potýká s problémem dezinformací a klesající důvěry ve veřejné instituce, to znamená nutnost investic do oblasti strategické komunikace, mediální gramotnosti a regulace digitálních platforem. Iniciativy jako CzechELib nebo StopFake (v Česku také fungují platformy jako Zvol si info nebo Faktické.info) jsou příklady snah o podporu vědecky podložených informací a boj proti dezinformacím, ale alianční zpráva naznačuje, že bude potřeba mnohem systematičtější přístup.

Technologická integrace a závislosti

Poslední identifikovaný makrotrend se týká technologické integrace a závislostí. Zatímco vědecko-technologické pokroky budou nadále poskytovat řešení složitých problémů, přístup k těmto řešením nebude rovný.

„Budoucí vědecké a technologické schopnosti musí být interoperabilní už od návrhu,“ zdůrazňuje zpráva. Pro Českou republiku jako menší zemi s omezenými zdroji to znamená nutnost strategické spolupráce jak v rámci NATO, tak Evropské unie.

Rostoucí závislost na soukromém sektoru v oblasti kritických obranných potřeb představuje další výzvu. Česko má silnou tradici obranného průmyslu s firmami jako Česká zbrojovka, Tatra nebo ERA, které dodávají vybavení ozbrojeným složkám NATO. Report však naznačuje, že bude potřeba ještě užší spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, aby byla zajištěna technologická soběstačnost v kritických oblastech.

Význam pro budoucnost české bezpečnosti

Zpráva NATO představuje komplexní pohled na budoucnost, ve které věda a technologie budou hrát klíčovou roli v určování geopolitické a bezpečnostní reality. Pro Českou republiku z toho vyplývá několik strategických imperativů.

Především je nezbytné posílit investice do výzkumu a vývoje v oblastech, které zpráva identifikuje jako kritické - umělá inteligence, kvantové technologie, biotechnologie a nové materiály. Česko aktuálně investuje do výzkumu a vývoje přibližně 1,9 % HDP, což je pod průměrem vyspělých zemí OECD i pod cílem EU ve výši 3 % HDP.

Dále je třeba rozvíjet národní strategie pro kybernetickou bezpečnost, ochranu kritické infrastruktury a strategickou komunikaci, které zohlední trendy identifikované ve zprávě NATO. Národní strategie umělé inteligence, kterou Česko přijalo v roce 2019 a v roce 2024 na ní navázalo aktualizovanou strategií, je dobrým začátkem, ale vyžaduje aktualizaci ve světle nejnovějších poznatků.

V neposlední řadě je klíčové posílit mezinárodní spolupráci, zejména v rámci NATO a EU. Jak zpráva zdůrazňuje, „spojenci budou muset sdílet odborné znalosti a zdroje, aby v tomto závodě uspěli.“ Pro Českou republiku to znamená aktivnější zapojení do aliančních iniciativ jako je Defence Innovation Accelerator for the North Atlantic (DIANA) nebo NATO Innovation Fund.

Technologické trendy identifikované ve zprávě NATO budou mít hluboký dopad na globální bezpečnost v příštích 20 letech. Česká republika, jako středně velká evropská země s otevřenou ekonomikou a silnou průmyslovou tradicí, má jedinečnou příležitost specializovat se na vybrané oblasti a stát se významným přispěvatelem k technologické odolnosti NATO.

Budoucnost bezpečnosti bude stále více definována technologickými schopnostmi, a to, jak se Česká republika připraví na identifikované trendy, bude zásadně ovlivňovat její postavení ve světě čelícím stále komplexnějším výzvám.

Zdroj: Science and Technology Trends 2025-2045, Hospodářská strategie České republiky, Národní strategie umělé inteligence České republiky 2030, Český statistický úřad