Válečné konflikty mají dopad na novou generaci bojových vozidel pěchoty

 14. 06. 2020      kategorie: Armáda ČR

Nová BVP budou muset obstát v nejrozmanitějším spektru konfliktů a svádět přímé souboje s novými hrozbami. Jejich konstrukce se proto bude muset dramaticky změnit. Nové bojové vozidlo Lynx KF41 vybavené věží Lance 2.0 je reakcí společnosti Rheinmetall na měnící se povahu válečných konfliktů.

Lynx_IMG_5970 (002) lr
Foto: Nové bojové vozidlo Lynx KF41 (na snímku) vybavené věží Lance 2.0 je reakcí společnosti Rheinmetall na měnící se povahu válečných konfliktů. | Rheinmetall

Získat na bojišti konkurenční výhodu, taková je podstata válčení, která se v průběhu věků nemění. Dvě změny se projeví i na další generaci bojových vozidel pěchoty. Nová BVP musí být zaprvé užitečná v nejrozmanitějším spektru konfliktů a zadruhé musí být připravená na peer-on-peer boj s nově se objevujícími hrozbami na bojišti. V krátkosti shrnuto, dopad těchto požadavků na konstrukci bojových vozidel pěchoty je extrémní.

Z bližšího pohledu je zřejmé, že stávající nebo modernizovaná BVP vycházející ze starších konceptů mají významné nedostatky. Některá z bojových vozidel pěchoty, která jsou v současnosti ve službě či na trhu, sice vynikají v mobilitě a smrtícím účinku, ale neobstojí, pokud jde o schopnost přežití a potřebné kapacity pro bojiště budoucnosti. Jiná naopak mají požadovanou schopnost přežití a kapacitu, ale nedisponují nezbytným smrtícím účinkem a zaostávají v taktické a strategické mobilitě.

Využití napříč spektrem konfliktů

Středně těžká bojová vozidla představují kvůli možnostem svého využití jádro flotily obrněných vozů většiny západních států. Vozidla střední hmotnosti lze nasadit i bez složitých logistických systémů, které jsou obecně dostupné pouze pro armádu Spojených států, a přitom budou schopná provádět naprostou většinu operací (‘95th percentile’ operations) v nejširším možném spektru konfliktů, od udržování míru až po všeobecný boj. 

Aby ovšem bylo bojové vozidlo pěchoty využitelné skutečně v jakémkoliv konfliktu, musí být buď chráněné před všemi hrozbami, což má za následek, že hmotnost vozidla překračuje 50 tun. Anebo musí být rychle a levně modifikovatelné tak, aby jeho schopnost přežití a kapacitu šlo přizpůsobit mírovým operacím, bleskovým zásahům či vedení konvenčního boje. Požadavek na modulární řešení BVP je hnací silou vývoje otevřených mechanických, elektrických, elektronických a softwarových architektur. Díky nim je možné konfigurovat a přizpůsobovat zbraně, efektory a systémy podle potřeby tak, aby splňovaly požadavky a zároveň měly ještě kapacitu pro doposud neznámé potřeby.

54MJ6796
Foto: Bojové vozidlo pěchoty Lynx KF41 | Rheinmetall

Výzvy pro novou generaci bojových vozidel ve scénářích boje typu peer-on -peer

Protivníci, kterým by jednoho dne mohly čelit síly NATO, během posledních let posílili své bojové schopnosti v konvenčních operacích. Většina komentátorů se shoduje v tom, že současná bojová vozidla postupně ztrácejí technologické a kapacitní výhody, jimiž NATO disponovalo v minulosti.

Potenciální protivníci investovali do čtyř klíčových technologií, jež budou pro bojová vozidla pěchoty představovat největší výzvu. Patří mezi ně zbraňové systémy A2/ AD, které blokují schopnost NATO získat přesilu na bojišti; systémy elektronické války (EW), které zabraňují komunikaci a narušují globální polohovací signály; nepřímá palba, jejíž účinky jsou zesíleny kazetovou municí omezující volný pohyb; a pokročilá bojová vozidla, která by mohla překonat existující západní BVP.

Investice do nových a vysoce účinných prostředků protivzdušné obrany, jako jsou technologie A2/ AD, vedou k možným scénářům, při nichž by síly NATO nebyly schopné využít spolehlivé letecké převahy. To by znamenalo, že bojová vozidla pěchoty stráví značný čas s výrazně limitovanou leteckou podporou či zcela bez ní. Budou tak vystavena protitankovým řízeným střelám (ATGM) z vrtulníků či jiné palbě ze vzduchu.

Pokrok v systémech elektronického válčení (EW) mění rovnováhu sil na bojišti. Dosavadní spoléhání se na GPS a systémy velení, řízení, komunikace, výpočetní a zpravodajské služby (C4I) při provádění koordinovaných vojenských operací se může stát slabinou jednotek NATO, protože spolehlivý provoz těchto sítí na bojišti již není zaručen.

Jednou z možných odpovědí na snížení závislosti na sítích C4I je zvýšení autonomních schopností již na úrovni oddílu BVP prostřednictvím integrace různých systémů. Zahrnovalo by to jak využití střeliva NLOS (non-line of sight), tak systémů EW k lokalizaci a potlačení nepřátelských sil či bezpilotních vzdušných prostředků (UAV) a bezosádkových řízených pozemních vozidel k provádění průzkumu a ochrany vzdušného prostoru před drony a útočnými vrtulníky.

Síly NATO podle většiny měřítek v pozemních systémech nepřímé palby významně zaostávají. Pokud navíc vezmeme v úvahu omezenou podporu ze vzduchu kvůli převaze vysoce účinných systémů A2/ AD na straně protivníků, budou síly NATO ve značné nevýhodě. Tu by ještě umocnilo, pokud by na vojáky mířila palba z kazetové munice ze strany zemí, které neratifikovaly úmluvu o zákazu tohoto typu střeliva. Bojiště by tak bylo vystaveno smrtícímu “kinetickému mrholení” a bojová vozidla pěchoty bude třeba v budoucnu před touto dělostřeleckou hrozbou ochránit.

V posledním desetiletí se potenciální hrozba pro západní BVP výrazně zvýšila kvůli vývoji nových bojových vozidel (jako jsou T-14 a T-15) a modernizaci schopností (například u T-90) s využitím nových technologií. Moderní design a koncepce kombinující aktivní, reaktivní a pasivní ochranné systémy spolu s novými technologiemi zbraní, jako jsou vysoce výkonná munice, 57mm kanóny a protitankové řízené střely dlouhého doletu, propůjčují těmto vozidlům na bojišti vynikající schopnosti.

01
Foto: Bojové vozidlo pěchoty Lynx KF41 | Rheinmetall

Klíčový úspěch bojových vozidel pěchoty v konvenčním konfliktu typu peer-on-peer bude v budoucnosti záviset na posílení schopností a opětovném vyvážení klíčových požadavků v oblasti mobility, smrtícího účinku, schopnosti přežití, kapacity, adaptability a možnosti přepravy. K tomu, aby BVP obstálo při nasazení v moderních bojových operacích, bude nutná ochrana nejen před konvenčními hrozbami BVP, ale také před nepřímou palbou, kazetovou municí, protitankovými řízenými střelami a systémy elektronického boje. Smrtící efekt BVP musí být posílen, aby dokázalo čelit rozmanitým budoucím hrozbám. To si vyžádá zavedení škálovatelných efektů, včetně systémů bez smrtícího účinku, kinetických zbraní větší ráže, tzv. kamikadze dronů (loitering munitions) a EW systémů k zaměření sil protivníka a zajištění ne-kinetického potlačení. A konečně, platformy musí být přizpůsobitelné, aby zvládly složitou povahu vedení boje v různých prostředích a proti celé řadě proměnlivých hrozeb.

Lynx IFV splňuje potřeby budoucích sil

Současná BVP se v posledních letech snažila si tyto provozní požadavky osvojit, aby byla schopna pokrýt naléhavé potřeby. Výsledkem je ale proces, který nezadržitelně vede k překračování konstrukčních limitů a roztočení spirály narůstající hmotnosti platformy. Nevyhnutelně se také zhoršuje spolehlivost a mobilita, řešení podpory během životního cyklu a v ohrožení je i školení posádky.

Jedinou jistotou ve válečnictví je neustálý vývoj technologií, taktik a hrozeb. V souladu s tím se jako rozumná reakce konstruktérů BVP jeví pracovat na přizpůsobitelnosti platformy. Ta by měla mít dostatečnou rezervu pro užitečné zatížení a růstový potenciál pro elektronickou a datovou síť tak, aby vozidla obstála i v budoucnosti. 

Vozidlo Lynx KF41 vybavené věží Lance 2.0 je reakcí společností Rheinmetall. Lynx je modulární BVP s výrazným růstovým potenciálem, které umožňuje snadné překonfigurování vozidla z obrněného transportéru (APC) pro mírové operace na agilní verzi s vysokou úrovní ochrany určenou pro konvenční boj. Stejné vozidlo může být přestavěno pro boj proti povstalcům, kde nepřítel operuje převážně pod detekčním prahem, přičemž využívá zbraně s vysoce smrtícím účinkem, jako jsou improvizovaná výbušná zařízení (IED) a výbušné tvarované penetrátory (EFP).

Lynx KF41, jehož konstrukce z technického hlediska minimalizuje veškerá rizika, se stává nejvyváženějším bojovým vozidlem pěchoty na světě, se škálovatelnými úrovněmi ochrany, volbou 30mm nebo 35mm kanónů, možností umístit až devítičlennou jednotku (vedle stálých členů posádky) a příznivým poměrem výkonu vzhledem k hmotnosti.

Foto: Kombinace kapacity, modulární ochrany a adaptability vozidlu Lynx KF41 umožňuje, aby bylo během jednoho dne překonfigurováno pro různé operace.

 Autor: Petr Svoboda